Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Řešení dotazu:
Mam zdrojak tar.gz, popripade gz2 ... a neviem ako na ne ... vdakaProgramy sa štandartne inštalujú skompilované a zabalené do balíčku .deb Pokiaľ si stiahneš zdrojové kódy, čo si spravil ty (tar.gz, gz2, bz2 ...) tak si ich musíš skompilovať. Takže najprv rozbaliť, pretože tebou spomínané súbory sú archívy a potom klasickú magickú trojicu.
./configure make make installPokiaľ ho nechceš len nainštalovať, ale vytvoriť z neho balíček a ten nainštalovať, čo je lepšia možnosť, posledný príkaz nahradíš príkazom checkinstall. No odporúčal by som radšej vyhľadať deb balíček daného programu, či ho už niekto pred tebou neskompiloval, prípadne pohľadať na stránkach projektu.
(d:)Je to vůbec Linux? ;)
mam ten subor niekde premiestnit alebo ako ??Rozbalíš ho (kamkoli) a přečteš si soubory README a INSTALL, případně jinou instalační dokumentaci. Pravděpodobně se v ní dočteš, že máš spustit configure, které si osahá systém a připraví program na kompilaci, make, které program zkompiluje a chceš-li, tak ještě make install, které program nainstaluje do systému (to není nutné, když to neuděláš, můžeš program spouštět z toho adresáře, kde se zkompiloval). Hlavně programu configure se dají nastavit různé parametry, třeba jestli chceš v programu podporu funkce XY nebo kam se má program při make install nainstalovat - tomu doporučuji věnovat pozornost, někdy je default nastavený tak blbě, že ti to zasere systém všude možně.
./configure make checkinstallAby to nebolo také jednoduché nie všetky projekty používajú túto klasiku, ako skompilovať daný program je vždy napísané v súbore README, alebo na stránkach autora.
http://wordrider.net/freerapid/download.html
frd sa nekompiluje. Je to program v jave, takze potrebujes mat nainstalovanu javu v pc. Potom ho spustis v terminali prikazom frd.sh
mam verziu 0.85, dufam, ze odvtedy sa toho vela nezmenilo.
prikazom frd.sh./frd.sh. Začátečník asi nebude vědět, jak se spouští programy z aktuálního adresáře.
pardon, uz to beriem tak nejak automaticky. Este poznamocka, skusal som stiahnut novu verziu a v konzole na ten frd.sh bude potrebne nastavit execute bit: chmod +x frd.sh
Ja to spustam v gnome kliknutim a tam mi zobrazi ci to len spustit, alebo spustit v terminale. Prvy krat je dobre cez terminal, aby bolo vidiet pripadne chyby, potom uz len priamo spustit a nebude zbytocne zobrazeny terminal.
aaaa nicCo je to proboha nic? Jako že ten skript proběhne a nic nevypíše? Podívej se do něj, spusť ho jako
bash -x skript a uvidíme, na čem to padá.
je rok 2013 a pripada mi historicke nieco instalovat cez terminal (ala prikazovy riadok).To máš pravdu. Tak prečo to robíš?
Nie je nejaky soft pomocou ktoreho si najdem balicek alebo adresar programu ktory chcem nainstalovat a spravi to bez X prikazov?Existuje. Volá sa správca balíčkov a jeho konkrétne meno závisí na zvolenej distribúcii.
Synaptic asi ukazuje len nejake predvolene aplikacie,Ponúka aplikácie, ktoré sú v "repository". Východzie repository je spravidla namierné na niekam na servery tvorcu distribúcie a obsahuje drvivú väčšinu toho, čo bežný užívateľ potrebuje a čo by na danom systéme malo fungovať. Dôležitá poznámka - správca balíčkov vo väčšine prípadov kašle na to, čo si si niekam stiahol. (pokiaľ len nemáš lokálne repository).
ale co ked si stiahnem daco co v synapticu nie je?Tak sa púšťaš do bieleho miesta na mape. Bez dostatočných znalostí ta zožerú levy.
Sice nejsem ten pravý na poučování o Linuxu, ale pár poznámek si neodpustím.
Bod první: linuxové distribuce nejsou ani Windows ani Mac OS. Stahování instalačních balíků z různých děr internetu je věcí Windows. Ukládání balíčků do specifického adresáře je věcí Mac OS. V linuxových distribucích to je jinak. Veškerý široce používaný software se nachází v tzv. repozitářích, což jsou adresáře na serverech, na kterých je uložen software určený pro daný operační systém. To se týká i Ubuntu. Pro prohledávání repozitáře slouží v Ubuntu dva správci -- otevřete je a hledejte, co chcete. Balíček se označí a nainstaluje.
Bod druhý: Pokud v repozitáři nenajdete, co hledáte, máte možnost se podívat na "neoficiální repozitáře", tzv. službu PPA. Pokud to nenajdete ani tam, pak si programu můžete zkompilovat sám. K tomu si potřebujete do Ubuntu nainstalovat potřebné nástroje pro vývoj. Co potřebujete, záleží na tom, co chcete zkompilovat. Často stačí si ve správci programů nainstalovat tzv. základní nástroje pro vývoj. Standardně se kompiluje program tak, že v terminálu přejdete do adresáře, kde jsou zdrojové kódy, a zadáte po sobě tři příkazy: ./configure (konfigurace) -> make (kompilace) -> sudo make install (nainstaluje zkompilované kódy do příslušných adresářů. Instalace se provádí s administrátorskými právy (proto sudo).
Bod třetí: Terminál/konzole není přežitek ani problém, ale obrovská výhoda.
Pokud používáte přímo Ubuntu, nikoli Kubuntu, používáte grafický kabát jménem GNOME. To je jedno ze dvou nejrozšířenějších desktopových prostředí. Druhým je KDE. Ubuntu s KDE se jmenuje Kubuntu. KPACKAGE už podle prvního písmenka je určen pro KDE. Takže nevím, co s tím chcete dělat v GNOME.
Malá poznámka na závěr: Je lepší zdrojové kódy ukládat do adresářů bez diakritiky a mezer. Dejme tomu do /home/jmeno/download. Někdy se totiž kvůli diakritice mohou objevit chybové hlášky a kompilace se nezdraří.
Bod čtvrtý: Pokud jste si stáhl odněkud z internetu balíček .deb, nainstalujete snad dnes už i dvojklikem nebo pravým myšítkem, ne? Pokud ne, příkaz pro instalaci je sudo dpkg -i jmenobalicku.deb, ale musíte v terminálu být v adresáři, kde balíček je (cd cesta). Pokud tam nejste, můžete cestu zadat při instalaci jako sudo dpkg -i /home/VaseJmeno/vasDownload/balicek.deb . Nikdo vám však nezaručí, že tento balíček bude kompatibilní s vaší verzi Ubuntu (mohl být zkompilován na jiné verzi s jinými knihovnami apod.).
Tiskni
Sdílej: