Dle plánu byl vývoj Firefoxu přesunut z Mercurialu na Git. Oficiální repozitář se zdrojovými kódy je na GitHubu.
V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Taktéž byly nějaké pokusy používat RTC jádro pro dosažení lepšího výkonu a latencí, ale co vím, tak stabilita nebyla nikdy 100%.Nevim jesli je myslena stabilita jadra nebo CS, ale RT jadro jsem pouzival cca ve verzich 2.6.32 - 2.6.39 a pri bezne desktop praci zadny problem.
V podstatě už to řekl Max, ale technická podstata zvyšování frekvence kernel timeru je pokud vím tato:
Program, který potřebuje periodicky s vysokou přesností provádět nějakou činnost může využít timeru. Pokaždé, když timer vyprší, zavolá se nějaká funkce. Je logické, že čím vyšší frekvenci timer má, s tím vyšší přesností může program pracovat.
Pokud tedy chce HLDS pracovat na 1000 fps, potřebuje časovač, který je schopný "firenout" s intervalem 1 ms, tedy s frekvencí 1000 Hz. Na systému s časovačem nastaveným na 500 Hz se tímto způsobem samozřejmě není možné dostat na více jak 500 fps. Skriptík pro změření přibližné frekvence kernel timeru je např. zde.
V případě herních serverů mi přijde nastavování fps na více jak 1000 čirá číselná masturbace. Např. výchozí polling rate USB je 125 Hz, v nejhorším případě tedy mezi kliknutím a dobou, kdy si toho řadič všimne uplyne 8 ms. Když to porovnáte s klient<->server pingem řekněme 30 ms (když jsem ještě hrával CS já, považovalo se to za solidní hodnotu), asi je vám jasné proč :). Docela zajímavý příspěvek o tom nedávno napsal John Carmack.
Tiskni
Sdílej: