Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Řešení dotazu:
In what concerns your other points, you obviously do not understand the way ls and directory size count features work. 1) Unless mc is explicitly asked to count the size of the directory it defaults to the output of ls, which is to report the amount of blocks currently used for the directory entry. That's why in most of the cases it shows 4096 for you, as your file system uses 4K blocks. 2) Count directory sizes is a CPU and time intensive operation and is never performed unless you ask mc to do this explicitly. 3) When you exit the directory, the results of the counting operation are not cached, so when you re-enter it again you have to recount the whole thing again. I don't see any bug here.Zdroj: Komentár #7
velikost 4096 B(ajtů). To chápu, předzabrané místo pro budoucí záznamy.
Ani ne, to je prostě jeden alokační blok. Méně stejně zabrat nemůžete. Všimněte si, že jak adresář roste (ve smyslu počtu položek a délek jejich jmen), uváděná velikost je vždy násobkem 4 KB.
To mně docela překvapilo, znamená to asi, že se tyto záznamy "samy" nepročišťují, a nějak, no ne že by mi to vadilo, ale přijde mi to jako bug.
Vzhledem k tomu, že se tak IIRC ext2+ chovají, co pamatuji, spíš bych řekl, že je to záměr. Ono je potřeba si uvědomit, že ani to, že uvolníte (velkou) část položek, ještě neznamená, že můžete uvolnit i nějaké bloky, zvlášť pokud používáte indexaci a adresář není jen prostý lineární seznam jako dřív. Asi by šel napsat nějaký garbage collecting, který by adresář čas od času "zkompaktnil", ale IMHO by nebylo vůbec triviální udělat to tak, abyste na jedné straně vyloučil race conditions a na druhé neovlivnil výkon.
Teď koukám na složky pošty... tam přece je taky velký provoz .. jedna právě promazaná složka (opradu mnoho smazaných souborů) má adresář 1,6MB, ale složka new, přes kterou všechny ty soubory protečou má adresář jen 12kB .. tak nevím, vyzná se v tom někdo ?
Zjednodušeně řečeno nejde o to, kolik souborů adresářem "proteklo", ale o to, kolik jich tam bylo nejvíc. Takže pokud maily pravidelně prohlížíte, můžete jich v cur nastřádat klidně statisíce, aniž by jich v new kdykoli bylo více než třeba sto.
Mimochodem, ext2/ext3 nikdy nebyl znám jako filesystém pro efektivní práci s velkým počtem malých souborů.
dd if=/dev/zero of=file bs=1M count=512
mkfs.ext4 file
mount -o loop file /mnt/tmp
mkdir /mnt/tmp/dir
ls -l /mnt/tmp
cd /mnt/tmp/dir
for i in {1..4096}; do touch $i; done
rm *
ls -l /mnt/tmp
adresar dir naroste z 4096 na 53248 (ext2) nebo na 69632 (ext3, ext4).
zvratit se to da asi jen pomoci e2fsck -f -D (zajimavy je, ze ext2 nepotrebuje -D)
napise to: ... Pass 3A: Optimizing directories ...
a pak je adresar dir zase 4096
Tiskni
Sdílej: