Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Našel by se tu odborník, který by byl schopen mi vysvětlit, jaký je rozdíl když přistupuji z 10 stanic po 1Gbps síti k datům v cca 150 .DBF souborech na Samba Serveru a nebo pokud použiji 10 terminálů na Windows serveru, na kterém budou zmiňovaná data fyzicky uložena?
Jde o to, že nejmenovaná společnost se svým SW doporučuje od cca 3-5ti stanic začít používat TS. Zatím jede na Sambě po síti, ale jsem tlačen do nového Windows serveru s terminálovými licencemi :(
Nejde mi do hlavy, jaké výhody má lokální přístup na TS? Po síti tahám rychlostí cca 100 MB/s na stanici a 200 MB/s na serveru (bonding), z RAID vytáhnu 200 MB/s, ale nejvíce času stejně trávím čekáním na zámky ostatních uživatelů, což bude v obou případech stejné. Nebo ne??
Navíc při práci po síti mi data zpracovává 10 moderních CPU, v serveru je jedno na vše.
Děkuji předem za objasnění problematiky :)
Řešení dotazu:
Oplocky chápu tak, že slouží k řízení síťové cache na straně klienta a osobně jsem nikdy na problém s konzistencí nenarazil. Co se týká výkonu, není mi jasné, v čem se liší rychlost lokálního zamykání od síťového. Jasně že lokálně/TS budu mít data v RAM, takže mi je to servíruje rychleji než síť nebo samotný disk/RAID, ale všechny soubory na lokál přenesu za cca 20s, ale reporty trvají mnohem déle a vytížení serveru, ale hlavně sítě nebo klienta není 100% ani u jednoho.
A pak mi tvůrci SW tvrdí, že TS vyřeší mé problémy :)
Oplocky chápu tak, že slouží k řízení síťové cache na straně klientaNe, oplocky označí část souboru na serveru cedulkou "tady se pracuje" aby nedocházelo k souběhům když více klientů oblejzá stejné bajty. Což se zrovna u .dbf souborů děje neustále a souběh by mohl poškodit data takže je to dost kritické. O rychlost nejde. IMO největší problém oplocků po síti nastane když klient něco zamkne a pak zdechne. Na lokále filesystém může zjistit že proces držící zámek neexistuje a zámek pustit. Na síti se to řeší různými obezličkami ale 100% spolehlivé řešení neexistuje. Obecně simulovat klient-server architekturu takhle hovadským způsobem dělá jen problémy, takže snaze stáhnout to na jednu mašinu se vůbec nedivím. Kdybych musel nějakou prehistorickou dosovskou aplikaci provozovat, asi bych to tak dělal taky. Ovšem slyšet něco takového od dodavatele _nové_ aplikace tak bych našel nějakou porádně tlustou referenčku SQL a omlátil ji dotyčnému o hlavu.
Popisovanou funkcionalitu beru jako klasické zamykání, Na základě dokumentu Samby http://www.samba.org/samba/docs/man/Samba-HOWTO-Collection/locking.html#id2615570 jsem opravdu žil a doteď žiju v přesvědčení, že se jedná o rozšíření zámků o kešování na straně klienta.
Zvláště, když si člověk dá vyhledat něco jako "samba mdb", tak narazí na diskuze a všude píší "vypnout oplocky". Tak snad nevypínají zamykání, ale jen oplock kešování na straně klienta. Tak to aspoň chápu já.
Tiskni
Sdílej: