Dotaz: Jak instalovat programy do Live verze linuxu.

[livefedora]

Dobrý den, mám doma Live verzi Fedory na USB. Zkoušel jsem si doinstalovat program MC, ale po restartu program zmizí. Stejně jako například vytvořené adresáře atd.

Tuším, že tyto změny se zapisují do ramky a když restartuju počítač, změny jsou pryč.

Dá se tomu nějak zabránit?

Odpovědi

[Janek]

Pri tvorbe Live USB cez linuxového Tvorcu štartovacieho disku je možné vyčleniť miesto na ukladanie zmien v live systéme. Či je to aj v ostatných programoch (napr. Unetbootin) to neviem.

[David Indra]

V UNetbootinu to jde nastavit taky. Myslím je tam jakýsi "Preserve space for system files"

[migrena]

Naposledy, ked som s Unetbootinom robil, tak tak moznost bola iba pre Ubuntu...

[Petr]

Vytvorit si vlastni live? Taky jsem se s tim potykal a nakonec jsem to resil touto cestou..

[li737]

fedora má vlastní klikací utilitu liveusb-creator tam se dá nastavit velikost persistent storage (místo pro ukládání dodatečných dat) liveusb-creator pro linux i pro win. Umí to i terminálová utilita livecd-iso-to-disk.

[Andrej]

Já jsem to vyřešil tak, že jsem použil dva flashdisky, z jednoho jsem nabootoval live Fedoru a na druhý jsem nainstaloval běžnou instalaci Fedory, normálně instalátorem. Nic tomu nebrání a člověk pak získá normální „perzistentní“ instalaci, ve které se dá provádět cokoliv, stejně jako na disku. (Koneckonců, takzvaná SSD nejsou v podstatě nic jiného než ubohý flashdisk.)

Jestli se nepletu, dokonce by mohl stačit všeho všudy jeden flashdisk, protože pokud je vše včetně (síťového) instalátoru v RAM, dá se flashdisk, ze kterého se nabootovala live distribuce, klidně přímo v live distribuci přeformátovat a použít jako disk pro instalaci. U ArchLinuxu přesně tohle jde, ale fakt už si nevzpomínám, zda to jde u Fedory. Nejspíš jo.

[livefedora]

Ahoj, zajímá mě ten druhý odstavec.

Takže

1.) nabootuju live USB distribuci 2.) naformátuju tu flashku ze které se spouští - v mém případě /dev/sdb1

3.) Jak z ramky spustím instalaci? v grafickém prostředí je ikonka install, existuje i nějaký obdobný příkaz z konsole?

Ještě jednou díky za Váš čas :)

[Andrej]

Fedora má instalátor Anaconda, který se pouští právě tou ikonkou v grafickém prostředí. V KDE spinu Fedory většinou taková ikonka je implicitně na ploše hned po spuštění. (Katastrofu jménem Gnome nepoužívám, takže nevím, jak to funguje tam. Předpokládám, že obtížně)

Manuální formátování flashky by nemuselo být až tak nezbytné. Stačí ji v Anacondě (nebo v jiném instalátoru, jde-li o jinou distribuci) zvolit jako médium pro instalaci a pak jednoduše nechat smazat všechny existující oddíly a nakonfigurovat to zařízení, jako by to byl běžný disk.

Problém by nastal, pokud by instalátor potřeboval z jakéhokoliv důvodu sahat na původní flashku, například kopírovat z ní nějaké balíčky. Síťová instalace by ovšem nic takového potřebovat neměla.

Pokud se nepletu, současná Anaconda prostě nedává možnost rozumně instalovat z konzole. (Otázkou ovšem zůstává, proč by to vlastně někdo chtěl.) Kickstart je tak trochu kanón na vrabce. Dokonce ani na platformě Power7 (tedy na stroji bez grafické karty a s pouhou sériovou konzolí), kde nějaký interaktivní terminálový režim Anacondy údajně existovat má, se mi ho nepodařilo zprovoznit a skončil jsem u grafického instalátoru spuštěného v Xvnc. (Ten ovšem fungoval znamenitě.)

Trváte-li na textovém / terminálovém instalátoru, ArchLinux má výtečný instalátor tohoto druhu, velmi flexibilní, s pěkným textovým menu, s nápovědou atd. S Fedorou to ovšem nemá nic společného.

[Andrej]

Musím ale poznamenat, že instalaci s jedním flashdiskem jsem zkoušel jenom u ArchLinuxu (u kterého je dobře známo, že po nabootování archbootu už původní médium není potřeba).

K přípravě mého flashdisku s Fedorou jsem použil tu první metodu, tedy druhý flashdisk. To ale samozřejmě neznamená, že by byl druhý flashdisk potřeba neustále. Po instalaci už k nabootování stačí jenom jeden flashdisk.

Matně si vzpomínám, že „důvodů“ k použití dvou flashdisků při instalaci Fedory bylo tehdy několik, ale ani jeden nebyl příliš opodstatněný. Zaprvé, chtěl jsem ten flashdisk s live distribucí ještě nechat v původním stavu kvůli instalaci několika dalších strojů. Zadruhé, z nějakého důvodu jsem se nemohl přímo z live distribuce připojit k síti (kvůli divnému problému s certifikátem pro EAP-TLS; detaily si už přesně nepamatuju), takže jsem se trochu obával, že instalátor nebude mít všechny balíčky v RAM a bude tedy chtít namountovat něco z toho live flashdisku. To se nakonec ukázalo jako mylné; vypadá to, že tam je nějaký squashfs, který tak nebo tak skončí celý v RAM.

[martin]

Ahoj Řeším zrovna něco podobného a o této variantě jsem uvažoval. V případě že nechci nijak zasahovat na disky v použitém PC, nepřináší instalace na SD kartu problém s instalací bootovací nahrávky na primární HDD? Pokud ne, jak je to ošetřeno v případě grubu s multibootem, když každý OS je na jiném disku. Žil jsem v domnění, že bootovací záznamy jsou někde spolčeně.

[Andrej]

V každém případě se dá GRUB na flashdisku chainloadnout z GRUBu na vestavěném pevném disku nebo naopak.

Já jsem ale zvolil mnohem hloupější a jednodušší variantu: BIOS boot order. Prostě jsem zvolil flashdisk jako první bootovací zařízení a harddisk jako druhé. Když jsem nechtěl bootovat z flashdisku, jednoduše jsem ho neměl připojený.

Nevím, do jaké míry něco z tohoto platí pro SD kartu. Pokud ji BIOS dovede rozeznat jako zařízení vhodné pro bootování (ať už proto, že je v nějaké vhodné USB čtečce nebo že BIOS přímo podporuje příslušnou vestavěnou PCIe čtečku), dají se použít obě metody, tedy chainloading i nastavení pořadí zařízení v BIOSu.

V opačném případě, tedy pokud by BIOS dané zařízení vůbec nepodporoval, by situace byla o něco těžší (vyžadovala by /boot umístěný mimo ten flashdisk, tedy nějakou malou partition na pevném disku, který BIOS vidí), ale nikoliv neřešitelná.

Myslím si, že s trochu méně fosilním stroji, které mají něco na způsob EFI, bude situace podobná.

[Petr]

V případě že nechci nijak zasahovat na disky v použitém PC, nepřináší instalace na SD kartu problém s instalací bootovací nahrávky na primární HDD?

Bud si vyberes instalacni medium jeste pred startem Grubu, nebo si muzes do Grubu pridat zaznam o dalsim bootovatelnem disku (v pripade ze nebude pripojeny a vyberes ho tak to hodi chybu - ja mam takto reseny OS ktery mam na externim disku).

[Tom]

Použil jsem podobný postup s Ubuntu, ale vždy po několika spuštěních na různých strojích se to celé sesypalo a už nenabootovalo. Tak jsem se pokorně vrátil ke klasické Live distribuci, jen ukládání těch dat nemám do souboru ( omezeno na max 4GB ), tak jak to nabízí ty vytvářecí utility, ale vytvořil jsem na to zvláštní oddíl na disku, který může zabírat celý zbytek paměti. Bohužel chybí mi to přihlašování heslem a šifrování dat, které jsem používal u verze klasické instalace.

[Andrej]

Ubuntu je v podstatě jedna z nejhorších distribucí, jaké jsou dnes k dispozici. Těžko může někoho překvapit, že se v něm věci, které jinde běžně fungují, samy od sebe sesypou.

Mám na flashdisku instalaci Fedory, která je víc než 2 roky stará, což znamená, že už zažila 4 upgrady „verze“. (Fedora má kromě rolling updates týkajících se kernelu a důležitých knihoven navíc jednou za půl roku větší sadu změn, při které se mění ta verze.) Samozřejmě jsou veškerá data šifrovaná, tedy kromě /boot partition. Příslušný flashdisk jsem používal úspěšně už na 3 různých strojích. Člověk může tu a tam při přechodu na jinou grafickou kartu skončit v terminálu, ale taková situace je triviálně řešitelná. Stačí zjistit, co je kde potřeba pošťouchnout, aby akmod zkompiloval správný proprietární ovladač nebo aby zkrátka byl nějaký ovladač příslušné grafické karty k dispozici. Faktem prostě je, že na NVidii i na Intelu jsem měl znamenitý akcelerovaný desktop s KDE, což bylo v nepřátelském prostředí, kde na počítačích mají jen firmware pro herní konzole, obrovské plus.

Zkrátka a dobře, myslím si, že je třeba držet se co nejdál od Ubuntu. Nic víc potřeba není.

[vinař]

Zapomněl si ještě napsat, kolik si toho před napsáním příspěvku vypil v hospodě...

[Andrej]

Jaká je přesně pointa tohoto hloupého výkřiku? Čím přispívá k diskusi nebo k objasnění otázky tazatele?

Vypadá to, že asi nejsem ten, kdo to přehnal v hospodě.

[livefedora]

Opět dobrý den, nakonec jsem to vyřešil dle Vašeho způsobu.

Spustil jsem z live Fedory Anacondu a vložil další flash disk na který jsem nainstaloval plnohodnotnou verzi. Flash disk ze kterého live verze běžela mě instalátor nenabídl, takže jak jste předpokládal, tudy cesta nevede.

Výsledek samozřejmě splňuje mé původní očekávání, ale musím říci, že mě to stejně pořád vrtá trošku hlavou.

Zadám-li v live verzi tento příkaz: mount | grep sdb1

Dostanu: /dev/sdb1 on /run/initframs/live type vfat (ro,relatime,fmask=0022,dmask=0022,co depage=437,iocharset=ascii,shortname=mixed,error=remount-ro)

Provedl jsem tedy následující mount -o remount,rw /dev/sdb1

A nyní jsem předpokládal, že bych mohl "nějakým způsobem" určit, aby se celý systém nepřipojoval do ramky. (Nejsem si jistý ale znamená tato část /dev/sdb1 on /run/initframs/live z výpisu výše, že je disk připojen do ramky?)

Zkoušel jsem mount -o remount /dev/sdb1 / Ale nijak se to neprojevilo.

Taky jsem chtěl přepsat fstab, kde jsem myslel, že najdu řádek, který při startu systému připojí disk do ramky, ale nezdá se mě, že by tam něco takového opravdu bylo.

Takže to asi není tak jednoduché, jak jsem původně předpokládal. Každopádně děkuji všem s konstruktivními připomínkami za pomoc :)

[Petr]

Jeste se k tematu vratim - ja to nedavno resil pro Debian a zde jsem nasel pekny navod podle ktereho mi to krasne slo: http://willhaley.com/blog/create-a-custom-debian-live-environment/, jen jsem si jeste pridal dalsi repozitar.