Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
su uzivatel a prepnete se do uctu uzivatele.
Kdezto sudo prideli administratorsky pristup uzivateli, ktery je k tomu opravnen. Takzvany sudoable user. Timpadem pouzije svuj ucet ke sprave systemu. Typicky mate ubuntu a jeden ucet treba uzivatelske jmeno Jaroslav. Prihlasite se k systemu, otevrete konzoli a zadate sudo bash, pouzijete svoje heslo a nyni mate "bash superuzivatele" a muzete spravovat systemu nebo date sudo prikaz a tento prikaz vykonate jako administrator systemu.
Kdysi se resilo co je lepsi a bezpecnejsi, jestli sudo nebo su na roota. Je to otazka, protoze kazde ma sve zastance. Ja treba vidim na serveru vyhodu sudo. Mam v ssh nastaveno ze nikdo nemuze pripojit na sudoable usera. Takze pokud nekdo chce spravovat system, tak se musi pres ssh pripojit jako normalni uzivatel, pouzit su na sudoable usera a pote spoustet prikazy se sudo.
Mam v ssh nastaveno ze nikdo nemuze pripojit na sudoable usera. Takze pokud nekdo chce spravovat system, tak se musi pres ssh pripojit jako normalni uzivatel, pouzit su na sudoable usera a pote spoustet prikazy se sudo.Mohu se zeptat, v čem je výhoda této šílené konstrukce? Já vidím jen nevýhody - například otravování uživatelů zbytečným mnohonásobným přihlašováním a nemožnost zazálohovat vzdáleně různé soubory ze systému (já si takhle držím například
/etc a bez roota by mi ten rsync prostě nefungoval).
Jestli jsem to pochopil spravne, tak mam zakazat prihlaseni na server uzivateli root (pres SSH) a prihlasit se jako normalni uzivatel, coz je i docela logicke, jelikoz utocnik bude muset uhadnout kdyz je ucet root nefunkcni taky jmeno uzivatele a nasledne pak i heslo, skoda jen ze ssh vraci to, ze uzivatel ktery opravdu neexistuje tak je o tom utocnik informovan.Á jé, už je to tady zase. Takže:
Jeste na konec jedna otazka, je nebezpecne pracovat jako preplej z uctu jirka na root?Je to stejně nebezpečné jako normální práce pod rootem. Chyba (ať už v programu nebo překlep na příkazové řádce) má v obou případech úplně stejné důsledky.
Já to myslel tak, že opakuje (si hraje na chytřejšího) to samé co už psal někdo jiný.Pořiď si oči, nestojí moc :).
Četl jsem o tom, že není vhodné ba dokonce se to ani nedoporučuje přihlašovat se na účet root.O tom se vedou rozsáhlé polemiky, které skoro vždy končí závěrem, že v přihlašování se na roota se neskrývá žádné nebezpečí. Samozřejmě je potřeba mít kvalitní heslo, nebo ještě lépe se přihlašovat klíčem.
udo umí teoreticky omezovat přístup k různým příkazům (kdo co smí s právy roota udělat), prakticky se to ale buď nevyužívá nebo je to dost obtížné nastavit správně.
To bych neřekl. Naopak, právě k tomuto účelu (umožnit vybraným uživatelům spouštět vybrané příkazy s jinou identitou) bylo sudo navrženo. Že se dnes v některých distribucích využívá (nebo spíš zneužívá) k tomu, aby umožnilo vybraným uživatelům spouštět pod rootem jakýkoli příkaz, to je věc jiná.
Naopak, právě k tomuto účelu (umožnit vybraným uživatelům spouštět vybrané příkazy s jinou identitou) bylo sudo navrženo.Sudo možná, ale programy pod ním pouštěné nikoliv. Sudo nemá žádnou kontrolu nad tím, co program dělá. Pokud se nejedná o nějaké naprosto primitivní akce, tak se počet možných interakcí brzo vymkne kontrole.
Sudo možná, ale programy pod ním pouštěné nikoliv.Toto tvrzení je příliš obecné.
Pokud se nejedná o nějaké naprosto primitivní akceA nebylo určené právě na tyto akce? Jinak editace souborů přes sudo je velmi elegantní, samozřejmě pokud nedáš zeditovat něco, co má ve výsledku příliš velkou sílu.
Jinak editace souborů přes sudo je velmi elegantní, samozřejmě pokud nedáš zeditovat něco, co má ve výsledku příliš velkou sílu.A také pokud se ta editace neudělá stylem
sudo vim soubor, protože pak :!/bin/bash udělá hádej co.
A nebylo určené právě na tyto akce?K čemu bylo opravdu určené to netuším, ale zdánlivě k delegaci částí práv roota. Na dnešních systémech je to spíš "su", které jen chce jiné heslo než "su".
Jinak editace souborů přes sudo je velmi elegantní, samozřejmě pokud nedáš zeditovat něco, co má ve výsledku příliš velkou sílu.Jelikož většina editorů podporuje otevření libovolného souboru, tak pokud pod sudo pustím editor tak můžu vyeditovat cokoliv.
sudo -e" aka sudoedit (což měl IMHO kolega na mysli).
Tiskni
Sdílej: