V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Ahoj, potreboval bych postavit VPSku pro obcasne odesilani emailu (newsletteru). Protoze se bude vyuzivat skutecne jen k tomu a navic jen obcas, rad bych se vesel do co nejnizsiho tarifu. Zatim jsem si s emailovymi sluzbami na linuxu nehral, tak nevim, co potrebuji nainstalovat a co jiz je zbytecne, pripadne jake distro pro to zvolit - mam zkusenosti s debianem a ubuntu.
Predpokladam, ze by mi mel stacit postfix a nepotrebuju ani zadnou autentizaci, pokud se budu prihlasovat primo pres SSH. Jen jednou za mesic se prihlasim pres ssh a vlozim text emailu rucne + si na to udelam bash script, ktery mi bude sosat seznam prijemcu ze souboru a predavat jednotlive adresy postfixu, je tak?
Jak ale zabezpecit tu VPSku, aby mi ji nekdo nepouzil k rozesilani spamu? Musim nejak zakazat jakekoliv pripojeni, mimo SSH? (SMTP) Nebo je vse implicitne zakazano. Predpokladam, ze jeji IP bude spjata s domenou a to by mohl byt solidni prusvih (blacklisty apod.).
Diky za tipy,
P.
Urcite je, ale u toho se clovek nic nenauci. Navic tim davam dalsimu subjektu do ruky seznam svych prijemcu a to, co jim zasilam, coz se mi uplne nelibi. No a ve finale, zaplatim za to stejne, jako mne vyjde vlastni VPSka a trocha casu, navic se u toho zase neco naucim.
Ale uznavam, ze lepsi, nez se takto ptat bude, nastudovat si konfiguraci emailu od piky, neni to zase tak dlouhe cteni a tutorialu je na tohle tema hodne.
Spise bych tedy uvital tip na konkretni reseni, od nekoho, kdo to takto pouziva, abych se treba vyhnul slepym ulickam, nebo problemum se zneuzitim / pripadne minimalizoval mozne padani zprav do spamu. Jinak odhlasovani nebude problem udelat, pokud to budu sypat pres script, ktery mi do tela mejlu muze vlozit prijemce. O zbytek se postara PHP.
P.
ssmtp
), který jenom e-maily předá jinému poštovnímu serveru (třeba ISP), který se pak o rozeslání postará.
Když tam nahodíš Debian + Postfix, tak to i ve výchozím nastavení bude poměrně bezpečné. Pak bych jen přidal klasický firewall a nastavil SSH, aby se šlo přihlašovat jen klíči.
Jde spíš o to, abys ten výchozí bezpečný stav nenarušil nějakými svými zásahy – což může být i instalace nějakého líbivého webového klikátka pro rozesílání hromadných e-mailů – mohlo by být děravé a pak by tvůj server byl rájem pro spamery (přestože ten GNU/Linux a Postfix pod tím jsou bezpečné). Dal bych tam HTTP(S) Basic autentizaci – je nižší pravděpodobnost, že bude díra v Apachovi/Nginxu, než že bude v tom webovém klikátku – bez hesla se útočník k té aplikaci vůbec nedostane, ani k jejímu přihlašovacímu formuláři, protože ho zastaví už ta HTTP(S) Basic autentizace. Případně může webserver běžet jen na localhostu a můžeš k němu přistupovat přes SSH tunel.
Já jsem si na posílání hromadných e-mailů napsal desktopovou aplikaci.
Tiskni
Sdílej: