Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Taktéž byly nějaké pokusy používat RTC jádro pro dosažení lepšího výkonu a latencí, ale co vím, tak stabilita nebyla nikdy 100%.Nevim jesli je myslena stabilita jadra nebo CS, ale RT jadro jsem pouzival cca ve verzich 2.6.32 - 2.6.39 a pri bezne desktop praci zadny problem.
V podstatě už to řekl Max, ale technická podstata zvyšování frekvence kernel timeru je pokud vím tato:
Program, který potřebuje periodicky s vysokou přesností provádět nějakou činnost může využít timeru. Pokaždé, když timer vyprší, zavolá se nějaká funkce. Je logické, že čím vyšší frekvenci timer má, s tím vyšší přesností může program pracovat.
Pokud tedy chce HLDS pracovat na 1000 fps, potřebuje časovač, který je schopný "firenout" s intervalem 1 ms, tedy s frekvencí 1000 Hz. Na systému s časovačem nastaveným na 500 Hz se tímto způsobem samozřejmě není možné dostat na více jak 500 fps. Skriptík pro změření přibližné frekvence kernel timeru je např. zde.
V případě herních serverů mi přijde nastavování fps na více jak 1000 čirá číselná masturbace. Např. výchozí polling rate USB je 125 Hz, v nejhorším případě tedy mezi kliknutím a dobou, kdy si toho řadič všimne uplyne 8 ms. Když to porovnáte s klient<->server pingem řekněme 30 ms (když jsem ještě hrával CS já, považovalo se to za solidní hodnotu), asi je vám jasné proč :). Docela zajímavý příspěvek o tom nedávno napsal John Carmack.
Tiskni
Sdílej: