V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
V kratkosti jde o to, ze kdyz si pusti nejakej uzivatel Xka, tak si (udela to nejakej skriptik) zaroven do Xauthority vygeneruje nejaky cookie (obvykle programem cookie) pro zadanej screen. Zaznam (z xauth list) pak muzes obsahovat napr.
localhost/unix:1 MIT-MAGIC-COOKIE-1 c611f0634f743dd3d06605684cb6204f
protoze stejny soubor pouzivaji i X programy, tak kdyz stejnej user spusti nejakej X program, tak se vezme ten cookie a overi se na X serveru a protoze souhlasi, tak se program spusti. Kdyz bys ten program pustil pod jinym userem, nebo bys mel v promenne $XAUTHORITY nastavenej nejakej jinej soubor, a proste bys nemel v Xauthority spravny cookie pro screen (kterej je v $DISPLAY, nebo na kterej chces zobrazit program), tak to selze a vyhodi presne tu hlasku, co ti to vyhodilo. Obvykle se to stava, kdyz se clovek snazi spustit program do X z jinyho usera, kterymu jsi nedal stejny cookie. Vetsinou se to resi tak, ze si zobrazis cookie pro dany $DISPLAY (xauth list) a pak ho pod druhym userem vlozis pro ten screen
xauth auth :0 . c611f0634f743dd3d06605684cb6204f(Zkontroluj promennou XAUTHORITY, jestli obsahuje spravny soubor, melo by to byt $HOME/.Xauthority = napr. /home/karel/.Xauthority)
Snad ti to pomuze. Rozhodne bych ale nemenil prava, kdyz to skutecne nepotrebujes. Hodne veci bys mel mit moznost spustit pod obyc userem. Nektere veci (napr. smbmount...) potrebujou bezet pod rootem, to ti vetsinou napise, ze nemas pravo nebo ti sam rekne, ze musi bezet jako root, potom je dobry pouzit program sudo. V ostatnich pripadech se snazis s nejvetsi pravdepodobnosti delat neco, co bys nemel a jeste jednou to promysli.
Tiskni
Sdílej: