Lazygit byl vydán ve verzi 0.62.0. Jedná se o TUI (Text User Interface) nadstavbu nad gitem.
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu o rozepsal o tom, kam se vyhledávání v jeho očích posledních 10 let posunulo, jaké má zkušenosti s AI vyhledáváním, proč na něm nechce záviset a jaké vyhledávací služby ho v poslední době zaujaly.
Wayland kompozitor Labwc byl vydán ve verzi 0.20.0. Labwc je inspirován správcem oken Openbox. Postavený je na wlroots.
AlmaLinux OS byl vydán ve verzích 9.8 s kódovým jménem Olive Jaguar a 10.2 s kódovým jménem Lavender Lion. Podrobnosti v poznámkách k vydání (9.8 a 10.2). Opraveny byly zranitelnosti Copy Fail (CVE-2026-31431), Dirty FRAG, Fragnesia (CVE-2026-46300), nginx Rift (CVE-2026-42945) a SSH Keysign Pwn (CVE-2026-46333).
Seznam.cz vykázal za rok 2025 tržby v celkové hodnotě 6,454 miliardy korun. Oproti roku 2024 nárůst o 3,68 %. Zisk před zdaněním oproti předcházejícímu roku poklesl, a to o 11,21 % na 1,330 miliardy korun. Vlastní velké jazykové modely SeLLMa najdou dnes uživatelé téměř na všech seznamáckých službách. Na všechny obsahové služby byla zavedena technologie text-to-speech, díky níž si mohou uživatelé přehrát články v audio verzi namluvené
… více »Vláda představila strategické digitalizační projekty. Roadmapa zahrnuje celkem 55 projektů napříč státní správou, z toho 22 prioritních projektů vycházejících přímo z programového prohlášení vlády a 33 projektů založených na platné legislativě. Portfolio pokrývá oblasti financí, zdravotnictví, digitální identity, dat, registrů, dopravy, krizového řízení, sociálních agend i kybernetické bezpečnosti.
Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
su uzivatel a prepnete se do uctu uzivatele.
Kdezto sudo prideli administratorsky pristup uzivateli, ktery je k tomu opravnen. Takzvany sudoable user. Timpadem pouzije svuj ucet ke sprave systemu. Typicky mate ubuntu a jeden ucet treba uzivatelske jmeno Jaroslav. Prihlasite se k systemu, otevrete konzoli a zadate sudo bash, pouzijete svoje heslo a nyni mate "bash superuzivatele" a muzete spravovat systemu nebo date sudo prikaz a tento prikaz vykonate jako administrator systemu.
Kdysi se resilo co je lepsi a bezpecnejsi, jestli sudo nebo su na roota. Je to otazka, protoze kazde ma sve zastance. Ja treba vidim na serveru vyhodu sudo. Mam v ssh nastaveno ze nikdo nemuze pripojit na sudoable usera. Takze pokud nekdo chce spravovat system, tak se musi pres ssh pripojit jako normalni uzivatel, pouzit su na sudoable usera a pote spoustet prikazy se sudo.
Mam v ssh nastaveno ze nikdo nemuze pripojit na sudoable usera. Takze pokud nekdo chce spravovat system, tak se musi pres ssh pripojit jako normalni uzivatel, pouzit su na sudoable usera a pote spoustet prikazy se sudo.Mohu se zeptat, v čem je výhoda této šílené konstrukce? Já vidím jen nevýhody - například otravování uživatelů zbytečným mnohonásobným přihlašováním a nemožnost zazálohovat vzdáleně různé soubory ze systému (já si takhle držím například
/etc a bez roota by mi ten rsync prostě nefungoval).
Jestli jsem to pochopil spravne, tak mam zakazat prihlaseni na server uzivateli root (pres SSH) a prihlasit se jako normalni uzivatel, coz je i docela logicke, jelikoz utocnik bude muset uhadnout kdyz je ucet root nefunkcni taky jmeno uzivatele a nasledne pak i heslo, skoda jen ze ssh vraci to, ze uzivatel ktery opravdu neexistuje tak je o tom utocnik informovan.Á jé, už je to tady zase. Takže:
Jeste na konec jedna otazka, je nebezpecne pracovat jako preplej z uctu jirka na root?Je to stejně nebezpečné jako normální práce pod rootem. Chyba (ať už v programu nebo překlep na příkazové řádce) má v obou případech úplně stejné důsledky.
Já to myslel tak, že opakuje (si hraje na chytřejšího) to samé co už psal někdo jiný.Pořiď si oči, nestojí moc :).
Četl jsem o tom, že není vhodné ba dokonce se to ani nedoporučuje přihlašovat se na účet root.O tom se vedou rozsáhlé polemiky, které skoro vždy končí závěrem, že v přihlašování se na roota se neskrývá žádné nebezpečí. Samozřejmě je potřeba mít kvalitní heslo, nebo ještě lépe se přihlašovat klíčem.
udo umí teoreticky omezovat přístup k různým příkazům (kdo co smí s právy roota udělat), prakticky se to ale buď nevyužívá nebo je to dost obtížné nastavit správně.
To bych neřekl. Naopak, právě k tomuto účelu (umožnit vybraným uživatelům spouštět vybrané příkazy s jinou identitou) bylo sudo navrženo. Že se dnes v některých distribucích využívá (nebo spíš zneužívá) k tomu, aby umožnilo vybraným uživatelům spouštět pod rootem jakýkoli příkaz, to je věc jiná.
Naopak, právě k tomuto účelu (umožnit vybraným uživatelům spouštět vybrané příkazy s jinou identitou) bylo sudo navrženo.Sudo možná, ale programy pod ním pouštěné nikoliv. Sudo nemá žádnou kontrolu nad tím, co program dělá. Pokud se nejedná o nějaké naprosto primitivní akce, tak se počet možných interakcí brzo vymkne kontrole.
Sudo možná, ale programy pod ním pouštěné nikoliv.Toto tvrzení je příliš obecné.
Pokud se nejedná o nějaké naprosto primitivní akceA nebylo určené právě na tyto akce? Jinak editace souborů přes sudo je velmi elegantní, samozřejmě pokud nedáš zeditovat něco, co má ve výsledku příliš velkou sílu.
Jinak editace souborů přes sudo je velmi elegantní, samozřejmě pokud nedáš zeditovat něco, co má ve výsledku příliš velkou sílu.A také pokud se ta editace neudělá stylem
sudo vim soubor, protože pak :!/bin/bash udělá hádej co.
A nebylo určené právě na tyto akce?K čemu bylo opravdu určené to netuším, ale zdánlivě k delegaci částí práv roota. Na dnešních systémech je to spíš "su", které jen chce jiné heslo než "su".
Jinak editace souborů přes sudo je velmi elegantní, samozřejmě pokud nedáš zeditovat něco, co má ve výsledku příliš velkou sílu.Jelikož většina editorů podporuje otevření libovolného souboru, tak pokud pod sudo pustím editor tak můžu vyeditovat cokoliv.
sudo -e" aka sudoedit (což měl IMHO kolega na mysli).
Tiskni
Sdílej: