Na stránkách PostgreSQL bylo představeno LibreDB Studio. Jedná se o open-source self-hostované SQL IDE pro (nejenom) PostgreSQL v prohlížeči. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 12.0 media serveru Jellyfin (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Pro vyzkoušení je k dispozici Demo Server. Jellyfin je fork media serveru Emby, původně Media Browser.
V MikroTik RouterOS bylo nalezeno šest zranitelností společně pojmenovaných MikroTrick umožňujících útočníkovi, pokud má přístup k SSH, získat plnou kontrolu nad zařízením bez nutnosti autentizace. Ve verzích RouterOS 7.25beta3, 7.24.2, 7.23.4 a 6.49.21 je již opraveno.
Byla vydána verze 9.5 open source unixového operačního systému NetBSD (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se poslední vydání řady NetBSD 9. Doporučen je přechod na NetBSD 11 nebo NetBSD 10.
Akční adventura State of Mind je na portále GOG.com zdarma, akce trvá do 10. září.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu malého robotický psa Petoi Quaddle. Postaven je na ESP32-S3. V několika variantách. S řadou senzorů. Programovat lze pomocí Pythonu, C++ nebo i vizuálních bloků. Zkoušet a trénovat lze v simulátoru.
Dětem začala škola a nedobrovolně se tak musí vzdělávat. Avšak pro dospělé, kteří se chtějí vzdělávat nebo naopak se o vědomosti podělit, je tu Virtuální Bastlírna - jako každý měsíc si můžete online a zdarma nezávazně popovídat o vědě a technice nejen s bastlíři, ale i s vývojáři, vědci nebo profesory. A čemu se strahováci budou věnovat? Blíží se KiCAD 11 s nespočtem novinek, z nichž zde musí zmínit alespoň možnost kótování a závislostí z
… více »Asahi Linux, tj. Linux pro Apple Silicon, oficiálně podporuje čipy M3 (M3, M3 Pro a M3 Max).
Společnost Acer oslavila 50 let. Na tiskové konferenci next@acer představila řadu novinek. Vypíchnout lze přenosný ePaper displej Acer EP130K, přenosné řešení se třemi displeji Acer PD163Q P3 nebo herní handheld a notebook v jednom DualPlay Mini.
Server SiFive BigSky SF-2U870 2U je založený na jádře SiFive P870-D, zatím je naintegrovaných 32 jader 256 GB RAM 2 GHz, škálovat lze do 256 jader na čip. O něco podrobnější popis serveru v článku SiFive BigSky Ships the First RISC-V Server. Is the GPU Head Node the Prize? na futurumgroup.com. Asi ani tento čip nebude na úrovni nejlepších 64-bit ARMů a AMD Zenů, ale splňuje RVA23 specifikaci a je podporovaný Ubuntu 26.04 LTS a RHEL 10. V článku je
… více »for server in `cat server_names` do echo $server ssh $server grep "\[UU\]" /proc/mdstat done
for ip in $list; do ssh user@$ip $2; done
Kedze mam vela serverov, potrebujem to dat do cyklu.
To není pravda. Přesně k tomu je určené pssh, aby člověk nemusel dělat ručně nějaký cyklus. Vytvoří se soubor s názvy serverů (a uživatelskými jmény, případně porty) s řádky ve formátu user@host:port a pssh pak jednoduše spustí příkaz přes SSH paralelně na všech serverech najednou. Samozřejmě je potřeba používat SSH klíče, protože hesla v souborech jsou nebezpečný nesmysl. Díky pssh se všechno zařídí automaticky — od spuštění příkazu na daných serverech až po zpracování výstupu příkazů, což může být buď výpis na terminál nebo přidání do souborů pro každý server.
Kdybys chtěl za každou cenu znova vynalézat kolo, ovšem bez paralelismu, můžeš to zařídit zhruba takto:
while read UZIVATEL SERVER RSAFILE discard; do
PRIKAZ1="ssh -i $RSAFILE -p 22"
PRIKAZ2='cat /proc/mdstat | grep '\''\[UU\]'\'
TEST="$PRIKAZ1 ${UZIVATEL}@${SERVER} $PRIKAZ2"
if $TEST; then echo "Disky OK"; else echo "Zly disk"; fi
done < seznam_serverů # <<< Tohle je klíčové!
Soubor seznam_serverů by pak mohl vypadat například takto:
lojza 2a01:abcd:ef01:2345:: ~/.ssh/id_rsa.0 franta 2a01:abcd:ef01:2345::1 ~/.ssh/id_rsa.1 hubert 2a01:abcd:ef01:2345::1 ~/.ssh/id_rsa.2
Ale jak už jsem psal — nesrovnatelně lepší je použít pssh. Spouští SSH paralelně, má hezčí výstup a člověk si nemusí nic hackovat manuálně.
hesla v souborech jsou nebezpečný nesmyslJak se to liší s bezpečností od klíčů v souborech?
Soubor seznam_serverů by pak mohl vypadat například takto:Využil bych výhod kryptografie s veřejným klíčem a měl jenom jeden soukromý, jehož veřejná část by byla rozkopírovaná na všech serverech.
Jak se to liší s bezpečností od klíčů v souborech?
Například tím, že heslo na příkazové řádce se vždycky na chvíli objeví ve výstupu z ps, jakkoliv se příslušný program snaží ho rychle skrýt. (Jasně, každý systém má na tohle nějaký drobný tweak, ale obecně je psaní hesel do příkazové řádky hodně špatný nápad.) Další zjevný rozdíl je, že klíč v souboru může být (a měl by být) zašifrovaný, tj. parametr -i má především říct SSH, na co se má zeptat ssh-agenta, nikoliv co má jen tak samo otvírat (i když nešifrované klíče přímo otvírat umí).
Zpravidla tohle řeším tak, že mám někde spuštěný screen se ssh-agentem a v ssh-agentovi načtené klíče. To sice není ideální řešení (například rootkitu opravdu neodolá, narozdíl od samotných zašifrovaných klíčů), ale pořád je to asi tak o řád lepší než heslo v textovém souboru. Navíc je to velmi pohodlné, protože hesla od klíčů nemusím zadávat častěji než jednou za uptime daného stroje.
Využil bych výhod kryptografie s veřejným klíčem a měl jenom jeden soukromý, jehož veřejná část by byla rozkopírovaná na všech serverech.
Nic proti tomu. Pravda je, že klíče uložené pohromadě na jednom systému nejsou o nic bezpečnější než jeden klíč ... většinou ... podle toho, kolik jich člověk zároveň používá == má dešifrovaných v RAM.
To ale pssh nenahradí. Ale může to posloužit jako doplněk k pssh, třeba když člověk potřebuje nastavit ještě jiné optiony než jenom login a port. (A že jich je...)
Tiskni
Sdílej: