O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Proč chcete zrovna specifický turorial pro Ubuntu? Raději si přečtěte něco o tom, co to vlastně VLAN je a jak to funguje, pak se podívejte do dostatečně nové dokumentace k příkazu ip (nebo starší k vconfig), jak se to konfiguruje, a máte vystaráno.
Ve výsledku to bude mnohem užitečnější - nebo jste si snad stoprocentně jistý, že nikdy s jinou distribucí do kontaktu nepřijdete? Z konfigurace specifické pro Ubuntu vás může nanejvýš zajímat to, jestli lze použít jeho startovací skripty a konfigurační soubory nebo jestli si budete muset napsat vlastní skript.
VLAN je to samé jako druhá síťovka. Provoz se routuje tam, kam ho pošlou routovací pravidla (ip route). VLAN samozřejmě můžete i bridgovat, ale pokud bridgujete mezi VLANy na stejném rozhraní, tak je dost zbytečné vůbec ty VLANy vytvářet.
To záleží, jak jsou ty virtuály emulované, třeba s OpenVZ máte smůlu, ale v KVM můžete provozovat cokoliv včetně VLANů. Ale na tohle úplně stačí tomu jednomu virtuálu emulovat dvě síťovky a pak to na hostiteli akorát vhodně pospojovat.
Pokud si správně pamatuju, tak takovéto standardní pořadí by mělo být, že se naspodu udělá bonding (pokud je potřeba), nad ním se vytvoří vlany, aby se člověk připojil ke správným virtuálním sítím, a nad nimi se vytváří bridge, do kterého se pak zapojí virtuální síťovky.
Ano, to je nejobvyklejší konfigurace, ale už jsem viděl i různé jiné, třeba to, že se bonding skládal až uvnitř guesta (dokonce i když šlo o Xen, kde tím člověk přijde o MII monitor). Takže asi opravdu bude lepší, když tazatel napíše, čeho chce vlastně docílit.
Když jsem to tady řešil na fóru, tak se kolegové chytali za hlavu, že se to tak vůbec nedělá a že si mám udělat nějaký VLAN pro všechny VM, povolit IP FORWARDING a L3 strukturu a do něj nějak zapojit ty VM. Celkem jsem to nepochopil, ale chtěl bych se poučit a mít to správně, ať se třeba někdy někdo nezděsí, kdyby se v tom musel hrabat po mě.
Takže to je to, čeho bych chtěl dosáhnout. A kdyby to navíc fungovalo, tak by to bylo super. Moje řešení je sice asi prasácké, ale na všechny VM se dostanu tak, jak potřebuju, i z venku, jen mám brouka v hlavě, že to není podle nějaké koncepce.
VM1 s IP 10.0.10.11 je na routeru vystrčený do DMZMluvíš na mě skoro čínsky. Teda přesněji řečeno jazykem čínských krabiček, kde se pojem DMZ používá dost podivně. Správný krok by byl požádat poskytovatele o IP adresy. Když už musíš nutně NATovat jednu veřejnou IP (nastavovat port forward), tak to dělej stroji, který má tu veřejnou IP. V tomhle setupu nevidím pro VLAN žádné použití.
Takže to je to, čeho bych chtěl dosáhnout. A kdyby to navíc fungovalo, tak by to bylo super. Moje řešení je sice asi prasácké, ale na všechny VM se dostanu tak, jak potřebuju, i z venku, jen mám brouka v hlavě, že to není podle nějaké koncepce.O tom, jak to máš udělané, bych si netroufl říct, že to funguje. Serveru bez IP adresy neříkám z venku dostupný server.
DMZ je demilitarized zone
Což o to, tu zkratku znám a nepochybuji, že ji zná i pavlix…
a na toto interní IP router směruje veškerý provoz z venčí, nemá-li jiné pravidlo ve vlastním NAT.
…ale tohle zcela určitě neznamená. Nešlo by se té "krabičky od O2" zbavit a dát místo ní něco, co se dá nakonfigurovat příčetně?
Tiskni
Sdílej: