Přesně před 34 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
86Box, tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 5.0. S integrovaným správcem VM. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Vláda Spojených států získala desetiprocentní podíl v americkém výrobci čipů Intel. Oznámili to podle agentur americký prezident Donald Trump a ministr obchodu Howard Lutnick. Společnost Intel uvedla, že výměnou za desetiprocentní podíl obdrží státní dotace v hodnotě 8,9 miliardy dolarů (zhruba 186 miliard Kč). Částka podle Intelu zahrnuje dříve přislíbené subvence 5,7 miliardy dolarů z programu CHIPS na podporu výroby čipů v USA,
… více »Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 27 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu srpnový souhrn novinek. Kvůli nedostatečnému zájmu byla ukončena výroba telefonů PinePhone Pro.
Po pěti měsících vývoje byla vydána nová verze 0.15.1 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Verze 0.15.0 byla přeskočena. Přispělo 162 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Řešení dotazu:
Uvažoval jsem o tom, ale nepodařilo se mi nikde Potato ani třeba Woody najít. V archívu je už jen pár balíků, žádné image.
, ale jak víme 1TB disk apod. se blbě zálohuje. Po prvním pádu jsi měl vzít nějaký rescue disk a podívat se do logu co napsal. Tam nic nebylo? pokud GTparted neudělal celý přesun tak data mohla být těžce nekonzistentní. Měl jsi možná místo fsck pustit podruhý GTparted a snad by se to nějak opravilo. Teď možná jen nějaký recovery, ale záleží na systému co tam bylo (ext3/ext4/xfs hodně velký problém)
Nemám páskovou knihovnu, jen mechaniky, takže nemá moc smysl používat něco silnějšího když musím pásky stejně ručně měnit. Nedá se totiž dělat nějaká pravidelnější záloha, v podstatě to je spíš archivace, ale data mi zase tolik nepřibývají, takže to není třeba.
Kritické a důležité věci jako dokumenty mám stejně lokálně v ntb a v desktopu a čas od času udělám synchronizaci, takže je to alespoň na dvou discích.
Ačkoli, mají jmenovaná řešení možno např. zapsat znovu poslední pásku pokud se např. zašmodrchá i bez toho, abych musel celou zálohu dělat od počátku?
Když už to řešíme, možno mi doporučit nějaké řešení? Pokud možno něco robustního s odolností proti chybám, resp. že se to pokusí případně data aspoň trochu dolovat.
Musím asi dát za pravdu, že tar je sice mocný nástroj, ale jeho doby jsou už ty tam, v případě chyby v podstatě hned končí.
- tuhle ještě v Ubuntu server se mi rozbil takovým způsobem, že mi ani vývojáři GNU Taru nepomohli; dospěli jsme jen k tomu, že z neznámých důvodů ignoroval přepínače nastavené defaultně i ručně a archivy dělal v nějakém historickém formátu nepodporujícím dlouhé názvy jmen a navazování velkých souborů roztažených na víc pásek
- dneska jsem právě chtěl pár složek obnovit ze zálohy dělané minulý týden, na jiném stroji, ale se stejnou mechanikou; v podstatě krom zbytku jednoho souboru přeteklého z předchozí pásky to vypisovalo chyby že nesedí nějaké hodnoty atd., tak jsem to zabil, to je k ničemu; naštěstí jsem si zrovna tyhle složky ještě nechal v notebooku
Baculu bych možná také vynechal, používáme ji na SH a co jsem se doslechl, jedinkrát kdy byla obnova potřeba to vypadal asi tak, že vložena nejnovější záloha…ok, chyba, vložena starší, ok, chyba…atd. až došlo na úplně nejstarší zálohu, to už lidem vstávaly vlasy na hlavě a ta se naštěstí chytila. Vzhledem k množství pásek co mám (asi tři krabice a pokud nenarazím na zlatou žílu DAT72, tak DDS3 nepustím, nakonec, mám jich snad půlku) je pár problémových celkem očekávaná událost. Na druhou stranu kompletní zálohy udělám při plném využití disku tak dvě. Nevím teď přesně, budu to muset někdy přepočítat
, to se většinou zálohovalo velké FC pole a používal se hlavně NetVault, který byl spolehlivý (ale je hodně drahý 
)
Ja teda nevim, skoly nemam, ale osobne moc nechapu smysl instalace serveru ktery spada rokem vyroby nekam do roku 2003 a podle specifikace se dodaval max s 36.4 GB SCSI disky. Krome toho se obavam ze s tim 2TB diskem si to asi moc neporadi.
To je vlastně důvod tady toho všeho, resp. původně to bylo hlavně abych měl celé 2 TB na storage, ale když to vidím, tak je mi jasné, že bych z toho nenabootoval ani kdybych se na hlavu stavěl (resp., jediným řešením by bylo dát bootloader někam odkud nastartuje, na IDE disk).
Jinak teď mám krapet potíže s bootloaderem. Skončil jsem u Debianu Etch, pro Lennyho bylo již třeba jádro 2.6, takže nainstalováno, nastavil jsem LILO pro init RAM disk, jenže panika, nepřipojen root. Zkusil jsem původní konfiguraci, dokonce se starým 2.4 jádrem bez init, nic.
Opustím rovnou LILO a přejdu na GRUB, ačkoli mám trochu problém s tím, že ten jsem zkoušel už v Sarge a stejně to nebootovalo. V podstatě mám pořád tu samou chybu, není to schopné připojit root, v GRUBu ani v LILO. Správný oddíl který byl reálně připojen za běhu systému je /dev/hdc1, ale když to nastavím v GRUBu jako root, tak kernel stejně skončí v panice. No GRUB má aspoň konzoli, takže není třeba pro změny neustále bootovat z CD
Tak, nainstalován Grub 0.97. Obě jádra (2.4 i 2.6) končí na tom samém, nepřimontují root, 2.6 je akorát trochu dál a po nějaké době mě vyplivne do konzole, 2.4 chce jen křičet že nemá root (jeden z Easter eggů I have no root and I want to scream ).
V /etc/fstab jsou /dev/hdc1 (a 5 pro SWAP), zkoušel jsem i sda1 pod kterým ten disk montuje např. Debian 6.0.0 při Rescue, ale to nedělalo rozdíl. V GRUBU zatím nemám nakonfigurovány řádky, spouštím to ručně přes:
kernel /boot/vmlinuz-2.4 atd.
root (hd0,0)
boot
anebo
kernel /boot/vmlinuz-2.6 atd.
initrd /boot/initrd-2.6 atd.
root (hd0,0)
boot
Tranzistory v procesoru vyrábějí teplo hlavně při přechodech za zapnutého do vypnutého stavu. A vyrobené teplo je úměrné napájecímu napětí (které se za ty roky dost snížilo) a prošlému náboji (proudu) při tom přechodu.
A počet těch přechodů je úměrný počtu těch tranzistorů a taktovací frekvenci…
Díky mnohem jemnější současné litografické technologii je u proudu na tranzistor také významné snížení.
…které se naopak výrazně zvýšily.
To jen pro pořádek, aby to nevyznělo tak jednostranně. Obecně bych řekl, že rozdíl mezi starými a novými počítači je především v tom, že u těch nových okamžitá spotřeba mnohem víc závisí na tom, co počítač zrovna dělá.
imho RH je na to dost overkill distro, ais bych tam dal neco "lehciho"
Klasická pověra. Asi byste se divil, na čem se běžně používají distribuce, které považujete za "těžké".
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
21.6.2011 14:31