Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
> Je mozne v linuxe (ubuntu) pouzivat handsfree bluetooth sadu k telefonu na voip, napr. skype alebo ine v linuxe?ano
> Moja MB nema bluetooth takze asi budem potrebovat aj nejaky adapter, ktory funguje v linuxe?ano
> Ako je to s bezpecnostou? Ide to nejak sifrovane?ano, ale netusim, do akej miery to bolo prelomene
> Bude mozne to pouzit napr. aj na nahravanie poznamok?ano
> Pocuvanie hudby?ano, ale bluetooth ma 2 profily: handsfree (HSF/HSP), kedy funguje mikrofon, ale zvuk ide mono 8 kHZ, cize na hudbu nepouzitelne, a A2DP - stereo, vysoka kvalita (ale stale lossy compression), ale bez mikrofonu. Nie kazdy bluetooth handsfree ovlada A2DP. Ak ide naozaj o notebook, a nie perspektivne aj o pripojenie k mobilu, odporucal by som nejake bezdrotove sluchadla s proprietarnym USB adapterom - tvari sa to ako USB zvukovka, co je bez problemov podporovane pulseaudiom, nie je tam problem s prepinanim profilov, kvalita je originalna. Mne nejake lacne ASUS idu bez problemov.
Problém s Bluetooth handsfree sadami je, že s profilem A2DP umí jenom jednosměrný stereo poslech (bez nahrávání) a navíc se ještě zvuk musí převzorkovat do 36 kHz, což hodně hustě ničí kvalitu zvuku, zejména vysokých tónů. Takže i když je kodek mírně vyspělejší než mp3 a i když tam teče nějakých 320 kilobitů za sekundu, kvalita poslechu hudby s A2DP stojí za prd.
Profil typu handsfree je pak učiněná a naprostá katastrofa, co se zvuku týká. Vzorkování je nějakých 8 kHz a kvalita odpovídá standardům ze 70. let, tj. něčemu jako GSM. Koneckonců prapůvodním účelem takových zařízení bylo právě handsfree pro GSM mobily, které jsou vyhlášené katastrofálně špatnou kvalitou zvuku. Nějakou nešťastnou náhodou ovšem tento standard probublal až do dnešní doby.
Sečteno a podtrženo, Bluetooth audio sice funguje, ale má to svá úskalí (nesouvisející s Linuxem). Rád si přes A2DP pouštím například filmy, nicméně pokud jde o hudbu, tam je to opravdu trochu problém. Mimochodem, už asi 10 let se všude možně na webu slibuje bezztrátový kodek pro Bluetooth, ale stále se nic takového neobjevilo. Bezztrátový kodek je ovšem zatím pouhá fikce, protože dokud bude docházet k převzorkování, tj. dokud Bluetooth audio nebude podporovat přímo nativně 44.1 kHz a 48 kHz, žádný kodek de facto nebude bezztrátový, přesněji řečeno, zvuk se zmrší ještě dřív, než se vůbec ke kodeku dostane.
Co se týká Bluetooth zařízení, mám velmi dobré zkušenosti s USB dongly s chipsetem Broadcom. U každého neznámého zařízení je vhodné si před jeho pořízením vyhledat, jaký chipset tam je, a pak zkusit vygooglit, zda a jak funguje v Linuxu. Chipsety podporované standardním modulem btusb většinou fungují spolehlivě, ale mám i dongle s jiným driverem, který bez problémů funguje.
Vřele bych doporučoval na VoIP všeho druhu nepoužívat Bluetooth handsfree, protože kvalita zvuku je tak extrémně špatná, až to může být druhé straně nepříjemné. (Teď mluvím z vlastní zkušenosti.) Google Hangouts nebo Skype umí zvuk přenášet v nesrovnatelně lepší kvalitě, pochází-li z rozumné zvukovky.
Šifrování v Bluetooth bylo už několikrát předmětem bouřlivých diskusí. 
Část ochrany spočívá tak trochu v „security through obscurity“ (aspoň na první pohled), konkrétně ve frequency hoppingu, ovšem podle nějakého kryptograficky poměrně zdařilého klíče. Odposlech ze strany souseda asi nebude možný bez hodně drahého speciálního vybavení. Nejde ani tak o šifrování, ale o to, že Bluetooth má extrémně nízký výkon a signál často vůbec neprojde pevnými překážkami, zejména zdmi. Takže ještě než by se soused mohl vůbec pustit do lámání klíče pro frequency hopping a dalšího klíče pro kryptografické zabezpečení samotných dat, musel by napřed mít zařízení, které vůbec nějaký Bluetooth signál přes zdi zachytí.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz