Máirín Duffy a Brian Smith v článku pro Fedora Magazine ukazují použití LLM pro diagnostiku systému (Fedora Linuxu) přes Model Context Protocol od firmy Anthropic. I ukázkové výstupy v samotném článku obsahují AI vygenerované nesmysly, např. doporučení přeinstalovat balíček pomocí správce balíčků APT z Debianu místo DNF nativního na Fedoře.
Projekt D7VK dospěl do verze 1.0. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána nová verze 2025.4 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) zveřejnil Národní politiku koordinovaného zveřejňování zranitelností (pdf), jejímž cílem je nejen zvyšování bezpečnosti produktů informačních a komunikačních technologií (ICT), ale také ochrana objevitelů zranitelností před negativními právními dopady. Součástí je rovněž vytvoření „koordinátora pro účely CVD“, jímž je podle nového zákona o kybernetické … více »
Vývojáři KDE oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 25.12. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Společnost System76 vydala Pop!_OS 24.04 LTS s desktopovým prostředím COSMIC. Videoukázky na YouTube.
Byla vydána verze 1.92.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Free Software Foundation zveřejnila ocenění Free Software Awards za rok 2024. Oceněni byli Andy Wingo, jeden ze správců GNU Guile, Alx Sa za příspěvky do Gimpu a Govdirectory jako společensky prospěšný projekt.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-12 aneb Eclipse 4.38. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
U příležitosti oslav osmi let prací na debianím balíčku vyšlo GPXSee 15.6. Nová verze přináší především podporu pro geotagované MP4 soubory, včetně GoPro videí. Kdo nechce čekat, až nová verze dorazí do jeho distribuce, nalezne zdrojové kódy na GitHubu.
. Protože s linuxem začínám není mi jasných pár věcí. Stáhl jsem si RPM balíček PostgreSQL 9.1 a ten jsem bez problému nainstaloval do systému. Potom jsem potřeboval server spustit, ale zjistil jsem, že nevím jak. V manuálu k postgre uvádí příkaz $ postgres -D /usr/local/pgsql/data. To mi přijde pochopitelný, ovšem příkaz postgres není systémem rozeznán. Netuším, přesně jak linux pozná, že je pod příkazem "postgres" databázový server. Jinak instalace se provedla do adresáře /opr/postgres. Nemáte tušení kde je problém? díky za radu.
rcpostgresql startPokud bys ho chtěl spouštět hned po zapnutí, povol si to v Editoru úrovní běhu.
Stáhl jsem si RPM balíček PostgreSQL 9.1 a ten jsem bez problému nainstaloval do systému.Ak to myslíš tak, že si išiel na nejakú webstránku a tam dal download, tak to robíš zle. Ak chceš aby to fungovalo, aby si si nerozbil celý systém a aby sa robili updaty automaticky, tak to treba inštalovať cez balíčkovací program danej distribúcie. V opensuse to je program
yast (ak to ešte nezmenili).
Stáhl jsem si RPM balíček PostgreSQL 9.1 a ten jsem bez problému nainstaloval do systému.Tak tohohle zlozvyku z Windows jsem si všiml až dodatečně. PostgreSQL je součástí openSUSE, stačí jen instalátoru sdělit, že ho chceš nainstalovat. Instalátor ho stáhne ze správného zdroje, nainstaluje a provede základní konfiguraci. Součástí takové instalace jsou i spouštěcí skripty. Grafický instalátor v openSUSE se jmenuje
yast2. Jeho používání je mnohem jednodušší, než hledání "nějakého RPM" na webu.
rpm -q -R pomůže.-v verbose tedy ukecaný, když rpm více píše o tom co dělá, a přesměrovat ji do souboru třeba pomocí tee a zaarchivovat, abych si mohl přečíst a i později věděl, co se skutečně při instalaci dělo.
Stručně řečeno přímá instalace s RPM má tolik nevýhod, že potřebují mít opravdu silný důvod proč se vyhnout repozitáři.
A jen poznámka když hledám soft, který není v repozitářích, hodně toho mohu najít na http://software.opensuse.org, kde jsou jednotlivé balíčky od lidí kteří je případně potřebovali, zkompilovali sami a přivázali do opensuse. A pak také velký a známý repozitář packman.
Záleží, co je cílem. Pokud cílem je práce a systém je prostředek na práci, tak repozitáře umožní o udržbě systému prakticky nevědět. Pokud je cílem naučit se linux, je možná dobré si nainstalovat linuxových instalací více, at již do virtuálních strojů nebo do samostatných partišn a přpínat přes grub, s tím, že na jedné pracuji, na jiné mohu experimentovat a zjištovat jak co funguje bez rizika, že když něco zvorám a systém si rozbiju tak to naruší moji schopnost pracovat. A pak může mít člověk i harcorovější distra jako Arch, slackware, gentoo, linux from scratch.
Tiskni
Sdílej: