Řídící výbor GCC schválil rozšíření frontendů GCC o WebAssembly.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Řešení dotazu:
Jde ti o pár klíčů na serveru nebo na klientovi? Lze oboje, ale na serveru to je IMHO leda na škodu. Na klientech to určitý smysl dává (nemusíš si na serverech přidávat klíče ze všech klientských počítačů).
Pak je to v pohodě.
Za jisté negativum lze považovat to, že když by došlo k ukradení klíče z jednoho klientského počítače, musíš tento klíč přestat používat všude a vyměnit klíče na všech klientech. Ale on by to byl průšvih tak jako tak (i kdyby každý klient měl svůj klíč), protože útočník by mohl nahrát svůj klíč na server nebo tam provést jinou (hůře odhalitelnou) lumpárnu.
Použít víc klientských klíčů dává smysl v souvislosti s více servery. Příklad: z klientských počítačů A a B se přihlásím na servery X, Y a Z, ale z klienta C se přihlásím jen na server Z – pro případ, že klient C je méně důvěryhodný (vyšší pravděpodobnost ukradení klíče) a server Z je méně důležitý (např. se tam jen ukládají zálohy, ale nejdou číst, mazat, ani napáchat nějakou větší škodu).
authorized_keys moc, nikomu se nebude chtít kontrolovat, jestli tam náhodou není nějaký, který tam nemá co dělat.
rozkopírovávání klíče je IMO úplně stejně složité jako vygenerování nového a jeho nahrání na server.
Dejme tomu, že mám desktop a pak si pořídím i notebook – v tom případě si zkopíruji dva soubory a mám přístup na všechny servery i z notebooku. Místo abych musel obcházet všechny servery a přidávat na ně nový klíč.
Nicméně ten přístup, že klíč je vázaný na jedno zařízení a nikdy ho neopouští (ani při kopírování na jiné důvěryhodné zařízení), má taky něco do sebe (např. lze logovat odkud resp. jakým klíčem se uživatel přihlásil), ale přijde mi to trochu pracnější.
ssh-copy-id
Tiskni
Sdílej: