Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
/etc/rc.d/network stop
jenze ja v compu (ve slozce etc) nemam soubor rc.d, nebo rc.conf apod. Mam tam jen rc_maps.cfg a rc_keymaps:
nekde sem se docetl, ze tyhle soubory se nazyvaji init scripts. Pouzivaji se pro ovladani demonu.
Nevite jak initscripts do archu dostat?
Dekuji za odpovedi
btw. je mi 14 let, tak prosim odpustte moji neznalost...
Řešení dotazu:
Ten návod je (částečně) zastaralý. Zkus si něco přečíst o systemd a taky pro tebe povinnou četbou bude Network Configuration
dpkg -i *deb.
Jak je to v archu? jakou koncovku maji ty balicky a jakym prikazem se instaluji? diky za odpoved
pacman -Ss výrazpro hledání a
pacman -S balíkpro instalaci.
makepkg -s
nevite jak to nainstalovat a nejak mi to polopate vysvetlit? :D
diky za odpoved
makepkg -s prošlo, tak se vytvořil xz balíček a ten stačí nainstalovat přes pacman -U balíček.xz.
Pro balíky z AURu doporučuju nainstalovat yaourt.
## prejdu do docasneho adresare, ktery se automaticky vytvori v adresari /tmp
cd $(mktemp -d)
## link vezmu na strance z AURu z odkazu "Download tarball" vpravo v sekci Package actions
curl https://aur.archlinux.org/packages/4d/4dtris/4dtris.tar.gz | tar -xz
## prejdu do rozbaleneho adresare ([tab] znamena stisknout klavesu Tab)
cd [tab]
## sestaveni balicku - parametr i = instaluj balik po sestaveni
makepkg -i
Sestaveny balik pro Arch Linux ma priponu .tar.xz. Pokud si balik jen sestavis pomoci makepkg, muzes ho nainstalovat:
sudo pacman -U 4dtris-0.4.2-1-x86_64.pkg.tar.xz
Ovsem takhle se musis veskere zavislosti pri sestavovani baliku vyresit sam. Pokud si z AURu nainstalujes "yaourt", ten pak zavislosti (i ty z AURu) vyresi za tebe. Pouziva se se stejnymi parametry, jako pacman, muzes s nim instalovat i baliky z repozitaru.
yaourt -S 4dtris
Doporucuju si procist https://wiki.archlinux.org/index.php/Pacman. A celkove prakticky vsechny informace, ktere potrebujes ke sprave Arch Linuxu, najdes na vyse zminene, velmi podrobne a zaroven jednoduse zpracovane wiki.
Tiskni
Sdílej: