O víkendu (15:00 až 23:00) probíhá EmacsConf 2023, tj. online konference vývojářů a uživatelů editoru GNU Emacs. Sledovat ji lze na stránkách konference. Záznamy jsou k dispozici přímo z programu.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek i s náhledy aplikací v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 20 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Desktopové prostředí Cinnamon, vyvíjené primárně pro distribuci Linux Mint, dospělo do verze 6.0. Seznam změn obsahuje především menší opravy a v říjnovém přehledu novinek v Mintu avizovanou experimentální podporu Waylandu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzích 2.2.2 a 2.1.14. Přináší důležitou opravu chyby vedoucí k možnému poškození dat.
V ownCloudu byly nalezeny tři kritické zranitelnosti: CVE-2023-49103, CVE-2023-49104 a CVE-2023-49105 s CVSS 10.0, 8.7 a 9.8. Zranitelnost CVE-2023-49103 je právě využívána útočníky. Nextcloudu se zranitelnosti netýkají.
I letos vychází řada ajťáckých adventních kalendářů. Programátoři se mohou potrápit při řešení úloh z kalendáře Advent of Code 2023. Pro programátory v Perlu je určen Perl Advent Calendar 2023. Zájemci o UX mohou sledovat Lean UXmas 2023. Pro zájemce o kybernetickou bezpečnost je určen Advent of Cyber 2023…
Byla vydána verze 2.12 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 23.11 Topi. Přehled novinek v Changelogu.
Po 4 měsících vývoje byla vydána nová verze 4.2 multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube.
Řešení dotazu:
Jj, blacklisty jsou a docela fungují, zkuste si hledat googlem např. "Trend Micro blacklist" ...
Pokud jde o imap a outlook. Co přesně nefunguje? Protože když se špatně namapujou složky v outloku na imap, tak to samozřejmě může dělat neočekávané věci. To ovšem platí i pro takový thunderbird, kde dojde třeba ke zdvojení složek apod.
Pokud jde o IMAP vs. POP3,tak jednoznačně IMAP. Má oproti POP3 samé výhody. Co je v outlooku, to je i na serveru. Pokud tedy někdo používá mobil+notebook+PC, tak na všech strojích vidí úplně ty samé emaily. Když na jednom email přečteš, je označen jako přečtený všude atd.
Pokud jde o SPAM, tak se standardně dělá to, že se SPAM nemaže, ale přesouvá se do složky SPAM v jednotlivých schránkách uživatelů, protože nic není 100% a ve složce SPAM si to pak uživatel může protřídit. Maximálně se mažou emaily s hodně velkým SPAM score.
Pokud jde o životnost emailů. Když je server v lokální síti (prostě u vás ve firmě), tak se samozřejmě email z outlooku odsmaží vždy ihned a dorazí na server. Pokud nejde internet, tak server čeká a pokouší se emaily doručit. Většinou tato životnost emailů bývá nastavena na několik dní (záleží na tom, kolik emailů teče mailserverem, jaké má výkonnostní aj. kapacity, je to prostě věc nastavení a u malé firmy není problém 3-5 dní, ovšem zase by se to nemělo přehánět kvůli aktuálnosti obsažené zprávy). Je to věc nastavení, takže těžko říci, jak to máte nastaveno zrovna vy.
Ohledně blacklistu. Pokud se nakazí nějaký PC ve firmě virem a začne spamovat, tak se samozřejmě dostane veřejná IP na blacklisty. Pokud je v sítí emailový server, tak je na blacklistech také, na tom se nic nemění. Ovšem možná neznáš celé řešení. Třeba ten PC s mailserverem je i router, který blokuje připojování se na jiný mailový server SMTP, než na ten, co máte ve firmě. Tím pádem lze spamovat jen na ten jeden váš server a tam může být toto ošetřeno (firewallem, nebo použitím šifrovaného smtp s autentizací, což si viry apod. havět z 99% nedávají).
Vyplatí se vlastní mailserver? To je otázka. Těžko říci. To záleží na konkrétní implementaci, její ceně, počtu uživatelů, cena údržby atd. Podle toho, co popisuješ, tak to vypadá, že jsi jen běžný uživatel a nevidíš na pozadí, vidíš jen ty nedostatky, které by ovšem u takového triviálního řešení být neměly.
Zdar MaxDůvodem bylo, že jsme údajně jako firma na nějakých spamových black-listech v zahraničí.Tohle mi vůbec není jasné. Na blacklisty se dávají IP adresy těch, kteří spam rozesílají. Vy jste předpokládám používali i k rozesílání servery Ignum, takže by se na blacklist museli dostat oni. A upřímně řečeno, čím větší provozovatel je na blacklistu, tím větší šance, že se na to vůbec přijde a tím větší šance, že se to bude na všech stranách řešit – kdyby se na nějaký blacklist dostal na delší dobu Seznam, ve vlastním zájmu ten blacklist přestanou čeští poskytovatelé používat.
Btw Ignum nemá IMAP? To se mi nechce věřit. Bez znalosti vaší sítě je těžké říct, zda se investice vyplatila. Samozřejmě Ignum má určitě lépe řešenou konektivitu (redundance, atd.) + záložní mailserver. Co se týče kvality správy serveru, tak ta může být na stejné úrovni nebo i na vyšší, to už záleží na kvalitách firmy, která se stará o správu vaší sítě.
Že by byla firma na blacklistech? O tom jsem nikdy neslyšel. Nevidím jediný důvod, proč by se tak mělo dít. Vlastní poštovní server má samozřejmě i své výhody. Např. můžete mít nastavený vyšší limit pro přílohy a pak si mužete ve firmě mezi sebou posílat i větší soubory a pojede to i rychle (max. velikost příloh u jiných serverů je nastavena zase podle jejich srávců, tudíž tam může být nyžší než u vás). Při výpadku konektivity máte emaily pořád k dispozici + můžete se mezi sebou stále psát.
Hlavní výhoda tkví v tom, že si můžete nastavit server přesně podle požadavků. Ale jak píši, záleží na velikosti vaší firmy a velikost sítě.
Toto jsou takové univerzální weby na checkování nejpoužívanějších blacklistů.
Pokud bychom se měli bavit o vyjmutí z blacklistu, je to opět různé. Jinde stačí kliknout na remove, někde jinde zase poslat email s žádostí a u jiných se za to i platí (to jsou vyděrači, se kterými bych se vůbec nebavil).
Pokud jde o staré emaily, není problém je naimportovat ze starého řešení na nové, obzvláště pokud se jedná o pouhých 10PC. Nechápu, proč toto někdo neudělal.
Jinak email není doporučený dopis. Nelze tedy nikdy zaručit, že opravdu dojde. Nejde to zaručit z prostého důvodu, emailová komunikace je závislá na hodně faktorech, které ovlivňuje více serverů / adminů / klientů. Dá se použít forma doručenek, ale nikdo nezaručí, že klient, jenž poštu otevírá, doručenky podporuje, stejně tak nelze spolehnout nato, že doručení potvrdí.
Pokud jde o zařazení vaší IP na blacklistech, nevím, jak jste to měli doposud. Zda jste měli u ignumu jak pop3 schránku, tak smtp server, nebo jste pro odesílání emailů používali něco jiného.
Osobně se domnívám, že nezáleží na druhu řešení, ale na kvalitě jeho provedení. Pokud máte pocit, že současné řešení stojí za bačkoru, tak to zřejmě někdo zpackal. Nikdo se nezmínil, že by chtěl přemigrovat emaily ze starého řešení na nové, nebo se nato zapomnělo, nikdo pořádně neotestoval server a nastavení outlooků apod.
Zdar Max
Tiskni
Sdílej: