Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
> Je mozne v linuxe (ubuntu) pouzivat handsfree bluetooth sadu k telefonu na voip, napr. skype alebo ine v linuxe?ano
> Moja MB nema bluetooth takze asi budem potrebovat aj nejaky adapter, ktory funguje v linuxe?ano
> Ako je to s bezpecnostou? Ide to nejak sifrovane?ano, ale netusim, do akej miery to bolo prelomene
> Bude mozne to pouzit napr. aj na nahravanie poznamok?ano
> Pocuvanie hudby?ano, ale bluetooth ma 2 profily: handsfree (HSF/HSP), kedy funguje mikrofon, ale zvuk ide mono 8 kHZ, cize na hudbu nepouzitelne, a A2DP - stereo, vysoka kvalita (ale stale lossy compression), ale bez mikrofonu. Nie kazdy bluetooth handsfree ovlada A2DP. Ak ide naozaj o notebook, a nie perspektivne aj o pripojenie k mobilu, odporucal by som nejake bezdrotove sluchadla s proprietarnym USB adapterom - tvari sa to ako USB zvukovka, co je bez problemov podporovane pulseaudiom, nie je tam problem s prepinanim profilov, kvalita je originalna. Mne nejake lacne ASUS idu bez problemov.
Problém s Bluetooth handsfree sadami je, že s profilem A2DP umí jenom jednosměrný stereo poslech (bez nahrávání) a navíc se ještě zvuk musí převzorkovat do 36 kHz, což hodně hustě ničí kvalitu zvuku, zejména vysokých tónů. Takže i když je kodek mírně vyspělejší než mp3 a i když tam teče nějakých 320 kilobitů za sekundu, kvalita poslechu hudby s A2DP stojí za prd.
Profil typu handsfree je pak učiněná a naprostá katastrofa, co se zvuku týká. Vzorkování je nějakých 8 kHz a kvalita odpovídá standardům ze 70. let, tj. něčemu jako GSM. Koneckonců prapůvodním účelem takových zařízení bylo právě handsfree pro GSM mobily, které jsou vyhlášené katastrofálně špatnou kvalitou zvuku. Nějakou nešťastnou náhodou ovšem tento standard probublal až do dnešní doby.
Sečteno a podtrženo, Bluetooth audio sice funguje, ale má to svá úskalí (nesouvisející s Linuxem). Rád si přes A2DP pouštím například filmy, nicméně pokud jde o hudbu, tam je to opravdu trochu problém. Mimochodem, už asi 10 let se všude možně na webu slibuje bezztrátový kodek pro Bluetooth, ale stále se nic takového neobjevilo. Bezztrátový kodek je ovšem zatím pouhá fikce, protože dokud bude docházet k převzorkování, tj. dokud Bluetooth audio nebude podporovat přímo nativně 44.1 kHz a 48 kHz, žádný kodek de facto nebude bezztrátový, přesněji řečeno, zvuk se zmrší ještě dřív, než se vůbec ke kodeku dostane.
Co se týká Bluetooth zařízení, mám velmi dobré zkušenosti s USB dongly s chipsetem Broadcom. U každého neznámého zařízení je vhodné si před jeho pořízením vyhledat, jaký chipset tam je, a pak zkusit vygooglit, zda a jak funguje v Linuxu. Chipsety podporované standardním modulem btusb většinou fungují spolehlivě, ale mám i dongle s jiným driverem, který bez problémů funguje.
Vřele bych doporučoval na VoIP všeho druhu nepoužívat Bluetooth handsfree, protože kvalita zvuku je tak extrémně špatná, až to může být druhé straně nepříjemné. (Teď mluvím z vlastní zkušenosti.) Google Hangouts nebo Skype umí zvuk přenášet v nesrovnatelně lepší kvalitě, pochází-li z rozumné zvukovky.
Šifrování v Bluetooth bylo už několikrát předmětem bouřlivých diskusí. 
Část ochrany spočívá tak trochu v „security through obscurity“ (aspoň na první pohled), konkrétně ve frequency hoppingu, ovšem podle nějakého kryptograficky poměrně zdařilého klíče. Odposlech ze strany souseda asi nebude možný bez hodně drahého speciálního vybavení. Nejde ani tak o šifrování, ale o to, že Bluetooth má extrémně nízký výkon a signál často vůbec neprojde pevnými překážkami, zejména zdmi. Takže ještě než by se soused mohl vůbec pustit do lámání klíče pro frequency hopping a dalšího klíče pro kryptografické zabezpečení samotných dat, musel by napřed mít zařízení, které vůbec nějaký Bluetooth signál přes zdi zachytí.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz