Byl odhalen supply chain attack na Notepad++: útočníci kompromitovali hosting Notepad++ a vybrané dotazy na aktualizace přesměrovávali na servery pod jejich kontrolou. Doporučuje se stáhnout instalátor a přeinstalovat.
Francouzská veřejná správa má v rámci vládní iniciativy LaSuite Numérique ('Digitální sada') v plánu od roku 2027 přestat používat Microsoft Teams a Zoom a přejít na videokonferenční platformu Visio, hostovanou na vlastním hardwaru. Konkrétně se jedná o instance iniciativou vyvíjeného open-source nástroje LaSuite Meet, jehož centrální komponentou je LiveKit. Visio nebude dostupné pro veřejnost, nicméně LaSuite Meet je k dispozici pod licencí MIT.
Eben Upton oznámil další zdražení počítačů Raspberry Pi: 2GB verze o 10 dolarů, 4GB verze o 15 dolarů, 8GB verze o 30 dolarů a 16GB verze o 60 dolarů. Kvůli růstu cen pamětí. Po dvou měsících od předchozího zdražení.
Shellbeats je terminálový hudební přehrávač pro Linux a macOS, který umožňuje vyhledávat a streamovat hudbu z YouTube, stahovat odtud skladby a spravovat lokální playlisty. Pro stahování dat z YouTube využívá yt-dlp, pro práci s audiostreamy mpv. Je napsán v jazyce C a distribuován pod licencí GPL-3.0, rezpozitář projektu je na GitHubu.
Byla vydána nová verze 26.1.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. S podporou hardwarového dekódování videa. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
LibrePCB, tj. svobodný multiplatformní softwarový nástroj pro návrh desek plošných spojů (PCB), byl po deseti měsících od vydání verze 1.3 vydán ve verzi 2.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v aktualizované dokumentaci. Zdrojové kódy LibrePCB jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.
Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
> Je mozne v linuxe (ubuntu) pouzivat handsfree bluetooth sadu k telefonu na voip, napr. skype alebo ine v linuxe?ano
> Moja MB nema bluetooth takze asi budem potrebovat aj nejaky adapter, ktory funguje v linuxe?ano
> Ako je to s bezpecnostou? Ide to nejak sifrovane?ano, ale netusim, do akej miery to bolo prelomene
> Bude mozne to pouzit napr. aj na nahravanie poznamok?ano
> Pocuvanie hudby?ano, ale bluetooth ma 2 profily: handsfree (HSF/HSP), kedy funguje mikrofon, ale zvuk ide mono 8 kHZ, cize na hudbu nepouzitelne, a A2DP - stereo, vysoka kvalita (ale stale lossy compression), ale bez mikrofonu. Nie kazdy bluetooth handsfree ovlada A2DP. Ak ide naozaj o notebook, a nie perspektivne aj o pripojenie k mobilu, odporucal by som nejake bezdrotove sluchadla s proprietarnym USB adapterom - tvari sa to ako USB zvukovka, co je bez problemov podporovane pulseaudiom, nie je tam problem s prepinanim profilov, kvalita je originalna. Mne nejake lacne ASUS idu bez problemov.
Problém s Bluetooth handsfree sadami je, že s profilem A2DP umí jenom jednosměrný stereo poslech (bez nahrávání) a navíc se ještě zvuk musí převzorkovat do 36 kHz, což hodně hustě ničí kvalitu zvuku, zejména vysokých tónů. Takže i když je kodek mírně vyspělejší než mp3 a i když tam teče nějakých 320 kilobitů za sekundu, kvalita poslechu hudby s A2DP stojí za prd.
Profil typu handsfree je pak učiněná a naprostá katastrofa, co se zvuku týká. Vzorkování je nějakých 8 kHz a kvalita odpovídá standardům ze 70. let, tj. něčemu jako GSM. Koneckonců prapůvodním účelem takových zařízení bylo právě handsfree pro GSM mobily, které jsou vyhlášené katastrofálně špatnou kvalitou zvuku. Nějakou nešťastnou náhodou ovšem tento standard probublal až do dnešní doby.
Sečteno a podtrženo, Bluetooth audio sice funguje, ale má to svá úskalí (nesouvisející s Linuxem). Rád si přes A2DP pouštím například filmy, nicméně pokud jde o hudbu, tam je to opravdu trochu problém. Mimochodem, už asi 10 let se všude možně na webu slibuje bezztrátový kodek pro Bluetooth, ale stále se nic takového neobjevilo. Bezztrátový kodek je ovšem zatím pouhá fikce, protože dokud bude docházet k převzorkování, tj. dokud Bluetooth audio nebude podporovat přímo nativně 44.1 kHz a 48 kHz, žádný kodek de facto nebude bezztrátový, přesněji řečeno, zvuk se zmrší ještě dřív, než se vůbec ke kodeku dostane.
Co se týká Bluetooth zařízení, mám velmi dobré zkušenosti s USB dongly s chipsetem Broadcom. U každého neznámého zařízení je vhodné si před jeho pořízením vyhledat, jaký chipset tam je, a pak zkusit vygooglit, zda a jak funguje v Linuxu. Chipsety podporované standardním modulem btusb většinou fungují spolehlivě, ale mám i dongle s jiným driverem, který bez problémů funguje.
Vřele bych doporučoval na VoIP všeho druhu nepoužívat Bluetooth handsfree, protože kvalita zvuku je tak extrémně špatná, až to může být druhé straně nepříjemné. (Teď mluvím z vlastní zkušenosti.) Google Hangouts nebo Skype umí zvuk přenášet v nesrovnatelně lepší kvalitě, pochází-li z rozumné zvukovky.
Šifrování v Bluetooth bylo už několikrát předmětem bouřlivých diskusí. 
Část ochrany spočívá tak trochu v „security through obscurity“ (aspoň na první pohled), konkrétně ve frequency hoppingu, ovšem podle nějakého kryptograficky poměrně zdařilého klíče. Odposlech ze strany souseda asi nebude možný bez hodně drahého speciálního vybavení. Nejde ani tak o šifrování, ale o to, že Bluetooth má extrémně nízký výkon a signál často vůbec neprojde pevnými překážkami, zejména zdmi. Takže ještě než by se soused mohl vůbec pustit do lámání klíče pro frequency hopping a dalšího klíče pro kryptografické zabezpečení samotných dat, musel by napřed mít zařízení, které vůbec nějaký Bluetooth signál přes zdi zachytí.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz