Ubuntu 26.04 patrně bude ve výchozím nastavení zobrazovat hvězdičky při zadávání hesla příkazu sudo, změna vychází z nové verze sudo-rs. Ta sice zlepší použitelnost systému pro nové uživatele, na které mohlo 'tiché sudo' působit dojmem, že systém 'zamrzl' a nijak nereaguje na stisky kláves, na druhou stranu se jedná o možnou bezpečnostní slabinu, neboť zobrazování hvězdiček v terminálu odhaluje délku hesla. Původní chování příkazu sudo
… více »Projekt systemd schválil kontroverzní pull request, který do JSON záznamů uživatelů přidává nové pole 'birthDate', datum narození, tedy údaj vyžadovaný zákony o ověřování věku v Kalifornii, Coloradu a Brazílii. Jiný pull request, který tuto změnu napravoval, byl správcem projektu Lennartem Poetteringem zamítnut s následujícím zdůvodněním:
… více »Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Řešení dotazu:
Raději nijak. Doporučuji do vnitřní sítě / stroje dotáhnout IPv6 a vevnitř už rozvést nativně.
Uniká mi totiž, k čemu vám bude hypotetický překlad, když nebudete moci zadat cílovou adresu. Bijekce se mezi množinami s různým počtem prvků (adres) dělá blbě.
Pridavam se k dotazu a pokusim se popsat situace, kdy by to mohlo byt potreba:
Dejv
(1) není problém (pokud se omezíme na omezený počet spojení). Prostě se na NAT64 vyhradí vnitřní rozsah pro SNAT a příchozím IPv6 spojení se přiřadí zdrojová adresa z vyhrazeného rozsahu a cílová se přepíše na adresu vnitřního zařízení. Mapování z cílové adresy zvnějšího IPv6 do vnitřního IPv4 lze udělat algoritmicky například vestavěním IPv4 adresy do IPv6 adresy. Počet spojení bude samozřejmě omezen velikostí vyhrazeného vnitřního IPv4 rozsahu.
(2) je, co tazatel zřejmě chtěl. Vzhledem k tomu, že globální IPv6 adres je mnohem více než soukromých IPv4 adres, není možné zevnitř zahájit komunikaci s kýmkoliv. Buďto se vybere malý IPv6 rozsah, který dá bijektivně namapovat do vnitřního IPv4. To je ale prakticky použitelné jen pro vnitřní kontrolovaná prostředí, kde si toto omezení lze dovolit. V opačném případě musí by se musel zapojit dynamické mapování DNS záznamů do vyhrazeného IPv4 rozsahu a držet DNS a NAT mapování v synchronizaci (a s rozumnou životností). Dříve se věřilo, že to půjde, praxe ukázala, že je to natolik ošklivé, že se toto řešení a tedy i celý bod (2) označil za zhoubný a nepodporovaný (stavěl na tom článek na Lupě, který představoval NAT64).
(3) S NAT64 máte blok veřejných IPv4 adres na které staticky mapuje stejně chudý počet vnitřních IPv6 adres. Zdrojové není problém namapovat algoritmicky, protože vnější IPv4 se do vnitřního IPv6 podprostoru vleze. Daly by se zapojit i vnější transportní adresy, ale dokud se nerozšíří dohledávání serverů přes NAPTR/SRV záznamy na straně klientů, tak to bude komerčně/uživatelsky neprůchodné, protože psát k adrese i číslo portu se nenosí.
(4) není problém. Prostě se veřejný IPv4 algoritmicky namapuje do vnitřního IPv6 podprostoru. Zvenku se pouze naptuje zdrojová transportní v4 adresa. Umí TRT. Nebo jako standardní součást NAT64, kdy se vyhradí blok veřejných IPv4 adres a natuje se z něj. Počet spojení je pak ale omezen na počet vnějších IPv4 adres. TRT obslouží více spojení, protože si vypomůže transportním prostorem.
Tiskni
Sdílej: