Branch Privilege Injection (CVE-2024-45332, Paper) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel. Intel jej řeší ve včerejším opravném vydání 20250512 mikrokódů pro své procesory. Neprivilegovaný uživatel si například může přečíst /etc/shadow (YouTube).
Dle plánu byl vývoj Firefoxu přesunut z Mercurialu na Git. Oficiální repozitář se zdrojovými kódy je na GitHubu.
V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Když kompilujeme ze zdrojového kódu aplikace, nemusíme je kompilovat a instalovat do adresářů, kam se obvykle instalují programy pomoci balíčků. Můžeme použít například /opt/slozka
nebo i některý domácí adresář. Takové věci si však nemůžeme dovolit při kompilování sdílených knihoven nebo pluginů, protože by je žádná aplikace nenašla. Sdílené knihovny a pluginy každá aplikace hledá na obvyklých místech, proto i při kompilaci musíme zachovat, kam se to nainstaluje. Teď mě ale napadá, že můžou být taky vyjímky, kdy sdílené knihovny nebo pluginy můžeme nebo dokonce je vhodné nakompilovat jinam. Příklad:
Pomoci balíčku mám nainstalované swh-plugins, které fungují dobře. Některý plugin bych si chtěl upravit, aby fungoval trochu jinak, ale ostatní pluginy bych nechtěl pokazit. Proto bych si stáhnul zdrojový kód swh-plugins, rozbalím, udělám některé úpravy ve zdrojovém kódu u vybraného pluginu, potom všechny pluginy zkompiluji. Při kompilaci si však zvolím nějaký prázdný adresář, třeba i v domácí složce. Vím, že zatím ty nové plginy fungovat nebudou, protože je žádný program nenajde, to ale nevadí. Vyhledám si binární soubur pluginu, který jsem předtím upravoval, a ten ručně nakopíruji teprve až teď na obvyklé předepsané místo, aby ho aplikace našly. Ještě předtím zkontroluji, jestli v tom "obvyklém" adresáři není soubor se stejným názvem a pokud je, tak si název nového souboru upravím, aby se odlišil a nepřepsaly be se soubory navzájem.
Mám pravdu, že v některých případech je vhodné pluginy dočasně nakompilovat jinam? Mohl bych postupovat, jak jsem popsal? A nemůže kompilace selhat nebo zkončit chybou, kvůli tomu, že si nastavím, aby se mi to kompilovalo jinam? Přece jenom to nejsou normální aplikace, ale pluginy nebo sdílené knihovny, u kterých to není zvykem.
Řešení dotazu:
Tiskni
Sdílej: