Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.14.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Byla vydána nová stabilní verze 6.10 (YouTube) multiplatformního frameworku a GUI toolkitu Qt. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Taktéž byly nějaké pokusy používat RTC jádro pro dosažení lepšího výkonu a latencí, ale co vím, tak stabilita nebyla nikdy 100%.Nevim jesli je myslena stabilita jadra nebo CS, ale RT jadro jsem pouzival cca ve verzich 2.6.32 - 2.6.39 a pri bezne desktop praci zadny problem.
V podstatě už to řekl Max, ale technická podstata zvyšování frekvence kernel timeru je pokud vím tato:
Program, který potřebuje periodicky s vysokou přesností provádět nějakou činnost může využít timeru. Pokaždé, když timer vyprší, zavolá se nějaká funkce. Je logické, že čím vyšší frekvenci timer má, s tím vyšší přesností může program pracovat.
Pokud tedy chce HLDS pracovat na 1000 fps, potřebuje časovač, který je schopný "firenout" s intervalem 1 ms, tedy s frekvencí 1000 Hz. Na systému s časovačem nastaveným na 500 Hz se tímto způsobem samozřejmě není možné dostat na více jak 500 fps. Skriptík pro změření přibližné frekvence kernel timeru je např. zde.
V případě herních serverů mi přijde nastavování fps na více jak 1000 čirá číselná masturbace. Např. výchozí polling rate USB je 125 Hz, v nejhorším případě tedy mezi kliknutím a dobou, kdy si toho řadič všimne uplyne 8 ms. Když to porovnáte s klient<->server pingem řekněme 30 ms (když jsem ještě hrával CS já, považovalo se to za solidní hodnotu), asi je vám jasné proč :). Docela zajímavý příspěvek o tom nedávno napsal John Carmack.
Tiskni
Sdílej: