Dotaz: Nastavení práv

[jAREk]

Dobrý den.

Mám takovou strukturu

/home/virt/domena/http/www/css/
/home/virt/domena/http/www/inc/
/home/virt/domena/http/www/template/
/home/virt/domena/http/www/cache/
/home/virt/domena/http/www/upload/
/home/virt/domena/http/www/index.php

/home/virt/jina-domena/http/www/css/
/home/virt/jina-domena/http/www/inc/
/home/virt/jina-domena/http/www/template/
/home/virt/jina-domena/http/www/cache/
/home/virt/jina-domena/http/www/index.php

Poradí prosím někdo, ale opravdu někdo zkušený, jak opravdu bezpečně takové adresáře nastavit? Myslím tím práva a vlastníka každého adresáře. Děkuji za pomoc

Odpovědi

[drunkezz]

toz hlavne nam musis povedat aky useri na systeme existuju, kto ma mat k tym fajlom pristup atd....sak tu si kolegovci nemozu vycucat z prstu tvoj ocakavany vysledok ancjasa..

[jAREk]

Tak to co je v adresáři www/ to je všechno na webu, adresář upload tak se ukladaji fotky přes prohlížeč, adresář cache tak si systém ukládá vlastní soubory Jinak uzivatele zatim zadne nemam, pristupuji na server jako root.

[Filip Jirsák]

Neexistuje žádné bezpečné nastavení práv samo o sobě. Vždy záleží na tom, jak se mají ta data používat, teprve podle toho pak můžete práva nastavit.

[jAREk]

A co zde mám tedy ještě sdělit za informace? Žádní uživatelé nemájí přístup na server, jen admin který spravuje všechny domény a adresáře www obsahují soubory php, html, css a obrázky. Taky je adresář www nastaven jako DocumentRoot.

[Filip Jirsák]

Co s těmi daty chcete dělat. Asi budete chtít, aby některé soubory mohl číst webový server, do některých souborů nebo adresářů možná budete chtít webovému serveru povolit i zápis… Pokud se na server mohou (např. přes SSH) přihlásit jen uživatelé, kteří mohou všechny soubory číst (včetně zdrojáků, konfigurací) a soubory upravuje jen jeden uživatel, nastavte jako vlastníka tohoto uživatele a pro ostatní nastavte právo pro čtení a procházení adresářů (tím pádem bude moci soubory přečíst webový server).

[jAREk]

- Tak na server má přístup jeden uživatel "root"
- Do adresářů které jsou v adresáři www/ chci aby mohl soubory načítat webový server a php
- Do adresáře "cache" aby mohl zapisovat webový server a php
- Do adresáře "upload" aby šly ukládat fotky přes php script (web prohlížeč) 
- Jinak ostatní adresáře home, virt, domena, http aby mel přístup jen root a nedalo se na ně dostat z prohlížeče

- Na serveru neexistuje žádný ftp server

/home/virt/domena/http/www/css/
/home/virt/domena/http/www/inc/
/home/virt/domena/http/www/template/
/home/virt/domena/http/www/cache/
/home/virt/domena/http/www/upload/
/home/virt/domena/http/www/index.php

tak že takto to je dobře?
home, virt, domena, http, www, css, inc, template a index.php nastavím na root:root rwx---r-x (0705)
cache a upload nastavím na root:root rwx---r-x (0707)

Snad to je dostačující, poked nem rád doplním požadované informace, děkuji

[Filip Jirsák]

Upravovat webové stránky pod uživatelem root rozhodně není dobrý nápad. Pokud se na server nikdo jiný nemůže připojit, můžete na cache a upload ponechat práva rwx pro ostatní, ale moc čisté řešení to není.

Pozor na adresář upload, pokud by vám tam uživatel mohl nahrát soubor, který pak server spustí jako PHP skript (třeba jen podle přípony), může si pak uživatel na serveru spouštět jakýkoli kód pod účtem, pod kterým běží webový server. V kontextu webového serveru, který není jiným způsobem přístupný, je nesrovnatelně důležitější zabezpečit tohle, na právech v souborovém systému v takovém případě tolik nezáleží.

[František]

Pokud nastavím práva na dir "upload" rwx------ a vlastník a skupna bude root:root tak tam webový server nic nezapíše, ne? Jinak ten upload je ošetřený tak, že je v něm .htaccess který zabraňuje spouštění souboru.php z toho adresáře, tak snad to je zabezpečeno dostatečně..

[Filip Jirsák]

Pokud nastavím práva na dir "upload" rwx------ a vlastník a skupna bude root:root tak tam webový server nic nezapíše, ne?

Ano, pokud neběží pod rootem. Ale já jsme psal o právech ??????rwx.

Jinak ten upload je ošetřený tak, že je v něm .htaccess který zabraňuje spouštění souboru.php z toho adresáře, tak snad to je zabezpečeno dostatečně.

Na takhle jednoduché řešení bych rozhodně nespoléhal. .php na konci souboru je zřejmé, ale Apache umožňuje používat např. vyjednávání o jazykových mutacích, kdy může mít soubor více přípon. Takže třeba takový soubor index.php.cs pak také spustí jako PHP skript. To máte v tom .htaccess také ošetřené? A jak se to bude chovat v případě, že za .php bude mezera nebo nulový znak – máte jistotu, že k tomu .htaccess i kód hledající interpret (PHP) budou přistupovat stejně? Já bych tedy raději soubory uploadoval do adresáře, kam webový server vůbec nevidí (mimo DocumentRoot) a teprve pak bych je přejmenoval na nějaké serverem vytvořené bezpečné jméno (které neobsahuje nic ze vstupu od uživatele) a přesunul do prostoru, který bude pro webový server dostupný. Ještě lepší je nechat je mimo trvale a servírovat je jen skrze nějaký PHP skript.

[jAREk]

Ale já jsme psal o právech ??????rwx

Tak že mám nastavit adresářš cache a upload na root:root ------rwx ?

A ty ostatní adresáře mám nastavit na root:root ------r-x nebo root:root ------r--

Ano, pokud neběží pod rootem

Jak zjistím pod čím mi běží webový sever?

Ještě lepší je nechat je mimo trvale a servírovat je jen skrze nějaký PHP skript.

Jenže to pak nepůjdou ty obrázky kešovat .(

[Filip Jirsák]

Tak že mám nastavit adresářš cache a upload na root:root ------rwx ? A ty ostatní adresáře mám nastavit na root:root ------r-x nebo root:root ------r--

Ne, těmi otazníky jsem chtěl naznačit, že to jsou práva, která v dané větě neřeším. Práva by tedy měla být user:user rwxrwxr-x na adresáře jako www a user:user rwxrwxrwx na cache a upload. user:user je uživatel a skupina, pod kterými bude spravován webový obsah.

Jak zjistím pod čím mi běží webový sever?

Pokud je to Apache, pak to určují konfigurační volby User a Group. Případně by to mohl ještě řešit distribuční init skript, že by Apache rovnou spouštěl pod zvoleným uživatelem - pak by ale v systému musely být zprovozněné capabilities, aby se mohl i jiný uživatel připojit k portu 80. V takovém případě by uživatel byl vidět ve výpise ps axu. Pokud je to udělané prvním způsobem (přes konfigurační volby User a Group), bude ve výpise ps axu Apache běžet pod rootem, na daného uživatele se přepíná teprve na začátku zpracování požadavku.

Jenže to pak nepůjdou ty obrázky kešovat .(

Půjdou, jenom si to musíte v tom PHP naprogramovat. A můžete si to naprogramovat i lépe - Apache standardně dokáže odpovědět, že se soubor nezměnil, ale i to znamená kolečko dotaz-odpověď. Vy si to můžete naprogramovat tak, že budete s obrázkem rovnou posílat hlavičku Expires, ve které nastavíte, že obrázek bude platný 1 rok. Pak může prohlížeč rovnou použít nakešovanou verzi a serveru se vůbec nemusí ptát.

[jAREk]

Ne, těmi otazníky jsem chtěl naznačit, že to jsou práva, která v dané větě neřeším. Práva by tedy měla být user:user rwxrwxr-x na adresáře jako www a user:user rwxrwxrwx na cache a upload. user:user je uživatel a skupina, pod kterými bude spravován webový obsah.

Tak to vypadá, že Apache běží pod www-data

Mám tedy nastavit veškeré adresáře a jejich obsah na: www-data:www-data na rwxrwxr-x a adresář upload, cache a jejich obsahy na: www-data:www-data na rwxrwxrwx ?

Díky

[Filip Jirsák]

Určitě není dobrý nápad, aby mohl web server zapisovat do souborů, do kterých zapisovat nepotřebuje. Nastavil bych na těch adresářích vlastníka:skupinu na www-data:www-edit a práva na r-xrws---, na upload a cache pak rwxrwx---. Ve skupině www-edit pak budou uživatelé, kteří mohou web editovat. s znamená setgid bit, skupina nově vytvořeného souboru nebo adresáře se bude dědit podle skupiny nadřízeného adresáře, nikoli podle primární skupiny uživatele.

[Kit]

Takový adresář by ale byl k ničemu. Nebylo by jak do něj zapsat.

Také by bylo vhodné ochránit samotný .htaccess.

[jAREk]

Také by bylo vhodné ochránit samotný .htaccess.

Jak se to dělá?

[AsciiWolf]

chmod (či chown)?

[Kit]

Tak, že se uživatelům nedovolí pojmenovávat soubory. Souborům se dají syntetická jména, např. MD5 souboru. V databázi je pak jen vazba název->soubor. Je to skvělé pro deduplikaci dat a umožní to mít víc souborů se stejným názvem, ale různými verzemi v jednom adresáři.