Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
prosím potřeboval bych poradit ohledně virtualizace. Rád bych měl PC se dvěma OS systémy, které bych chtěl provozovat "najednou". Vysvětlím podrobněji: V PC mám dva disky, na každém disku jiný OS(WIN7,Ubuntu). Spustím Ubuntu a rád bych v nějakém virtualizačním SW spustil WIN7. Rád bych, aby vše fungovalo i opačně, spustím Ubuntu a ve virtualizačním SW WIN7. Co doporučíte za virtualizační SW?https://www.virtualbox.org/
Jak se budou chovat jednotlivé OS, když jednou poběží na virtualizovaném HW a podruhé na fyzickém, půjde to vůbec?u těch windows nevím, ale Ubuntu se dá v pohodě přesunout z "reálné" instalace do virtuální a tam provozovat (používám to hodně často, zkouším tak nanečisto změny/aktualizace)
Linuxové jádro si HW konfiguraci neukládá, při každém bootu detekuje přítomný hardware a nahraje pro něj ovladače, pokud je má. Nabootovat na jakémkoliv zařízení s podporovaným HW by tedy problém být neměl. Otázka je, jak se budou na neustále se měnící HW konfiguraci dívat další aplikace. Např. KDE4 is ukládá konfiguraci zvukového HW, rozlišení a polohu připojených displejů atp; možností, kde se může něco nečekaně rozsypat je dost.
Jako největší problém bych ale viděl 3D akceleraci. Proprietární ovladače GK totiž nahradí knihovnu libgl svou vlastní verzí, která ale velmi pravděpodobně nebude fungovat s grafickým ovladačem VirtualBoxu. Sice je možné mít v systému několik verzí libgl, ale je to přesně ten typ nepříjemnosti, který elegantní řešení transformuje v osinu v zadnici. Možnosti jsou buď používat opensource ovladače pro GK (nižší výkon, skoro žádný power management a podpora OpenGL jen do verze 3.3 (jakž takž)) nebo zablacklistovat vboxvideo. Dlužno říct, že některá pracovní prostření (Unity) bez 3D akcelerace nefungují.
Ad WindowsWindows si naopak HW konfiguraci ukládají. Jak se tohle může projevit si netroufám odhadnout, ale např. by se mohlo stát, že po každém bootu do jiného "prostředí" byste musel Windows znovu aktivovat. Pokud vím, tak VirtualBox řeší 3D akceleraci ve Windows vlastními d3d8.dll a d3d9.dll knihovnami, které fungují jen jako D3D->OGL překladová vrstva á la WINE. Instalací VirtualBoxí 3D akcelerace byste tedy nejspíš rozbil tu "skutečnou" (jak funguje ten experimentální WDDM ovladač nevím, rozhodně je ale plný bugů). Na druhou stranu kromě Aera tu 3D akceleraci pod Windows na nic nepotřebujete.
Osobně bych tohle do produkčního prostředí nenasazoval. Už jen proto, že podobné kejkle asi moc lidí nezkouší, budete muset jakýkoliv problém řešit na vlastní pěst. OS, který používáte více bych nainstaloval na železo a ten druhý virtualizoval.
Tiskni
Sdílej: