Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
nějakou dobu už mi běží na backup serveru FreeBSD 9.1 se souborovým systémem ZFS (ostatně kvůli tomu tam mám také freebsd). Zálohuji na něj servery a většinou pomocí BackupPC - pro každý server 1x týdně full backup, 1x denně inkrementální. Serverů je celkem 13 a až na 2 výjimky to jsou linuxové servery. U nich je velikost full backup +-20 GB. 2 servery jsou Windows zálohované přes rsync skrze ssh tunel a u nich je velikost plné zálohy cca 600 GB pro každého. Všechny tyto servery se zálohují do nekomprimovaného zfs poolu. Kromě BackupPC také zálohuji 1x týdně virtuální stroje, resp. jejich disky manuálně pomocí vlastního skriptu (+-50GB * 6) - tady využívám zfs snapshoty a pomocí rsync posílám pouze rozdílová data (trvá to déle, ale ušetří to díky zfs veliké množství místa na disku anichž bych musel používat deduplikaci).
Teď k jádru problému: zálohovací stroj přestal stíhat zálohování. Má na toto dost slabý hardware a není dost finančních prostředků na nějakou jeho změnu. Je to taková skládačka - AMD Dual-Core Athlon X2 4450e (45W), 2300MHz, 5 GB RAM (nonECC - vím že je to risk na ZFS...), 4x SATA 2 TB disky. Jak nabobtnalo množství zálohovaných a i již zazálohovaných dat, tak prudce klesl výkon - pravděpodobně za to může ZFS v raidz1.
Mám několik oẗázek: Jak je na tom nyní btrfs s ohledem na spolehlivost a rychlost na linuxu oproti zfs na freebsd? Když jsem před rokem zkoušel asi měsíc btrfs, pokaždé se mi nakonec rozsypal. Nebo si myslíte, že na takové množství dat bude lepší klasika např. ext4 (tam bych ale zase přišel o snapshoty)? Šel bych určitě do linuxu, protože po roční zkušenosti s freebsd mi připadá, že linuxové jádro daleko lépe zvládá vysokou zátěž (asi lepší IO scheduler či co).
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.czatop a také se to zobrazuje na grafech munin. Typický čas pro úplnou zálohu je 120Min a pro inkrementální 20-40min. Z každé stanice je to cca 200-400 000 souborů. Celkem má záloha kolem 1,2 mil souborů.
Nejdříve mě to připadalo strašně dlouhé. Ale když jsem se díval, co zálohování na cíli vyrobí, tak jsou to soubory nazvané svými hash hodnotami, rozdělené do 3 úrovní adresářů podle prvních 3 hexa znaků hashe. V jednotlivých zálohách konkrétních systémů jsou pak hardlinkované odkazy na tento hashový pool. A protože při jak inkrementální tak úplné záloze stejně musí sytém projít všechny soubory jestli je má zazálohované v aktuální verzi, tak jsem dospěl k názoru, že stejně to rychleji nepůjde, protože když u disku je tak cca 100 IOPS tak 200 000 souborů je odhadem 2000 sekund. Pro mne výhoda je, že jak mají všechny systémy stejné distro, tak soubor, který je stejný je hardlinkovaný ze záloh všech strojů (vyzkoušeno pomocí find /var/lib/BackupPC -samefile fvi) (konkrétně záloha vi má u mne 170 hardlinků). A čistě ten find běžel asi 35 minut, jak je ten strom velký. Takže si myslím, že změna file systému nepomůže. A
Tím záloha serverů myslím opravdu všechno, co na těch strojích je. V podstatě těch systémových souborů moc není, jde o uživatelská data - typicky nejhorší asi bude několik gigabajtů mailů v malých souborech či rozsáhlé webové stránky a hlavně stovky tisíc malých souborů na windows serverech (jsou to fileservery).
Ono ten backup server se jeví podle monitorování jako nezatížený - nízké využití sítě, malé rychlosti zápisu na disky, procesor podle topu nevyužitý - nicméně v něčem mi freebsd asi kecá. Disky mají dost práce - přes dd naměřím rychlost zápisu kolem 2-5 MB/s, pořád běží dost procesů find programu BackupPC. Načtení web statistiky BackupPC trvá i přes 30 sekund. Podle mě to padlo na limity HW + ZFS filesystému (i bez zálohování výkonnost ZFS nic moc na tomto HW). Proto nevím jestli bych si třeba btrfs na linuxu nepolepšil ...
Tiskni
Sdílej:
