Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »python << tohle_cele_musi_byt_oznaceno import time for i in xrange(100): print time.time() - time.time() tohle_cele_musi_byt_oznacenoTen program vypíše časové intervaly v sekundách mezi po sobě jdoucími voláními time.time(), což jak doufám, odpovídá systémovému volání gettimeofday(). Nejčastější výsledek je nula, ale objeví se i dva jiné: -9.53674316406e-07 a -1.19209289551e-06. Je zajímavé, že jestliže vypočítám jejich podíl, vyjde -1.19209289551e-06/-9.53674316406e-07 = 1.25 tedy pět čtvrtin. Obě čísla jsou tedy nejspíš celočíselnými násobky nějakého časového kvanta. To zjistím například tak, že to větší z nich vydělím pěti: 1.19209289551e-06/5=2.3841857910199999e-07 Kdybych chtěl vědět, kolik takových časových kvant za sekundu uplyne, tak hodnotu převrátím a dostanu 4194304 což je pro mně naprosto úžasný výsledek, protože to je celočíselná mocnina dvou, 222. Mám dva dotazy. Proč právě toto číslo a proč výše uvedený program v pythonu dává zrovna nula, čtyři anebo pět časových kvant.
-0.0160000324249 -0.0149998664856 -0.0160000324249 -0.0160000324249 -0.0160000324249 -0.0160000324249 -0.0149998664856 -0.0150001049042 -0.0160000324249 -0.0149998664856 -0.0150001049042 -0.0160000324249 -0.0150001049042 -0.0159997940063 -0.0160000324249 -0.0160000324249 -0.0149998664856 -0.0150001049042 -0.0160000324249 -0.0149998664856(Python 2.6 ve Windows 7) - předpokládám, že to souvisí s časovačem, nenulové hodnoty odpovídají situaci, kdy došlo k přepnutí kontextu mezi oběma voláními time().
Tiskni
Sdílej: