Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Řešení dotazu:
Jde ti o pár klíčů na serveru nebo na klientovi? Lze oboje, ale na serveru to je IMHO leda na škodu. Na klientech to určitý smysl dává (nemusíš si na serverech přidávat klíče ze všech klientských počítačů).
Pak je to v pohodě.
Za jisté negativum lze považovat to, že když by došlo k ukradení klíče z jednoho klientského počítače, musíš tento klíč přestat používat všude a vyměnit klíče na všech klientech. Ale on by to byl průšvih tak jako tak (i kdyby každý klient měl svůj klíč), protože útočník by mohl nahrát svůj klíč na server nebo tam provést jinou (hůře odhalitelnou) lumpárnu.
Použít víc klientských klíčů dává smysl v souvislosti s více servery. Příklad: z klientských počítačů A a B se přihlásím na servery X, Y a Z, ale z klienta C se přihlásím jen na server Z – pro případ, že klient C je méně důvěryhodný (vyšší pravděpodobnost ukradení klíče) a server Z je méně důležitý (např. se tam jen ukládají zálohy, ale nejdou číst, mazat, ani napáchat nějakou větší škodu).
authorized_keys moc, nikomu se nebude chtít kontrolovat, jestli tam náhodou není nějaký, který tam nemá co dělat.
rozkopírovávání klíče je IMO úplně stejně složité jako vygenerování nového a jeho nahrání na server.
Dejme tomu, že mám desktop a pak si pořídím i notebook – v tom případě si zkopíruji dva soubory a mám přístup na všechny servery i z notebooku. Místo abych musel obcházet všechny servery a přidávat na ně nový klíč.
Nicméně ten přístup, že klíč je vázaný na jedno zařízení a nikdy ho neopouští (ani při kopírování na jiné důvěryhodné zařízení), má taky něco do sebe (např. lze logovat odkud resp. jakým klíčem se uživatel přihlásil), ale přijde mi to trochu pracnější.
ssh-copy-id
Tiskni
Sdílej: