Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 141 (pdf) a HackSpace 78 (pdf).
Byla vydána verze 2.0.0 programovacího jazyka Kotlin (Wikipedie, GitHub). Oficiálně bude představena ve čtvrtek na konferenci KotlinConf 2024 v Kodani. Livestream bude možné sledovat na YouTube.
Byla vydána nová major verze 27.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 1.8.0 svobodného multiplatformního softwaru pro konverzi video formátů HandBrake (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Microsoft představil nové označení počítačů Copilot+. Dle oznámení se jedná se o počítače poskytující funkce umělé inteligence. Vedle CPU a GPU mají také NPU (Neural Processing Unit). Uvnitř představených Copilot+ notebooků běží ARM čipy Qualcomm Snapdragon X Elite nebo X Plus.
Příspěvek na blogu Codean Labs rozebírá zranitelnost CVE-2024-4367 v PDF.js, tj. mj. prohlížeči PDF souborů ve Firefoxu. Při otevření útočníkem připraveného pdf souboru může být spuštěn libovolný kód v JavaScriptu. Vyřešeno ve Firefoxu 126.
Lazygit byl vydán ve verzi 0.42.0. Jedná se o TUI (Text User Interface) nadstavbu nad gitem.
K open source herní konzole Picopad přibyla (𝕏) vylepšená verze Picopad Pro s větším displejem, lepšími tlačítky a větší baterii. Na YouTube lze zhlédnout přednášku Picopad - open source herní konzole z LinuxDays 2023.
Byla vydána (𝕏) nová major verze 17 softwarového nástroje s webovým rozhraním umožňujícího spolupráci na zdrojových kódech GitLab (Wikipedie). Představení nových vlastností i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Sovereign Tech Fund, tj. program financování otevřeného softwaru německým ministerstvem hospodářství a ochrany klimatu, podpoří vývoj FFmpeg částkou 157 580 eur. V listopadu loňského roku podpořil GNOME částkou 1 milion eur.
Driv jsem screen vubec nepouzival. Jedne kolega ho porad na skole honil, ja misto toho pooteviral 5 nettermu.
Ted jsme ho zacali pouzivat taky kvuli tomu, kdyz neco clovek dela na jinym serveru a padne sit (ono mit pustenej SQL dotaz z konzole, kterej bezi 30 minut a chcipne jenom proto, ze vyhnila sit a spadlo sshcko, je docela na hovno, zvlast kdyz vas za to pak zjebe sef). No a od ty doby ho pouzivam i na svoji pracovni stanici, kdyz dela v bashi. Ono je fakt docela bezva, kdyz v xtermu otevru jednoho roota pres su a pak pustim screen a delam a pridavam dalsi okna, jak potrebuju, bez nutnosti zadavat heslo a pak pustim treba kompilaci, odpojim se a jdu domu a z domova se pripojim a mrknu jak skoncila kompilace. Nebo proste jen nejakou rozdelanou vec necham, jak je a jdu.
PS: Jeee, smajlici uz vypadaji lip
Na autentizaci mám ssh-agenta.
Což má zase jiné výhody, protože např. scp screen nenahradí.
Ale je mel na mysli roota na vlastnim stroji, bez pouziti ssh. Nebo se ssh-agent pouziva i pri lokalnim su? (to asi ne).
Jinak ssh-agenta nepouzivam, udelal jsem si klice bez passphrase, takze se loguju uplne bez hesel (jojo, security, vim, neni to cisty).
PS: Tak ted nevim, jestli Yeti odpovidal na muj post, ale zaradilo se to pod nej, tak snad jo.
No, rekl bych, ze tak nejak prehled mam, k cemu slouzi ssh-agent. Podle mych predstav spustis ssh-agent a do nej si importujes klice pro SSH a pri tom importu zadas passphrase jenom jednou. Kdyz se pak pripojujes sshckem nekam, kde mas public kopie tech svych klicu, tak se prihlasis aniz bys musel pouzit heslo na tom serveru. Sice ten agenta nepouzivam, protoze mam klice bez passphrase, ale stejne nechapu, jak mi to umozni otevrit vic root shellu z usera-leda spoustet nekolik xtermu a pokazdy se v nich logovat pres sshcko jako root. Myslim si, ze spustit su do roota, pak nahodit jeden screen a mit jeden xterm s nekolika root bashi je prece jen jednodussi, rychlejsi a navic, muzu kdykoliv ten screen detachnout a jit-aniz bych musel vsechny sshcka hazet do pozadi (~&).
Tiskni Sdílej: