Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Vsechno jsem rozchodil, zbyva mi uz jen to sifrovani a zalohovani.
Premyslel jsem nad tim, instalovat trucrypt primo do hostitele a sifrovat jim adresar, kde jsou ulozene virtualy. Tim bych mel vse vyresene celkem jednoduse. Pripojovat bych jej mohl pri spousteni systemu, napriklad nactenim kodu, nebo desifrovaciho souboru ze site - z jineho PC ve firme. Tim bych vyresil to, ze bych nemusel zadavat heslo po vypadku napajeni, restartu, apod. (je temer nerealne, aby nekdo odnesl i ten druhy PC, pripadne muze byt heslo nekde na SMB v routeru, nebo na netu).
Poradite, jak to udelat a jestli je to vubec realne?
Nebo navrhujete jednodussi zpusob? Asi narazim zase na problem se zalohovanim. To by se dalo resit zalohovanim na sifrovany NAS.
P.
ssh stroj | cryptsetup), nebo naopak počítač s klíčem může periodicky kontrolovat, jestli je šifrovaný disk odemčen, a případně ho odemknout (ssh stroj "echo heslo | cryptsetup"). Samozřejmě pozor, aby tímto způsobem nemohl získat klíč i ten, kdo si stroj odnese…
Zálohoval bych rsyncem, rdiff-backupem nebo jinou tvojí oblíbenou metodou do dm-cryptem šifrovaného filesystému.
No,vypada to, ze budu muset trochu prostudovat, jak to udelat.
Ten dm-crypt vytvori v systemu novy "fyzicky disk"?
Takze by ho po pripojeni mohl ten proxmox videt jako fyzickou jednotku a v ni bych mohl vytvorit ty virtualy...
To by bylo reseni. Vytvorit na disku fyzicke masiny, nekde v adresari kontejner s daty. Ten by ukousl misto z hlavniho disku - pri pripojeni pres dm crypt by vytvoril fyzicky disk, ktery uz by videl proxmox a dalsi konfigurace by probihala, jako by to byl normalni nesifrovany fyzicky disk.
Ten dm-crypt vytvori v systemu novy "fyzicky disk"?Co je fyzický disk? Vytvoří nové blokové zařízení.
Ted jsem si hodne cetl o tom sifrovani a ocekavam, ze mi to dost zpomali cely server... Kdyz nad tim premyslim, nevim, jestli to stoji za to...
Neverim, ze by na tom disku zlodej neco hledal, ten ho proste naformatuje... a PCR nema duvod z toho neco dolovat, pokud se jim nepodari ten pocitac normalne rozjet.
Takze, neexistuje zpusob, jak ten disk pouze ucinit necitelnym beznym uzivatelum? Proste sifra, ktera je uplne primitivni a zatezuje procesor jen minimalne?
Ted jsem si hodne cetl o tom sifrovani a ocekavam, ze mi to dost zpomali cely serverPodle mě to s jakýmkoli procesorem vyrobeným v posledních deseti letech, který není Atom N270
, nebude poznat.
cryptsetup luksOpen (ono je to asi stejně nespustí, když nebudou mít dostupné disky…). Narvat to můžeš třeba do /etc/rc.local nebo do crontabu, kde se checkne, jestli ta LV existují, a případně to odemkne.
Tiskni
Sdílej: