Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Ahoj, potreboval bych postavit VPSku pro obcasne odesilani emailu (newsletteru). Protoze se bude vyuzivat skutecne jen k tomu a navic jen obcas, rad bych se vesel do co nejnizsiho tarifu. Zatim jsem si s emailovymi sluzbami na linuxu nehral, tak nevim, co potrebuji nainstalovat a co jiz je zbytecne, pripadne jake distro pro to zvolit - mam zkusenosti s debianem a ubuntu.
Predpokladam, ze by mi mel stacit postfix a nepotrebuju ani zadnou autentizaci, pokud se budu prihlasovat primo pres SSH. Jen jednou za mesic se prihlasim pres ssh a vlozim text emailu rucne + si na to udelam bash script, ktery mi bude sosat seznam prijemcu ze souboru a predavat jednotlive adresy postfixu, je tak?
Jak ale zabezpecit tu VPSku, aby mi ji nekdo nepouzil k rozesilani spamu? Musim nejak zakazat jakekoliv pripojeni, mimo SSH? (SMTP) Nebo je vse implicitne zakazano. Predpokladam, ze jeji IP bude spjata s domenou a to by mohl byt solidni prusvih (blacklisty apod.).
Diky za tipy,
P.
21.4.2014 17:06
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
Urcite je, ale u toho se clovek nic nenauci. Navic tim davam dalsimu subjektu do ruky seznam svych prijemcu a to, co jim zasilam, coz se mi uplne nelibi. No a ve finale, zaplatim za to stejne, jako mne vyjde vlastni VPSka a trocha casu, navic se u toho zase neco naucim.
Ale uznavam, ze lepsi, nez se takto ptat bude, nastudovat si konfiguraci emailu od piky, neni to zase tak dlouhe cteni a tutorialu je na tohle tema hodne.
Spise bych tedy uvital tip na konkretni reseni, od nekoho, kdo to takto pouziva, abych se treba vyhnul slepym ulickam, nebo problemum se zneuzitim / pripadne minimalizoval mozne padani zprav do spamu. Jinak odhlasovani nebude problem udelat, pokud to budu sypat pres script, ktery mi do tela mejlu muze vlozit prijemce. O zbytek se postara PHP.
P.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
ssmtp), který jenom e-maily předá jinému poštovnímu serveru (třeba ISP), který se pak o rozeslání postará.
21.4.2014 19:30
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Když tam nahodíš Debian + Postfix, tak to i ve výchozím nastavení bude poměrně bezpečné. Pak bych jen přidal klasický firewall a nastavil SSH, aby se šlo přihlašovat jen klíči.
Jde spíš o to, abys ten výchozí bezpečný stav nenarušil nějakými svými zásahy – což může být i instalace nějakého líbivého webového klikátka pro rozesílání hromadných e-mailů – mohlo by být děravé a pak by tvůj server byl rájem pro spamery (přestože ten GNU/Linux a Postfix pod tím jsou bezpečné). Dal bych tam HTTP(S) Basic autentizaci – je nižší pravděpodobnost, že bude díra v Apachovi/Nginxu, než že bude v tom webovém klikátku – bez hesla se útočník k té aplikaci vůbec nedostane, ani k jejímu přihlašovacímu formuláři, protože ho zastaví už ta HTTP(S) Basic autentizace. Případně může webserver běžet jen na localhostu a můžeš k němu přistupovat přes SSH tunel.
Já jsem si na posílání hromadných e-mailů napsal desktopovou aplikaci.
Nejdriv si to vyzkousim "u sebe" a pak uz na VPSce na ostro.
Jinak https resit zrejme vubec nebudu, protoze jak pises, budto si udelam tunel, nebo se bez klikatka uplne obejdu - prikazovy radek mi zacina vadit cim dal mene a dobre se s tim pracuje i z mobilu, s pomalym pripojenim
Tiskni
Sdílej:
