V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Řešení dotazu:
Když už to řešíme, možno mi doporučit nějaké řešení? Pokud možno něco robustního s odolností proti chybám, resp. že se to pokusí případně data aspoň trochu dolovat.
Musím asi dát za pravdu, že tar je sice mocný nástroj, ale jeho doby jsou už ty tam, v případě chyby v podstatě hned končí.
- tuhle ještě v Ubuntu server se mi rozbil takovým způsobem, že mi ani vývojáři GNU Taru nepomohli; dospěli jsme jen k tomu, že z neznámých důvodů ignoroval přepínače nastavené defaultně i ručně a archivy dělal v nějakém historickém formátu nepodporujícím dlouhé názvy jmen a navazování velkých souborů roztažených na víc pásek
- dneska jsem právě chtěl pár složek obnovit ze zálohy dělané minulý týden, na jiném stroji, ale se stejnou mechanikou; v podstatě krom zbytku jednoho souboru přeteklého z předchozí pásky to vypisovalo chyby že nesedí nějaké hodnoty atd., tak jsem to zabil, to je k ničemu; naštěstí jsem si zrovna tyhle složky ještě nechal v notebooku
Baculu bych možná také vynechal, používáme ji na SH a co jsem se doslechl, jedinkrát kdy byla obnova potřeba to vypadal asi tak, že vložena nejnovější záloha…ok, chyba, vložena starší, ok, chyba…atd. až došlo na úplně nejstarší zálohu, to už lidem vstávaly vlasy na hlavě a ta se naštěstí chytila. Vzhledem k množství pásek co mám (asi tři krabice a pokud nenarazím na zlatou žílu DAT72, tak DDS3 nepustím, nakonec, mám jich snad půlku) je pár problémových celkem očekávaná událost. Na druhou stranu kompletní zálohy udělám při plném využití disku tak dvě. Nevím teď přesně, budu to muset někdy přepočítat
Ja teda nevim, skoly nemam, ale osobne moc nechapu smysl instalace serveru ktery spada rokem vyroby nekam do roku 2003 a podle specifikace se dodaval max s 36.4 GB SCSI disky. Krome toho se obavam ze s tim 2TB diskem si to asi moc neporadi.
Tak, nainstalován Grub 0.97. Obě jádra (2.4 i 2.6) končí na tom samém, nepřimontují root, 2.6 je akorát trochu dál a po nějaké době mě vyplivne do konzole, 2.4 chce jen křičet že nemá root (jeden z Easter eggů I have no root and I want to scream ).
V /etc/fstab jsou /dev/hdc1 (a 5 pro SWAP), zkoušel jsem i sda1 pod kterým ten disk montuje např. Debian 6.0.0 při Rescue, ale to nedělalo rozdíl. V GRUBU zatím nemám nakonfigurovány řádky, spouštím to ručně přes:
kernel /boot/vmlinuz-2.4 atd.
root (hd0,0)
boot
anebo
kernel /boot/vmlinuz-2.6 atd.
initrd /boot/initrd-2.6 atd.
root (hd0,0)
boot
Tranzistory v procesoru vyrábějí teplo hlavně při přechodech za zapnutého do vypnutého stavu. A vyrobené teplo je úměrné napájecímu napětí (které se za ty roky dost snížilo) a prošlému náboji (proudu) při tom přechodu.
A počet těch přechodů je úměrný počtu těch tranzistorů a taktovací frekvenci…
Díky mnohem jemnější současné litografické technologii je u proudu na tranzistor také významné snížení.
…které se naopak výrazně zvýšily.
To jen pro pořádek, aby to nevyznělo tak jednostranně. Obecně bych řekl, že rozdíl mezi starými a novými počítači je především v tom, že u těch nových okamžitá spotřeba mnohem víc závisí na tom, co počítač zrovna dělá.
imho RH je na to dost overkill distro, ais bych tam dal neco "lehciho"
Klasická pověra. Asi byste se divil, na čem se běžně používají distribuce, které považujete za "těžké".
Tiskni
Sdílej: