Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Proč chcete zrovna specifický turorial pro Ubuntu? Raději si přečtěte něco o tom, co to vlastně VLAN je a jak to funguje, pak se podívejte do dostatečně nové dokumentace k příkazu ip (nebo starší k vconfig), jak se to konfiguruje, a máte vystaráno.
Ve výsledku to bude mnohem užitečnější - nebo jste si snad stoprocentně jistý, že nikdy s jinou distribucí do kontaktu nepřijdete? Z konfigurace specifické pro Ubuntu vás může nanejvýš zajímat to, jestli lze použít jeho startovací skripty a konfigurační soubory nebo jestli si budete muset napsat vlastní skript.
VLAN je to samé jako druhá síťovka. Provoz se routuje tam, kam ho pošlou routovací pravidla (ip route). VLAN samozřejmě můžete i bridgovat, ale pokud bridgujete mezi VLANy na stejném rozhraní, tak je dost zbytečné vůbec ty VLANy vytvářet.
To záleží, jak jsou ty virtuály emulované, třeba s OpenVZ máte smůlu, ale v KVM můžete provozovat cokoliv včetně VLANů. Ale na tohle úplně stačí tomu jednomu virtuálu emulovat dvě síťovky a pak to na hostiteli akorát vhodně pospojovat.
Pokud si správně pamatuju, tak takovéto standardní pořadí by mělo být, že se naspodu udělá bonding (pokud je potřeba), nad ním se vytvoří vlany, aby se člověk připojil ke správným virtuálním sítím, a nad nimi se vytváří bridge, do kterého se pak zapojí virtuální síťovky.
Ano, to je nejobvyklejší konfigurace, ale už jsem viděl i různé jiné, třeba to, že se bonding skládal až uvnitř guesta (dokonce i když šlo o Xen, kde tím člověk přijde o MII monitor). Takže asi opravdu bude lepší, když tazatel napíše, čeho chce vlastně docílit.
Když jsem to tady řešil na fóru, tak se kolegové chytali za hlavu, že se to tak vůbec nedělá a že si mám udělat nějaký VLAN pro všechny VM, povolit IP FORWARDING a L3 strukturu a do něj nějak zapojit ty VM. Celkem jsem to nepochopil, ale chtěl bych se poučit a mít to správně, ať se třeba někdy někdo nezděsí, kdyby se v tom musel hrabat po mě.
Takže to je to, čeho bych chtěl dosáhnout. A kdyby to navíc fungovalo, tak by to bylo super. Moje řešení je sice asi prasácké, ale na všechny VM se dostanu tak, jak potřebuju, i z venku, jen mám brouka v hlavě, že to není podle nějaké koncepce.
VM1 s IP 10.0.10.11 je na routeru vystrčený do DMZMluvíš na mě skoro čínsky. Teda přesněji řečeno jazykem čínských krabiček, kde se pojem DMZ používá dost podivně. Správný krok by byl požádat poskytovatele o IP adresy. Když už musíš nutně NATovat jednu veřejnou IP (nastavovat port forward), tak to dělej stroji, který má tu veřejnou IP. V tomhle setupu nevidím pro VLAN žádné použití.
Takže to je to, čeho bych chtěl dosáhnout. A kdyby to navíc fungovalo, tak by to bylo super. Moje řešení je sice asi prasácké, ale na všechny VM se dostanu tak, jak potřebuju, i z venku, jen mám brouka v hlavě, že to není podle nějaké koncepce.O tom, jak to máš udělané, bych si netroufl říct, že to funguje. Serveru bez IP adresy neříkám z venku dostupný server.
DMZ je demilitarized zone
Což o to, tu zkratku znám a nepochybuji, že ji zná i pavlix…
a na toto interní IP router směruje veškerý provoz z venčí, nemá-li jiné pravidlo ve vlastním NAT.
…ale tohle zcela určitě neznamená. Nešlo by se té "krabičky od O2" zbavit a dát místo ní něco, co se dá nakonfigurovat příčetně?
Tiskni
Sdílej: