Interaktivní editor binárních dat GNU poke byl vydán ve verzi 5.0 (seznam změn).
Byla vydána verze 0.85 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Řešeno je 5 zranitelností.
Byly publikovány novinky z vývoje GIMPu. Pracuje se na novém formátu souborů. Stávající binární XCF bude nahrazen "zazipovaným XML". XCF zůstane plně podporován pouze pro načítání starých souborů.
Workshop o umělé inteligenci v Dartmouthu proběhl před 70 lety, od 18. června do 17. srpna 1956. Dvouměsíční soustředění 6–11 informatiků, iniciované Johnem McCarthym, položilo základy oboru umělé inteligence.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.1 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.2. Podrobný přehled novinek a vylepšení na Linux Kernel Newbies nebo LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna.
Debian dnes slaví 33 let. Ian Murdock oznámil vydání "Debian Linux Release" 16. srpna 1993.
Probíhá hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu mají na výběr 9 možností (návrhy A až H a žádný z nich).
Omarchy je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové major verzi 4.0.0 - The Quattro Release. Videopředstavení na YouTube. Celý desktop shell byl přepsán do Quickshellu. Přidána byla podpora pluginů.
Francouzská Ústavní rada zamítla zákaz používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Francouzská obdoba ústavního soudu uvedla, že opatření představuje nepřiměřený zásah do svobody projevu. Francouzský parlament zákaz schválil na konci července, začít platit měl od září. Šlo o první zákaz sociálních sítí pro děti v Evropě. Členové Ústavní rady se domnívají, že ustanovení „představuje zásah, který není přiměřený, nezbytný ani
… více »Open-source trackball Ploopy Adept má novou verzi nazvanou A+. Stále jde o symetrický desktopový trackball s šasi z 3D tiskárny a firmwarem QMK. Novinkami jsou dvojice tlačítek, jimiž půjde také otáčet, a volitelná opěrka ruky. Funkcionalita firmwaru je rozšířena o gesta, vrstvy a možnost konfigurace za běhu. Schémata a kód jsou jako obvykle na GitHubu. A+ půjde předobjednat za 99 CAD (bez dopravy a cla/DPH).
. Protože s linuxem začínám není mi jasných pár věcí. Stáhl jsem si RPM balíček PostgreSQL 9.1 a ten jsem bez problému nainstaloval do systému. Potom jsem potřeboval server spustit, ale zjistil jsem, že nevím jak. V manuálu k postgre uvádí příkaz $ postgres -D /usr/local/pgsql/data. To mi přijde pochopitelný, ovšem příkaz postgres není systémem rozeznán. Netuším, přesně jak linux pozná, že je pod příkazem "postgres" databázový server. Jinak instalace se provedla do adresáře /opr/postgres. Nemáte tušení kde je problém? díky za radu.
rcpostgresql startPokud bys ho chtěl spouštět hned po zapnutí, povol si to v Editoru úrovní běhu.
Stáhl jsem si RPM balíček PostgreSQL 9.1 a ten jsem bez problému nainstaloval do systému.Ak to myslíš tak, že si išiel na nejakú webstránku a tam dal download, tak to robíš zle. Ak chceš aby to fungovalo, aby si si nerozbil celý systém a aby sa robili updaty automaticky, tak to treba inštalovať cez balíčkovací program danej distribúcie. V opensuse to je program
yast (ak to ešte nezmenili).
Stáhl jsem si RPM balíček PostgreSQL 9.1 a ten jsem bez problému nainstaloval do systému.Tak tohohle zlozvyku z Windows jsem si všiml až dodatečně. PostgreSQL je součástí openSUSE, stačí jen instalátoru sdělit, že ho chceš nainstalovat. Instalátor ho stáhne ze správného zdroje, nainstaluje a provede základní konfiguraci. Součástí takové instalace jsou i spouštěcí skripty. Grafický instalátor v openSUSE se jmenuje
yast2. Jeho používání je mnohem jednodušší, než hledání "nějakého RPM" na webu.
rpm -q -R pomůže.-v verbose tedy ukecaný, když rpm více píše o tom co dělá, a přesměrovat ji do souboru třeba pomocí tee a zaarchivovat, abych si mohl přečíst a i později věděl, co se skutečně při instalaci dělo.
Stručně řečeno přímá instalace s RPM má tolik nevýhod, že potřebují mít opravdu silný důvod proč se vyhnout repozitáři.
A jen poznámka když hledám soft, který není v repozitářích, hodně toho mohu najít na http://software.opensuse.org, kde jsou jednotlivé balíčky od lidí kteří je případně potřebovali, zkompilovali sami a přivázali do opensuse. A pak také velký a známý repozitář packman.
Záleží, co je cílem. Pokud cílem je práce a systém je prostředek na práci, tak repozitáře umožní o udržbě systému prakticky nevědět. Pokud je cílem naučit se linux, je možná dobré si nainstalovat linuxových instalací více, at již do virtuálních strojů nebo do samostatných partišn a přpínat přes grub, s tím, že na jedné pracuji, na jiné mohu experimentovat a zjištovat jak co funguje bez rizika, že když něco zvorám a systém si rozbiju tak to naruší moji schopnost pracovat. A pak může mít člověk i harcorovější distra jako Arch, slackware, gentoo, linux from scratch.
Tiskni
Sdílej: