CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Google na včerejší akci The Android Show | I/O Edition 2026 (YouTube) představil celou řadu novinek: Gemini Intelligence, notebooky Googlebook, novou generaci Android Auto, …
$ free -m
total used free shared buffers cached
Mem: 3756 3693 62 0 38 958
-/+ buffers/cache: 2696 1059
Swap: 4290 71 4219
$ vmstat -S M 1
procs -----------memory---------- ---swap-- -----io---- -system-- ----cpu----
r b swpd free buff cache si so bi bo in cs us sy id wa
1 0 71 105 34 918 21 24 267 75 92 121 11 6 77 6
Je mi jasné že je mnohem užitečnější odswapovat paměť na kterou se dlouho nešáhlo a uvolněné místo použít na diskovou cache, navíc toto chování dá poměrně dobře omezit nastavením /proc/sys/vm/swappiness na nulu...
Jde ale nějak zjistit jak je vůbec tato cache používána? Protože po vynuceném vyprázdnění (diskové?) cache
sync ; echo 3 > /proc/sys/vm/drop_cachesZůstane v cachi ještě poměrně dost dat (958M před, 355M po). Ve výpisu vmstat -S M -s vidím 354 M swap cache. Co jsem tak pochopil z linux-vmm, tak swap cache je tabulka stránek které byly nahrány ze swapu do ram a ještě nebyly modifikovány, takže je lze uvolnit bez IO. A na tohle je potřeba 354M? Navíc tato položka nezmizí když dám swapoff -a...?! Na jedné stránce jsem četl názor že jde jen o špatně pojmenovanou položku ve vmstat... Otázka tedy zní. Jak zjistit podrobnosti o tom co se nachází v cache? Jak nastavit tlak na používání jednotlivých částí a jak jí celou vyprázdnit?
Položka swap cache z vmstat je stejný údaj jako cache z free. A podle mě obsahuje nejen zápisovou diskovou cache, ale i čtecí, a drop_caches pouze zapíše špinavé stránky, takže číslo, co ti zbylo, jsou nacachované stránky, do kterých se dosud nic nezapsalo a pokud se nebudou používat, jádro je zahodí na úkor stránek více používaných.
Linux ale nerozlišuje mezi stránkami diskové cache a ostatními, co se týče jejich zahazování. Všechny druhy stránek mají společnou úroveň swappiness. Takže při nešťastném zatížení může disková cache vytlačovat třeba kód procesů. Pokud aplikace ví, že data přečtená/zapsaná znovu nebudou potřeba, je možné napovědět jádru pomocí DIRECT_IO na otevřeném deskriptoru.
Nevim na co ti ten nb presne slouzi, ale nehces ten swap uplne vypnout kdyz mas 4G? Ja mam 4G a swap nepouzivam.Programuju v Javě :) Bez swapu by brzy zasáhl OOM zabiják.
Taky se mi nelibilo, ze s tim porad pracoval i kdyz mel pamet volnou.Když si snížím swappines, tak se systém chová celkem rozumně. Čas od času ho ale při nedostatku paměti popadne takový "IO záchvat" že něco musím sestřelit abych mohl pokračovat v práci... Mě by akorát zajímalo co se v danou chvíli děje...? V iotop akorát vidím že kopa procesů čeká na io. To systém načítá soubory mapované do ram (kód aplikací), nebo se tak moc swapuje?
Jako alternativu pripadne nabizim takovou peknou feature od Googlu co pridali do jadra (presne nevim jak se to jmenuje), ale je to v podstate RAM disk s kompresi ktery se pouziva jako swap.Jo, o tom jsem četl v Jaderných novinách... S touto myšlenkou (komprimovat data před vyhozením z ram) již bylo vytvořeno víc patchů... Jeden projekt je například zde: http://code.google.com/p/compcache/ Díky za nápad... Určitě vyzkouším...
Programuju v Javě :) Bez swapu by brzy zasáhl OOM zabiják.Huh, tak to je dost slabá výmluva. Netvrdím, že nelze při práci přesáhnout 4G, ale zase vím, že to je na spoustu projektů až dost.
Když si snížím swappines, tak se systém chová celkem rozumně. Čas od času ho ale při nedostatku paměti popadne takový "IO záchvat" že něco musím sestřelit abych mohl pokračovat v práci... Mě by akorát zajímalo co se v danou chvíli děje...? V iotop akorát vidím že kopa procesů čeká na io. To systém načítá soubory mapované do ram (kód aplikací), nebo se tak moc swapuje?Oboje, proto je lepší se na swap vykašlat. Pokud není paměť a navíc nutíte systém něco dělat tak se to dostane do takového kolečka kde to furt přehazuje stránky mezi diskem a RAM, ať už se jedná o swap nebo o cache.
Tiskni
Sdílej: