Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
su uzivatel a prepnete se do uctu uzivatele.
Kdezto sudo prideli administratorsky pristup uzivateli, ktery je k tomu opravnen. Takzvany sudoable user. Timpadem pouzije svuj ucet ke sprave systemu. Typicky mate ubuntu a jeden ucet treba uzivatelske jmeno Jaroslav. Prihlasite se k systemu, otevrete konzoli a zadate sudo bash, pouzijete svoje heslo a nyni mate "bash superuzivatele" a muzete spravovat systemu nebo date sudo prikaz a tento prikaz vykonate jako administrator systemu.
Kdysi se resilo co je lepsi a bezpecnejsi, jestli sudo nebo su na roota. Je to otazka, protoze kazde ma sve zastance. Ja treba vidim na serveru vyhodu sudo. Mam v ssh nastaveno ze nikdo nemuze pripojit na sudoable usera. Takze pokud nekdo chce spravovat system, tak se musi pres ssh pripojit jako normalni uzivatel, pouzit su na sudoable usera a pote spoustet prikazy se sudo.
Mam v ssh nastaveno ze nikdo nemuze pripojit na sudoable usera. Takze pokud nekdo chce spravovat system, tak se musi pres ssh pripojit jako normalni uzivatel, pouzit su na sudoable usera a pote spoustet prikazy se sudo.Mohu se zeptat, v čem je výhoda této šílené konstrukce? Já vidím jen nevýhody - například otravování uživatelů zbytečným mnohonásobným přihlašováním a nemožnost zazálohovat vzdáleně různé soubory ze systému (já si takhle držím například
/etc a bez roota by mi ten rsync prostě nefungoval).
Jestli jsem to pochopil spravne, tak mam zakazat prihlaseni na server uzivateli root (pres SSH) a prihlasit se jako normalni uzivatel, coz je i docela logicke, jelikoz utocnik bude muset uhadnout kdyz je ucet root nefunkcni taky jmeno uzivatele a nasledne pak i heslo, skoda jen ze ssh vraci to, ze uzivatel ktery opravdu neexistuje tak je o tom utocnik informovan.Á jé, už je to tady zase. Takže:
Jeste na konec jedna otazka, je nebezpecne pracovat jako preplej z uctu jirka na root?Je to stejně nebezpečné jako normální práce pod rootem. Chyba (ať už v programu nebo překlep na příkazové řádce) má v obou případech úplně stejné důsledky.
Já to myslel tak, že opakuje (si hraje na chytřejšího) to samé co už psal někdo jiný.Pořiď si oči, nestojí moc :).
Četl jsem o tom, že není vhodné ba dokonce se to ani nedoporučuje přihlašovat se na účet root.O tom se vedou rozsáhlé polemiky, které skoro vždy končí závěrem, že v přihlašování se na roota se neskrývá žádné nebezpečí. Samozřejmě je potřeba mít kvalitní heslo, nebo ještě lépe se přihlašovat klíčem.
udo umí teoreticky omezovat přístup k různým příkazům (kdo co smí s právy roota udělat), prakticky se to ale buď nevyužívá nebo je to dost obtížné nastavit správně.
To bych neřekl. Naopak, právě k tomuto účelu (umožnit vybraným uživatelům spouštět vybrané příkazy s jinou identitou) bylo sudo navrženo. Že se dnes v některých distribucích využívá (nebo spíš zneužívá) k tomu, aby umožnilo vybraným uživatelům spouštět pod rootem jakýkoli příkaz, to je věc jiná.
Naopak, právě k tomuto účelu (umožnit vybraným uživatelům spouštět vybrané příkazy s jinou identitou) bylo sudo navrženo.Sudo možná, ale programy pod ním pouštěné nikoliv. Sudo nemá žádnou kontrolu nad tím, co program dělá. Pokud se nejedná o nějaké naprosto primitivní akce, tak se počet možných interakcí brzo vymkne kontrole.
Sudo možná, ale programy pod ním pouštěné nikoliv.Toto tvrzení je příliš obecné.
Pokud se nejedná o nějaké naprosto primitivní akceA nebylo určené právě na tyto akce? Jinak editace souborů přes sudo je velmi elegantní, samozřejmě pokud nedáš zeditovat něco, co má ve výsledku příliš velkou sílu.
Jinak editace souborů přes sudo je velmi elegantní, samozřejmě pokud nedáš zeditovat něco, co má ve výsledku příliš velkou sílu.A také pokud se ta editace neudělá stylem
sudo vim soubor, protože pak :!/bin/bash udělá hádej co.
A nebylo určené právě na tyto akce?K čemu bylo opravdu určené to netuším, ale zdánlivě k delegaci částí práv roota. Na dnešních systémech je to spíš "su", které jen chce jiné heslo než "su".
Jinak editace souborů přes sudo je velmi elegantní, samozřejmě pokud nedáš zeditovat něco, co má ve výsledku příliš velkou sílu.Jelikož většina editorů podporuje otevření libovolného souboru, tak pokud pod sudo pustím editor tak můžu vyeditovat cokoliv.
sudo -e" aka sudoedit (což měl IMHO kolega na mysli).
Tiskni
Sdílej: