Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
root@tux:~# tail /etc/ssh/sshd_config
Compression yes
Subsystem sftp internal-sftp
Match group sftponly
ChrootDirectory /var/ssh-chroot
ForceCommand internal-sftp
X11Forwarding no
AllowTcpForwarding no
root@tux:~# cat /etc/passwd | grep pokus
pokus:x:1003:1003:Pokus SFTP,,,:/home/pokus:/bin/false
root@tux:~# cat /etc/fstab | grep ssh
/home /var/ssh-chroot/home bind bind 0 0
root@tux:~# cat /etc/group | grep sftponly
sftponly:x:1004:pokus
root@tux:~# ls -lh /var/ssh-chroot/
celkem 4,0K
drwxr-x--x 6 root root 4,0K srp 29 22:39 home
root@tux:~# ls -lh /var/ssh-chroot/home/
celkem 16K
drwx------ 23 martin martin 4,0K srp 27 15:50 martin
drwx------ 3 pokus pokus 4,0K srp 31 11:57 pokus
Kdyz se uzivatel pripoji ve Windows pres WinSCP, tak ho to hodi do jeho /home/pokus, kdyz ale prejde o uroven vys, tak mu to logicky hodi chybu (nema R pro /home) a nemuze se dostat zpet do sveho home.
V ubuntu se pri pripojeni automaticky zobrazuje adresar / - takze to taky nejde.
Jedine co by slo je dat /home prava 755 (+R), to si ale nechavam jako posledni nouzovou moznost - nechci aby uzivatel videl seznam vsech uzivatelu.
Jak to resite?
Chroot môžeš urobiť aj priamo do domovských adresárov. Myslím, že je na to zástupný znak, ktorý to umožni.Podľa dokumentácie je to %h
Možnosti ako zamädziť login užívateľa je viac. Môžeš použiť pam moduly, libpam-chroot. Pri libpam-chroot je nutné vypnúť PrivilegeSeparation. Ďalej je možné nahodiť balíček scponly. V dokumentácii k ssh je pisané ak chceš použiť chroot, tak tam musíš mať povolené zariadenia a spúštanie.
V /etc/fstab máš urobení bind na home adresáre. Ak by si chcel oddeliť užívateľov, tak by si musel definovať pre každého užívateľa. nehovorím, že nie je to možné ošetriť, ale vyžadovalo by to bežiaci skript s právami roota, alebo cez sudo.
Podľa mňa by bola lepšia verzia uzavrieť celý ssh a sftp do chrootu a potom nejakým skriptom prenášať data do home adresárov. Inými slovami by bol daný server odizolovaní od zvyšku systému.
Na zvýšenie bezpečnosti je samozrejme nutné zabezpečiť základ systému.
Tiskni
Sdílej: