BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Hodnota Bitcoinu, decentralizované kryptoměny klesla pod 70 000 dolarů (1,44 milionu korun).
Řešení dotazu:
Raději nijak. Doporučuji do vnitřní sítě / stroje dotáhnout IPv6 a vevnitř už rozvést nativně.
Uniká mi totiž, k čemu vám bude hypotetický překlad, když nebudete moci zadat cílovou adresu. Bijekce se mezi množinami s různým počtem prvků (adres) dělá blbě.
Pridavam se k dotazu a pokusim se popsat situace, kdy by to mohlo byt potreba:
Dejv
(1) není problém (pokud se omezíme na omezený počet spojení). Prostě se na NAT64 vyhradí vnitřní rozsah pro SNAT a příchozím IPv6 spojení se přiřadí zdrojová adresa z vyhrazeného rozsahu a cílová se přepíše na adresu vnitřního zařízení. Mapování z cílové adresy zvnějšího IPv6 do vnitřního IPv4 lze udělat algoritmicky například vestavěním IPv4 adresy do IPv6 adresy. Počet spojení bude samozřejmě omezen velikostí vyhrazeného vnitřního IPv4 rozsahu.
(2) je, co tazatel zřejmě chtěl. Vzhledem k tomu, že globální IPv6 adres je mnohem více než soukromých IPv4 adres, není možné zevnitř zahájit komunikaci s kýmkoliv. Buďto se vybere malý IPv6 rozsah, který dá bijektivně namapovat do vnitřního IPv4. To je ale prakticky použitelné jen pro vnitřní kontrolovaná prostředí, kde si toto omezení lze dovolit. V opačném případě musí by se musel zapojit dynamické mapování DNS záznamů do vyhrazeného IPv4 rozsahu a držet DNS a NAT mapování v synchronizaci (a s rozumnou životností). Dříve se věřilo, že to půjde, praxe ukázala, že je to natolik ošklivé, že se toto řešení a tedy i celý bod (2) označil za zhoubný a nepodporovaný (stavěl na tom článek na Lupě, který představoval NAT64).
(3) S NAT64 máte blok veřejných IPv4 adres na které staticky mapuje stejně chudý počet vnitřních IPv6 adres. Zdrojové není problém namapovat algoritmicky, protože vnější IPv4 se do vnitřního IPv6 podprostoru vleze. Daly by se zapojit i vnější transportní adresy, ale dokud se nerozšíří dohledávání serverů přes NAPTR/SRV záznamy na straně klientů, tak to bude komerčně/uživatelsky neprůchodné, protože psát k adrese i číslo portu se nenosí.
(4) není problém. Prostě se veřejný IPv4 algoritmicky namapuje do vnitřního IPv6 podprostoru. Zvenku se pouze naptuje zdrojová transportní v4 adresa. Umí TRT. Nebo jako standardní součást NAT64, kdy se vyhradí blok veřejných IPv4 adres a natuje se z něj. Počet spojení je pak ale omezen na počet vnějších IPv4 adres. TRT obslouží více spojení, protože si vypomůže transportním prostorem.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz