Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
V kratkosti jde o to, ze kdyz si pusti nejakej uzivatel Xka, tak si (udela to nejakej skriptik) zaroven do Xauthority vygeneruje nejaky cookie (obvykle programem cookie) pro zadanej screen. Zaznam (z xauth list) pak muzes obsahovat napr.
localhost/unix:1 MIT-MAGIC-COOKIE-1 c611f0634f743dd3d06605684cb6204f
protoze stejny soubor pouzivaji i X programy, tak kdyz stejnej user spusti nejakej X program, tak se vezme ten cookie a overi se na X serveru a protoze souhlasi, tak se program spusti. Kdyz bys ten program pustil pod jinym userem, nebo bys mel v promenne $XAUTHORITY nastavenej nejakej jinej soubor, a proste bys nemel v Xauthority spravny cookie pro screen (kterej je v $DISPLAY, nebo na kterej chces zobrazit program), tak to selze a vyhodi presne tu hlasku, co ti to vyhodilo. Obvykle se to stava, kdyz se clovek snazi spustit program do X z jinyho usera, kterymu jsi nedal stejny cookie. Vetsinou se to resi tak, ze si zobrazis cookie pro dany $DISPLAY (xauth list) a pak ho pod druhym userem vlozis pro ten screen
xauth auth :0 . c611f0634f743dd3d06605684cb6204f(Zkontroluj promennou XAUTHORITY, jestli obsahuje spravny soubor, melo by to byt $HOME/.Xauthority = napr. /home/karel/.Xauthority)
Snad ti to pomuze. Rozhodne bych ale nemenil prava, kdyz to skutecne nepotrebujes. Hodne veci bys mel mit moznost spustit pod obyc userem. Nektere veci (napr. smbmount...) potrebujou bezet pod rootem, to ti vetsinou napise, ze nemas pravo nebo ti sam rekne, ze musi bezet jako root, potom je dobry pouzit program sudo. V ostatnich pripadech se snazis s nejvetsi pravdepodobnosti delat neco, co bys nemel a jeste jednou to promysli.
Tiskni
Sdílej: