Byla nalezena vážná bezpečnostní chyba v telnetd z balíčku GNU InetUtils. Týká se verzí GNU InetUtils od 1.9.3 z 12. května 2015 až po aktuální 2.7 z 14. prosince 2025. Útočník může obejít autentizaci a získat root přístup, jelikož telnetd nekontroluje předaný obsah proměnné prostředí USER a pokud obsahuje "-f root"…
Stanislav Aleksandrov předložil patch rozšiřující KWin (KDE Plasma) na 3D virtuální desktopové prostředí (videoukázka v mp4).
Digg (Wikipedie), "místo, kde můžete sdílet a objevovat to nejlepší z internetu – a nejen to", je zpět. Ve veřejné betě.
Po .deb balíčcích Mozilla nově poskytuje také .rpm balíčky Firefoxu Nightly.
Vývojové prostředí IntelliJ IDEA slaví 25. narozeniny (YouTube).
Vedení společnosti NVIDIA údajně povolilo použití milionů knih ze známého 'warez' archivu Anna's Archive k výcviku umělé inteligence, ačkoliv vědělo, že archiv tyto knihy nezískal legální cestou. Žaloba, ve které se objevují i citace interních dokumentů společnosti NVIDIA, tvrdí, že NVIDIA přímo kontaktovala Anna's Archive a požadovala vysokorychlostní přístup k datům knihovny.
Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
su uzivatel a prepnete se do uctu uzivatele.
Kdezto sudo prideli administratorsky pristup uzivateli, ktery je k tomu opravnen. Takzvany sudoable user. Timpadem pouzije svuj ucet ke sprave systemu. Typicky mate ubuntu a jeden ucet treba uzivatelske jmeno Jaroslav. Prihlasite se k systemu, otevrete konzoli a zadate sudo bash, pouzijete svoje heslo a nyni mate "bash superuzivatele" a muzete spravovat systemu nebo date sudo prikaz a tento prikaz vykonate jako administrator systemu.
Kdysi se resilo co je lepsi a bezpecnejsi, jestli sudo nebo su na roota. Je to otazka, protoze kazde ma sve zastance. Ja treba vidim na serveru vyhodu sudo. Mam v ssh nastaveno ze nikdo nemuze pripojit na sudoable usera. Takze pokud nekdo chce spravovat system, tak se musi pres ssh pripojit jako normalni uzivatel, pouzit su na sudoable usera a pote spoustet prikazy se sudo.
Mam v ssh nastaveno ze nikdo nemuze pripojit na sudoable usera. Takze pokud nekdo chce spravovat system, tak se musi pres ssh pripojit jako normalni uzivatel, pouzit su na sudoable usera a pote spoustet prikazy se sudo.Mohu se zeptat, v čem je výhoda této šílené konstrukce? Já vidím jen nevýhody - například otravování uživatelů zbytečným mnohonásobným přihlašováním a nemožnost zazálohovat vzdáleně různé soubory ze systému (já si takhle držím například
/etc a bez roota by mi ten rsync prostě nefungoval).
Jestli jsem to pochopil spravne, tak mam zakazat prihlaseni na server uzivateli root (pres SSH) a prihlasit se jako normalni uzivatel, coz je i docela logicke, jelikoz utocnik bude muset uhadnout kdyz je ucet root nefunkcni taky jmeno uzivatele a nasledne pak i heslo, skoda jen ze ssh vraci to, ze uzivatel ktery opravdu neexistuje tak je o tom utocnik informovan.Á jé, už je to tady zase. Takže:
Jeste na konec jedna otazka, je nebezpecne pracovat jako preplej z uctu jirka na root?Je to stejně nebezpečné jako normální práce pod rootem. Chyba (ať už v programu nebo překlep na příkazové řádce) má v obou případech úplně stejné důsledky.
Já to myslel tak, že opakuje (si hraje na chytřejšího) to samé co už psal někdo jiný.Pořiď si oči, nestojí moc :).
Četl jsem o tom, že není vhodné ba dokonce se to ani nedoporučuje přihlašovat se na účet root.O tom se vedou rozsáhlé polemiky, které skoro vždy končí závěrem, že v přihlašování se na roota se neskrývá žádné nebezpečí. Samozřejmě je potřeba mít kvalitní heslo, nebo ještě lépe se přihlašovat klíčem.
udo umí teoreticky omezovat přístup k různým příkazům (kdo co smí s právy roota udělat), prakticky se to ale buď nevyužívá nebo je to dost obtížné nastavit správně.
To bych neřekl. Naopak, právě k tomuto účelu (umožnit vybraným uživatelům spouštět vybrané příkazy s jinou identitou) bylo sudo navrženo. Že se dnes v některých distribucích využívá (nebo spíš zneužívá) k tomu, aby umožnilo vybraným uživatelům spouštět pod rootem jakýkoli příkaz, to je věc jiná.
Naopak, právě k tomuto účelu (umožnit vybraným uživatelům spouštět vybrané příkazy s jinou identitou) bylo sudo navrženo.Sudo možná, ale programy pod ním pouštěné nikoliv. Sudo nemá žádnou kontrolu nad tím, co program dělá. Pokud se nejedná o nějaké naprosto primitivní akce, tak se počet možných interakcí brzo vymkne kontrole.
Sudo možná, ale programy pod ním pouštěné nikoliv.Toto tvrzení je příliš obecné.
Pokud se nejedná o nějaké naprosto primitivní akceA nebylo určené právě na tyto akce? Jinak editace souborů přes sudo je velmi elegantní, samozřejmě pokud nedáš zeditovat něco, co má ve výsledku příliš velkou sílu.
Jinak editace souborů přes sudo je velmi elegantní, samozřejmě pokud nedáš zeditovat něco, co má ve výsledku příliš velkou sílu.A také pokud se ta editace neudělá stylem
sudo vim soubor, protože pak :!/bin/bash udělá hádej co.
A nebylo určené právě na tyto akce?K čemu bylo opravdu určené to netuším, ale zdánlivě k delegaci částí práv roota. Na dnešních systémech je to spíš "su", které jen chce jiné heslo než "su".
Jinak editace souborů přes sudo je velmi elegantní, samozřejmě pokud nedáš zeditovat něco, co má ve výsledku příliš velkou sílu.Jelikož většina editorů podporuje otevření libovolného souboru, tak pokud pod sudo pustím editor tak můžu vyeditovat cokoliv.
sudo -e" aka sudoedit (což měl IMHO kolega na mysli).
Tiskni
Sdílej: