Polské vývojářské studio CD Projekt Red publikovalo na Printables.com 3D modely z počítačové hry Cyberpunk 2077.
Organizátoři konference LinuxDays 2025 vydali program a zároveň otevřeli registrace. Akce se uskuteční 4. a 5. října na FIT ČVUT v pražských Dejvicích, kde vás čekají přednášky, workshopy, stánky a spousta šikovných lidí. Vstup na akci je zdarma.
Uživatelé komunikátoru Signal si mohou svá data přímo v Signalu bezpečně zálohovat a v případě rozbití nebo ztráty telefonu následně na novém telefonu obnovit. Zálohování posledních 45 dnů je zdarma. Nad 45 dnů je zpoplatněno částkou 1,99 dolaru měsíčně.
Server Groklaw, zaměřený na kauzy jako právní spory SCO týkající se Linuxu, skončil před 12 lety, resp. doména stále existuje, ale web obsahuje spam propagující hazardní hry. LWN.net proto v úvodníku připomíná důležitost zachovávání komunitních zdrojů a upozorňuje, že Internet Archive je také jen jeden.
Jakub Vrána vydal Adminer ve verzi 5.4.0: "Delší dobu se v Admineru neobjevila žádná závažná chyba, tak jsem nemusel vydávat novou verzi, až počet změn hodně nabobtnal."
V Německu slavnostně uvedli do provozu (en) nejrychlejší počítač v Evropě. Superpočítač Jupiter se nachází ve výzkumném ústavu v Jülichu na západě země, podle německého kancléře Friedricha Merze otevírá nové možnosti pro trénování modelů umělé inteligence (AI) i pro vědecké simulace. Superpočítač Jupiter je nejrychlejší v Evropě a čtvrtý nejrychlejší na světě (TOP500). „Chceme, aby se z Německa stal národ umělé inteligence,“ uvedl na
… více »V Berlíně probíhá konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí KDE Plasma Akademy 2025. Při té příležitosti byla oznámena alfa verze nové linuxové distribuce KDE Linux.
Byl vydán Debian 13.1, tj. první opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.12, tj. dvanáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Evropská komise potrestala Google ze skupiny Alphabet pokutou 2,95 miliardy eur (71,9 miliardy Kč) za porušení antimonopolní legislativy. Podle EK, která mimo jiné plní funkci antimonopolního orgánu EU, se Google dopustil protisoutěžních praktik ve svém reklamním byznysu. Google v reakci uvedl, že rozhodnutí považuje za chybné a hodlá se proti němu odvolat. EK ve věci rozhodovala na základě stížnosti Evropské rady vydavatelů. Podle
… více »Podpora 32bitového Firefoxu pro Linux skončí v roce 2026. Poslední podporované 32bitové verze budou Firefox 144 a Firefox 140 s rozšířenou podporou, jehož podpora skončí v září 2026.
Řešení dotazu:
dhex
a hľadám reťazec, ktorý sa v tom súbore určite vyskytoval. Zatiaľ márne. Čím dlhšie to trvá, tým viac hrozí, že tieto uvoľnené bloky nejaký nový zápis prepíše svojimi dátami.
Vidím to tak, že mu zo zálohy obnovím včerajšiu verziu a zajtra si zopakuje všetko čo robil dnes.
Čím dlhšie to trvá, tým viac hrozí, že tieto uvoľnené bloky nejaký nový zápis prepíše svojimi dátamiremount -o ro
cat /etc/passwd | grep -v username > /etc/passwd
' není dobrý nápad So správou verzií súhlasím na 100%. Keby sme ju mali, tak sme v klídku. Možno nás to nakopne, aby sme túto tému vo firme opäť oprášili.Doporučuju.
Jen pro sebe mám doma „jedno“ Subversion na druhém zálohovaném PC (servřík) a používám to tak, že furt jenom Commit-uju klidně i 10× denně (jak mám pocit, že výplod je důležitý, šup tam s tím…) a sem tam si něco o-tag-uju - prostě víc než záloha a odkudkoliv s čímkoliv (vícero PC) si stáhnu poslední stav.To by mi zas nefungovalo na cestách. Potřebuju aby commity dávaly smysl. Takže Git, Mercurial, Bazaar nebo jiný DVCS. Záloha jako vedlejší efekt jde přes push docílit taky, ale faktem je, že mnohem pohodlnější je pro mě zálohovat plošně, ne po projektech.
Pokud mám připojení, funguje to i při cestách.Což není v rozporu z tím, co jsem psal :). O tom, že mobilní připojení máš k dispozici pořád jsem zatím slyšel spoustu řečí, činy žádné. Na části trasy Praha–Brno vlakem nemám ani telefonní signál.
Záloha je otravná, toto je jeden klik přímo ve vývoj.Záloha je jeden klik (či v mém případě obvykle příkaz), kdy se mi zazálohuje všechno, co je k zálohování určené. Že bych prolézal Gitovské adresáře jeden po druhém, na to se můžu víš co.
Kdysi dávno jsem to přírustkově zálohoval, ale trvalo to dlouho (ve srovnání s 1-2 sec commit-em) a případné vytahování ze záloh taky.Tak mě spuštění zálohy trvá zlomek vteřiny a zbytku už se neúčastním. Vytahování záloh se mě netýká častěji než jednou v roce. Ale každopádně je to rychlejší, než kdybych musel brát jeden gitovský adresář po druhém a vytahovat data. Navíc bych do správy verzí musel dát všechno, i na co se VCS vůbec nehodí. Prostě ať to beru jak to beru, vychází mi z toho, že naše použití počítače musí být diametrálně odlišné. Používání VCS místo zálohování by mě pouze zdržovalo, zatímco tobě podle tvých vlastních slov šetří čas. Nejspíš máme úplně jinou strukturu dat.
Ad. připojení - na to nemám co říct, bo nevím k čemu by to bylo…Mě přijde použití blockquote pro citace z tvého příspěvku vcelku srozumitelné. Tobě ne?
Od toho jsou IDE, kde jsou ty projekty nasázené a přesně vědí, které soubory z kterých projektů se změnili a odešlou jen minimum a několikanásobně rychleji než třeba rsync (při větších strukturách a malé změně i 100× rychleji).Nemám celý svůj domovský adresář otevřený v IDE. A rychlost inkrementálního zálohování domovského adresáře či jeho částí má prakticky nulový dopad na moji práci.
ano sem tam na nějaká data je třeba „excludovat“, ale pokud jsou veliká a neměnná, tak je normálně tam nechám, jediný případ že jsou veliká a mění se, tak holt prochází jen do běžných cca. týdenních záloh, jako všechna jiná data.Ale já negituju celý svůj domovský adresář. Přijde mi to nepohodlné. Ani neSVNkuju. Přijde mi to jako řešení problému, který neexistuje.
jestli to chceš v konzistentním stavu, nemůžeš na tom v průběhu zálohy plnohodnotně dělat (nebo si vytvoříš LVM snapshot :)).Neexistující problém. Během práce skript pouštím xkrát za den. A je mi celkem jedno, jestli během zálohování udělám nějakou úpravu nebo jdu třeba na záchod. Neřeším to a ani snapshoty neřeším :). Není důvod.
Vytahování se záloh jsem dělal tak 2× do roka a to mě docela štvalo a několik dlouhých let už to neznám…Tak mě to zabere cca 20 vteřin pohledu do manuálové stránky a poté si můžu říct třeba o konkrétní datum. V extrémním případě o konkrétní backup. Takže jestli mi to ročně zabere minutu mého času, tak je to moc. Neexistující problém.
Nevím sice proč tam planceš celý domovský adresářNe. Já zálohuju pouze ty části, jak jsem psal dále. Ale umím si představit i opačný postup, tedy zálohovat domovský adresář a definovat excludy na různé cache a takové.
A pokud Ti nevadí ani nekonzistence zálohy a stavu dat projektu - zdrojáků(, což mě docela zásadně jo), tak taky nemáš problém.Já se k té nekonzistenci nedopracuju. Data jsou v Gitu a faktem je, že třeba gitovské operace během zálohy obvykle nedělám. Takže jediné, co může být nekonzistentní, je working tree. A to ještě jenom u jednoho projektu, na kterém během zálohy pracuju. Oproti tvému řešení tedy můžu mít nekonzistentí pouze to, co ty úplně ztrácíš.
Takže mi vlastně vychází, že si úplně bez problémůJediný problém z hlediska zálohování je pokud ho zapomenou spuštět, což se mi ale nestává při programování, kde si cením každé hodiny práce.
ale máš asi potřebu je hledat jinde, nebo si podvědomě nejsi jistý svým řešením a potřebuješ se o jeho správnosti ujistit :).Existuje nějaký důvod, proč by tenhle popis měl sedět na mě a ne na tebe? Zatím o žádném nevím.
ad. …co ty úplně ztrácíš - možná něco ztrátím, ale protože nevím co, tak nevím, že jsem o to přišel.Tak jest.
zjevnou výhodu, to že je možné pracovat odkudkoliv z čehokoliv a kdykoliv (což se nejsnáze zařídí přes centralizovaný přístup)V tomto se neshodneme. Pracovat odkudkoli, kdekoli a z čehokoli v případě centralizovaného přístupu je pro mě zhola nemožné a mám to ověřené praxi už někdy od střední školy. Pokud se nedokážeme shodnout alespoň na základních faktech a předpokladech, nemá smysl diskutovat ani o jejich důsledcích.
prostě ignoruješ, bo je to nesporná výhodaBa naopak. Celou dobu tuto nespornou výhodu vyzdvihuju. Pouze ji nepřisuzuju tvému způsobu řešení :).
ale ty ji nepotřebuješ, takže je to nedůležité…Naopak. Denně ji využívám.
a další, ke které se taktně nevyjadřuješ, přenesení minimální dat po lince (ano pokud máš nějaký client-program uchovávající si informaci o stavu na serveru, tak to zařídí taky, ale rsync a podobné to nejsou - ty mají výrazně větší režii…).Nevím, co považuješ za rsync a podobné, ale pravděpodobně tím máš na mysli nástroje, které neudržují informaci o předchozím stavu na obou stranách. Máš pravdu v tom, že tyto nástroje musejí mít z principu podobnou nebo větší režii. Až se ten rozdíl v režii ukáže jako významný, budu se tím samozřejmě zabývat. Zatím mi rozdíl v režii způsobuje nulove zdržení až zdržení v řádu vteřin za den (v přepočtu desítek minut ročně). Pokud bych opravdu řešil takováto zdržení, mnohem jednodušším řešením jak ten čas ušetřit by bylo s tebou nediskutovat :).
Tiskni
Sdílej: