Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Anton Carniaux, právní zástupce Microsoft France, pod přísahou: Microsoft nemůže garantovat, že data z EU nepředá do USA bez EU souhlasu, musí dodržovat americké zákony.
Byl vydán Mozilla Firefox 141.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Lokální AI umí uspořádat podobné panely do skupin. Firefox na Linuxu využívá méně paměti. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 141 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
Dle analytics.usa.gov je za posledních 90 dnů 6,2 % přístupů k webových stránkám a aplikacím federální vlády Spojených států z Linuxu.
Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
nějakou dobu už mi běží na backup serveru FreeBSD 9.1 se souborovým systémem ZFS (ostatně kvůli tomu tam mám také freebsd). Zálohuji na něj servery a většinou pomocí BackupPC - pro každý server 1x týdně full backup, 1x denně inkrementální. Serverů je celkem 13 a až na 2 výjimky to jsou linuxové servery. U nich je velikost full backup +-20 GB. 2 servery jsou Windows zálohované přes rsync skrze ssh tunel a u nich je velikost plné zálohy cca 600 GB pro každého. Všechny tyto servery se zálohují do nekomprimovaného zfs poolu. Kromě BackupPC také zálohuji 1x týdně virtuální stroje, resp. jejich disky manuálně pomocí vlastního skriptu (+-50GB * 6) - tady využívám zfs snapshoty a pomocí rsync posílám pouze rozdílová data (trvá to déle, ale ušetří to díky zfs veliké množství místa na disku anichž bych musel používat deduplikaci).
Teď k jádru problému: zálohovací stroj přestal stíhat zálohování. Má na toto dost slabý hardware a není dost finančních prostředků na nějakou jeho změnu. Je to taková skládačka - AMD Dual-Core Athlon X2 4450e (45W), 2300MHz, 5 GB RAM (nonECC - vím že je to risk na ZFS...), 4x SATA 2 TB disky. Jak nabobtnalo množství zálohovaných a i již zazálohovaných dat, tak prudce klesl výkon - pravděpodobně za to může ZFS v raidz1.
Mám několik oẗázek: Jak je na tom nyní btrfs s ohledem na spolehlivost a rychlost na linuxu oproti zfs na freebsd? Když jsem před rokem zkoušel asi měsíc btrfs, pokaždé se mi nakonec rozsypal. Nebo si myslíte, že na takové množství dat bude lepší klasika např. ext4 (tam bych ale zase přišel o snapshoty)? Šel bych určitě do linuxu, protože po roční zkušenosti s freebsd mi připadá, že linuxové jádro daleko lépe zvládá vysokou zátěž (asi lepší IO scheduler či co).
atop
a také se to zobrazuje na grafech munin
. Typický čas pro úplnou zálohu je 120Min a pro inkrementální 20-40min. Z každé stanice je to cca 200-400 000 souborů. Celkem má záloha kolem 1,2 mil souborů.
Nejdříve mě to připadalo strašně dlouhé. Ale když jsem se díval, co zálohování na cíli vyrobí, tak jsou to soubory nazvané svými hash hodnotami, rozdělené do 3 úrovní adresářů podle prvních 3 hexa znaků hashe. V jednotlivých zálohách konkrétních systémů jsou pak hardlinkované odkazy na tento hashový pool. A protože při jak inkrementální tak úplné záloze stejně musí sytém projít všechny soubory jestli je má zazálohované v aktuální verzi, tak jsem dospěl k názoru, že stejně to rychleji nepůjde, protože když u disku je tak cca 100 IOPS tak 200 000 souborů je odhadem 2000 sekund. Pro mne výhoda je, že jak mají všechny systémy stejné distro, tak soubor, který je stejný je hardlinkovaný ze záloh všech strojů (vyzkoušeno pomocí find /var/lib/BackupPC -samefile fvi
) (konkrétně záloha vi
má u mne 170 hardlinků). A čistě ten find
běžel asi 35 minut, jak je ten strom velký. Takže si myslím, že změna file systému nepomůže. A
Tím záloha serverů myslím opravdu všechno, co na těch strojích je. V podstatě těch systémových souborů moc není, jde o uživatelská data - typicky nejhorší asi bude několik gigabajtů mailů v malých souborech či rozsáhlé webové stránky a hlavně stovky tisíc malých souborů na windows serverech (jsou to fileservery).
Ono ten backup server se jeví podle monitorování jako nezatížený - nízké využití sítě, malé rychlosti zápisu na disky, procesor podle topu nevyužitý - nicméně v něčem mi freebsd asi kecá. Disky mají dost práce - přes dd naměřím rychlost zápisu kolem 2-5 MB/s, pořád běží dost procesů find programu BackupPC. Načtení web statistiky BackupPC trvá i přes 30 sekund. Podle mě to padlo na limity HW + ZFS filesystému (i bez zálohování výkonnost ZFS nic moc na tomto HW). Proto nevím jestli bych si třeba btrfs na linuxu nepolepšil ...
Tiskni
Sdílej: