Byla vydána verze 1.70.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example. Jako reakce na rostoucí obavy z vlivu korporací na vývoj Rustu a předložený návrh restriktivních zásad používání ochranných známek Rustu, byl nedávno představen komunitní fork Rustu se 100 % méně byrokracie: Crab (CrabLang).
Oliver Smith z Canonicalu shrnuje základní vlastnosti „neměnné“ distribuce Ubuntu Core také ve srovnání s protějšky Chrome OS, Fedora Silverblue a MicroOS. Canonical připravuje desktopovou variantu Ubuntu Core vedle dosavadní serverové/embedded.
Z aktualizovaného seznamu chyb (pdf) procesoru AMD EPYC 7002: #1474 - procesor se po 1044 dnech od posledního resetu zasekne [reddit].
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.22. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
David Malcolm se ve svém příspěvku na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vylepšeních statické analýzy (volba -fanalyzer) v GCC 13.
Byla vydána nová stabilní verze 23.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Stoat. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Příspěvek na blogu CZ.NIC upozorňuje na nový útok na weby v Česku. Na honeypotech na Turrisech byla zaznamenána nová aktivita útočníků - probíhající útok na FTP servery, které se vyskytují na stejné IP adrese, jako aktivní WEB server.
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi 2023.05. Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Linux Foundation Europe představila projekt RISE (RISC-V Software Ecosystem), jehož cílem je urychlit vývoj open source softwaru pro architekturu RISC-V.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu pro jednodeskové počítače na platformě ARM, byl vydán ve verzi 23.05. Přehled novinek v Changelogu.
usermod -l new old groupmod -n new old usermod -d /home/new -m new usermod -c “New Real Name” newNN
-l, --login NEW_LOGIN
The name of the user will be changed from LOGIN to NEW_LOGIN. Nothing else is changed. In particular, the user's home directory name should probably be changed manually to reflect the new login name.
root
a, rozhodně bych to nedělal. Teoreticky sice můžete třeba přepsat jméno v /etc/passwd
, /etc/shadow
a /etc/groups
, ale myslím, že dost programů či nástrojů bude na tom jméně záviset. U ostatních uživatelů by to neměl být problém, ale zkontrolujte si, zda se ta jména nepoužívají např. v nějakých konfiguračních souborech.
sudo
. V tom případě asi bude potřeba opravit záznamy v /etc/sudoers
. Nebo pro jistotu nejdřív připravit kopie původních s novým jménem, pak přejmenovat uživatele a nakonec ty staré smazat.
root
a, to je ale pravděpodobně nutné v Ubuntu nejprve povolit. Zároveň pokud root
ovi nastavíte složité heslo (třeba 30 znaků) a budete se na něj přihlašovat přímo pomocí klíčku (nebo přihlášení heslem rovnou zakážete), je to pro správu serveru praktičtější, než pokaždé volat sudo
nebo se přihlašovat přes jiného uživatele – a bezpečnost tím nijak neohrozíte.
Další možnost by byla použít exec su -
na root
a, ale su
na root
a je myslím také nutné v Ubuntu nejprve povolit. Tím by se měl váš aktuální shell nahradit shellem s rootovskými právy, takže pak byste snad mohl změnit přihlašovací jméno toho uživatele.
Poslední varianta je pak vytvořit nového uživatele a zařadit ho do skupiny admin
(jak psal Jenda výš), z něj změnu provést, a pak toho nového uživatele zase smazat.
A nebo můžete přímo ručně upravit /etc/passwd
, /etc/shadow
a /etc/group
, v tom vám určitě žádné aktivní přihlášení nedokáže zabránit.
root
má zřejmě nastaven alias z ls
na ls -color=AUTO
. Pokud používáte bash, bude to někde v root
ově .bashrc
, můžete to samé použít i pro ostatní uživatele. Nebo možná jste při vytváření nového uživatele nepoužil parametr -m
, aby se domácí adresář vytvořil podle vzoru vzorového adresáře (skeletonu), tak ty soubory ze skeletonu (/etc/skel
nebo něco podobného) můžete do uživatelova adresáře nakopírovat ručně.
Tiskni
Sdílej: