Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Řešení dotazu:
Mam zdrojak tar.gz, popripade gz2 ... a neviem ako na ne ... vdakaProgramy sa štandartne inštalujú skompilované a zabalené do balíčku .deb Pokiaľ si stiahneš zdrojové kódy, čo si spravil ty (tar.gz, gz2, bz2 ...) tak si ich musíš skompilovať. Takže najprv rozbaliť, pretože tebou spomínané súbory sú archívy a potom klasickú magickú trojicu.
./configure make make installPokiaľ ho nechceš len nainštalovať, ale vytvoriť z neho balíček a ten nainštalovať, čo je lepšia možnosť, posledný príkaz nahradíš príkazom checkinstall. No odporúčal by som radšej vyhľadať deb balíček daného programu, či ho už niekto pred tebou neskompiloval, prípadne pohľadať na stránkach projektu.
(d:)Je to vůbec Linux? ;)
mam ten subor niekde premiestnit alebo ako ??Rozbalíš ho (kamkoli) a přečteš si soubory README a INSTALL, případně jinou instalační dokumentaci. Pravděpodobně se v ní dočteš, že máš spustit configure, které si osahá systém a připraví program na kompilaci, make, které program zkompiluje a chceš-li, tak ještě make install, které program nainstaluje do systému (to není nutné, když to neuděláš, můžeš program spouštět z toho adresáře, kde se zkompiloval). Hlavně programu configure se dají nastavit různé parametry, třeba jestli chceš v programu podporu funkce XY nebo kam se má program při make install nainstalovat - tomu doporučuji věnovat pozornost, někdy je default nastavený tak blbě, že ti to zasere systém všude možně.
./configure make checkinstallAby to nebolo také jednoduché nie všetky projekty používajú túto klasiku, ako skompilovať daný program je vždy napísané v súbore README, alebo na stránkach autora.
http://wordrider.net/freerapid/download.html
frd sa nekompiluje. Je to program v jave, takze potrebujes mat nainstalovanu javu v pc. Potom ho spustis v terminali prikazom frd.sh
mam verziu 0.85, dufam, ze odvtedy sa toho vela nezmenilo.
prikazom frd.sh./frd.sh. Začátečník asi nebude vědět, jak se spouští programy z aktuálního adresáře.
pardon, uz to beriem tak nejak automaticky. Este poznamocka, skusal som stiahnut novu verziu a v konzole na ten frd.sh bude potrebne nastavit execute bit: chmod +x frd.sh
Ja to spustam v gnome kliknutim a tam mi zobrazi ci to len spustit, alebo spustit v terminale. Prvy krat je dobre cez terminal, aby bolo vidiet pripadne chyby, potom uz len priamo spustit a nebude zbytocne zobrazeny terminal.
aaaa nicCo je to proboha nic? Jako že ten skript proběhne a nic nevypíše? Podívej se do něj, spusť ho jako
bash -x skript
a uvidíme, na čem to padá.
je rok 2013 a pripada mi historicke nieco instalovat cez terminal (ala prikazovy riadok).To máš pravdu. Tak prečo to robíš?
Nie je nejaky soft pomocou ktoreho si najdem balicek alebo adresar programu ktory chcem nainstalovat a spravi to bez X prikazov?Existuje. Volá sa správca balíčkov a jeho konkrétne meno závisí na zvolenej distribúcii.
Synaptic asi ukazuje len nejake predvolene aplikacie,Ponúka aplikácie, ktoré sú v "repository". Východzie repository je spravidla namierné na niekam na servery tvorcu distribúcie a obsahuje drvivú väčšinu toho, čo bežný užívateľ potrebuje a čo by na danom systéme malo fungovať. Dôležitá poznámka - správca balíčkov vo väčšine prípadov kašle na to, čo si si niekam stiahol. (pokiaľ len nemáš lokálne repository).
ale co ked si stiahnem daco co v synapticu nie je?Tak sa púšťaš do bieleho miesta na mape. Bez dostatočných znalostí ta zožerú levy.
Sice nejsem ten pravý na poučování o Linuxu, ale pár poznámek si neodpustím.
Bod první: linuxové distribuce nejsou ani Windows ani Mac OS. Stahování instalačních balíků z různých děr internetu je věcí Windows. Ukládání balíčků do specifického adresáře je věcí Mac OS. V linuxových distribucích to je jinak. Veškerý široce používaný software se nachází v tzv. repozitářích, což jsou adresáře na serverech, na kterých je uložen software určený pro daný operační systém. To se týká i Ubuntu. Pro prohledávání repozitáře slouží v Ubuntu dva správci -- otevřete je a hledejte, co chcete. Balíček se označí a nainstaluje.
Bod druhý: Pokud v repozitáři nenajdete, co hledáte, máte možnost se podívat na "neoficiální repozitáře", tzv. službu PPA. Pokud to nenajdete ani tam, pak si programu můžete zkompilovat sám. K tomu si potřebujete do Ubuntu nainstalovat potřebné nástroje pro vývoj. Co potřebujete, záleží na tom, co chcete zkompilovat. Často stačí si ve správci programů nainstalovat tzv. základní nástroje pro vývoj. Standardně se kompiluje program tak, že v terminálu přejdete do adresáře, kde jsou zdrojové kódy, a zadáte po sobě tři příkazy: ./configure
(konfigurace) -> make
(kompilace) -> sudo make install
(nainstaluje zkompilované kódy do příslušných adresářů. Instalace se provádí s administrátorskými právy (proto sudo
).
Bod třetí: Terminál/konzole není přežitek ani problém, ale obrovská výhoda.
Pokud používáte přímo Ubuntu, nikoli Kubuntu, používáte grafický kabát jménem GNOME. To je jedno ze dvou nejrozšířenějších desktopových prostředí. Druhým je KDE. Ubuntu s KDE se jmenuje Kubuntu. KPACKAGE už podle prvního písmenka je určen pro KDE. Takže nevím, co s tím chcete dělat v GNOME.
Malá poznámka na závěr: Je lepší zdrojové kódy ukládat do adresářů bez diakritiky a mezer. Dejme tomu do /home/jmeno/download
. Někdy se totiž kvůli diakritice mohou objevit chybové hlášky a kompilace se nezdraří.
Bod čtvrtý: Pokud jste si stáhl odněkud z internetu balíček .deb, nainstalujete snad dnes už i dvojklikem nebo pravým myšítkem, ne? Pokud ne, příkaz pro instalaci je sudo dpkg -i jmenobalicku.deb
, ale musíte v terminálu být v adresáři, kde balíček je (cd cesta
). Pokud tam nejste, můžete cestu zadat při instalaci jako sudo dpkg -i /home/VaseJmeno/vasDownload/balicek.deb
. Nikdo vám však nezaručí, že tento balíček bude kompatibilní s vaší verzi Ubuntu (mohl být zkompilován na jiné verzi s jinými knihovnami apod.).
Tiskni
Sdílej: