Open source počítačová hra na hrdiny NetHack (Wikipedie, GitHub) byla vydána v nové verzi 5.0.0. První verze této hry byla vydána v roce 1987.
Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
for server in `cat server_names` do echo $server ssh $server grep "\[UU\]" /proc/mdstat done
for ip in $list; do ssh user@$ip $2; done
Kedze mam vela serverov, potrebujem to dat do cyklu.
To není pravda. Přesně k tomu je určené pssh, aby člověk nemusel dělat ručně nějaký cyklus. Vytvoří se soubor s názvy serverů (a uživatelskými jmény, případně porty) s řádky ve formátu user@host:port a pssh pak jednoduše spustí příkaz přes SSH paralelně na všech serverech najednou. Samozřejmě je potřeba používat SSH klíče, protože hesla v souborech jsou nebezpečný nesmysl. Díky pssh se všechno zařídí automaticky — od spuštění příkazu na daných serverech až po zpracování výstupu příkazů, což může být buď výpis na terminál nebo přidání do souborů pro každý server.
Kdybys chtěl za každou cenu znova vynalézat kolo, ovšem bez paralelismu, můžeš to zařídit zhruba takto:
while read UZIVATEL SERVER RSAFILE discard; do
PRIKAZ1="ssh -i $RSAFILE -p 22"
PRIKAZ2='cat /proc/mdstat | grep '\''\[UU\]'\'
TEST="$PRIKAZ1 ${UZIVATEL}@${SERVER} $PRIKAZ2"
if $TEST; then echo "Disky OK"; else echo "Zly disk"; fi
done < seznam_serverů # <<< Tohle je klíčové!
Soubor seznam_serverů by pak mohl vypadat například takto:
lojza 2a01:abcd:ef01:2345:: ~/.ssh/id_rsa.0 franta 2a01:abcd:ef01:2345::1 ~/.ssh/id_rsa.1 hubert 2a01:abcd:ef01:2345::1 ~/.ssh/id_rsa.2
Ale jak už jsem psal — nesrovnatelně lepší je použít pssh. Spouští SSH paralelně, má hezčí výstup a člověk si nemusí nic hackovat manuálně.
hesla v souborech jsou nebezpečný nesmyslJak se to liší s bezpečností od klíčů v souborech?
Soubor seznam_serverů by pak mohl vypadat například takto:Využil bych výhod kryptografie s veřejným klíčem a měl jenom jeden soukromý, jehož veřejná část by byla rozkopírovaná na všech serverech.
Jak se to liší s bezpečností od klíčů v souborech?
Například tím, že heslo na příkazové řádce se vždycky na chvíli objeví ve výstupu z ps, jakkoliv se příslušný program snaží ho rychle skrýt. (Jasně, každý systém má na tohle nějaký drobný tweak, ale obecně je psaní hesel do příkazové řádky hodně špatný nápad.) Další zjevný rozdíl je, že klíč v souboru může být (a měl by být) zašifrovaný, tj. parametr -i má především říct SSH, na co se má zeptat ssh-agenta, nikoliv co má jen tak samo otvírat (i když nešifrované klíče přímo otvírat umí).
Zpravidla tohle řeším tak, že mám někde spuštěný screen se ssh-agentem a v ssh-agentovi načtené klíče. To sice není ideální řešení (například rootkitu opravdu neodolá, narozdíl od samotných zašifrovaných klíčů), ale pořád je to asi tak o řád lepší než heslo v textovém souboru. Navíc je to velmi pohodlné, protože hesla od klíčů nemusím zadávat častěji než jednou za uptime daného stroje.
Využil bych výhod kryptografie s veřejným klíčem a měl jenom jeden soukromý, jehož veřejná část by byla rozkopírovaná na všech serverech.
Nic proti tomu. Pravda je, že klíče uložené pohromadě na jednom systému nejsou o nic bezpečnější než jeden klíč ... většinou ... podle toho, kolik jich člověk zároveň používá == má dešifrovaných v RAM.
To ale pssh nenahradí. Ale může to posloužit jako doplněk k pssh, třeba když člověk potřebuje nastavit ještě jiné optiony než jenom login a port. (A že jich je...)
Tiskni
Sdílej: