Greg Kroah-Hartman začal používat AI asistenta pojmenovaného gkh_clanker_t1000. V commitech se objevuje "Assisted-by: gkh_clanker_t1000". Na social.kernel.org publikoval jeho fotografii. Jedná se o Framework Desktop s AMD Ryzen AI Max a lokální LLM.
Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
Řešení dotazu:
Mam zdrojak tar.gz, popripade gz2 ... a neviem ako na ne ... vdakaProgramy sa štandartne inštalujú skompilované a zabalené do balíčku .deb Pokiaľ si stiahneš zdrojové kódy, čo si spravil ty (tar.gz, gz2, bz2 ...) tak si ich musíš skompilovať. Takže najprv rozbaliť, pretože tebou spomínané súbory sú archívy a potom klasickú magickú trojicu.
./configure make make installPokiaľ ho nechceš len nainštalovať, ale vytvoriť z neho balíček a ten nainštalovať, čo je lepšia možnosť, posledný príkaz nahradíš príkazom checkinstall. No odporúčal by som radšej vyhľadať deb balíček daného programu, či ho už niekto pred tebou neskompiloval, prípadne pohľadať na stránkach projektu.
(d:)Je to vůbec Linux? ;)
mam ten subor niekde premiestnit alebo ako ??Rozbalíš ho (kamkoli) a přečteš si soubory README a INSTALL, případně jinou instalační dokumentaci. Pravděpodobně se v ní dočteš, že máš spustit configure, které si osahá systém a připraví program na kompilaci, make, které program zkompiluje a chceš-li, tak ještě make install, které program nainstaluje do systému (to není nutné, když to neuděláš, můžeš program spouštět z toho adresáře, kde se zkompiloval). Hlavně programu configure se dají nastavit různé parametry, třeba jestli chceš v programu podporu funkce XY nebo kam se má program při make install nainstalovat - tomu doporučuji věnovat pozornost, někdy je default nastavený tak blbě, že ti to zasere systém všude možně.
./configure make checkinstallAby to nebolo také jednoduché nie všetky projekty používajú túto klasiku, ako skompilovať daný program je vždy napísané v súbore README, alebo na stránkach autora.
http://wordrider.net/freerapid/download.html
frd sa nekompiluje. Je to program v jave, takze potrebujes mat nainstalovanu javu v pc. Potom ho spustis v terminali prikazom frd.sh
mam verziu 0.85, dufam, ze odvtedy sa toho vela nezmenilo.
prikazom frd.sh./frd.sh. Začátečník asi nebude vědět, jak se spouští programy z aktuálního adresáře.
pardon, uz to beriem tak nejak automaticky. Este poznamocka, skusal som stiahnut novu verziu a v konzole na ten frd.sh bude potrebne nastavit execute bit: chmod +x frd.sh
Ja to spustam v gnome kliknutim a tam mi zobrazi ci to len spustit, alebo spustit v terminale. Prvy krat je dobre cez terminal, aby bolo vidiet pripadne chyby, potom uz len priamo spustit a nebude zbytocne zobrazeny terminal.
aaaa nicCo je to proboha nic? Jako že ten skript proběhne a nic nevypíše? Podívej se do něj, spusť ho jako
bash -x skript a uvidíme, na čem to padá.
je rok 2013 a pripada mi historicke nieco instalovat cez terminal (ala prikazovy riadok).To máš pravdu. Tak prečo to robíš?
Nie je nejaky soft pomocou ktoreho si najdem balicek alebo adresar programu ktory chcem nainstalovat a spravi to bez X prikazov?Existuje. Volá sa správca balíčkov a jeho konkrétne meno závisí na zvolenej distribúcii.
Synaptic asi ukazuje len nejake predvolene aplikacie,Ponúka aplikácie, ktoré sú v "repository". Východzie repository je spravidla namierné na niekam na servery tvorcu distribúcie a obsahuje drvivú väčšinu toho, čo bežný užívateľ potrebuje a čo by na danom systéme malo fungovať. Dôležitá poznámka - správca balíčkov vo väčšine prípadov kašle na to, čo si si niekam stiahol. (pokiaľ len nemáš lokálne repository).
ale co ked si stiahnem daco co v synapticu nie je?Tak sa púšťaš do bieleho miesta na mape. Bez dostatočných znalostí ta zožerú levy.
Sice nejsem ten pravý na poučování o Linuxu, ale pár poznámek si neodpustím.
Bod první: linuxové distribuce nejsou ani Windows ani Mac OS. Stahování instalačních balíků z různých děr internetu je věcí Windows. Ukládání balíčků do specifického adresáře je věcí Mac OS. V linuxových distribucích to je jinak. Veškerý široce používaný software se nachází v tzv. repozitářích, což jsou adresáře na serverech, na kterých je uložen software určený pro daný operační systém. To se týká i Ubuntu. Pro prohledávání repozitáře slouží v Ubuntu dva správci -- otevřete je a hledejte, co chcete. Balíček se označí a nainstaluje.
Bod druhý: Pokud v repozitáři nenajdete, co hledáte, máte možnost se podívat na "neoficiální repozitáře", tzv. službu PPA. Pokud to nenajdete ani tam, pak si programu můžete zkompilovat sám. K tomu si potřebujete do Ubuntu nainstalovat potřebné nástroje pro vývoj. Co potřebujete, záleží na tom, co chcete zkompilovat. Často stačí si ve správci programů nainstalovat tzv. základní nástroje pro vývoj. Standardně se kompiluje program tak, že v terminálu přejdete do adresáře, kde jsou zdrojové kódy, a zadáte po sobě tři příkazy: ./configure (konfigurace) -> make (kompilace) -> sudo make install (nainstaluje zkompilované kódy do příslušných adresářů. Instalace se provádí s administrátorskými právy (proto sudo).
Bod třetí: Terminál/konzole není přežitek ani problém, ale obrovská výhoda.
Pokud používáte přímo Ubuntu, nikoli Kubuntu, používáte grafický kabát jménem GNOME. To je jedno ze dvou nejrozšířenějších desktopových prostředí. Druhým je KDE. Ubuntu s KDE se jmenuje Kubuntu. KPACKAGE už podle prvního písmenka je určen pro KDE. Takže nevím, co s tím chcete dělat v GNOME.
Malá poznámka na závěr: Je lepší zdrojové kódy ukládat do adresářů bez diakritiky a mezer. Dejme tomu do /home/jmeno/download. Někdy se totiž kvůli diakritice mohou objevit chybové hlášky a kompilace se nezdraří.
Bod čtvrtý: Pokud jste si stáhl odněkud z internetu balíček .deb, nainstalujete snad dnes už i dvojklikem nebo pravým myšítkem, ne? Pokud ne, příkaz pro instalaci je sudo dpkg -i jmenobalicku.deb, ale musíte v terminálu být v adresáři, kde balíček je (cd cesta). Pokud tam nejste, můžete cestu zadat při instalaci jako sudo dpkg -i /home/VaseJmeno/vasDownload/balicek.deb . Nikdo vám však nezaručí, že tento balíček bude kompatibilní s vaší verzi Ubuntu (mohl být zkompilován na jiné verzi s jinými knihovnami apod.).
Tiskni
Sdílej: