Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Pouzivam debian a jsem zvykly, pokud si neco potrebuji prelozit, stahnu si zdrojovy kod(bud primo nebo apt-get source foo), pripadne zavislosti (apt-get build-dep foo) a pouziji ./configure && make && make install. Narazil jsem ale na mnoho for, kde radi, ze si mam pomoci dpkg-buildpackage vytvorit binarni balik ze zdrojoveho kodu a pomoci nej nainstalovat program. Je to nejak vyhoda instalovat programy touto cestou, krome tedy znovu pouzitenosti binarniho baliku
Diky
Je to nejak vyhoda instalovat programy touto cestou, krome tedy znovu pouzitenosti binarniho balikuSice nepoužívám Debian, ale obecně je vždy lepší používat balíčkovací systém. Máš totiž perfektní kontrolu nad nainstalovanými programy, snadno zjistíš, odkud v systému pochází nějaký konkrétní soubor, můžeš program snadno odinstalovat, snadno upgradovat, pokud pro tvůj program není balíček, ale časem se objeví, můžeš ho pak jednoduše automaticky aktualizovat, pokud se ti vinou čehokoliv poškodí nějaké soubory, lze to snadno a rychle přeinstalovat, pokud chceš instalovat nový program, který má nějaké závislosti, snadno najdeš, zda už je máš v systému, či ne… Určitě se najdou i další věci. Balíčkovací systém je jedna z nejsilnějších věcí v GNU/Linuxu a je kravina ho obcházet.
Tiskni
Sdílej: