Dotaz: Vycerpani RAM pameti

[Martin Zavacky]

Zdravim, potrebuju otestovat jak se muj program zachova pokud dojde volna operacni pamet. Mate nejake tipy na jednoduche a rychle totalni vycerpani RAM pameti?:) Nejlepe nejaky parradkovy bash skript.

Odpovědi

[l4m4]

Příloha:

• alloc.c (529 bytů)

Pokud chceš kontrolovaně alokovat a commitnout přesně definované množství paměti, tak asi není nad C...

[rADOn]

Ale fuj. Tohle IMHO moc dobře fungovat nebude – nejdřív to uswapuje mašinu na plech a pak vypustí z láhve OOM killera. Testovaný program to s velkou pravděpodobností přežije vyblokovaný v nějakém syscallu aniž by něco zaznamenal. Navíc pokud se se zbytkem systému vejde do 1MB bloku po kterých to jede, tak se nestane vůbec nic.

A i kdyby to fungovalo je to zbytečná práce, pokud chceš prostě vyplácat veškerou RAM, stačí pustit nějakou javu

[l4m4]

Tak otázka je, čeho se snažíš dosáhnout. Nepředpokládál jsem, že tímhle necháš alokovat veškerou fyzikou paměť + swap, ale že jde o navození situace, kdy začne být s pamětí problém. Uvedený program ji vytvoří jednorázově, ale pak se nechá odswapovat, v méně mírumilovném scénáři by se na konci nechal běžet cyklus, který do paměti neustále zapisuje, takže se nenechá trvale uklidit do swapu -- asi jako ta java, ale kontrolovaně...

[rADOn]

Dotaz je na "pokud dojde volna operacni pamet", v takovém případě malloc() buď vrátí ENOMEM (což právě dělá ulimit) nebo program zablokuje dokud nezahodí nějaké volné stránky na swap. V tom případě program nic nepozná, takže není moc co na tom zkoušet (kromě toho že malloc bude trvat déle než obvykle). Čili vydrážděním úklidově čety správy paměti, (nebo nedejbože OOM zabijáka) ničeho nedosáhneš. Kromě toho může selhat alokace uvnitř kernelu na jiných voláních než malloc (semafory, buffery pro fifo etc.) ale to jsou afaik relativně malá množství takže je to spíš teoretická možnost. Všechny sdílené zdroje (sysv paměť, zámky, file handly…) mají limity podstatně níž než je dostupná paměť, takže je zase jednodušší udělat fail snížením daného limitu pro proces.

Prostě kernel má hodně hejblátek které slouží právě k tomu aby jeden proces nemohl škodit ostatním (ulimity, sysctl limity). A ty jsou právě proto mnohem jemnější a přesnější nástroj jak simulovat mezní situace, než dělat skutečné mezní situace házením mrtvého hovězího do paměti.

[rADOn]

ulimit umožňuje nastavit různé limity na proces a jeho potomky. Konkrétně

ulimit -v limit

nastaví limit na velikost virtuální paměti v kB, když se proces pokusí alokovat více, dostane ENOMEM. Existjí i specifické limity na velikost zásobníku, datového segmentu, neswapovatelnou paměť etc, seznam je v manstránce bashe. Vždy se podívej v jakých jednotkách se to počítá – různé limity mají různé jednotky (bajty, kB, 512B bloky).