Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Řešení dotazu:
Jde ti o pár klíčů na serveru nebo na klientovi? Lze oboje, ale na serveru to je IMHO leda na škodu. Na klientech to určitý smysl dává (nemusíš si na serverech přidávat klíče ze všech klientských počítačů).
Pak je to v pohodě.
Za jisté negativum lze považovat to, že když by došlo k ukradení klíče z jednoho klientského počítače, musíš tento klíč přestat používat všude a vyměnit klíče na všech klientech. Ale on by to byl průšvih tak jako tak (i kdyby každý klient měl svůj klíč), protože útočník by mohl nahrát svůj klíč na server nebo tam provést jinou (hůře odhalitelnou) lumpárnu.
Použít víc klientských klíčů dává smysl v souvislosti s více servery. Příklad: z klientských počítačů A a B se přihlásím na servery X, Y a Z, ale z klienta C se přihlásím jen na server Z – pro případ, že klient C je méně důvěryhodný (vyšší pravděpodobnost ukradení klíče) a server Z je méně důležitý (např. se tam jen ukládají zálohy, ale nejdou číst, mazat, ani napáchat nějakou větší škodu).
authorized_keys moc, nikomu se nebude chtít kontrolovat, jestli tam náhodou není nějaký, který tam nemá co dělat.
rozkopírovávání klíče je IMO úplně stejně složité jako vygenerování nového a jeho nahrání na server.
Dejme tomu, že mám desktop a pak si pořídím i notebook – v tom případě si zkopíruji dva soubory a mám přístup na všechny servery i z notebooku. Místo abych musel obcházet všechny servery a přidávat na ně nový klíč.
Nicméně ten přístup, že klíč je vázaný na jedno zařízení a nikdy ho neopouští (ani při kopírování na jiné důvěryhodné zařízení), má taky něco do sebe (např. lze logovat odkud resp. jakým klíčem se uživatel přihlásil), ale přijde mi to trochu pracnější.
ssh-copy-id
Tiskni
Sdílej: