Jonathan Thomas oznámil vydání verze 4.0 nelineární střižny OpenShot. Nově podporuje nahrávání obrazu a zvuku, vylepšuje uživatelské rozhraní, mj. color grading, přidává další efekty a mnoho dalšího (seznam změn).
Proběhlo hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu si odhlasovali zodpovědné využívání generativní umělé inteligence.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří vývoj Flatpaku částkou 508 640 eur.
Byla vydána první veřejná verze v7.0-mk2 projektu Multikernel (mklinux), který umožňuje spouštět více nezávislých linuxových jader současně na jednom stroji bez hypervizoru.
Heureka Group uspěla v soudním sporu se společností Google. Městský soud v Praze vydal rozhodnutí v oblasti soukromoprávního vymáhání soutěžního práva. Společnosti Heureka Group přiznal náhradu ušlého zisku ve výši 250 milionů korun, což spolu s úroky z prodlení a náhradou nákladů řízení činí více jak 410 milionů korun. Základem celého sporu bylo protisoutěžní jednání technologického giganta Google v letech 2013 až 2017. Google na
… více »Dnešním dnem končí LTS podpora Debianu 11 s kódovým názvem Bullseye. K dispozici je Extended LTS podpora.
Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Na tom stroji bezi vice virtual, s ip 192.168.10.xx a jmeny visty.firma.cz , ubuntu.firma.cz, pokusy.firma.cz atd...
Tyhle dns nazvy mam nastavene ve static DNS v mikrotiku a kdyz se tedy pripojim treba pres VPN do vnitrni site, vsechno mi chodi dobre.
Zajimalo by mne, jestli to tak mam dobre. V DNS u firemni domeny mam jen jediny zaznam a to sice ubuntu.firma.cz a ten je jako cname na router.firma.cz ... no a router.firma.cz ma A na verenou IP.
Na server s ubuntu se tedy dostanu pouzitim ubuntu.firma.cz jak z lokalni site, tak i kamaradi z venku.
Mam tam nahrane nejake testovaci weby na apachi. Problem jsem postrehl az dneska, kdy mam na netu ostry web na domene www.firma.cz a na ubuntu mam firma.cz, ktery testuju. Chodi to dobre, kdyz zadam www.firma.cz, jsem na verejnem webu a protoze mam v hosts ve win zaznam 192.168.10.121 firma.cz, tak se dostanu pri zadani firma.cz na muj ladici web (kdyz jsem ve vpn, nebo lokalni siti)
OTAZKA :
1) Zacalo to ale blbnout, kdyz odstranim hosts zaznam a dam si staticky DNS do mikrotika - mam tam firma.cz na 192.168.10.121 a prijde mi, jako by pak smeroval i www.firma.cz na tu samou IP. Cim to muze byt?
2) Jak ty staticke DNS zaznamy funguji? Kdyz nadefinuji firma.cz tak x.firma.cz by se jiz melo hledat v nadrazene DNS, nebo to bude zkouset taky na IP toho statickeho zaznamu? Chache jsem flushoval jak na mikrotiku, tak v PC.
3) jaky je rozdil mezi server name a DNS zaznamem? Jak ty servery pojmenovat a jak navolit dnsky? Delam to dobre s tim server.firma.cz s tim, ze verejne servery si davam do DNS u domeny a lokalni si definuju jen na routeru?
P.
Tiskni
Sdílej: