Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Řešení dotazu:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
.keep se vytváří v adresářích, u kterých se očekává, že mohou být prázdné, ale mají existovat. Je to taková pojistka, kdyby si někdo (nebo něco) řekl, že je ten adresář prázdný takže není potřeba, a chtěl ho smazat.
/var/tmp je link na /tmp). Důležité je, aby ten adresář existoval a dalo se do něj zapisovat, a to už v časných fázích bootu.
/tmp použil rmdir odmítl ho smazat a proto jsem se vlastně ptal.
11.7.2011 23:08
Bluebear | skóre: 30
| blog: Bluebearův samožerblog
| Praha
12.7.2011 18:03
/var/tmp v Gentoo se tam provádí kompilace.
.keep se zdaleka nepoužívají jenom pro /tmp a není to žádná novinka (nejspíš se to používalo už dávno před tím, než jste začal linux používat vy). Pojistka je jenom jedna z funkcí toho souboru, zároveň je to způsob, jak označit „tento adresář může být prázdný, ale má tu být a je to tak správně“.
/tmp, a že nejde primárně o mazání adresářů. Takže vaše reakce předpokládající, že se jedná jen o /tmp a mazání, je poněkud hloupá.
Například rsync nebo svn také mají parametry určující, jak zacházet s prázdnými adresáři.
.keep souborů v linuxových distribucích chápu. A to i přesto, že vím, že by se balíčkovací systém dal udělat i bez těchto pomocných souborů. Víte, programování je často otázkou priorit, a někdy prostě na prkotiny není čas.
Jen na okraj, když linux není normální systém (ve kterých balíčkovací systém pozná systémový adresář jinak), tak jaký je to systém? Nenormální? Pseudo normální nebo co? Normální je to, co VY považujete za normální nebo jako to vidíte?
/tmp. Například se takhle označují mountpointy nebo různé pracovní adresáře programů. Zrovna balíčkovací systém by si se záměrně prázdnými adresáři mohl poradit bez větších obtíží, ale co takový rsync, když nechcete vytvářet nebo přenášet zbytečné prázdné adresáře, ale zároveň chcete, aby ty nezbytné prázdné adresáře byly správně? Musel byste ty adresáře pracně vyjmenovávat – a nebo je jednoduše označíte souborem .keep. No a když už se taková konvence používá, proč ji nepoužít i pro /var/tmp?
.keep v /tmp musel být. Jste ale jediný, kdo tady o něčem takovém píše – tazatel se ptal, k čemu je takový soubor dobrý. Takže se na to podívejte opačně – souborem .keep se označuje adresář, který se nemá mazat, i když je prázdný. Je nějaký důvod, proč by takový soubor nemohl být v /tmp? Nikdo tady neřešil, jak se tam dostal, zda ho tam dal balíčkovací systém nebo zda se při vypínání nesmaže. Třeba měl do /tmp tazatel namountovaný nějaký jiný oddíl nebo RAM disk a /tmp na rootu byl jako mountpoint označen souborem .keep. Pak se rozhodl /tmp vyřešit přesměrováním do /var/tmp (ať už přes symbolický odkaz nebo přes mount bind) a všiml si toho souboru .keep. A vy tady z toho děláte vědu a dalekosáhlé závěry o neexistujícím ošetřování, distribucích a zbytečných změnách.
Třeba měl do /tmp tazatel namountovaný nějaký jiný oddíl nebo RAM disk a /tmp na rootu byl jako mountpoint označen souborem .keep. Pak se rozhodl /tmp vyřešit přesměrováním do /var/tmp (ať už přes symbolický odkaz nebo přes mount bind) a všiml si toho souboru .keep.Ten soubor už je v archivu stage3 pro Gentoo. Všiml jsem si že je i v /sys ale ne v /proc. Že by /proc nebylo tak důležité ?
/proc.
".keep files" AND gentoo
Tiskni
Sdílej:
