Organizace Free Software Foundation Europe (FSFE) zrušila svůj účet na 𝕏 (Twitter) s odůvodněním: "To, co mělo být původně místem pro dialog a výměnu informací, se proměnilo v centralizovanou arénu nepřátelství, dezinformací a ziskem motivovaného řízení, což je daleko od ideálů svobody, za nimiž stojíme". FSFE je aktivní na Mastodonu.
Paramount nabízí za celý Warner Bros. Discovery 30 USD na akcii, tj. celkově o 18 miliard USD více než nabízí Netflix. V hotovosti.
Nájemný botnet Aisuru prolomil další "rekord". DDoS útok na Cloudflare dosáhl 29,7 Tbps. Aisuru je tvořený až čtyřmi miliony kompromitovaných zařízení.
Iced, tj. multiplatformní GUI knihovna pro Rust, byla vydána ve verzi 0.14.0.
FEX, tj. open source emulátor umožňující spouštět aplikace pro x86 a x86_64 na architektuře ARM64, byl vydán ve verzi 2512. Před pár dny FEX oslavil sedmé narozeniny. Hlavní vývojář FEXu Ryan Houdek v oznámení poděkoval společnosti Valve za podporu. Pierre-Loup Griffais z Valve, jeden z architektů stojících za SteamOS a Steam Deckem, v rozhovoru pro The Verge potvrdil, že FEX je od svého vzniku sponzorován společností Valve.
Byla vydána nová verze 2.24 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia online tabulky Proton Sheets v Proton Drive.
O víkendu (15:00 až 23:00) probíha EmacsConf 2025, tj. online konference vývojářů a uživatelů editoru GNU Emacs. Sledovat ji lze na stránkách konference. Záznamy budou k dispozici přímo z programu.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedia jedná s velkými technologickými firmami o uzavření dohod podobných té, kterou má s Googlem. Snaží se tak zpeněžit rostoucí závislost firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) na svém obsahu. Firmy využívají volně dostupná data z Wikipedie k trénování jazykových modelů, což zvyšuje náklady, které musí nezisková organizace provozující Wikipedii sama nést. Automatické programy
… více »Evropská komise obvinila síť 𝕏 z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Vyměřila jí za to pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy Kč). Pokuta je podle názoru amerického ministra zahraničí útokem zahraničních vlád na americký lid. K pokutě se vyjádřil i americký viceprezident: „EU by měla podporovat svobodu projevu, a ne útočit na americké společnosti kvůli nesmyslům“.
for server in `cat server_names` do echo $server ssh $server grep "\[UU\]" /proc/mdstat done
for ip in $list; do ssh user@$ip $2; done
Kedze mam vela serverov, potrebujem to dat do cyklu.
To není pravda. Přesně k tomu je určené pssh, aby člověk nemusel dělat ručně nějaký cyklus. Vytvoří se soubor s názvy serverů (a uživatelskými jmény, případně porty) s řádky ve formátu user@host:port a pssh pak jednoduše spustí příkaz přes SSH paralelně na všech serverech najednou. Samozřejmě je potřeba používat SSH klíče, protože hesla v souborech jsou nebezpečný nesmysl. Díky pssh se všechno zařídí automaticky — od spuštění příkazu na daných serverech až po zpracování výstupu příkazů, což může být buď výpis na terminál nebo přidání do souborů pro každý server.
Kdybys chtěl za každou cenu znova vynalézat kolo, ovšem bez paralelismu, můžeš to zařídit zhruba takto:
while read UZIVATEL SERVER RSAFILE discard; do
PRIKAZ1="ssh -i $RSAFILE -p 22"
PRIKAZ2='cat /proc/mdstat | grep '\''\[UU\]'\'
TEST="$PRIKAZ1 ${UZIVATEL}@${SERVER} $PRIKAZ2"
if $TEST; then echo "Disky OK"; else echo "Zly disk"; fi
done < seznam_serverů # <<< Tohle je klíčové!
Soubor seznam_serverů by pak mohl vypadat například takto:
lojza 2a01:abcd:ef01:2345:: ~/.ssh/id_rsa.0 franta 2a01:abcd:ef01:2345::1 ~/.ssh/id_rsa.1 hubert 2a01:abcd:ef01:2345::1 ~/.ssh/id_rsa.2
Ale jak už jsem psal — nesrovnatelně lepší je použít pssh. Spouští SSH paralelně, má hezčí výstup a člověk si nemusí nic hackovat manuálně.
hesla v souborech jsou nebezpečný nesmyslJak se to liší s bezpečností od klíčů v souborech?
Soubor seznam_serverů by pak mohl vypadat například takto:Využil bych výhod kryptografie s veřejným klíčem a měl jenom jeden soukromý, jehož veřejná část by byla rozkopírovaná na všech serverech.
Jak se to liší s bezpečností od klíčů v souborech?
Například tím, že heslo na příkazové řádce se vždycky na chvíli objeví ve výstupu z ps, jakkoliv se příslušný program snaží ho rychle skrýt. (Jasně, každý systém má na tohle nějaký drobný tweak, ale obecně je psaní hesel do příkazové řádky hodně špatný nápad.) Další zjevný rozdíl je, že klíč v souboru může být (a měl by být) zašifrovaný, tj. parametr -i má především říct SSH, na co se má zeptat ssh-agenta, nikoliv co má jen tak samo otvírat (i když nešifrované klíče přímo otvírat umí).
Zpravidla tohle řeším tak, že mám někde spuštěný screen se ssh-agentem a v ssh-agentovi načtené klíče. To sice není ideální řešení (například rootkitu opravdu neodolá, narozdíl od samotných zašifrovaných klíčů), ale pořád je to asi tak o řád lepší než heslo v textovém souboru. Navíc je to velmi pohodlné, protože hesla od klíčů nemusím zadávat častěji než jednou za uptime daného stroje.
Využil bych výhod kryptografie s veřejným klíčem a měl jenom jeden soukromý, jehož veřejná část by byla rozkopírovaná na všech serverech.
Nic proti tomu. Pravda je, že klíče uložené pohromadě na jednom systému nejsou o nic bezpečnější než jeden klíč ... většinou ... podle toho, kolik jich člověk zároveň používá == má dešifrovaných v RAM.
To ale pssh nenahradí. Ale může to posloužit jako doplněk k pssh, třeba když člověk potřebuje nastavit ještě jiné optiony než jenom login a port. (A že jich je...)
Tiskni
Sdílej: