Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
V kratkosti jde o to, ze kdyz si pusti nejakej uzivatel Xka, tak si (udela to nejakej skriptik) zaroven do Xauthority vygeneruje nejaky cookie (obvykle programem cookie) pro zadanej screen. Zaznam (z xauth list) pak muzes obsahovat napr.
localhost/unix:1 MIT-MAGIC-COOKIE-1 c611f0634f743dd3d06605684cb6204f
protoze stejny soubor pouzivaji i X programy, tak kdyz stejnej user spusti nejakej X program, tak se vezme ten cookie a overi se na X serveru a protoze souhlasi, tak se program spusti. Kdyz bys ten program pustil pod jinym userem, nebo bys mel v promenne $XAUTHORITY nastavenej nejakej jinej soubor, a proste bys nemel v Xauthority spravny cookie pro screen (kterej je v $DISPLAY, nebo na kterej chces zobrazit program), tak to selze a vyhodi presne tu hlasku, co ti to vyhodilo. Obvykle se to stava, kdyz se clovek snazi spustit program do X z jinyho usera, kterymu jsi nedal stejny cookie. Vetsinou se to resi tak, ze si zobrazis cookie pro dany $DISPLAY (xauth list) a pak ho pod druhym userem vlozis pro ten screen
xauth auth :0 . c611f0634f743dd3d06605684cb6204f(Zkontroluj promennou XAUTHORITY, jestli obsahuje spravny soubor, melo by to byt $HOME/.Xauthority = napr. /home/karel/.Xauthority)
Snad ti to pomuze. Rozhodne bych ale nemenil prava, kdyz to skutecne nepotrebujes. Hodne veci bys mel mit moznost spustit pod obyc userem. Nektere veci (napr. smbmount...) potrebujou bezet pod rootem, to ti vetsinou napise, ze nemas pravo nebo ti sam rekne, ze musi bezet jako root, potom je dobry pouzit program sudo. V ostatnich pripadech se snazis s nejvetsi pravdepodobnosti delat neco, co bys nemel a jeste jednou to promysli.
Tiskni
Sdílej: