Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Měl bych takový upřesňující dotaz. Připravuji se nainstalovat Linux na flešku, tak jak to má kolega. Akorát na rozdíl od něho si netroufám odpojovat v notebooku pevný disk (notebook ho má někde pod nějakým krytem). S instalací Debianu už nějaké zkušenosti mám. Rizikem je pouze okamžik instalování zavaděče, protože tam, pokud se spletu a přepíšu zavaděč Oken, tak jsem v čudu. Bohužel GRUB neoznačuje disky stejně, jak je označuje instalátor (/dev/...
). Chtěl bych se proto zeptat, jak bezpečně poznat, který disk se má použít. V jiném příspěvku psal Petr Šobáň, že Bios totiž vždy při bootu označí ten disk z kterého botuje jako první. To mi jistoty moc nedodalo. Tuším, že ten dotaz instalátoru je právě o tom prvním disku. Navíc nevím, jak zamíchá s pořadím disku interaktivní boot-menu. Notebook umožňuje stisknout enter a vybrat jiný disk ručně. Stane se po jeho vybrání tento prvním? Jak bezpečně poznám, na které zařízení GRUB instaluji, když nevidím jejich označení a ještě k tomu pořadí asi závisí na nastavení BIOSu?
Pak jsem ještě četl SLAX na USB - Instalace GRUBu. To mi přišlo bezpečnější, ale nevím jestli realizovatelné. Ukončit instalaci na notebooku bez instalace zavaděče, přendat flešku do počítače s Linuxem a tam doinstalovat zavaděč dodatečně. To by mělo fungovat také, ne?
apt-get install balik
s tím, že se to nainstaluje na tu flešku, tak to takhle stačí.
grub-install /dev/sdXcož by mělo nainstalovat GRUB na MBR zvoleného disku tak, jak je identifikuje Linux.
Pokud vím, unetbootin akorát vytvoří z obrazu LiveCD "LiveUSB", které se ale chová jako jakákoliv jiná live distribuce. SW tedy instalovat půjde, ale všechno se bude kopírovat do ramdisku a po restartu se tedy ztratí. Samozřejmě je možné si instalační obraz upravit a požadovaný SW tam doplnit.
GRUB sice neinstaluju zrovna každý den, ale "grub-install" mě zatím nezradil, přinejhorším prý běh skriptu skončí chybou a je třeba to provést ručně (aspoň tak káže ArchWiki).
Tiskni
Sdílej: