Multimediální server a user space API PipeWire (Wikipedie) poskytující PulseAudio, JACK, ALSA a GStreamer rozhraní byl vydán ve verzi 1.6.0 (Bluesky). Přehled novinek na GitLabu.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.2 a 20.04 OTA-12.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.0 otevřeného operačního systému pro chytré hodinky AsteroidOS (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení o vydání a na YouTube.
WoWee je open-source klient pro MMORPG hru World of Warcraft, kompatibilní se základní verzí a rozšířeními The Burning Crusade a Wrath of the Lich King. Klient je napsaný v C++ a využívá vlastní OpenGL renderer, pro provoz vyžaduje modely, grafiku, hudbu, zvuky a další assety z originální kopie hry od Blizzardu. Zdrojový kód je na GitHubu, dostupný pod licencí MIT.
Byl představen ICT Supply Chain Security Toolbox, společný nezávazný rámec EU pro posuzování a snižování kybernetických bezpečnostních rizik v ICT dodavatelských řetězcích. Toolbox identifikuje možné rizikové scénáře ovlivňující ICT dodavatelské řetězce a na jejich podkladě nabízí koordinovaná doporučení k hodnocení a mitigaci rizik. Doporučení se dotýkají mj. podpory multi-vendor strategií a snižování závislostí na vysoce
… více »Nizozemský ministr obrany Gijs Tuinman prohlásil, že je možné stíhací letouny F-35 'jailbreaknout stejně jako iPhony', tedy upravit jejich software bez souhlasu USA nebo spolupráce s výrobcem Lockheed Martin. Tento výrok zazněl v rozhovoru na BNR Nieuwsradio, kde Tuinman naznačil, že evropské země by mohly potřebovat větší nezávislost na americké technologii. Jak by bylo jailbreak možné technicky provést pan ministr nijak nespecifikoval, nicméně je známé, že izraelské letectvo ve svých modifikovaných stíhačkách F-35 používá vlastní software.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 162 (pdf).
Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, zveřejnilo Domain Report za rok 2025 s klíčovými daty o vývoji domény .CZ. Na konci roku 2025 bylo v registru české národní domény celkem 1 515 860 s koncovkou .CZ. Průměrně bylo měsíčně zaregistrováno 16 222 domén, přičemž nejvíce registrací proběhlo v lednu (18 722) a nejméně pak v červnu (14 559). Podíl domén zabezpečených pomocí technologie DNSSEC se po několika letech stagnace výrazně
… více »Google představil telefon Pixel 10a. S funkci Satelitní SOS, která vás spojí se záchrannými složkami i v místech bez signálu Wi-Fi nebo mobilní sítě. Cena telefonu je od 13 290 Kč.
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Fedora 43 Asahi Remix s KDE Plasma už funguje na M3. Zatím ale bez GPU akcelerace. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Já jsem to vyřešil tak, že jsem použil dva flashdisky, z jednoho jsem nabootoval live Fedoru a na druhý jsem nainstaloval běžnou instalaci Fedory, normálně instalátorem. Nic tomu nebrání a člověk pak získá normální „perzistentní“ instalaci, ve které se dá provádět cokoliv, stejně jako na disku. (Koneckonců, takzvaná SSD nejsou v podstatě nic jiného než ubohý flashdisk.)
Jestli se nepletu, dokonce by mohl stačit všeho všudy jeden flashdisk, protože pokud je vše včetně (síťového) instalátoru v RAM, dá se flashdisk, ze kterého se nabootovala live distribuce, klidně přímo v live distribuci přeformátovat a použít jako disk pro instalaci. U ArchLinuxu přesně tohle jde, ale fakt už si nevzpomínám, zda to jde u Fedory. Nejspíš jo.
Fedora má instalátor Anaconda, který se pouští právě tou ikonkou v grafickém prostředí. V KDE spinu Fedory většinou taková ikonka je implicitně na ploše hned po spuštění. (Katastrofu jménem Gnome nepoužívám, takže nevím, jak to funguje tam. Předpokládám, že obtížně)
Manuální formátování flashky by nemuselo být až tak nezbytné. Stačí ji v Anacondě (nebo v jiném instalátoru, jde-li o jinou distribuci) zvolit jako médium pro instalaci a pak jednoduše nechat smazat všechny existující oddíly a nakonfigurovat to zařízení, jako by to byl běžný disk.
Problém by nastal, pokud by instalátor potřeboval z jakéhokoliv důvodu sahat na původní flashku, například kopírovat z ní nějaké balíčky. Síťová instalace by ovšem nic takového potřebovat neměla.
Pokud se nepletu, současná Anaconda prostě nedává možnost rozumně instalovat z konzole. (Otázkou ovšem zůstává, proč by to vlastně někdo chtěl.) Kickstart je tak trochu kanón na vrabce. Dokonce ani na platformě Power7 (tedy na stroji bez grafické karty a s pouhou sériovou konzolí), kde nějaký interaktivní terminálový režim Anacondy údajně existovat má, se mi ho nepodařilo zprovoznit a skončil jsem u grafického instalátoru spuštěného v Xvnc. (Ten ovšem fungoval znamenitě.)
Trváte-li na textovém / terminálovém instalátoru, ArchLinux má výtečný instalátor tohoto druhu, velmi flexibilní, s pěkným textovým menu, s nápovědou atd. S Fedorou to ovšem nemá nic společného.
Musím ale poznamenat, že instalaci s jedním flashdiskem jsem zkoušel jenom u ArchLinuxu (u kterého je dobře známo, že po nabootování archbootu už původní médium není potřeba).
K přípravě mého flashdisku s Fedorou jsem použil tu první metodu, tedy druhý flashdisk. To ale samozřejmě neznamená, že by byl druhý flashdisk potřeba neustále. Po instalaci už k nabootování stačí jenom jeden flashdisk.
Matně si vzpomínám, že „důvodů“ k použití dvou flashdisků při instalaci Fedory bylo tehdy několik, ale ani jeden nebyl příliš opodstatněný. 
Zaprvé, chtěl jsem ten flashdisk s live distribucí ještě nechat v původním stavu kvůli instalaci několika dalších strojů. Zadruhé, z nějakého důvodu jsem se nemohl přímo z live distribuce připojit k síti (kvůli divnému problému s certifikátem pro EAP-TLS; detaily si už přesně nepamatuju), takže jsem se trochu obával, že instalátor nebude mít všechny balíčky v RAM a bude tedy chtít namountovat něco z toho live flashdisku. To se nakonec ukázalo jako mylné; vypadá to, že tam je nějaký squashfs, který tak nebo tak skončí celý v RAM.
V každém případě se dá GRUB na flashdisku chainloadnout z GRUBu na vestavěném pevném disku nebo naopak.
Já jsem ale zvolil mnohem hloupější a jednodušší variantu: BIOS boot order. Prostě jsem zvolil flashdisk jako první bootovací zařízení a harddisk jako druhé. Když jsem nechtěl bootovat z flashdisku, jednoduše jsem ho neměl připojený.
Nevím, do jaké míry něco z tohoto platí pro SD kartu. Pokud ji BIOS dovede rozeznat jako zařízení vhodné pro bootování (ať už proto, že je v nějaké vhodné USB čtečce nebo že BIOS přímo podporuje příslušnou vestavěnou PCIe čtečku), dají se použít obě metody, tedy chainloading i nastavení pořadí zařízení v BIOSu.
V opačném případě, tedy pokud by BIOS dané zařízení vůbec nepodporoval, by situace byla o něco těžší (vyžadovala by /boot umístěný mimo ten flashdisk, tedy nějakou malou partition na pevném disku, který BIOS vidí), ale nikoliv neřešitelná.
Myslím si, že s trochu méně fosilním stroji, které mají něco na způsob EFI, bude situace podobná.
Ubuntu je v podstatě jedna z nejhorších distribucí, jaké jsou dnes k dispozici. Těžko může někoho překvapit, že se v něm věci, které jinde běžně fungují, samy od sebe sesypou.
Mám na flashdisku instalaci Fedory, která je víc než 2 roky stará, což znamená, že už zažila 4 upgrady „verze“. (Fedora má kromě rolling updates týkajících se kernelu a důležitých knihoven navíc jednou za půl roku větší sadu změn, při které se mění ta verze.) Samozřejmě jsou veškerá data šifrovaná, tedy kromě /boot partition. Příslušný flashdisk jsem používal úspěšně už na 3 různých strojích. Člověk může tu a tam při přechodu na jinou grafickou kartu skončit v terminálu, ale taková situace je triviálně řešitelná. Stačí zjistit, co je kde potřeba pošťouchnout, aby akmod zkompiloval správný proprietární ovladač nebo aby zkrátka byl nějaký ovladač příslušné grafické karty k dispozici. Faktem prostě je, že na NVidii i na Intelu jsem měl znamenitý akcelerovaný desktop s KDE, což bylo v nepřátelském prostředí, kde na počítačích mají jen firmware pro herní konzole, obrovské plus.
Zkrátka a dobře, myslím si, že je třeba držet se co nejdál od Ubuntu. Nic víc potřeba není.
Jaká je přesně pointa tohoto hloupého výkřiku? Čím přispívá k diskusi nebo k objasnění otázky tazatele?
Vypadá to, že asi nejsem ten, kdo to přehnal v hospodě.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz