Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
cat /proc/sys/net/ipv4/ip_forwardPokud je tam 1, pak je třeba vypnout ipv4 forwarding.
Takový požadavek je nesmyslný. IP adresa adresuje váš počítač, takže paket s vaší cílovou adresou je určen pro váš počítač a je úplně jedno, jestli přijde na "správné" rozhraní nebo na kterékoli jiné. Pokud chcete zakázat přístup ke službě ze "špatné strany", použijte k tomu nástroj, který je k tomu určený, tedy netfilter. Možnost nastavit lokální adresu naslouchajícího soketu k tomu určená není.
Celé to patrně pochází z nešťastného historického zlozvyku pocházejícího z dob, kdy platila bijekce mezi rozhraními a adresami. Tehdy autoři řady démonů mátli uživatele tím, že volbu adres, na kterých démon poslouchá, v dokumentaci a konfiguračních souborech prezentovali jako volbu rozhraní, na kterých démon poslouchá. Ale tak to nefunguje a nikdy ani nefungovalo. Ten démon nemá možnost rozlišovat, na které rozhraní paket přišel, a vlastně mu do toho ani nic není.
lo rozhraní adresu 127.0.0.1 a nasměruji ji přes jiný počítač?
ip addr del 127.0.0.1/8 dev lo ip route add 127.0.0.1 via 192.168.1.1Server na HTTP portu naslouchá, ale připojit se nejde (a neprojde ani ping na localhost):
telnet 127.0.0.1 http Trying 127.0.0.1... telnet: Unable to connect to remote host: Connection timed outJen tak pro zajímavost – kde je v Linuxu zadrátovaná ta výjimka, že se lokální adresy chovají jinak než normální – aneb proč to s 192.168.2.1 jde, ale se 127.0.0.1 ne?
tcpdump na cílovém stroji ten paket ještě vidí, ale pak jako by se někam ztratil. Určitě se to tak ale nechovalo vždy. Až budu mít trochu času, zkusím prozkoumat, proč se to děje.
ping -I eth0 127.0.0.1, tak to pingá z mojí IP (ne ze 127.0.0.1), takže tím to asi nebude.
A v rámci jednoho stroje a standardního nastavení –
tohle funguje:
ping -I lo 127.0.0.1tohle nefunguje:
ping -I eth0 127.0.0.1a tohle zase funguje:
ping -I lo 192.168.1.2Takže to
lo/eth0 je jakoby „propustné“ jen v jednom směru.
Tiskni
Sdílej: