Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Bývaly doby, kdy jsem si to psal sám, ale už nemám čas sledovat "kalibraci pravidel" podle aktuálního dění ve světe - myslím přizpůsobování pravidel útokům.
Nemám pár týdnů na ladění vlastních pravidelVšak já vždycky přidávám pravidla podle potřeby. Obvykle výjimky z restrikcí, někdy restrikce (hlavně ty kolik smí projít paketů za určitý čas). iptables umí dobře chránit jen proti některým typům útoků, a ty jsou jednuduché na ošetření. Ty ostatní si většinou poradí i s běžně nastaveným firewallem (přičemž do běžného nastavení spadá i to, o čem si admin myslí, že je superbezpečné). Pochybuju, že Firehol s útoky dokáže udělat něco víc než pár pravidel v iptables.
Těch pár řádků ten firehol zase negeneruje, víceméně se jedná o tisíce iptables pravidel.Tak to bych chtěl docela vidět k čemu to ve výsledku je. Můj firewall generuje momentálně cca stovku pravidel. Není dokonalý, ale umím si představit, že se vejde do dvou set, když tam nasázím pár dalších statických pravidel. Dál už si umím představit jen pravidla generovaná „podle situace“. Což mi připomíná, že bych se měl někdy podívat, jak jsou na tom iptables s možností použít nějaké address listy.
Tak to bych chtěl docela vidět k čemu to ve výsledku je.6 fyzických síťových rozhraní, další virtuální, desítky služeb pro každé rozhraní, zvlášť definovaná pravidla pro jednotlivé routování, logování, omezování paketů ..., no ono to velikostně odpovídá.
Útoky? Snort a psad znáte?
Tiskni
Sdílej: