Po osmi měsících vývoje byla vydána nová verze 0.16.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 244 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nejnovější X.Org X server 21.1.22 a Xwayland 24.1.10 řeší 5 bezpečnostních chyb: CVE-2026-33999, CVE-2026-34000, CVE-2026-34001, CVE-2026-34002 a CVE-2026-34003.
Po roce vývoje od vydání verze 1.28.0 byla vydána nová stabilní verze 1.30.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.30.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2026-04-13. Přehled novinek poznámkách k vydání. Nově ve výchozím nastavení příkaz sudo vyžaduje heslo.
Společnost Blackmagic Design oznámila vydání verze 21 svého proprietárního softwaru pro editování videí a korekci barev DaVinci Resolve běžícího také na Linuxu. Z novinek je nutno vypíchnout možnost editování fotografií. Základní verze DaVinci Resolve je k dispozici zdarma. Plnou verzi DaVinci Resolve Studio lze koupit za 295 dolarů.
Multipatformní renderovací jádro webového prohlížeče Servo je na crates.io. S vydáním verze 0.1.0 (LTS).
Nadace FreeBSD Foundation před týdnem oznámila projekt Laptop Integration Testing. Vyzvala dobrovolníky, aby pomocí nástroje otestovali podporu FreeBSD na svých zařízeních a výsledky odeslali vývojářům. Vznikla stránka Nejlepší notebooky pro FreeBSD.
Na začátku srpna vstoupí v účinnost nová evropská pravidla transparentnosti pro umělou inteligenci (AI). Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o takzvaných deepfakes a upozornit uživatele, že komunikuje s umělou inteligencí. Cílem opatření je omezit šíření manipulativního či klamavého obsahu, zvýšit důvěru v digitální prostředí a chránit uživatele.
Connor Byrne z USA používal pro přihlašování na svůj iPhone 13 s iOS 18 heslo obsahující háček. Po aktualizaci na iOS 26.4 se už ale do telefonu nepřihlásí. Při přihlašování nelze tento háček zadat. Apple jej prostě odstranil [The Register].
Linus Torvalds vydal jádro Linux 7.0. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
$ free -m
total used free shared buffers cached
Mem: 3756 3693 62 0 38 958
-/+ buffers/cache: 2696 1059
Swap: 4290 71 4219
$ vmstat -S M 1
procs -----------memory---------- ---swap-- -----io---- -system-- ----cpu----
r b swpd free buff cache si so bi bo in cs us sy id wa
1 0 71 105 34 918 21 24 267 75 92 121 11 6 77 6
Je mi jasné že je mnohem užitečnější odswapovat paměť na kterou se dlouho nešáhlo a uvolněné místo použít na diskovou cache, navíc toto chování dá poměrně dobře omezit nastavením /proc/sys/vm/swappiness na nulu...
Jde ale nějak zjistit jak je vůbec tato cache používána? Protože po vynuceném vyprázdnění (diskové?) cache
sync ; echo 3 > /proc/sys/vm/drop_cachesZůstane v cachi ještě poměrně dost dat (958M před, 355M po). Ve výpisu vmstat -S M -s vidím 354 M swap cache. Co jsem tak pochopil z linux-vmm, tak swap cache je tabulka stránek které byly nahrány ze swapu do ram a ještě nebyly modifikovány, takže je lze uvolnit bez IO. A na tohle je potřeba 354M? Navíc tato položka nezmizí když dám swapoff -a...?! Na jedné stránce jsem četl názor že jde jen o špatně pojmenovanou položku ve vmstat... Otázka tedy zní. Jak zjistit podrobnosti o tom co se nachází v cache? Jak nastavit tlak na používání jednotlivých částí a jak jí celou vyprázdnit?
Položka swap cache z vmstat je stejný údaj jako cache z free. A podle mě obsahuje nejen zápisovou diskovou cache, ale i čtecí, a drop_caches pouze zapíše špinavé stránky, takže číslo, co ti zbylo, jsou nacachované stránky, do kterých se dosud nic nezapsalo a pokud se nebudou používat, jádro je zahodí na úkor stránek více používaných.
Linux ale nerozlišuje mezi stránkami diskové cache a ostatními, co se týče jejich zahazování. Všechny druhy stránek mají společnou úroveň swappiness. Takže při nešťastném zatížení může disková cache vytlačovat třeba kód procesů. Pokud aplikace ví, že data přečtená/zapsaná znovu nebudou potřeba, je možné napovědět jádru pomocí DIRECT_IO na otevřeném deskriptoru.
Nevim na co ti ten nb presne slouzi, ale nehces ten swap uplne vypnout kdyz mas 4G? Ja mam 4G a swap nepouzivam.Programuju v Javě :) Bez swapu by brzy zasáhl OOM zabiják.
Taky se mi nelibilo, ze s tim porad pracoval i kdyz mel pamet volnou.Když si snížím swappines, tak se systém chová celkem rozumně. Čas od času ho ale při nedostatku paměti popadne takový "IO záchvat" že něco musím sestřelit abych mohl pokračovat v práci... Mě by akorát zajímalo co se v danou chvíli děje...? V iotop akorát vidím že kopa procesů čeká na io. To systém načítá soubory mapované do ram (kód aplikací), nebo se tak moc swapuje?
Jako alternativu pripadne nabizim takovou peknou feature od Googlu co pridali do jadra (presne nevim jak se to jmenuje), ale je to v podstate RAM disk s kompresi ktery se pouziva jako swap.Jo, o tom jsem četl v Jaderných novinách... S touto myšlenkou (komprimovat data před vyhozením z ram) již bylo vytvořeno víc patchů... Jeden projekt je například zde: http://code.google.com/p/compcache/ Díky za nápad... Určitě vyzkouším...
Programuju v Javě :) Bez swapu by brzy zasáhl OOM zabiják.Huh, tak to je dost slabá výmluva. Netvrdím, že nelze při práci přesáhnout 4G, ale zase vím, že to je na spoustu projektů až dost.
Když si snížím swappines, tak se systém chová celkem rozumně. Čas od času ho ale při nedostatku paměti popadne takový "IO záchvat" že něco musím sestřelit abych mohl pokračovat v práci... Mě by akorát zajímalo co se v danou chvíli děje...? V iotop akorát vidím že kopa procesů čeká na io. To systém načítá soubory mapované do ram (kód aplikací), nebo se tak moc swapuje?Oboje, proto je lepší se na swap vykašlat. Pokud není paměť a navíc nutíte systém něco dělat tak se to dostane do takového kolečka kde to furt přehazuje stránky mezi diskem a RAM, ať už se jedná o swap nebo o cache.
Tiskni
Sdílej: