Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Ahoj, potreboval bych postavit VPSku pro obcasne odesilani emailu (newsletteru). Protoze se bude vyuzivat skutecne jen k tomu a navic jen obcas, rad bych se vesel do co nejnizsiho tarifu. Zatim jsem si s emailovymi sluzbami na linuxu nehral, tak nevim, co potrebuji nainstalovat a co jiz je zbytecne, pripadne jake distro pro to zvolit - mam zkusenosti s debianem a ubuntu.
Predpokladam, ze by mi mel stacit postfix a nepotrebuju ani zadnou autentizaci, pokud se budu prihlasovat primo pres SSH. Jen jednou za mesic se prihlasim pres ssh a vlozim text emailu rucne + si na to udelam bash script, ktery mi bude sosat seznam prijemcu ze souboru a predavat jednotlive adresy postfixu, je tak?
Jak ale zabezpecit tu VPSku, aby mi ji nekdo nepouzil k rozesilani spamu? Musim nejak zakazat jakekoliv pripojeni, mimo SSH? (SMTP) Nebo je vse implicitne zakazano. Predpokladam, ze jeji IP bude spjata s domenou a to by mohl byt solidni prusvih (blacklisty apod.).
Diky za tipy,
P.
Urcite je, ale u toho se clovek nic nenauci. Navic tim davam dalsimu subjektu do ruky seznam svych prijemcu a to, co jim zasilam, coz se mi uplne nelibi. No a ve finale, zaplatim za to stejne, jako mne vyjde vlastni VPSka a trocha casu, navic se u toho zase neco naucim.
Ale uznavam, ze lepsi, nez se takto ptat bude, nastudovat si konfiguraci emailu od piky, neni to zase tak dlouhe cteni a tutorialu je na tohle tema hodne.
Spise bych tedy uvital tip na konkretni reseni, od nekoho, kdo to takto pouziva, abych se treba vyhnul slepym ulickam, nebo problemum se zneuzitim / pripadne minimalizoval mozne padani zprav do spamu. Jinak odhlasovani nebude problem udelat, pokud to budu sypat pres script, ktery mi do tela mejlu muze vlozit prijemce. O zbytek se postara PHP.
P.
ssmtp
), který jenom e-maily předá jinému poštovnímu serveru (třeba ISP), který se pak o rozeslání postará.
Když tam nahodíš Debian + Postfix, tak to i ve výchozím nastavení bude poměrně bezpečné. Pak bych jen přidal klasický firewall a nastavil SSH, aby se šlo přihlašovat jen klíči.
Jde spíš o to, abys ten výchozí bezpečný stav nenarušil nějakými svými zásahy – což může být i instalace nějakého líbivého webového klikátka pro rozesílání hromadných e-mailů – mohlo by být děravé a pak by tvůj server byl rájem pro spamery (přestože ten GNU/Linux a Postfix pod tím jsou bezpečné). Dal bych tam HTTP(S) Basic autentizaci – je nižší pravděpodobnost, že bude díra v Apachovi/Nginxu, než že bude v tom webovém klikátku – bez hesla se útočník k té aplikaci vůbec nedostane, ani k jejímu přihlašovacímu formuláři, protože ho zastaví už ta HTTP(S) Basic autentizace. Případně může webserver běžet jen na localhostu a můžeš k němu přistupovat přes SSH tunel.
Já jsem si na posílání hromadných e-mailů napsal desktopovou aplikaci.
Tiskni
Sdílej: