Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
df mi hlásilo obsazenost cca 71%, podobně
btrfs filesystem df / Data: total=36.47GB, used=25.24GB System, DUP: total=8.00MB, used=12.00KB System: total=4.00MB, used=0.00 Metadata, DUP: total=1.75GB, used=1.31GB Metadata: total=8.00MB, used=0.00Neco jsem zkusil nastudovat a nastavení btrfs v opensuse je takové, že jednak dělá hodinové snapshoty, také dělá snapshoty před a po všech operacích zypperu. A nechává měsíční snapshoty ležet. Takže jsem nějaké staré snapshoty pomazal a zase to do root filestému píše. Současný stav je
btrfs filesystem df / Data: total=36.47GB, used=17.86GB System, DUP: total=8.00MB, used=12.00KB System: total=4.00MB, used=0.00 Metadata, DUP: total=1.75GB, used=921.27MB Metadata: total=8.00MB, used=0.00Ale to mi nepřináší uspokojení, abych věděl, co se tam děje, kolik mám reálného místa na filesystému na zápis. 71% (nebo 25/36) je poměrně malé číslo na hlášku, že se do filesystému nedá zapsat. Zkouškou přes du jsem zjistil ze /usr má cca 6,5G a /var cca 3,5G jinak jsou to drobnosti, ale přesto se mi na 40 gigový filesystem odmítne zapisovat. A případně něco co by mi umožnilo automaticky smáznout staré snapshoty když bude místo chybět.
Nevím a nezjišťoval jsem, ale dřív tento nástroj neuměl pracovat se snapshoty - neuměl spočítat, kolik místa sežerou snapshoty.
Vzhledem k tomu, že snapshoty mohou tvořit velmi hustý strom, tak odpověď na otázku "kolik ušetřím smazáním snapshotu" by v podstatě znamenala nutnost projít všechny soubory ve všech snapshotech a jejich bloky a zjistit velikost těch, které patří pouze do souborů vybraného snaphsotu. Pamatujte také na referenční linky (dva soubory sdílející stejné bloky). Takže na tohle nástroj asi jen tak existovat nebude.
Jinak, když se odstraní snapshot, tak to na volném místě nepoznáš hned. Vše se ve skutečnosti děje na pozadí a volné místo se uvolní později.
Přesně tak, od toho tam je jaderný proces btrfs-cleaner.
Z tohoto pohledu lze tedy říci, že používáme btrfs dlouho, ale asi jej nevyužíváme zcela "úplně" a tak je možné, že si na nějaké limity a problémy nesáhneme.
Já též (už to budou přes dva roky) a v podstatě na žádné problémy jsem nenarazil (snad kromě vlastnosti v podobě pomalého fsync). Trochu mi to vadí, protože nevím, co všechno se potom může v produkci objevit.
Tiskni
Sdílej: