Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Ve správci balíčků APT, používaném v Debianu a odvozených distribucích, byla nalezena a opravena kritická zranitelnost CVE-2026-109518. Vzdálený útočník může obejít ověření stažených balíčků pomocí přesměrování a dočasných chyb HTTP serveru.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) vydal zprávu o finančním řízení prostředků EU v ČR (pdf). Dočíst se lze například, že přes 8 miliard korun na digitální vzdělávání nepřineslo naplnění žádného z prioritních cílů programu. Peněžní prostředky z fondů EU sice byly vynaloženy formálně v souladu s právními předpisy, avšak s minimálním nebo neprokazatelným dopadem na proklamované cíle ve vzdělávání. Na Metodickém portálu RVP.CZ bylo ke konci
… více »Emulátor terminálu kitty (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové verzi 0.50.
Řešení dotazu:
Jde ti o pár klíčů na serveru nebo na klientovi? Lze oboje, ale na serveru to je IMHO leda na škodu. Na klientech to určitý smysl dává (nemusíš si na serverech přidávat klíče ze všech klientských počítačů).
Pak je to v pohodě.
Za jisté negativum lze považovat to, že když by došlo k ukradení klíče z jednoho klientského počítače, musíš tento klíč přestat používat všude a vyměnit klíče na všech klientech. Ale on by to byl průšvih tak jako tak (i kdyby každý klient měl svůj klíč), protože útočník by mohl nahrát svůj klíč na server nebo tam provést jinou (hůře odhalitelnou) lumpárnu.
Použít víc klientských klíčů dává smysl v souvislosti s více servery. Příklad: z klientských počítačů A a B se přihlásím na servery X, Y a Z, ale z klienta C se přihlásím jen na server Z – pro případ, že klient C je méně důvěryhodný (vyšší pravděpodobnost ukradení klíče) a server Z je méně důležitý (např. se tam jen ukládají zálohy, ale nejdou číst, mazat, ani napáchat nějakou větší škodu).
authorized_keys moc, nikomu se nebude chtít kontrolovat, jestli tam náhodou není nějaký, který tam nemá co dělat.
rozkopírovávání klíče je IMO úplně stejně složité jako vygenerování nového a jeho nahrání na server.
Dejme tomu, že mám desktop a pak si pořídím i notebook – v tom případě si zkopíruji dva soubory a mám přístup na všechny servery i z notebooku. Místo abych musel obcházet všechny servery a přidávat na ně nový klíč.
Nicméně ten přístup, že klíč je vázaný na jedno zařízení a nikdy ho neopouští (ani při kopírování na jiné důvěryhodné zařízení), má taky něco do sebe (např. lze logovat odkud resp. jakým klíčem se uživatel přihlásil), ale přijde mi to trochu pracnější.
ssh-copy-id
Tiskni
Sdílej: