Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Člověk by měl pracovat na pozici, která odpovídá jeho schopnostem a znalostem. Když chce lepší pozici, musí na svých schopnostech a znalostech zapracovat. Takhle jednoduché to je. Hledání „nejefektivnější“ cesty zavání jakýmsi oportunismem, který podle mého mínění zasluhuje kopanec do prdele, nikoliv lepší pozici.
Zdravím, u nás v práci došlo k malé komplikaci a sice, že nám byl vnucen jako OS Linux.Vedení, které si ve firmě vynutí používání OS Linux, bych si začal vážit, jako velmi inteligentních lidí a radoval bych se z toho, v jaké firmě to dělám. Zbytek příjde sám.
Jsi uzivatel a nepotrebujes znat spravu systemu, respektive ani nesmis.To je ftip ne?
Nasadili nam v praci linux, tak sa potrebujem rychlo naucit linux.
Nasadili mi v praci noveho sefa anglicana, tak sa rychlo potrebujem naucit po anglicky
To zas nie je az take jednoduche. Linux je velmi siroky pojem. S linuxom mozes pracovat ako syst. admin, sietovy admin, programator, DB admin atd .... tych pozicii moze byt strasne vela.
Ja som sa slinuxom stretol prvy krat asi v roku 2000,1,2 (presny rok neviem) a kamarat mi doniesol 3xCD s mandrake za 100 SK (povedal, ze platim len za CD a za napalenie). Cely stastny som si to nainstaloval, ale videl som, ze mi to nejak nejde tak som sa vratil k MS win xp. Vzdy ma to ale pritahovalo a ked som mal uz DSL tak som zacal skusat rozne distra, nebolo ich vela a vyberal som si skor jednoduchsie. Samozrejme som googlil rozne navody, manualy, tutorialy a vela som cital o linuxe a vela som aj skusal.
Asi v roku 2005 som sa zo susedmi dohodol, ze si spravime malu LAN cca 10 PC. Tak som kupil switch, kable (lanka) a zacali sme po ulici tahat kable :) ked sme to pospajali, tak som zhanal riesenie ako pripojit siet na NET (vtedy som mal usb modem). Musel som si kupit modem a ako router mi odporucili aby som si kupil stary PC nejaky intel PII-PIII s dvoma sietovkami a dal tam freebsd (pfsence). Tak som tak ucinil a islo to celkom pekne, konfiguracia bola cez web, ale PC ma predsa vacsiu spotrebu, tak som sa dostal k RB a mikrotiku. PC mi tak ostal lezat, tak som si povedal ze z neho spravim server. Myslim, ze v tom case bol ubuntu server 8.04 tak som ho nahodil a postupne som tam pridaval sluzby. Ten server teraz uz bezi asi 7 rokov 24/7/365 a vymenil som v nom len jeden fan na zdroji.
Ono nahodit nejaku sluzbu cez apt-get neni problem a zeditovat nejaky config deto, dolezite je pochopit danu problematiku. Dolezite je vediet co potrebujem robit a ako to urobit aby to bolo dobre. Pri roznych komplikaciach som sa obracal na toto forum a vzdy mi bolo poradene, su tu neskutocny kumaci, ktori toho hodne vedia a chcu poradit aj bez naroku na honorar.
Ja sa povazujem v linuxe za zaciatocnika, chel by som si na svojom servery este nejake tie sluzby rozbehnut, napr. DNS, VPN server a pod... ale uz sa na to necitim.
Chcem odkazat tazatelovy, aby vela vela cital a hlavne aby to skusal, ak si nieco precitas, musis to aj realne vyskusat, inak sa to nenaucis a nebudes tomu rozumiet. O linuxe existuje neskutocne vela manualov a su aj v cestine. Treba sa tomu venovat denne, nie raz za 2 tyzdne.
Ja uz bohuzial nemam tolko casu sa venovat linuxu, ale aspon po veceroch a cez vikendy sa snazim.
Momentalne sa snazim rozbehnut na linuxe DVB-S2 kartu Sky Star HD2 (lebo uz len ta karta ma brzdi k uplnemu odstaveniu MS) ale nejak sa mi nedari vid
http://www.abclinuxu.cz/poradna/linux/show/391092
Ale linuxovy priatelia nejak na mna zabudli a neviem si s tym rady :)
Ono nahodit nejaku sluzbu cez apt-get neni problem
To je problém. Ukazuje to, že Ubuntu je od základu špatná distribuce. Instalace balíčku musí být zcela oddělená od povolení či zákazu spouštění služby při startu a od okamžitého spuštění či zastavení služby. Ubuntu spojuje tyto tři zcela odlišné dvojice úkonů do jedné dvojice, což je matoucí a nebezpečné.
To je jeden nesmysl za druhým. Zaprvé, důvod, proč si instaluju nějaký balíček, je čistě moje věc a distribuce nemá co kecat do toho, kdy se příslušný balíček použije nebo spustí. Například můžu mít HTTP server pro občasné hackování webových aplikací a nechci, aby mi tento server automaticky a bez mého vědomí běžel. Stejnou úvahu lze aplikovat na spoustu dalších služeb. Můžu chtít baliček třeba jen proto, abych se mohl podívat na jeho konfigurační soubory. Distribuce mi nemá co rozkazovat, co si mám spustit a co ne. Zadruhé, každý démon v implicitní konfiguraci, který na počítači nic netušícího uživatele běží, může být potenciální bezpečnostní hrozba, zejména u tak špatných distribucí jako je Ubuntu. Protože si Ubuntu libuje v zastaralém softwaru, celý problém s automatickým spouštěním démonů se tím ještě zhoršuje. Pokud nějaký uživatel nechápe rozdíl mezi (1) instalací softwaru, (2) automatickým spouštěním démona při startu a (3) manuálním spouštěním démona, raději by neměl být uživatelem a měl by místo toho třeba pěstovat tulipány. Ubuntu v takovém případě nic neřeší.
plus deset
Tiskni
Sdílej: