MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Na tom stroji bezi vice virtual, s ip 192.168.10.xx a jmeny visty.firma.cz , ubuntu.firma.cz, pokusy.firma.cz atd...
Tyhle dns nazvy mam nastavene ve static DNS v mikrotiku a kdyz se tedy pripojim treba pres VPN do vnitrni site, vsechno mi chodi dobre.
Zajimalo by mne, jestli to tak mam dobre. V DNS u firemni domeny mam jen jediny zaznam a to sice ubuntu.firma.cz a ten je jako cname na router.firma.cz ... no a router.firma.cz ma A na verenou IP.
Na server s ubuntu se tedy dostanu pouzitim ubuntu.firma.cz jak z lokalni site, tak i kamaradi z venku.
Mam tam nahrane nejake testovaci weby na apachi. Problem jsem postrehl az dneska, kdy mam na netu ostry web na domene www.firma.cz a na ubuntu mam firma.cz, ktery testuju. Chodi to dobre, kdyz zadam www.firma.cz, jsem na verejnem webu a protoze mam v hosts ve win zaznam 192.168.10.121 firma.cz, tak se dostanu pri zadani firma.cz na muj ladici web (kdyz jsem ve vpn, nebo lokalni siti)
OTAZKA :
1) Zacalo to ale blbnout, kdyz odstranim hosts zaznam a dam si staticky DNS do mikrotika - mam tam firma.cz na 192.168.10.121 a prijde mi, jako by pak smeroval i www.firma.cz na tu samou IP. Cim to muze byt?
2) Jak ty staticke DNS zaznamy funguji? Kdyz nadefinuji firma.cz tak x.firma.cz by se jiz melo hledat v nadrazene DNS, nebo to bude zkouset taky na IP toho statickeho zaznamu? Chache jsem flushoval jak na mikrotiku, tak v PC.
3) jaky je rozdil mezi server name a DNS zaznamem? Jak ty servery pojmenovat a jak navolit dnsky? Delam to dobre s tim server.firma.cz s tim, ze verejne servery si davam do DNS u domeny a lokalni si definuju jen na routeru?
P.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz