OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Člověk by měl pracovat na pozici, která odpovídá jeho schopnostem a znalostem. Když chce lepší pozici, musí na svých schopnostech a znalostech zapracovat. Takhle jednoduché to je. Hledání „nejefektivnější“ cesty zavání jakýmsi oportunismem, který podle mého mínění zasluhuje kopanec do prdele, nikoliv lepší pozici.
Zdravím, u nás v práci došlo k malé komplikaci a sice, že nám byl vnucen jako OS Linux.Vedení, které si ve firmě vynutí používání OS Linux, bych si začal vážit, jako velmi inteligentních lidí a radoval bych se z toho, v jaké firmě to dělám. Zbytek příjde sám.
Jsi uzivatel a nepotrebujes znat spravu systemu, respektive ani nesmis.To je ftip ne?
Nasadili nam v praci linux, tak sa potrebujem rychlo naucit linux.
Nasadili mi v praci noveho sefa anglicana, tak sa rychlo potrebujem naucit po anglicky
To zas nie je az take jednoduche. Linux je velmi siroky pojem. S linuxom mozes pracovat ako syst. admin, sietovy admin, programator, DB admin atd .... tych pozicii moze byt strasne vela.
Ja som sa slinuxom stretol prvy krat asi v roku 2000,1,2 (presny rok neviem) a kamarat mi doniesol 3xCD s mandrake za 100 SK (povedal, ze platim len za CD a za napalenie). Cely stastny som si to nainstaloval, ale videl som, ze mi to nejak nejde tak som sa vratil k MS win xp. Vzdy ma to ale pritahovalo a ked som mal uz DSL tak som zacal skusat rozne distra, nebolo ich vela a vyberal som si skor jednoduchsie. Samozrejme som googlil rozne navody, manualy, tutorialy a vela som cital o linuxe a vela som aj skusal.
Asi v roku 2005 som sa zo susedmi dohodol, ze si spravime malu LAN cca 10 PC. Tak som kupil switch, kable (lanka) a zacali sme po ulici tahat kable :) ked sme to pospajali, tak som zhanal riesenie ako pripojit siet na NET (vtedy som mal usb modem). Musel som si kupit modem a ako router mi odporucili aby som si kupil stary PC nejaky intel PII-PIII s dvoma sietovkami a dal tam freebsd (pfsence). Tak som tak ucinil a islo to celkom pekne, konfiguracia bola cez web, ale PC ma predsa vacsiu spotrebu, tak som sa dostal k RB a mikrotiku. PC mi tak ostal lezat, tak som si povedal ze z neho spravim server. Myslim, ze v tom case bol ubuntu server 8.04 tak som ho nahodil a postupne som tam pridaval sluzby. Ten server teraz uz bezi asi 7 rokov 24/7/365 a vymenil som v nom len jeden fan na zdroji.
Ono nahodit nejaku sluzbu cez apt-get neni problem a zeditovat nejaky config deto, dolezite je pochopit danu problematiku. Dolezite je vediet co potrebujem robit a ako to urobit aby to bolo dobre. Pri roznych komplikaciach som sa obracal na toto forum a vzdy mi bolo poradene, su tu neskutocny kumaci, ktori toho hodne vedia a chcu poradit aj bez naroku na honorar.
Ja sa povazujem v linuxe za zaciatocnika, chel by som si na svojom servery este nejake tie sluzby rozbehnut, napr. DNS, VPN server a pod... ale uz sa na to necitim.
Chcem odkazat tazatelovy, aby vela vela cital a hlavne aby to skusal, ak si nieco precitas, musis to aj realne vyskusat, inak sa to nenaucis a nebudes tomu rozumiet. O linuxe existuje neskutocne vela manualov a su aj v cestine. Treba sa tomu venovat denne, nie raz za 2 tyzdne.
Ja uz bohuzial nemam tolko casu sa venovat linuxu, ale aspon po veceroch a cez vikendy sa snazim.
Momentalne sa snazim rozbehnut na linuxe DVB-S2 kartu Sky Star HD2 (lebo uz len ta karta ma brzdi k uplnemu odstaveniu MS) ale nejak sa mi nedari vid
http://www.abclinuxu.cz/poradna/linux/show/391092
Ale linuxovy priatelia nejak na mna zabudli a neviem si s tym rady :)
Ono nahodit nejaku sluzbu cez apt-get neni problem
To je problém. Ukazuje to, že Ubuntu je od základu špatná distribuce. Instalace balíčku musí být zcela oddělená od povolení či zákazu spouštění služby při startu a od okamžitého spuštění či zastavení služby. Ubuntu spojuje tyto tři zcela odlišné dvojice úkonů do jedné dvojice, což je matoucí a nebezpečné.
To je jeden nesmysl za druhým. Zaprvé, důvod, proč si instaluju nějaký balíček, je čistě moje věc a distribuce nemá co kecat do toho, kdy se příslušný balíček použije nebo spustí. Například můžu mít HTTP server pro občasné hackování webových aplikací a nechci, aby mi tento server automaticky a bez mého vědomí běžel. Stejnou úvahu lze aplikovat na spoustu dalších služeb. Můžu chtít baliček třeba jen proto, abych se mohl podívat na jeho konfigurační soubory. Distribuce mi nemá co rozkazovat, co si mám spustit a co ne. Zadruhé, každý démon v implicitní konfiguraci, který na počítači nic netušícího uživatele běží, může být potenciální bezpečnostní hrozba, zejména u tak špatných distribucí jako je Ubuntu. Protože si Ubuntu libuje v zastaralém softwaru, celý problém s automatickým spouštěním démonů se tím ještě zhoršuje. Pokud nějaký uživatel nechápe rozdíl mezi (1) instalací softwaru, (2) automatickým spouštěním démona při startu a (3) manuálním spouštěním démona, raději by neměl být uživatelem a měl by místo toho třeba pěstovat tulipány. Ubuntu v takovém případě nic neřeší.
plus deset
Tiskni
Sdílej: