Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Ve vodach otresneho Linux sveta je takovych lidi plno co vedi houby o IT, pocitacich, programovani, puvodnich principech Unixu atd. a bohuzel jsou levni, tak jsou firmy nadsene. Co z toho pak leze musime my pak ostatni resit (i kdyz posledni dobou uz to resim stylem chteli jste to, tak si najdete hnupa co vam to za par korun spravi, ja vam to rikal aby jste to nedelali, tak mne s tim neotravujte :D)
Člověk by měl pracovat na pozici, která odpovídá jeho schopnostem a znalostem. Když chce lepší pozici, musí na svých schopnostech a znalostech zapracovat. Takhle jednoduché to je. Hledání „nejefektivnější“ cesty zavání jakýmsi oportunismem, který podle mého mínění zasluhuje kopanec do prdele, nikoliv lepší pozici.
Zdravím, u nás v práci došlo k malé komplikaci a sice, že nám byl vnucen jako OS Linux.Vedení, které si ve firmě vynutí používání OS Linux, bych si začal vážit, jako velmi inteligentních lidí a radoval bych se z toho, v jaké firmě to dělám. Zbytek příjde sám.
Jsi uzivatel a nepotrebujes znat spravu systemu, respektive ani nesmis.To je ftip ne?
Nasadili nam v praci linux, tak sa potrebujem rychlo naucit linux.
Nasadili mi v praci noveho sefa anglicana, tak sa rychlo potrebujem naucit po anglicky
To zas nie je az take jednoduche. Linux je velmi siroky pojem. S linuxom mozes pracovat ako syst. admin, sietovy admin, programator, DB admin atd .... tych pozicii moze byt strasne vela.
Ja som sa slinuxom stretol prvy krat asi v roku 2000,1,2 (presny rok neviem) a kamarat mi doniesol 3xCD s mandrake za 100 SK (povedal, ze platim len za CD a za napalenie). Cely stastny som si to nainstaloval, ale videl som, ze mi to nejak nejde tak som sa vratil k MS win xp. Vzdy ma to ale pritahovalo a ked som mal uz DSL tak som zacal skusat rozne distra, nebolo ich vela a vyberal som si skor jednoduchsie. Samozrejme som googlil rozne navody, manualy, tutorialy a vela som cital o linuxe a vela som aj skusal.
Asi v roku 2005 som sa zo susedmi dohodol, ze si spravime malu LAN cca 10 PC. Tak som kupil switch, kable (lanka) a zacali sme po ulici tahat kable :) ked sme to pospajali, tak som zhanal riesenie ako pripojit siet na NET (vtedy som mal usb modem). Musel som si kupit modem a ako router mi odporucili aby som si kupil stary PC nejaky intel PII-PIII s dvoma sietovkami a dal tam freebsd (pfsence). Tak som tak ucinil a islo to celkom pekne, konfiguracia bola cez web, ale PC ma predsa vacsiu spotrebu, tak som sa dostal k RB a mikrotiku. PC mi tak ostal lezat, tak som si povedal ze z neho spravim server. Myslim, ze v tom case bol ubuntu server 8.04 tak som ho nahodil a postupne som tam pridaval sluzby. Ten server teraz uz bezi asi 7 rokov 24/7/365 a vymenil som v nom len jeden fan na zdroji.
Ono nahodit nejaku sluzbu cez apt-get neni problem a zeditovat nejaky config deto, dolezite je pochopit danu problematiku. Dolezite je vediet co potrebujem robit a ako to urobit aby to bolo dobre. Pri roznych komplikaciach som sa obracal na toto forum a vzdy mi bolo poradene, su tu neskutocny kumaci, ktori toho hodne vedia a chcu poradit aj bez naroku na honorar.
Ja sa povazujem v linuxe za zaciatocnika, chel by som si na svojom servery este nejake tie sluzby rozbehnut, napr. DNS, VPN server a pod... ale uz sa na to necitim.
Chcem odkazat tazatelovy, aby vela vela cital a hlavne aby to skusal, ak si nieco precitas, musis to aj realne vyskusat, inak sa to nenaucis a nebudes tomu rozumiet. O linuxe existuje neskutocne vela manualov a su aj v cestine. Treba sa tomu venovat denne, nie raz za 2 tyzdne.
Ja uz bohuzial nemam tolko casu sa venovat linuxu, ale aspon po veceroch a cez vikendy sa snazim.
Momentalne sa snazim rozbehnut na linuxe DVB-S2 kartu Sky Star HD2 (lebo uz len ta karta ma brzdi k uplnemu odstaveniu MS) ale nejak sa mi nedari vid
http://www.abclinuxu.cz/poradna/linux/show/391092
Ale linuxovy priatelia nejak na mna zabudli a neviem si s tym rady :)
Ono nahodit nejaku sluzbu cez apt-get neni problem
To je problém. Ukazuje to, že Ubuntu je od základu špatná distribuce. Instalace balíčku musí být zcela oddělená od povolení či zákazu spouštění služby při startu a od okamžitého spuštění či zastavení služby. Ubuntu spojuje tyto tři zcela odlišné dvojice úkonů do jedné dvojice, což je matoucí a nebezpečné.
To je jeden nesmysl za druhým. Zaprvé, důvod, proč si instaluju nějaký balíček, je čistě moje věc a distribuce nemá co kecat do toho, kdy se příslušný balíček použije nebo spustí. Například můžu mít HTTP server pro občasné hackování webových aplikací a nechci, aby mi tento server automaticky a bez mého vědomí běžel. Stejnou úvahu lze aplikovat na spoustu dalších služeb. Můžu chtít baliček třeba jen proto, abych se mohl podívat na jeho konfigurační soubory. Distribuce mi nemá co rozkazovat, co si mám spustit a co ne. Zadruhé, každý démon v implicitní konfiguraci, který na počítači nic netušícího uživatele běží, může být potenciální bezpečnostní hrozba, zejména u tak špatných distribucí jako je Ubuntu. Protože si Ubuntu libuje v zastaralém softwaru, celý problém s automatickým spouštěním démonů se tím ještě zhoršuje. Pokud nějaký uživatel nechápe rozdíl mezi (1) instalací softwaru, (2) automatickým spouštěním démona při startu a (3) manuálním spouštěním démona, raději by neměl být uživatelem a měl by místo toho třeba pěstovat tulipány. Ubuntu v takovém případě nic neřeší.
plus deset
. Prakticky zadne moznosti relaxace...
Jestli to ale s tim ucenim myslite Vazne doporucuji si poridit virtualni stroj s Fedorou, je to sesterske distro k RHELu, jen s tim rozdilem ze je urcene beznym uzivatelum, nikoliv pro pro korporatni sektor jako RHEL. Pouziva stejne mechaniky jako RHEL, ale je podstatne aktualnejsi co do SW vybavy tak i treba do grafickych prostredi. Muzete si tam vse osahat rozbit a pak obnovit ze snapshotu a rozbit znovu.
Tiskni
Sdílej: