Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerské skupiny APT28, která je spojovaná s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes slabě zabezpečené routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v ČR i zahraničí. Operaci vedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně … více »
Tvůrcem nejpopulárnější kryptoměny bitcoin, který se skrývá za pseudonymem Satoši Nakamoto (Satoshi Nakamoto), je britský kryptograf Adam Back. Na základě vlastní investigativní práce to tvrdí americký deník The New York Times (NYT). Několik indicií podle autorů jasně ukazuje na to, že Back a Nakamoto jsou stejný člověk. Jde mimo jiné o podobný odborný a osobnostní profil či totožné chyby a manýry v psaném projevu.
Google Chrome 147 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 147.0.7727.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. Přehled novinek v Chrome DevTools 145 až 147 také na YouTube.
Vývojáři z Laboratoří CZ.NIC vydali nové verze aplikací Datovka (Datovka 4.29.0, Mobilní Datovka 2.6.2). V případě desktopové verze přibyly možnosti projít všechny uložené zprávy, zkontrolovat časy expirací časových razítek a přerazítkovat datové zprávy, které lze v ISDS přerazítkovat. Novinkou je také možnost vytahovat myší ze seznamu ZFO soubory datových zpráv, tento úkon jde udělat i pomocí tlačítek Ctrl+C. Nová verze Mobilní Datovky přináší jen drobné úpravy.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.28.0. Z novinek lze vypíchnout novou třídu machine.CAN.
Michael Meeks, CEO společnosti Collabora, na apríla oznámil, nebyl to ale apríl, že nadace The Document Foundation zastřešující vývoj kancelářského balíku LibreOffice vyloučila ze svých řad všechny zaměstnance a partnery společnosti Collabora, tj. více než třicet lidí, kteří po mnoho let přispívali do LibreOffice. Nadace The Document Foundation po několika dnech publikovala oficiální vyjádření. Přiznává pochybení při zakládání
… více »Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že v úterý 14. dubna (změna!!!) od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Řešení dotazu:
Uvažoval jsem o tom, ale nepodařilo se mi nikde Potato ani třeba Woody najít. V archívu je už jen pár balíků, žádné image.
, ale jak víme 1TB disk apod. se blbě zálohuje. Po prvním pádu jsi měl vzít nějaký rescue disk a podívat se do logu co napsal. Tam nic nebylo? pokud GTparted neudělal celý přesun tak data mohla být těžce nekonzistentní. Měl jsi možná místo fsck pustit podruhý GTparted a snad by se to nějak opravilo. Teď možná jen nějaký recovery, ale záleží na systému co tam bylo (ext3/ext4/xfs hodně velký problém)
Nemám páskovou knihovnu, jen mechaniky, takže nemá moc smysl používat něco silnějšího když musím pásky stejně ručně měnit. Nedá se totiž dělat nějaká pravidelnější záloha, v podstatě to je spíš archivace, ale data mi zase tolik nepřibývají, takže to není třeba.
Kritické a důležité věci jako dokumenty mám stejně lokálně v ntb a v desktopu a čas od času udělám synchronizaci, takže je to alespoň na dvou discích.
Ačkoli, mají jmenovaná řešení možno např. zapsat znovu poslední pásku pokud se např. zašmodrchá i bez toho, abych musel celou zálohu dělat od počátku?
Když už to řešíme, možno mi doporučit nějaké řešení? Pokud možno něco robustního s odolností proti chybám, resp. že se to pokusí případně data aspoň trochu dolovat.
Musím asi dát za pravdu, že tar je sice mocný nástroj, ale jeho doby jsou už ty tam, v případě chyby v podstatě hned končí.
- tuhle ještě v Ubuntu server se mi rozbil takovým způsobem, že mi ani vývojáři GNU Taru nepomohli; dospěli jsme jen k tomu, že z neznámých důvodů ignoroval přepínače nastavené defaultně i ručně a archivy dělal v nějakém historickém formátu nepodporujícím dlouhé názvy jmen a navazování velkých souborů roztažených na víc pásek
- dneska jsem právě chtěl pár složek obnovit ze zálohy dělané minulý týden, na jiném stroji, ale se stejnou mechanikou; v podstatě krom zbytku jednoho souboru přeteklého z předchozí pásky to vypisovalo chyby že nesedí nějaké hodnoty atd., tak jsem to zabil, to je k ničemu; naštěstí jsem si zrovna tyhle složky ještě nechal v notebooku 
Baculu bych možná také vynechal, používáme ji na SH a co jsem se doslechl, jedinkrát kdy byla obnova potřeba to vypadal asi tak, že vložena nejnovější záloha…ok, chyba, vložena starší, ok, chyba…atd. až došlo na úplně nejstarší zálohu, to už lidem vstávaly vlasy na hlavě a ta se naštěstí chytila. Vzhledem k množství pásek co mám (asi tři krabice a pokud nenarazím na zlatou žílu DAT72, tak DDS3 nepustím, nakonec, mám jich snad půlku) je pár problémových celkem očekávaná událost. Na druhou stranu kompletní zálohy udělám při plném využití disku tak dvě. Nevím teď přesně, budu to muset někdy přepočítat 
, to se většinou zálohovalo velké FC pole a používal se hlavně NetVault, který byl spolehlivý (ale je hodně drahý
)
Ja teda nevim, skoly nemam, ale osobne moc nechapu smysl instalace serveru ktery spada rokem vyroby nekam do roku 2003 a podle specifikace se dodaval max s 36.4 GB SCSI disky. Krome toho se obavam ze s tim 2TB diskem si to asi moc neporadi.
To je vlastně důvod tady toho všeho, resp. původně to bylo hlavně abych měl celé 2 TB na storage, ale když to vidím, tak je mi jasné, že bych z toho nenabootoval ani kdybych se na hlavu stavěl (resp., jediným řešením by bylo dát bootloader někam odkud nastartuje, na IDE disk).
Jinak teď mám krapet potíže s bootloaderem. Skončil jsem u Debianu Etch, pro Lennyho bylo již třeba jádro 2.6, takže nainstalováno, nastavil jsem LILO pro init RAM disk, jenže panika, nepřipojen root. Zkusil jsem původní konfiguraci, dokonce se starým 2.4 jádrem bez init, nic.
Opustím rovnou LILO a přejdu na GRUB, ačkoli mám trochu problém s tím, že ten jsem zkoušel už v Sarge a stejně to nebootovalo. V podstatě mám pořád tu samou chybu, není to schopné připojit root, v GRUBu ani v LILO. Správný oddíl který byl reálně připojen za běhu systému je /dev/hdc1, ale když to nastavím v GRUBu jako root, tak kernel stejně skončí v panice. No GRUB má aspoň konzoli, takže není třeba pro změny neustále bootovat z CD
Tak, nainstalován Grub 0.97. Obě jádra (2.4 i 2.6) končí na tom samém, nepřimontují root, 2.6 je akorát trochu dál a po nějaké době mě vyplivne do konzole, 2.4 chce jen křičet že nemá root (jeden z Easter eggů I have no root and I want to scream
).
V /etc/fstab jsou /dev/hdc1 (a 5 pro SWAP), zkoušel jsem i sda1 pod kterým ten disk montuje např. Debian 6.0.0 při Rescue, ale to nedělalo rozdíl. V GRUBU zatím nemám nakonfigurovány řádky, spouštím to ručně přes:
kernel /boot/vmlinuz-2.4 atd.
root (hd0,0)
boot
anebo
kernel /boot/vmlinuz-2.6 atd.
initrd /boot/initrd-2.6 atd.
root (hd0,0)
boot
Tranzistory v procesoru vyrábějí teplo hlavně při přechodech za zapnutého do vypnutého stavu. A vyrobené teplo je úměrné napájecímu napětí (které se za ty roky dost snížilo) a prošlému náboji (proudu) při tom přechodu.
A počet těch přechodů je úměrný počtu těch tranzistorů a taktovací frekvenci…
Díky mnohem jemnější současné litografické technologii je u proudu na tranzistor také významné snížení.
…které se naopak výrazně zvýšily.
To jen pro pořádek, aby to nevyznělo tak jednostranně. Obecně bych řekl, že rozdíl mezi starými a novými počítači je především v tom, že u těch nových okamžitá spotřeba mnohem víc závisí na tom, co počítač zrovna dělá.
imho RH je na to dost overkill distro, ais bych tam dal neco "lehciho"
Klasická pověra. Asi byste se divil, na čem se běžně používají distribuce, které považujete za "těžké".
Tiskni
Sdílej: