Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 20 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Desktopové prostředí Cinnamon, vyvíjené primárně pro distribuci Linux Mint, dospělo do verze 6.0. Seznam změn obsahuje především menší opravy a v říjnovém přehledu novinek v Mintu avizovanou experimentální podporu Waylandu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzích 2.2.2 a 2.1.14. Přináší důležitou opravu chyby vedoucí k možnému poškození dat.
V ownCloudu byly nalezeny tři kritické zranitelnosti: CVE-2023-49103, CVE-2023-49104 a CVE-2023-49105 s CVSS 10.0, 8.7 a 9.8. Zranitelnost CVE-2023-49103 je právě využívána útočníky. Nextcloudu se zranitelnosti netýkají.
I letos vychází řada ajťáckých adventních kalendářů. Programátoři se mohou potrápit při řešení úloh z kalendáře Advent of Code 2023. Pro programátory v Perlu je určen Perl Advent Calendar 2023. Zájemci o UX mohou sledovat Lean UXmas 2023. Pro zájemce o kybernetickou bezpečnost je určen Advent of Cyber 2023…
Byla vydána verze 2.12 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 23.11 Topi. Přehled novinek v Changelogu.
Po 4 měsících vývoje byla vydána nová verze 4.2 multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube.
Byla vydána nová stabilní verze 23.11 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Tapir. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) upozorňuje na hrozbu spojenou s používáním mobilní aplikace WeChat a její čínské verze Weixin (dále jen WeChat). Ta sbírá velký objem uživatelských dat, a právě to by – v kombinaci se způsobem jejich sběru – mohlo sloužit k přesnému zacílení kybernetických útoků.
stáhnu třeba virtualbox a windows dám do něj
Pokud má OEM verzi Windows (tedy vázanou na určitý konkrétní hardware/počítač), tak tady by mohl narazit (licence Windows).
náročnější kancelářskou práciNěkdy bych si rád nechal vysvětlit, co to je. Moje kvalifikace zahrnuje leccos od práce s lidmi přes správu systémů až po vývoj software, ale kancelářskou práci jsem nikdy pořádně nepochopil a náročnější kancelářská práce je něco, co jde úplně mimo moji představivost.
převrácenou nevidíš žádnou, protože tento pdf udělal MSexec. Ale když jsem to dělal v LO, tak ten mi převracel šipky z leva doprava. V příloze vidíš na listu dvě převrácenou šipku
`chovy`.`id_chovu` -> `inzeraty`.`id_ch`Koukám a taky e převrátila
`foto`.`id_u` -> `USER`.`id`Jestli to chceš pochopit, tak musíš začít přemýšlet jako BFU. Jinak to nepochopíš nikdy.Přemýšlet jako klasický BFU (domácí uživatel) mi vzhledem k praxi nedělá velký problém. Jenže ač se běžně setkávám s kancelářskými lidmi, což je podle mě trochu jiný druh uživatele než klasický BFU, do tajů jejich práce mě běžně nezasvěcují.
Ti 3 dokáží používat i nějaké vzorce,Chápu to tak, že běžný absolvent střední (možná i základní) školy může zvládnout vzorce prostým naučením se jazyka, ve kterým se píšou. Čirou náhodou jsem to s pár lidmi řešil a nevypadalo to, že by měli nějaký zásadní problém to pochopit.
vědí co je to kontingenční tabulka,Osobně jsem tento pojem nikdy nepoužíval, jenom jsem si párkrát našel co to je a znovu zapomněl, konceptuálně mi to nepřipadá nijak zvlášť komplikované, ale skutečně neznám použití ani v kontextu Excelu ani v kontextu již zmíněné kancelářské práce.
co jsou to makraPráci s makry považuju za disciplínu na pomezí programování. Tvorba komplexnějších systémů maker už je z mého pohledu na úrovni tvorby software (v rámci dobře definovaného frameworku) a bylo by mi divné, kdyby člověk s touto schopností nebyl stejně dobře schopný naskriptovat si něco třeba v Pythonu, pokud by k tomu měl motivaci.
a dokáží s pomocí nástrojů co sw poskytuje udělat opravdu slušné tabulky.Nemám nejmenší ponětí, co si pod pojmem opravdu slušné tabulky představit. Já osobně si pod pojmem tabulka představuju dvourozměrný seznam dat, což podle mě vcelku primitivní (ač velmi užitečná) struktura. Osobně na mě míchání dat a programového kódu působí poněkud nešikovně.
Jak říkám, pokud nebudeš přemýšlet jako BFU, tak to nepochopíš.Obávám se, že zaměňuješ BFU (přirozený stav člověka, který nedisponuje hlubšími znalostmi hardware a software) a experta na náročnější kancelářskou práci. Podle mě se tyto typy lidí projevují značně odlišně. Už jenom tím, že BFU lze ledacos vysvětlit, zatímco expert sám o sobě typicky předpokládá, že má pravdu.
Nevím, zda to pořád platí, ale může být třeba nechat určitý prostor mezi MBR a první primární jednotkou volný (nepřiřazený žádnému (primárnímu) oddílu). Tedy, pokud se bude používat Grub 2 k zavádění OS.
spoustu věcí musím dělat ručně
Aspoň se víc naučíš. Protože vidíš aspoň víc pod pokličku. Člověk by měl začít používat klikátka až potom, co pochopil, co se skrývá pod pokličkou.
To asi myslíš člověka, který plánuje dělat kariéru v IT.
Vůbec ne. Člověk přece může "vidět pod pokličku", i když nehodlá dělat kariéru v IT.
Protože pokud to myslíš obecně, tak je to velmi nebezpečná teorie
Nemyslím to obecně. Konkrétně jsem měl na mysli Arch Linux.
Neberte mě tolik vážně, on je pátek, odpoledne, k tomu to horko...
Asi tak.
Podle mne se píše rok 2014 a dualbootu už dávno odzvonilo. Je doba virtualizace...
Jenom je potřeba si pohlídat, jakou licenci (Windows) mám zakoupenou, resp. jakou si mám koupit. Virtualizovat GNU/Linux ve Windows je zpravidla licenčně v pořádku, opačně to tak být nemusí (OEM verze/licence).
A kde bereš tu jistotu, že se ti v Linuxu nemůže stát něco podobného? Příklad: Někdo hackne server a upraví zdrojové kódy programu (programů), které tento server poskytuje ke stažení. Samozřejmě autoři mají zálohy takových zdrojových kódů, resp. poznají, že zdrojové kódy někdo změnil (kontrolní součet, elektronický podpis). Ale než si toho všimnou, tak už si může takové zdrojáky stáhnout spousta lidí. A ruku na srdce: Kontroluješ kompletně zdrojáky na výskyt "malware"?
A ještě bych naťuklnul jednu věc. Hodně distribucí poskytuje podepsané balíčky. Jenže jak můžeš takto podepsanému balíčku věřit? Dobře, někdo jej podepsal, to je fakt. Ale znáš toho tvůrce balíčku/ů osobně? Můžeš mu důvěřovat? Většinou víš prdlajs, takže ti nezbývá nic jiného, než předpokládat, že snad je to v pořádku. Takže v podstatě jediná jistota je ta, že kompletně pročteš zdrojové kódy všech programu/ů. Ale zajímalo by mě, kolik lidí tohle dělá. (Nebo takovou jistotou je napsat veškeré zdrojové kódy všech programů sám )
Tiskni
Sdílej: