Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
stáhnu třeba virtualbox a windows dám do něj
Pokud má OEM verzi Windows (tedy vázanou na určitý konkrétní hardware/počítač), tak tady by mohl narazit (licence Windows).
náročnější kancelářskou práciNěkdy bych si rád nechal vysvětlit, co to je. Moje kvalifikace zahrnuje leccos od práce s lidmi přes správu systémů až po vývoj software, ale kancelářskou práci jsem nikdy pořádně nepochopil a náročnější kancelářská práce je něco, co jde úplně mimo moji představivost.
převrácenou nevidíš žádnou, protože tento pdf udělal MSexec. Ale když jsem to dělal v LO, tak ten mi převracel šipky z leva doprava. V příloze vidíš na listu dvě převrácenou šipku
`chovy`.`id_chovu` -> `inzeraty`.`id_ch`Koukám a taky e převrátila
`foto`.`id_u` -> `USER`.`id`Jestli to chceš pochopit, tak musíš začít přemýšlet jako BFU. Jinak to nepochopíš nikdy.Přemýšlet jako klasický BFU (domácí uživatel) mi vzhledem k praxi nedělá velký problém. Jenže ač se běžně setkávám s kancelářskými lidmi, což je podle mě trochu jiný druh uživatele než klasický BFU, do tajů jejich práce mě běžně nezasvěcují.
Ti 3 dokáží používat i nějaké vzorce,Chápu to tak, že běžný absolvent střední (možná i základní) školy může zvládnout vzorce prostým naučením se jazyka, ve kterým se píšou. Čirou náhodou jsem to s pár lidmi řešil a nevypadalo to, že by měli nějaký zásadní problém to pochopit.
vědí co je to kontingenční tabulka,Osobně jsem tento pojem nikdy nepoužíval, jenom jsem si párkrát našel co to je a znovu zapomněl, konceptuálně mi to nepřipadá nijak zvlášť komplikované, ale skutečně neznám použití ani v kontextu Excelu ani v kontextu již zmíněné kancelářské práce.
co jsou to makraPráci s makry považuju za disciplínu na pomezí programování. Tvorba komplexnějších systémů maker už je z mého pohledu na úrovni tvorby software (v rámci dobře definovaného frameworku) a bylo by mi divné, kdyby člověk s touto schopností nebyl stejně dobře schopný naskriptovat si něco třeba v Pythonu, pokud by k tomu měl motivaci.
a dokáží s pomocí nástrojů co sw poskytuje udělat opravdu slušné tabulky.Nemám nejmenší ponětí, co si pod pojmem opravdu slušné tabulky představit. Já osobně si pod pojmem tabulka představuju dvourozměrný seznam dat, což podle mě vcelku primitivní (ač velmi užitečná) struktura. Osobně na mě míchání dat a programového kódu působí poněkud nešikovně.
Jak říkám, pokud nebudeš přemýšlet jako BFU, tak to nepochopíš.Obávám se, že zaměňuješ BFU (přirozený stav člověka, který nedisponuje hlubšími znalostmi hardware a software) a experta na náročnější kancelářskou práci. Podle mě se tyto typy lidí projevují značně odlišně. Už jenom tím, že BFU lze ledacos vysvětlit, zatímco expert sám o sobě typicky předpokládá, že má pravdu.
Nevím, zda to pořád platí, ale může být třeba nechat určitý prostor mezi MBR a první primární jednotkou volný (nepřiřazený žádnému (primárnímu) oddílu). Tedy, pokud se bude používat Grub 2 k zavádění OS.
spoustu věcí musím dělat ručně
Aspoň se víc naučíš. Protože vidíš aspoň víc pod pokličku. Člověk by měl začít používat klikátka až potom, co pochopil, co se skrývá pod pokličkou.
To asi myslíš člověka, který plánuje dělat kariéru v IT.
Vůbec ne. Člověk přece může "vidět pod pokličku", i když nehodlá dělat kariéru v IT.
Protože pokud to myslíš obecně, tak je to velmi nebezpečná teorie
Nemyslím to obecně. Konkrétně jsem měl na mysli Arch Linux.
Neberte mě tolik vážně, on je pátek, odpoledne, k tomu to horko...
Asi tak. 
Podle mne se píše rok 2014 a dualbootu už dávno odzvonilo. Je doba virtualizace...
Jenom je potřeba si pohlídat, jakou licenci (Windows) mám zakoupenou, resp. jakou si mám koupit. Virtualizovat GNU/Linux ve Windows je zpravidla licenčně v pořádku, opačně to tak být nemusí (OEM verze/licence).
A kde bereš tu jistotu, že se ti v Linuxu nemůže stát něco podobného? Příklad: Někdo hackne server a upraví zdrojové kódy programu (programů), které tento server poskytuje ke stažení. Samozřejmě autoři mají zálohy takových zdrojových kódů, resp. poznají, že zdrojové kódy někdo změnil (kontrolní součet, elektronický podpis). Ale než si toho všimnou, tak už si může takové zdrojáky stáhnout spousta lidí. A ruku na srdce: Kontroluješ kompletně zdrojáky na výskyt "malware"?
A ještě bych naťuklnul jednu věc. Hodně distribucí poskytuje podepsané balíčky. Jenže jak můžeš takto podepsanému balíčku věřit? Dobře, někdo jej podepsal, to je fakt. Ale znáš toho tvůrce balíčku/ů osobně? Můžeš mu důvěřovat? Většinou víš prdlajs, takže ti nezbývá nic jiného, než předpokládat, že snad je to v pořádku. Takže v podstatě jediná jistota je ta, že kompletně pročteš zdrojové kódy všech programu/ů. Ale zajímalo by mě, kolik lidí tohle dělá. (Nebo takovou jistotou je napsat veškeré zdrojové kódy všech programů sám
)
Tiskni
Sdílej: