Byla vydána nová verze 10.7 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přibyly balíčky HomeBox a Scrypted.
OpenRGB (GitLab) dospěl do verze 1.0 (YouTube). OpenRGB (dříve OpenAuraSDK) je svobodný multiplatformní software umožňující nastavení podsvícení celé řady různých „herních“ komponent a periferií.
Dnes startuje prodej headsetu Steam Frame. Počínaje dneškem se tedy můžete zapsat na seznam pro jeden z následujících modelů: Steam Frame 256 GB za 1 049 EUR a Steam Frame 1 TB za 1 279 EUR.
Vládní CERT upozorňuje na kritickou zranitelnost v GitLab Community Edition (CE) a Enterprise Edition (EE). Zranitelnost CVE-2026-85706 typu path traversal v Repository Commits API dosahuje skóre CVSS 10.0. Kvůli nedostatečnému omezení cest a chybějícímu vynucení autentizace může za určitých podmínek neautentizovaný útočník číst libovolné soubory ze serveru GitLab, a získat tak přístup k citlivým datům a konfiguraci instance.
Linux může běžet nativně na ESP32-S3 – bez emulace a rovnou s 9,7″ e-paperem.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 7.0.0. Pro sandboxing se na Linuxu nově používá Landlock místo Bubblewrap. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Správce fotografií Shotwell byl vydán ve verzi 33.0 (GitLab). Hlavní novinkou v tomto vydání po dvou letech je přechod na GTK4.
Na YouTube byly publikovány videozáznamy přednášek a na Flickru fotografie z konference EuroPython 2026.
Byl vydán Debian 13.7, tj. sedmá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Jiří Eischmann se v příspěvku Fiasko jménem W Social na svém blogu věnuje evropské sociální síti W: "W Social je příkladem toho, že se problémy sociální sítí nedají řešit od exekutivního stolu. Když na začátku tohoto roku v Davosu oznámili vznik nové sociální sítě W Social, politici se mohli přetrhnout ve chvalozpěvech. Konečně evropská sociální síť a ještě s ověřením identity. … Jak se ukázalo, když v Davosu W Social oznamovali, neměli kromě
… více »
. Protože s linuxem začínám není mi jasných pár věcí. Stáhl jsem si RPM balíček PostgreSQL 9.1 a ten jsem bez problému nainstaloval do systému. Potom jsem potřeboval server spustit, ale zjistil jsem, že nevím jak. V manuálu k postgre uvádí příkaz $ postgres -D /usr/local/pgsql/data. To mi přijde pochopitelný, ovšem příkaz postgres není systémem rozeznán. Netuším, přesně jak linux pozná, že je pod příkazem "postgres" databázový server. Jinak instalace se provedla do adresáře /opr/postgres. Nemáte tušení kde je problém? díky za radu.
rcpostgresql startPokud bys ho chtěl spouštět hned po zapnutí, povol si to v Editoru úrovní běhu.
Stáhl jsem si RPM balíček PostgreSQL 9.1 a ten jsem bez problému nainstaloval do systému.Ak to myslíš tak, že si išiel na nejakú webstránku a tam dal download, tak to robíš zle. Ak chceš aby to fungovalo, aby si si nerozbil celý systém a aby sa robili updaty automaticky, tak to treba inštalovať cez balíčkovací program danej distribúcie. V opensuse to je program
yast (ak to ešte nezmenili).
Stáhl jsem si RPM balíček PostgreSQL 9.1 a ten jsem bez problému nainstaloval do systému.Tak tohohle zlozvyku z Windows jsem si všiml až dodatečně. PostgreSQL je součástí openSUSE, stačí jen instalátoru sdělit, že ho chceš nainstalovat. Instalátor ho stáhne ze správného zdroje, nainstaluje a provede základní konfiguraci. Součástí takové instalace jsou i spouštěcí skripty. Grafický instalátor v openSUSE se jmenuje
yast2. Jeho používání je mnohem jednodušší, než hledání "nějakého RPM" na webu.
rpm -q -R pomůže.-v verbose tedy ukecaný, když rpm více píše o tom co dělá, a přesměrovat ji do souboru třeba pomocí tee a zaarchivovat, abych si mohl přečíst a i později věděl, co se skutečně při instalaci dělo.
Stručně řečeno přímá instalace s RPM má tolik nevýhod, že potřebují mít opravdu silný důvod proč se vyhnout repozitáři.
A jen poznámka když hledám soft, který není v repozitářích, hodně toho mohu najít na http://software.opensuse.org, kde jsou jednotlivé balíčky od lidí kteří je případně potřebovali, zkompilovali sami a přivázali do opensuse. A pak také velký a známý repozitář packman.
Záleží, co je cílem. Pokud cílem je práce a systém je prostředek na práci, tak repozitáře umožní o udržbě systému prakticky nevědět. Pokud je cílem naučit se linux, je možná dobré si nainstalovat linuxových instalací více, at již do virtuálních strojů nebo do samostatných partišn a přpínat přes grub, s tím, že na jedné pracuji, na jiné mohu experimentovat a zjištovat jak co funguje bez rizika, že když něco zvorám a systém si rozbiju tak to naruší moji schopnost pracovat. A pak může mít člověk i harcorovější distra jako Arch, slackware, gentoo, linux from scratch.
Tiskni
Sdílej: