Facebook má nové logo. Poznáte rozdíl?
Byla vydána nová verze 7.2 v Javě napsané aplikace pro komplexní návrh rozmístění nábytku a dalšího vybavení v interiérech Sweet Home 3D. Vyzkoušet lze online verzi. Před dvěma týdny vyšla placená verze pro chytré telefony a tablety (App Store, Google Play).
Zítra 23. září proběhne Maker Faire Mladá Boleslav, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Byla vydána beta verze Ubuntu 23.10 s kódovým názvem Mantic Minotaur. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 23.10 mělo vyjít 12. října 2023.
Josef Průša informuje o nových verzích firmwarů pro tiskárny Original Prusa, 5.0.0 pro MK4 a MK3.9 a 5.1.0-alpha1 pro MINI, díky kterým jsou tiskárny mnohem rychlejší.
Mastodon (Wikipedie), svobodná federalizovaná sociální síť, byl vydán ve verzi 4.2. Z novinek je vypíchnuto vylepšené vyhledávání.
Ben Hawkes publikoval pod názvem The WebP 0day analýzu bezpečnostní chyby CVE-2023-4863 v knihovně WebP / libwebp s řadou zajímavých odkazů. Pravděpodobně se jedná o stejnou chybu jako BLASTPASS (CVE-2023-41064 a CVE-2023-41061) v macOS, iOS, iPadOS a watchOS. Zpracování (zobrazení) speciálně připraveného obrázku nebo přílohy vedlo ke spuštění útočníkem připraveného kódu.
Myš je pro kočku: Prohlížeče je dalším dílem ze série článků Myš je pro kočku, kde Edvard Rejthar ukazuje, jak lze počítač ovládat bez myši. Používáte ve webových prohlížečích zkratky Ctrl+(Shift)+Tab, Ctrl+(Shift)+PgDn/PgUp, F6, (Shift)+Alt+Enter nebo F7?
Vývojáři mobilní Datovky prosí o pomoc s testováním beta verze mobilní Datovky s novým grafickým rozhraním, podporou pro tmavý režim a podporou pro VoDZ. Aplikace je zatím dostupná pouze pro zařízení Android a je umístěna v samostatném instalačním kanále Datovka Beta. Tento kanál slouží pro testovaní nové funkcionality a grafického uživatelského rozhraní. Datovka Beta se instaluje jako samostatná aplikace s vlastními daty, která
… více »Harlequin byl vydán ve verzi 1.0.0. Jedná se o TUI (Text User Interface) IDE (Integrated Development Environment) k systému pro správu SQL OLAP databází DuckDB.
Řešení dotazu:
dhex
a hľadám reťazec, ktorý sa v tom súbore určite vyskytoval. Zatiaľ márne. Čím dlhšie to trvá, tým viac hrozí, že tieto uvoľnené bloky nejaký nový zápis prepíše svojimi dátami.
Vidím to tak, že mu zo zálohy obnovím včerajšiu verziu a zajtra si zopakuje všetko čo robil dnes.
Čím dlhšie to trvá, tým viac hrozí, že tieto uvoľnené bloky nejaký nový zápis prepíše svojimi dátamiremount -o ro
cat /etc/passwd | grep -v username > /etc/passwd
' není dobrý nápad So správou verzií súhlasím na 100%. Keby sme ju mali, tak sme v klídku. Možno nás to nakopne, aby sme túto tému vo firme opäť oprášili.Doporučuju.
Jen pro sebe mám doma „jedno“ Subversion na druhém zálohovaném PC (servřík) a používám to tak, že furt jenom Commit-uju klidně i 10× denně (jak mám pocit, že výplod je důležitý, šup tam s tím…) a sem tam si něco o-tag-uju - prostě víc než záloha a odkudkoliv s čímkoliv (vícero PC) si stáhnu poslední stav.To by mi zas nefungovalo na cestách. Potřebuju aby commity dávaly smysl. Takže Git, Mercurial, Bazaar nebo jiný DVCS. Záloha jako vedlejší efekt jde přes push docílit taky, ale faktem je, že mnohem pohodlnější je pro mě zálohovat plošně, ne po projektech.
Pokud mám připojení, funguje to i při cestách.Což není v rozporu z tím, co jsem psal :). O tom, že mobilní připojení máš k dispozici pořád jsem zatím slyšel spoustu řečí, činy žádné. Na části trasy Praha–Brno vlakem nemám ani telefonní signál.
Záloha je otravná, toto je jeden klik přímo ve vývoj.Záloha je jeden klik (či v mém případě obvykle příkaz), kdy se mi zazálohuje všechno, co je k zálohování určené. Že bych prolézal Gitovské adresáře jeden po druhém, na to se můžu víš co.
Kdysi dávno jsem to přírustkově zálohoval, ale trvalo to dlouho (ve srovnání s 1-2 sec commit-em) a případné vytahování ze záloh taky.Tak mě spuštění zálohy trvá zlomek vteřiny a zbytku už se neúčastním. Vytahování záloh se mě netýká častěji než jednou v roce. Ale každopádně je to rychlejší, než kdybych musel brát jeden gitovský adresář po druhém a vytahovat data. Navíc bych do správy verzí musel dát všechno, i na co se VCS vůbec nehodí. Prostě ať to beru jak to beru, vychází mi z toho, že naše použití počítače musí být diametrálně odlišné. Používání VCS místo zálohování by mě pouze zdržovalo, zatímco tobě podle tvých vlastních slov šetří čas. Nejspíš máme úplně jinou strukturu dat.
Ad. připojení - na to nemám co říct, bo nevím k čemu by to bylo…Mě přijde použití blockquote pro citace z tvého příspěvku vcelku srozumitelné. Tobě ne?
Od toho jsou IDE, kde jsou ty projekty nasázené a přesně vědí, které soubory z kterých projektů se změnili a odešlou jen minimum a několikanásobně rychleji než třeba rsync (při větších strukturách a malé změně i 100× rychleji).Nemám celý svůj domovský adresář otevřený v IDE. A rychlost inkrementálního zálohování domovského adresáře či jeho částí má prakticky nulový dopad na moji práci.
ano sem tam na nějaká data je třeba „excludovat“, ale pokud jsou veliká a neměnná, tak je normálně tam nechám, jediný případ že jsou veliká a mění se, tak holt prochází jen do běžných cca. týdenních záloh, jako všechna jiná data.Ale já negituju celý svůj domovský adresář. Přijde mi to nepohodlné. Ani neSVNkuju. Přijde mi to jako řešení problému, který neexistuje.
jestli to chceš v konzistentním stavu, nemůžeš na tom v průběhu zálohy plnohodnotně dělat (nebo si vytvoříš LVM snapshot :)).Neexistující problém. Během práce skript pouštím xkrát za den. A je mi celkem jedno, jestli během zálohování udělám nějakou úpravu nebo jdu třeba na záchod. Neřeším to a ani snapshoty neřeším :). Není důvod.
Vytahování se záloh jsem dělal tak 2× do roka a to mě docela štvalo a několik dlouhých let už to neznám…Tak mě to zabere cca 20 vteřin pohledu do manuálové stránky a poté si můžu říct třeba o konkrétní datum. V extrémním případě o konkrétní backup. Takže jestli mi to ročně zabere minutu mého času, tak je to moc. Neexistující problém.
Nevím sice proč tam planceš celý domovský adresářNe. Já zálohuju pouze ty části, jak jsem psal dále. Ale umím si představit i opačný postup, tedy zálohovat domovský adresář a definovat excludy na různé cache a takové.
A pokud Ti nevadí ani nekonzistence zálohy a stavu dat projektu - zdrojáků(, což mě docela zásadně jo), tak taky nemáš problém.Já se k té nekonzistenci nedopracuju. Data jsou v Gitu a faktem je, že třeba gitovské operace během zálohy obvykle nedělám. Takže jediné, co může být nekonzistentní, je working tree. A to ještě jenom u jednoho projektu, na kterém během zálohy pracuju. Oproti tvému řešení tedy můžu mít nekonzistentí pouze to, co ty úplně ztrácíš.
Takže mi vlastně vychází, že si úplně bez problémůJediný problém z hlediska zálohování je pokud ho zapomenou spuštět, což se mi ale nestává při programování, kde si cením každé hodiny práce.
ale máš asi potřebu je hledat jinde, nebo si podvědomě nejsi jistý svým řešením a potřebuješ se o jeho správnosti ujistit :).Existuje nějaký důvod, proč by tenhle popis měl sedět na mě a ne na tebe? Zatím o žádném nevím.
ad. …co ty úplně ztrácíš - možná něco ztrátím, ale protože nevím co, tak nevím, že jsem o to přišel.Tak jest.
zjevnou výhodu, to že je možné pracovat odkudkoliv z čehokoliv a kdykoliv (což se nejsnáze zařídí přes centralizovaný přístup)V tomto se neshodneme. Pracovat odkudkoli, kdekoli a z čehokoli v případě centralizovaného přístupu je pro mě zhola nemožné a mám to ověřené praxi už někdy od střední školy. Pokud se nedokážeme shodnout alespoň na základních faktech a předpokladech, nemá smysl diskutovat ani o jejich důsledcích.
prostě ignoruješ, bo je to nesporná výhodaBa naopak. Celou dobu tuto nespornou výhodu vyzdvihuju. Pouze ji nepřisuzuju tvému způsobu řešení :).
ale ty ji nepotřebuješ, takže je to nedůležité…Naopak. Denně ji využívám.
a další, ke které se taktně nevyjadřuješ, přenesení minimální dat po lince (ano pokud máš nějaký client-program uchovávající si informaci o stavu na serveru, tak to zařídí taky, ale rsync a podobné to nejsou - ty mají výrazně větší režii…).Nevím, co považuješ za rsync a podobné, ale pravděpodobně tím máš na mysli nástroje, které neudržují informaci o předchozím stavu na obou stranách. Máš pravdu v tom, že tyto nástroje musejí mít z principu podobnou nebo větší režii. Až se ten rozdíl v režii ukáže jako významný, budu se tím samozřejmě zabývat. Zatím mi rozdíl v režii způsobuje nulove zdržení až zdržení v řádu vteřin za den (v přepočtu desítek minut ročně). Pokud bych opravdu řešil takováto zdržení, mnohem jednodušším řešením jak ten čas ušetřit by bylo s tebou nediskutovat :).
Tiskni
Sdílej: