Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
su uzivatel a prepnete se do uctu uzivatele.
Kdezto sudo prideli administratorsky pristup uzivateli, ktery je k tomu opravnen. Takzvany sudoable user. Timpadem pouzije svuj ucet ke sprave systemu. Typicky mate ubuntu a jeden ucet treba uzivatelske jmeno Jaroslav. Prihlasite se k systemu, otevrete konzoli a zadate sudo bash, pouzijete svoje heslo a nyni mate "bash superuzivatele" a muzete spravovat systemu nebo date sudo prikaz a tento prikaz vykonate jako administrator systemu.
Kdysi se resilo co je lepsi a bezpecnejsi, jestli sudo nebo su na roota. Je to otazka, protoze kazde ma sve zastance. Ja treba vidim na serveru vyhodu sudo. Mam v ssh nastaveno ze nikdo nemuze pripojit na sudoable usera. Takze pokud nekdo chce spravovat system, tak se musi pres ssh pripojit jako normalni uzivatel, pouzit su na sudoable usera a pote spoustet prikazy se sudo.
Mam v ssh nastaveno ze nikdo nemuze pripojit na sudoable usera. Takze pokud nekdo chce spravovat system, tak se musi pres ssh pripojit jako normalni uzivatel, pouzit su na sudoable usera a pote spoustet prikazy se sudo.Mohu se zeptat, v čem je výhoda této šílené konstrukce? Já vidím jen nevýhody - například otravování uživatelů zbytečným mnohonásobným přihlašováním a nemožnost zazálohovat vzdáleně různé soubory ze systému (já si takhle držím například
/etc a bez roota by mi ten rsync prostě nefungoval).
Jestli jsem to pochopil spravne, tak mam zakazat prihlaseni na server uzivateli root (pres SSH) a prihlasit se jako normalni uzivatel, coz je i docela logicke, jelikoz utocnik bude muset uhadnout kdyz je ucet root nefunkcni taky jmeno uzivatele a nasledne pak i heslo, skoda jen ze ssh vraci to, ze uzivatel ktery opravdu neexistuje tak je o tom utocnik informovan.Á jé, už je to tady zase. Takže:
Jeste na konec jedna otazka, je nebezpecne pracovat jako preplej z uctu jirka na root?Je to stejně nebezpečné jako normální práce pod rootem. Chyba (ať už v programu nebo překlep na příkazové řádce) má v obou případech úplně stejné důsledky.
Já to myslel tak, že opakuje (si hraje na chytřejšího) to samé co už psal někdo jiný.Pořiď si oči, nestojí moc :).
Četl jsem o tom, že není vhodné ba dokonce se to ani nedoporučuje přihlašovat se na účet root.O tom se vedou rozsáhlé polemiky, které skoro vždy končí závěrem, že v přihlašování se na roota se neskrývá žádné nebezpečí. Samozřejmě je potřeba mít kvalitní heslo, nebo ještě lépe se přihlašovat klíčem.
udo umí teoreticky omezovat přístup k různým příkazům (kdo co smí s právy roota udělat), prakticky se to ale buď nevyužívá nebo je to dost obtížné nastavit správně.
To bych neřekl. Naopak, právě k tomuto účelu (umožnit vybraným uživatelům spouštět vybrané příkazy s jinou identitou) bylo sudo navrženo. Že se dnes v některých distribucích využívá (nebo spíš zneužívá) k tomu, aby umožnilo vybraným uživatelům spouštět pod rootem jakýkoli příkaz, to je věc jiná.
Naopak, právě k tomuto účelu (umožnit vybraným uživatelům spouštět vybrané příkazy s jinou identitou) bylo sudo navrženo.Sudo možná, ale programy pod ním pouštěné nikoliv. Sudo nemá žádnou kontrolu nad tím, co program dělá. Pokud se nejedná o nějaké naprosto primitivní akce, tak se počet možných interakcí brzo vymkne kontrole.
Sudo možná, ale programy pod ním pouštěné nikoliv.Toto tvrzení je příliš obecné.
Pokud se nejedná o nějaké naprosto primitivní akceA nebylo určené právě na tyto akce? Jinak editace souborů přes sudo je velmi elegantní, samozřejmě pokud nedáš zeditovat něco, co má ve výsledku příliš velkou sílu.
Jinak editace souborů přes sudo je velmi elegantní, samozřejmě pokud nedáš zeditovat něco, co má ve výsledku příliš velkou sílu.A také pokud se ta editace neudělá stylem
sudo vim soubor, protože pak :!/bin/bash udělá hádej co.
A nebylo určené právě na tyto akce?K čemu bylo opravdu určené to netuším, ale zdánlivě k delegaci částí práv roota. Na dnešních systémech je to spíš "su", které jen chce jiné heslo než "su".
Jinak editace souborů přes sudo je velmi elegantní, samozřejmě pokud nedáš zeditovat něco, co má ve výsledku příliš velkou sílu.Jelikož většina editorů podporuje otevření libovolného souboru, tak pokud pod sudo pustím editor tak můžu vyeditovat cokoliv.
sudo -e" aka sudoedit (což měl IMHO kolega na mysli).
Tiskni
Sdílej: