Indická společnost eMudhra po bezpečnostním incidentu, tj. kompromitaci soukromých klíčů osmi mezilehlých certifikátů své certifikační autority, opouští globální byznys s SSL/TLS certifikáty.
Dle Phoronixu zveřejnila společnost Trend Micro prostřednictvím programu Zero Day Initiative (ZDI) několik hlášení bezpečnostních zranitelností přímo na veřejném mailing listu LKML, přestože některé chyby dosud nemají opravu začleněnou do hlavní větve jádra. Mezi hlášenými problémy jsou dvě zranitelnosti s hodnocením CVSS 9.0, týkající se SMB Direct a KSMBD, které mohou umožnit vzdálené spuštění kódu. Další hlášení se týkají … více »
Správce hesel KeePassXC byl vydán ve verzi 2.8.0. Přechází na Qt 6, podporuje vkládání hesel s Waylandem, rychlé odemykání pomocí Polkitu nebo možnost nastavení klávesových zkratek (seznam změn).
Databáze DuckDB (Wikipedie) byla vydána ve verzi 2.0.0 LTS. S kódovým názvem Cinnamon Teal (čírka skořicová). S vyladěným protokolem Quack.
V implementaci Broadcom 802.11 byla zjištěna chyba ve zpracování WPS/EAP, týká se to SDK od roku 2010. Broadcom podle výzkumníka Quentina Kaisera odmítl CVE přidělit. Modemy Huawei a Technicolor jsou používány i v ČR, v LTE routerech, běžných domácích routerech a firemních přístupových bodech, jejich současný počet a zranitelnost konkrétních verzí však zatím neznáme. Více detailů a demo. GitHub / Broadcom 802.11 SDK Detection Toolkit.
Byla vydána nová verze 10.8 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přibyl balíček DietPi WireGuard.
Oslavte vydání openSUSE Leap 16.1 s námi v Praze! Ve středu 4. listopadu 2026 (den po vydání Leapu 16.1) vás zveme na malou oslavu vydání openSUSE Leap 16.1 do pražské kanceláře SUSE. Připravili jsme pro vás dvě krátké přednášky: … více »
Dle plánu bylo PHP vydáno v nových verzích 8.5.12, 8.4.27, 8.3.36 a 8.2.35. Opraveny jsou kritické zranitelnosti CVE-2026-109618 a CVE-2026-109619 aneb PHP2Shell.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-2.1 a 24.04-1.5. S opravou kritických zranitelností.
Společnost Škoda Auto zveřejnila na Printables bezplatné 3D modely příslušenství do svých vozů (držáky na nápoje, pomůcky pro vedení kabelů, mincovníky, háčky na USB kabely a čepice pro kapsy na zadních stranách opěradel sedadel, držáky na telefony a úchyty pro horní upevnění bezpečnostních pásů).
Řešení dotazu:
Raději nijak. Doporučuji do vnitřní sítě / stroje dotáhnout IPv6 a vevnitř už rozvést nativně.
Uniká mi totiž, k čemu vám bude hypotetický překlad, když nebudete moci zadat cílovou adresu. Bijekce se mezi množinami s různým počtem prvků (adres) dělá blbě.
Pridavam se k dotazu a pokusim se popsat situace, kdy by to mohlo byt potreba:
Dejv
(1) není problém (pokud se omezíme na omezený počet spojení). Prostě se na NAT64 vyhradí vnitřní rozsah pro SNAT a příchozím IPv6 spojení se přiřadí zdrojová adresa z vyhrazeného rozsahu a cílová se přepíše na adresu vnitřního zařízení. Mapování z cílové adresy zvnějšího IPv6 do vnitřního IPv4 lze udělat algoritmicky například vestavěním IPv4 adresy do IPv6 adresy. Počet spojení bude samozřejmě omezen velikostí vyhrazeného vnitřního IPv4 rozsahu.
(2) je, co tazatel zřejmě chtěl. Vzhledem k tomu, že globální IPv6 adres je mnohem více než soukromých IPv4 adres, není možné zevnitř zahájit komunikaci s kýmkoliv. Buďto se vybere malý IPv6 rozsah, který dá bijektivně namapovat do vnitřního IPv4. To je ale prakticky použitelné jen pro vnitřní kontrolovaná prostředí, kde si toto omezení lze dovolit. V opačném případě musí by se musel zapojit dynamické mapování DNS záznamů do vyhrazeného IPv4 rozsahu a držet DNS a NAT mapování v synchronizaci (a s rozumnou životností). Dříve se věřilo, že to půjde, praxe ukázala, že je to natolik ošklivé, že se toto řešení a tedy i celý bod (2) označil za zhoubný a nepodporovaný (stavěl na tom článek na Lupě, který představoval NAT64).
(3) S NAT64 máte blok veřejných IPv4 adres na které staticky mapuje stejně chudý počet vnitřních IPv6 adres. Zdrojové není problém namapovat algoritmicky, protože vnější IPv4 se do vnitřního IPv6 podprostoru vleze. Daly by se zapojit i vnější transportní adresy, ale dokud se nerozšíří dohledávání serverů přes NAPTR/SRV záznamy na straně klientů, tak to bude komerčně/uživatelsky neprůchodné, protože psát k adrese i číslo portu se nenosí.
(4) není problém. Prostě se veřejný IPv4 algoritmicky namapuje do vnitřního IPv6 podprostoru. Zvenku se pouze naptuje zdrojová transportní v4 adresa. Umí TRT. Nebo jako standardní součást NAT64, kdy se vyhradí blok veřejných IPv4 adres a natuje se z něj. Počet spojení je pak ale omezen na počet vnějších IPv4 adres. TRT obslouží více spojení, protože si vypomůže transportním prostorem.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz