ASUS má v nabídce komplexní řešení pro vývoj a nasazení AI: kompaktní stolní AI superpočítač ASUS Ascent GX10 poháněný superčipem NVIDIA GB10 Grace Blackwell a platformou NVIDIA DGX Spark. S operačním systémem NVIDIA DGX založeném na Ubuntu.
Desktopové prostredie Trinity Desktop vyšlo vo verzii R14.1.5. Je tu opravená chyba v tqt komponente spôsobujúca 100% vyťaženie cpu, dlaždice pre viac monitorov a nemenej dôležité su dizajnové zmeny v podobe ikon, pozadí atď. Pridaná bola podpora distribúcií Debian Trixie, Ubuntu Questing, RHEL 10 a OpenSUSE Leap 16.
Grafická aplikace Easy Effects (Flathub), původně PulseEffects, umožňující snadno povolovat a zakazovat různé audio efekty v aplikacích používajících multimediální server PipeWire, byla vydána ve verzi 8.0.0. Místo GTK 4 je nově postavená nad Qt, QML a Kirigami.
Na YouTube lze zhlédnout Godot Engine – 2025 Showreel s ukázkami toho nejlepšího letos vytvořeného v multiplatformním open source herním enginu Godot.
Blíží se konec roku a tím i všemožná vyhlášení slov roku 2025. Dle Collins English Dictionary je slovem roku vibe coding, dle Dictionary.com je to 6-7, …
Cloudflare Radar: podíl Linuxu na desktopu dosáhl v listopadu 6,2 %.
Chcete vědět, co se odehrálo ve světě techniky za poslední měsíc? Nebo si popovídat o tom, co zrovna bastlíte? Pak doražte na listopadovou Virtuální Bastlírnu s mikrofonem a kamerou, nalijte si něco k pití a ponořte se s strahovskými bastlíři do diskuze u virtuálního piva o technice i všem možném okolo. Mezi nejvýznamnější novinky patří Průšovo oznámení Core One L, zavedení RFID na filamentech, tisk silikonu nebo nový slicer. Dozvíte se ale i
… více »Vývojáři OpenMW (Wikipedie) oznámili vydání verze 0.50.0 této svobodné implementace enginu pro hru The Elder Scrolls III: Morrowind. Přehled novinek i s náhledy obrazovek v oznámení o vydání.
Komunita kolem Linux Containers po roce vývoje představila (YouTube) neměnný operační systém IncusOS speciálně navržený pro běh Incusu, tj. komunitního forku nástroje pro správu kontejnerů LXD. IncusOS poskytuje atomické aktualizace prostřednictvím mechanismu A/B aktualizací s využitím samostatných oddílů a vynucuje zabezpečení bootování pomocí UEFI Secure Bootu a modulu TPM 2.0. Postaven je na Debianu 13.
Mozilla začne od ledna poskytovat komerční podporu Firefoxu pro firmy. Jedná se o podporu nad rámec stávající podpory, která je k dispozici pro všechny zdarma.
Řešení dotazu:
Raději nijak. Doporučuji do vnitřní sítě / stroje dotáhnout IPv6 a vevnitř už rozvést nativně.
Uniká mi totiž, k čemu vám bude hypotetický překlad, když nebudete moci zadat cílovou adresu. Bijekce se mezi množinami s různým počtem prvků (adres) dělá blbě.
Pridavam se k dotazu a pokusim se popsat situace, kdy by to mohlo byt potreba:
Dejv
(1) není problém (pokud se omezíme na omezený počet spojení). Prostě se na NAT64 vyhradí vnitřní rozsah pro SNAT a příchozím IPv6 spojení se přiřadí zdrojová adresa z vyhrazeného rozsahu a cílová se přepíše na adresu vnitřního zařízení. Mapování z cílové adresy zvnějšího IPv6 do vnitřního IPv4 lze udělat algoritmicky například vestavěním IPv4 adresy do IPv6 adresy. Počet spojení bude samozřejmě omezen velikostí vyhrazeného vnitřního IPv4 rozsahu.
(2) je, co tazatel zřejmě chtěl. Vzhledem k tomu, že globální IPv6 adres je mnohem více než soukromých IPv4 adres, není možné zevnitř zahájit komunikaci s kýmkoliv. Buďto se vybere malý IPv6 rozsah, který dá bijektivně namapovat do vnitřního IPv4. To je ale prakticky použitelné jen pro vnitřní kontrolovaná prostředí, kde si toto omezení lze dovolit. V opačném případě musí by se musel zapojit dynamické mapování DNS záznamů do vyhrazeného IPv4 rozsahu a držet DNS a NAT mapování v synchronizaci (a s rozumnou životností). Dříve se věřilo, že to půjde, praxe ukázala, že je to natolik ošklivé, že se toto řešení a tedy i celý bod (2) označil za zhoubný a nepodporovaný (stavěl na tom článek na Lupě, který představoval NAT64).
(3) S NAT64 máte blok veřejných IPv4 adres na které staticky mapuje stejně chudý počet vnitřních IPv6 adres. Zdrojové není problém namapovat algoritmicky, protože vnější IPv4 se do vnitřního IPv6 podprostoru vleze. Daly by se zapojit i vnější transportní adresy, ale dokud se nerozšíří dohledávání serverů přes NAPTR/SRV záznamy na straně klientů, tak to bude komerčně/uživatelsky neprůchodné, protože psát k adrese i číslo portu se nenosí.
(4) není problém. Prostě se veřejný IPv4 algoritmicky namapuje do vnitřního IPv6 podprostoru. Zvenku se pouze naptuje zdrojová transportní v4 adresa. Umí TRT. Nebo jako standardní součást NAT64, kdy se vyhradí blok veřejných IPv4 adres a natuje se z něj. Počet spojení je pak ale omezen na počet vnějších IPv4 adres. TRT obslouží více spojení, protože si vypomůže transportním prostorem.
Tiskni
Sdílej: