Minulý týden byl oficiálně vydán Android 17. Detaily na blogu a stránkách věnovaných vývojářům.
Dnes jde do prodeje zařízení Steam Machine. Steam Machine 512 GB za 1 039 EUR a Steam Machine 2 TB za 1 359 EUR. Do čtvrtka 25. června do 19:00 se lze zapsat na seznamy. Ty budou jednorázově náhodně slosovány, čímž bude určeno pořadí rezervací a čekacích listin.
Vývojáři OpenMW (Wikipedie) oznámili vydání verze 0.51.0 této svobodné implementace enginu pro hru The Elder Scrolls III: Morrowind. Přehled novinek v oznámení o vydání a také na YouTube a PeerTube.
Byla vydána nová verze 2026.3.0 "Carousels & Killer Whales" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu.
Tento týden (24. a 27. června) vyprší platnost Microsoft certifikátu v UEFI vydaných v roce 2011. Nové certifikáty byly vydány v roce 2023. Kdo na počítačích, i virtuálních, používá zabezpečené spouštění (Secure Boot), měl by si ověřit, že má certifikáty aktualizovány, viz např. články na Red Hat nebo Fedora. Pro stávající systémy se nic nemění. Nadále se budou normálně spouštět. Zavaděče podepsané pouze klíčem z 2023 se ale na počítačích s pouze certifikátem 2011 nespustí. Ve Fedoře je zavaděč shim ve verzi 16.1-6 podepsán klíči 2011 i 2023.
Uživatelé mobilních telefonů s Linuxem si nyní mohou nainstalovat aplikaci Mobilní Datovka. Díky tomu je přístup k datovým schránkám dostupný i na zařízeních s mobilními linuxovými distribucemi, jako jsou například Mobian, NixOS Mobile, pmOS atd. Aplikace je dostupná na Flathubu.
Software Freedom Conservancy v novém dokumentu shrnuje doporučení, jak přistupovat ke generativní AI založené na LLM při přispívání do svobodného a open-source softwaru. Mimo jiné vyzývá k obezřetnosti, transparentnosti a revizi generovaného kódu člověkem.
Byla vydána nová verze 5.6.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie).
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma. V Týdnu v GNOME je zmíněn flatpak balíček pro GIMP 0.54.1 z roku 1996. Jedná se o poslední verzi GIMPu postavenou nad toolkitem Motif.
Home Assistant Operating System, tj. linuxová distribuce optimalizována pro hostování Home Assistanta a jeho aplikací, byl vydán v nové major verzi 18.0.
. Protože s linuxem začínám není mi jasných pár věcí. Stáhl jsem si RPM balíček PostgreSQL 9.1 a ten jsem bez problému nainstaloval do systému. Potom jsem potřeboval server spustit, ale zjistil jsem, že nevím jak. V manuálu k postgre uvádí příkaz $ postgres -D /usr/local/pgsql/data. To mi přijde pochopitelný, ovšem příkaz postgres není systémem rozeznán. Netuším, přesně jak linux pozná, že je pod příkazem "postgres" databázový server. Jinak instalace se provedla do adresáře /opr/postgres. Nemáte tušení kde je problém? díky za radu.
rcpostgresql startPokud bys ho chtěl spouštět hned po zapnutí, povol si to v Editoru úrovní běhu.
Stáhl jsem si RPM balíček PostgreSQL 9.1 a ten jsem bez problému nainstaloval do systému.Ak to myslíš tak, že si išiel na nejakú webstránku a tam dal download, tak to robíš zle. Ak chceš aby to fungovalo, aby si si nerozbil celý systém a aby sa robili updaty automaticky, tak to treba inštalovať cez balíčkovací program danej distribúcie. V opensuse to je program
yast (ak to ešte nezmenili).
Stáhl jsem si RPM balíček PostgreSQL 9.1 a ten jsem bez problému nainstaloval do systému.Tak tohohle zlozvyku z Windows jsem si všiml až dodatečně. PostgreSQL je součástí openSUSE, stačí jen instalátoru sdělit, že ho chceš nainstalovat. Instalátor ho stáhne ze správného zdroje, nainstaluje a provede základní konfiguraci. Součástí takové instalace jsou i spouštěcí skripty. Grafický instalátor v openSUSE se jmenuje
yast2. Jeho používání je mnohem jednodušší, než hledání "nějakého RPM" na webu.
rpm -q -R pomůže.-v verbose tedy ukecaný, když rpm více píše o tom co dělá, a přesměrovat ji do souboru třeba pomocí tee a zaarchivovat, abych si mohl přečíst a i později věděl, co se skutečně při instalaci dělo.
Stručně řečeno přímá instalace s RPM má tolik nevýhod, že potřebují mít opravdu silný důvod proč se vyhnout repozitáři.
A jen poznámka když hledám soft, který není v repozitářích, hodně toho mohu najít na http://software.opensuse.org, kde jsou jednotlivé balíčky od lidí kteří je případně potřebovali, zkompilovali sami a přivázali do opensuse. A pak také velký a známý repozitář packman.
Záleží, co je cílem. Pokud cílem je práce a systém je prostředek na práci, tak repozitáře umožní o udržbě systému prakticky nevědět. Pokud je cílem naučit se linux, je možná dobré si nainstalovat linuxových instalací více, at již do virtuálních strojů nebo do samostatných partišn a přpínat přes grub, s tím, že na jedné pracuji, na jiné mohu experimentovat a zjištovat jak co funguje bez rizika, že když něco zvorám a systém si rozbiju tak to naruší moji schopnost pracovat. A pak může mít člověk i harcorovější distra jako Arch, slackware, gentoo, linux from scratch.
Tiskni
Sdílej: