Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 42, tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 15. dubna. Z novinek (ChangeSet) lze vypíchnout edici KDE Plasma Desktop nebo spin Cosmic. Vydán byl také Fedora Asahi Remix 42 Beta pro Apple Silicon.
Byla vydána verze 12.00 linuxové distribuce SystemRescue, původně SystemRescueCd, určené pro záchranu systémů a dat. Přehled novinek v changelogu. Přidána byla podpora bcachefs, Linux byl povýšen na verzi 6.12.19, GParted na verzi 1.7.0, nwipe na verzi 0.38, dump na verzi 0.4b49, …
Google kupuje společnost Wiz za 32 miliard dolarů.
Byly zpracovány a na YouTube zveřejněny videozáznamy jednotlivých přednášek z letošního Installfestu.
Společnost Bambu Lab spustila na Kickstarteru kampaň CyberBrick: Beyond Bricks. Jedná se o modulární systém programovatelných a dálkově ovládaných hraček. Objednat si lze jenom moduly s čipy a hračky si vytisknout na 3D tiskárně.
Mikrokontroléry RP2350A a RP2350B jsou již volně v prodeji. Představeny byly v srpnu loňského roku společně s Raspberry Pi Pico 2.
GIMP 3.0 byl oficiálně vydán (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Od 6. do 19. dubna proběhne volba vedoucího projektu Debian (DPL, Wikipedie) na další funkční období. Kandidují Gianfranco Costamagna, Julian Andres Klode, Andreas Tille a Sruthi Chandran.
Korespondenční seminář z programování (KSP) pražského Matfyzu pořádá i letos jarní soustředění pro začátečníky. Zváni jsou všichni středoškoláci a starší základoškoláci, kteří se chtějí naučit programovat, lépe uvažovat o informatických úlohách a poznat nové podobně smýšlející kamarády. Úplným začátečníkům bude určen kurz základů programování a kurz základních algoritmických dovedností, pokročilejším nabídneme různorodé
… více »Joe Brockmeier z Linux Weekly News vyzkoušel různé forky webového prohlížeče Mozilla Firefox: především GNU IceCat, Floorp, LibreWolf a Zen. V článku shrnuje, v čem se liší od výchozí konfigurace Firefoxu, co mají za vlastní funkcionalitu, jak a kým jsou udržované atd.
> Je mozne v linuxe (ubuntu) pouzivat handsfree bluetooth sadu k telefonu na voip, napr. skype alebo ine v linuxe?ano
> Moja MB nema bluetooth takze asi budem potrebovat aj nejaky adapter, ktory funguje v linuxe?ano
> Ako je to s bezpecnostou? Ide to nejak sifrovane?ano, ale netusim, do akej miery to bolo prelomene
> Bude mozne to pouzit napr. aj na nahravanie poznamok?ano
> Pocuvanie hudby?ano, ale bluetooth ma 2 profily: handsfree (HSF/HSP), kedy funguje mikrofon, ale zvuk ide mono 8 kHZ, cize na hudbu nepouzitelne, a A2DP - stereo, vysoka kvalita (ale stale lossy compression), ale bez mikrofonu. Nie kazdy bluetooth handsfree ovlada A2DP. Ak ide naozaj o notebook, a nie perspektivne aj o pripojenie k mobilu, odporucal by som nejake bezdrotove sluchadla s proprietarnym USB adapterom - tvari sa to ako USB zvukovka, co je bez problemov podporovane pulseaudiom, nie je tam problem s prepinanim profilov, kvalita je originalna. Mne nejake lacne ASUS idu bez problemov.
Problém s Bluetooth handsfree sadami je, že s profilem A2DP umí jenom jednosměrný stereo poslech (bez nahrávání) a navíc se ještě zvuk musí převzorkovat do 36 kHz, což hodně hustě ničí kvalitu zvuku, zejména vysokých tónů. Takže i když je kodek mírně vyspělejší než mp3 a i když tam teče nějakých 320 kilobitů za sekundu, kvalita poslechu hudby s A2DP stojí za prd.
Profil typu handsfree je pak učiněná a naprostá katastrofa, co se zvuku týká. Vzorkování je nějakých 8 kHz a kvalita odpovídá standardům ze 70. let, tj. něčemu jako GSM. Koneckonců prapůvodním účelem takových zařízení bylo právě handsfree pro GSM mobily, které jsou vyhlášené katastrofálně špatnou kvalitou zvuku. Nějakou nešťastnou náhodou ovšem tento standard probublal až do dnešní doby.
Sečteno a podtrženo, Bluetooth audio sice funguje, ale má to svá úskalí (nesouvisející s Linuxem). Rád si přes A2DP pouštím například filmy, nicméně pokud jde o hudbu, tam je to opravdu trochu problém. Mimochodem, už asi 10 let se všude možně na webu slibuje bezztrátový kodek pro Bluetooth, ale stále se nic takového neobjevilo. Bezztrátový kodek je ovšem zatím pouhá fikce, protože dokud bude docházet k převzorkování, tj. dokud Bluetooth audio nebude podporovat přímo nativně 44.1 kHz a 48 kHz, žádný kodek de facto nebude bezztrátový, přesněji řečeno, zvuk se zmrší ještě dřív, než se vůbec ke kodeku dostane.
Co se týká Bluetooth zařízení, mám velmi dobré zkušenosti s USB dongly s chipsetem Broadcom. U každého neznámého zařízení je vhodné si před jeho pořízením vyhledat, jaký chipset tam je, a pak zkusit vygooglit, zda a jak funguje v Linuxu. Chipsety podporované standardním modulem btusb většinou fungují spolehlivě, ale mám i dongle s jiným driverem, který bez problémů funguje.
Vřele bych doporučoval na VoIP všeho druhu nepoužívat Bluetooth handsfree, protože kvalita zvuku je tak extrémně špatná, až to může být druhé straně nepříjemné. (Teď mluvím z vlastní zkušenosti.) Google Hangouts nebo Skype umí zvuk přenášet v nesrovnatelně lepší kvalitě, pochází-li z rozumné zvukovky.
Šifrování v Bluetooth bylo už několikrát předmětem bouřlivých diskusí. 
Část ochrany spočívá tak trochu v „security through obscurity“ (aspoň na první pohled), konkrétně ve frequency hoppingu, ovšem podle nějakého kryptograficky poměrně zdařilého klíče. Odposlech ze strany souseda asi nebude možný bez hodně drahého speciálního vybavení. Nejde ani tak o šifrování, ale o to, že Bluetooth má extrémně nízký výkon a signál často vůbec neprojde pevnými překážkami, zejména zdmi. Takže ještě než by se soused mohl vůbec pustit do lámání klíče pro frequency hopping a dalšího klíče pro kryptografické zabezpečení samotných dat, musel by napřed mít zařízení, které vůbec nějaký Bluetooth signál přes zdi zachytí.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz