HollowByte je zranitelnost typu Denial of Service (DoS) v kryptografické knihovně OpenSSL. Útočník může odesíláním škodlivého payloadu o velikosti pouhých 11 bajtů zaplnit paměť serveru. OpenSSL před ověřením dat vyhradí nepřiměřený blok paměti (až 131 KB). Server pak čeká na data, která nepřišla. Zranitelnost je opravena ve verzích OpenSSL 4.0.1, 3.6.3, 3.5.7, 3.4.6 a 3.0.21.
Ve španělské A Coruñě probíhá GUADEC 2026, tj. letošní konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí GNOME. Videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Společnost Collabora ve spolupráci s Valve vyvíjí Holo Core, tj. port Arch Linuxu pro ARM64 procesory (AArch64), který bude pohánět VR headset Steam Frame. Pro testování Arch Linuxu pro AArch64 jsou k dispozici binární balíčky, zdrojové kódy i kontejner pro Docker nebo Podman.
Mikroprocesor Zilog Z80 byl oficiálně uveden na trh před 50 lety, tj. v červenci 1976. Výroba mikroprocesoru skončila v roce 2024.
Výzkumníci ze společnosti ESET objevili 11 zapomenutých UEFI shim zavaděčů, které byly podepsány společností Microsoft, a které umožňují útočníkům obejít ochranu UEFI Secure Boot na většině zařízení. Microsoft je zneplatnil (přidal jejich hash do databáze dbx) v rámci aktualizace Patch Tuesday dne 9. června 2026. Uživatelé Linuxu mohou databází aktualizovat pomocí LVFS. Ověřit zneplatnění zavaděčů lze pomocí skriptu uefi-dbx-audit. Jedná se o CVE-2026-8863 a CVE-2026-10797.
pico-usb-wifi je open source firmware pro Raspberry Pi Pico W, který jej promění v USB Wi-Fi adaptér. Po připojení k počítači se objeví jako zařízení USB CDC-NCM.
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom včera informovala Evropská komise (EK). Opatření má zajistit dodržování pravidel, jejichž cílem je omezit v EU tržní sílu velkých technologických firem. Google s tím nesouhlasí.
… více »Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Řešení dotazu:
Uvažoval jsem o tom, ale nepodařilo se mi nikde Potato ani třeba Woody najít. V archívu je už jen pár balíků, žádné image.
, ale jak víme 1TB disk apod. se blbě zálohuje. Po prvním pádu jsi měl vzít nějaký rescue disk a podívat se do logu co napsal. Tam nic nebylo? pokud GTparted neudělal celý přesun tak data mohla být těžce nekonzistentní. Měl jsi možná místo fsck pustit podruhý GTparted a snad by se to nějak opravilo. Teď možná jen nějaký recovery, ale záleží na systému co tam bylo (ext3/ext4/xfs hodně velký problém)
Nemám páskovou knihovnu, jen mechaniky, takže nemá moc smysl používat něco silnějšího když musím pásky stejně ručně měnit. Nedá se totiž dělat nějaká pravidelnější záloha, v podstatě to je spíš archivace, ale data mi zase tolik nepřibývají, takže to není třeba.
Kritické a důležité věci jako dokumenty mám stejně lokálně v ntb a v desktopu a čas od času udělám synchronizaci, takže je to alespoň na dvou discích.
Ačkoli, mají jmenovaná řešení možno např. zapsat znovu poslední pásku pokud se např. zašmodrchá i bez toho, abych musel celou zálohu dělat od počátku?
Když už to řešíme, možno mi doporučit nějaké řešení? Pokud možno něco robustního s odolností proti chybám, resp. že se to pokusí případně data aspoň trochu dolovat.
Musím asi dát za pravdu, že tar je sice mocný nástroj, ale jeho doby jsou už ty tam, v případě chyby v podstatě hned končí.
- tuhle ještě v Ubuntu server se mi rozbil takovým způsobem, že mi ani vývojáři GNU Taru nepomohli; dospěli jsme jen k tomu, že z neznámých důvodů ignoroval přepínače nastavené defaultně i ručně a archivy dělal v nějakém historickém formátu nepodporujícím dlouhé názvy jmen a navazování velkých souborů roztažených na víc pásek
- dneska jsem právě chtěl pár složek obnovit ze zálohy dělané minulý týden, na jiném stroji, ale se stejnou mechanikou; v podstatě krom zbytku jednoho souboru přeteklého z předchozí pásky to vypisovalo chyby že nesedí nějaké hodnoty atd., tak jsem to zabil, to je k ničemu; naštěstí jsem si zrovna tyhle složky ještě nechal v notebooku
Baculu bych možná také vynechal, používáme ji na SH a co jsem se doslechl, jedinkrát kdy byla obnova potřeba to vypadal asi tak, že vložena nejnovější záloha…ok, chyba, vložena starší, ok, chyba…atd. až došlo na úplně nejstarší zálohu, to už lidem vstávaly vlasy na hlavě a ta se naštěstí chytila. Vzhledem k množství pásek co mám (asi tři krabice a pokud nenarazím na zlatou žílu DAT72, tak DDS3 nepustím, nakonec, mám jich snad půlku) je pár problémových celkem očekávaná událost. Na druhou stranu kompletní zálohy udělám při plném využití disku tak dvě. Nevím teď přesně, budu to muset někdy přepočítat
, to se většinou zálohovalo velké FC pole a používal se hlavně NetVault, který byl spolehlivý (ale je hodně drahý 
)
Ja teda nevim, skoly nemam, ale osobne moc nechapu smysl instalace serveru ktery spada rokem vyroby nekam do roku 2003 a podle specifikace se dodaval max s 36.4 GB SCSI disky. Krome toho se obavam ze s tim 2TB diskem si to asi moc neporadi.
To je vlastně důvod tady toho všeho, resp. původně to bylo hlavně abych měl celé 2 TB na storage, ale když to vidím, tak je mi jasné, že bych z toho nenabootoval ani kdybych se na hlavu stavěl (resp., jediným řešením by bylo dát bootloader někam odkud nastartuje, na IDE disk).
Jinak teď mám krapet potíže s bootloaderem. Skončil jsem u Debianu Etch, pro Lennyho bylo již třeba jádro 2.6, takže nainstalováno, nastavil jsem LILO pro init RAM disk, jenže panika, nepřipojen root. Zkusil jsem původní konfiguraci, dokonce se starým 2.4 jádrem bez init, nic.
Opustím rovnou LILO a přejdu na GRUB, ačkoli mám trochu problém s tím, že ten jsem zkoušel už v Sarge a stejně to nebootovalo. V podstatě mám pořád tu samou chybu, není to schopné připojit root, v GRUBu ani v LILO. Správný oddíl který byl reálně připojen za běhu systému je /dev/hdc1, ale když to nastavím v GRUBu jako root, tak kernel stejně skončí v panice. No GRUB má aspoň konzoli, takže není třeba pro změny neustále bootovat z CD
Tak, nainstalován Grub 0.97. Obě jádra (2.4 i 2.6) končí na tom samém, nepřimontují root, 2.6 je akorát trochu dál a po nějaké době mě vyplivne do konzole, 2.4 chce jen křičet že nemá root (jeden z Easter eggů I have no root and I want to scream ).
V /etc/fstab jsou /dev/hdc1 (a 5 pro SWAP), zkoušel jsem i sda1 pod kterým ten disk montuje např. Debian 6.0.0 při Rescue, ale to nedělalo rozdíl. V GRUBU zatím nemám nakonfigurovány řádky, spouštím to ručně přes:
kernel /boot/vmlinuz-2.4 atd.
root (hd0,0)
boot
anebo
kernel /boot/vmlinuz-2.6 atd.
initrd /boot/initrd-2.6 atd.
root (hd0,0)
boot
Tranzistory v procesoru vyrábějí teplo hlavně při přechodech za zapnutého do vypnutého stavu. A vyrobené teplo je úměrné napájecímu napětí (které se za ty roky dost snížilo) a prošlému náboji (proudu) při tom přechodu.
A počet těch přechodů je úměrný počtu těch tranzistorů a taktovací frekvenci…
Díky mnohem jemnější současné litografické technologii je u proudu na tranzistor také významné snížení.
…které se naopak výrazně zvýšily.
To jen pro pořádek, aby to nevyznělo tak jednostranně. Obecně bych řekl, že rozdíl mezi starými a novými počítači je především v tom, že u těch nových okamžitá spotřeba mnohem víc závisí na tom, co počítač zrovna dělá.
imho RH je na to dost overkill distro, ais bych tam dal neco "lehciho"
Klasická pověra. Asi byste se divil, na čem se běžně používají distribuce, které považujete za "těžké".
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
21.6.2011 14:31