Programovací jazyk JavaScript (Wikipedie) dnes slaví 30 let od svého oficiálního představení 4. prosince 1995.
Byly zveřejněny informace o kritické zranitelnosti CVE-2025-55182 s CVSS 10.0 v React Server Components. Zranitelnost je opravena v Reactu 19.0.1, 19.1.2 a 19.2.1.
Bylo rozhodnuto, že nejnovější Linux 6.18 je jádrem s prodlouženou upstream podporou (LTS). Ta je aktuálně plánována do prosince 2027. LTS jader je aktuálně šest: 5.10, 5.15, 6.1, 6.6, 6.12 a 6.18.
Byla vydána nová stabilní verze 3.23.0, tj. první z nové řady 3.23, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána verze 6.0 webového aplikačního frameworku napsaného v Pythonu Django (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Po více než 7 měsících vývoje od vydání verze 6.8 byla vydána nová verze 6.9 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Gene bylo vybráno na počest amerického jazzového klavíristy Gene Harrise (Ray Brown Trio - Summertime).
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za listopad (YouTube).
Google Chrome 143 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 143.0.7499.40 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 13 bezpečnostních chyb.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl 3,2 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 26,42 %. Procesor AMD používá 66,72 % hráčů na Linuxu.
Canonical oznámil (YouTube), že nově nabízí svou podporu Ubuntu Pro také pro instance Ubuntu na WSL (Windows Subsystem for Linux).
. Protože s linuxem začínám není mi jasných pár věcí. Stáhl jsem si RPM balíček PostgreSQL 9.1 a ten jsem bez problému nainstaloval do systému. Potom jsem potřeboval server spustit, ale zjistil jsem, že nevím jak. V manuálu k postgre uvádí příkaz $ postgres -D /usr/local/pgsql/data. To mi přijde pochopitelný, ovšem příkaz postgres není systémem rozeznán. Netuším, přesně jak linux pozná, že je pod příkazem "postgres" databázový server. Jinak instalace se provedla do adresáře /opr/postgres. Nemáte tušení kde je problém? díky za radu.
rcpostgresql startPokud bys ho chtěl spouštět hned po zapnutí, povol si to v Editoru úrovní běhu.
Stáhl jsem si RPM balíček PostgreSQL 9.1 a ten jsem bez problému nainstaloval do systému.Ak to myslíš tak, že si išiel na nejakú webstránku a tam dal download, tak to robíš zle. Ak chceš aby to fungovalo, aby si si nerozbil celý systém a aby sa robili updaty automaticky, tak to treba inštalovať cez balíčkovací program danej distribúcie. V opensuse to je program
yast (ak to ešte nezmenili).
Stáhl jsem si RPM balíček PostgreSQL 9.1 a ten jsem bez problému nainstaloval do systému.Tak tohohle zlozvyku z Windows jsem si všiml až dodatečně. PostgreSQL je součástí openSUSE, stačí jen instalátoru sdělit, že ho chceš nainstalovat. Instalátor ho stáhne ze správného zdroje, nainstaluje a provede základní konfiguraci. Součástí takové instalace jsou i spouštěcí skripty. Grafický instalátor v openSUSE se jmenuje
yast2. Jeho používání je mnohem jednodušší, než hledání "nějakého RPM" na webu.
rpm -q -R pomůže.-v verbose tedy ukecaný, když rpm více píše o tom co dělá, a přesměrovat ji do souboru třeba pomocí tee a zaarchivovat, abych si mohl přečíst a i později věděl, co se skutečně při instalaci dělo.
Stručně řečeno přímá instalace s RPM má tolik nevýhod, že potřebují mít opravdu silný důvod proč se vyhnout repozitáři.
A jen poznámka když hledám soft, který není v repozitářích, hodně toho mohu najít na http://software.opensuse.org, kde jsou jednotlivé balíčky od lidí kteří je případně potřebovali, zkompilovali sami a přivázali do opensuse. A pak také velký a známý repozitář packman.
Záleží, co je cílem. Pokud cílem je práce a systém je prostředek na práci, tak repozitáře umožní o udržbě systému prakticky nevědět. Pokud je cílem naučit se linux, je možná dobré si nainstalovat linuxových instalací více, at již do virtuálních strojů nebo do samostatných partišn a přpínat přes grub, s tím, že na jedné pracuji, na jiné mohu experimentovat a zjištovat jak co funguje bez rizika, že když něco zvorám a systém si rozbiju tak to naruší moji schopnost pracovat. A pak může mít člověk i harcorovější distra jako Arch, slackware, gentoo, linux from scratch.
Tiskni
Sdílej: