Byla vydána verze 1.70.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example. Jako reakce na rostoucí obavy z vlivu korporací na vývoj Rustu a předložený návrh restriktivních zásad používání ochranných známek Rustu, byl nedávno představen komunitní fork Rustu se 100 % méně byrokracie: Crab (CrabLang).
Oliver Smith z Canonicalu shrnuje základní vlastnosti „neměnné“ distribuce Ubuntu Core také ve srovnání s protějšky Chrome OS, Fedora Silverblue a MicroOS. Canonical připravuje desktopovou variantu Ubuntu Core vedle dosavadní serverové/embedded.
Z aktualizovaného seznamu chyb (pdf) procesoru AMD EPYC 7002: #1474 - procesor se po 1044 dnech od posledního resetu zasekne [reddit].
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.22. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
David Malcolm se ve svém příspěvku na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vylepšeních statické analýzy (volba -fanalyzer) v GCC 13.
Byla vydána nová stabilní verze 23.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Stoat. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Příspěvek na blogu CZ.NIC upozorňuje na nový útok na weby v Česku. Na honeypotech na Turrisech byla zaznamenána nová aktivita útočníků - probíhající útok na FTP servery, které se vyskytují na stejné IP adrese, jako aktivní WEB server.
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi 2023.05. Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Linux Foundation Europe představila projekt RISE (RISC-V Software Ecosystem), jehož cílem je urychlit vývoj open source softwaru pro architekturu RISC-V.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu pro jednodeskové počítače na platformě ARM, byl vydán ve verzi 23.05. Přehled novinek v Changelogu.
Proč chcete zrovna specifický turorial pro Ubuntu? Raději si přečtěte něco o tom, co to vlastně VLAN je a jak to funguje, pak se podívejte do dostatečně nové dokumentace k příkazu ip
(nebo starší k vconfig
), jak se to konfiguruje, a máte vystaráno.
Ve výsledku to bude mnohem užitečnější - nebo jste si snad stoprocentně jistý, že nikdy s jinou distribucí do kontaktu nepřijdete? Z konfigurace specifické pro Ubuntu vás může nanejvýš zajímat to, jestli lze použít jeho startovací skripty a konfigurační soubory nebo jestli si budete muset napsat vlastní skript.
ip route
). VLAN samozřejmě můžete i bridgovat, ale pokud bridgujete mezi VLANy na stejném rozhraní, tak je dost zbytečné vůbec ty VLANy vytvářet.
To záleží, jak jsou ty virtuály emulované, třeba s OpenVZ máte smůlu, ale v KVM můžete provozovat cokoliv včetně VLANů. Ale na tohle úplně stačí tomu jednomu virtuálu emulovat dvě síťovky a pak to na hostiteli akorát vhodně pospojovat.
Pokud si správně pamatuju, tak takovéto standardní pořadí by mělo být, že se naspodu udělá bonding (pokud je potřeba), nad ním se vytvoří vlany, aby se člověk připojil ke správným virtuálním sítím, a nad nimi se vytváří bridge, do kterého se pak zapojí virtuální síťovky.
Ano, to je nejobvyklejší konfigurace, ale už jsem viděl i různé jiné, třeba to, že se bonding skládal až uvnitř guesta (dokonce i když šlo o Xen, kde tím člověk přijde o MII monitor). Takže asi opravdu bude lepší, když tazatel napíše, čeho chce vlastně docílit.
VM1 s IP 10.0.10.11 je na routeru vystrčený do DMZMluvíš na mě skoro čínsky. Teda přesněji řečeno jazykem čínských krabiček, kde se pojem DMZ používá dost podivně. Správný krok by byl požádat poskytovatele o IP adresy. Když už musíš nutně NATovat jednu veřejnou IP (nastavovat port forward), tak to dělej stroji, který má tu veřejnou IP. V tomhle setupu nevidím pro VLAN žádné použití.
Takže to je to, čeho bych chtěl dosáhnout. A kdyby to navíc fungovalo, tak by to bylo super. Moje řešení je sice asi prasácké, ale na všechny VM se dostanu tak, jak potřebuju, i z venku, jen mám brouka v hlavě, že to není podle nějaké koncepce.O tom, jak to máš udělané, bych si netroufl říct, že to funguje. Serveru bez IP adresy neříkám z venku dostupný server.
DMZ je demilitarized zone
Což o to, tu zkratku znám a nepochybuji, že ji zná i pavlix…
a na toto interní IP router směruje veškerý provoz z venčí, nemá-li jiné pravidlo ve vlastním NAT.
…ale tohle zcela určitě neznamená. Nešlo by se té "krabičky od O2" zbavit a dát místo ní něco, co se dá nakonfigurovat příčetně?
Tiskni
Sdílej: