Dotaz: daňově uznatelný příspěvek na OSS projekt?

[PePicka]

Může být přípěvek nějakému OSS Linuxovému projektu (v zahraničí, platba např. přes PayPal) od OSVČ započten jako daňově uznatelný náklad? Jednalo by se nejspíš o pár kopějek, ale každá úspora dobrá.
(pokud se sem tenhle dotaz nehodí, prosím o patřičné nasměrování. Ale člověk z berňáku neví/doporučil dotaz v těchto kruzích, a já doufám, že už to tu také někdo řešil ;)

Odpovědi

[mrtn]

IMHO ano, sám jsem před nějakou dobou přispíval na jeden projekt v Německu.

Důležité je doložit, že je to na neziskové účely, takže pozor na to, kdo je vlastně příjemce platby.

U mne to bylo občanské sdružení, tak jsem si pečlivě vytiskl jejich stanovy.

Potvrzení o platbě s krátkým komentářem jsem podával s daňovým přiznáním jako přílohu.

Žádná kontrola nepřišla, takže to si bylo OK

[PePicka]

V tom Vašem případě to snad obhajitelné je. Ale typické menší projekty, kde je pár vývojářů bůhví odkud pod nějakým nickem, nějaké stanovy nebo adresa neexistuje, akorát mají na webu žádost o příspěvek směřující někam na platbu přes PayPal - tam se mi to zdá hodně sporné. Při kvalitě našich zákonů bych spíš věřil legálnosti tunelování čehokoliv než že projde nějaká takováhle platba. Ale nevyznám se v tom. tak proto se ptám. Díky za ohlas, nevíte někdo něco konkrétnějšího?

[MilanK]

spíše než daňově uznatelný náklad by se jednalo o nezdanitelnou část základu daně, což ve výsledku může, ale nemusí být totéž.

Fyzickým osobám lze darovat též, ale účel je značně zúžen (škola, zdr. péče, útulky).

§15 ZDP:

(1) Od základu daně lze odečíst hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého ... právnickým osobám se sídlem na území České republiky ... a to na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost ... pokud úhrnná hodnota bezúplatných plnění ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. ... V úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně.

...

Ustanovení tohoto odstavce se použije i pro bezúplatné plnění poskytnuté právnickým ... osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie než České republiky a dále na území Norska nebo Islandu, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky stanovené tímto zákonem.

Mám pocit, že podpora projektů čistě proto, že se jedná o OSS, nestačí pro odečet od základu daně.

Osobně si nedovedu představit, že bych věnoval peníze projektu GIMP a tvrdil, že se jedná o výzkumnou a vývojovou činnost.

Snad jedině v případě, kdybych vymezil účel na vymyšlení a implementaci úplně nového algoritmu na zkrášlení mých fotek. Ale FOSS obvykle (čest výjimkám!) dohání komerční sféru, to asi výzkum nebude.

[PePicka]

Hm, díky, tak to je asi jasné. Holt omezit radovánky a platit ze svého. A doufat, že to piráti třeba změní. Docela by mne zajímalo, jak je to s možností podpory v jiných evropských státech

[MilanK]

To moc nevím, ale například projekt darktable důsledně odmítá přijímat příspěvky kvůli daňovým dopadům a administrativě. Jádro vývojářů jsou tuším naši západní sousedé.

Ono je to totiž oboustranná záležitost - i příjemce musí řešit, zda je to příjem osvobozený či nikoliv.

P.S. Osobně dary pro FOSS neuplatňuji.

[Ondrej Santiago Zajicek]

IMHO organizace zastresujici rozvoj OSS software muze spadad pod podporu kultury (z vyse zminenych bodu).

Pokud by melo jit o dar fyzicke osobe, tak je nejspis nejjednodussi, aby ti to prijemce vyfakturoval jako konzultaci.

[xkucf03]

IMHO by se to za výzkum/vývoj požadovat dalo, ale hlavně spíš bude problém s darováním do zahraničí - hodně takových organizací sídlí třeba v USA. Např. FSF nebo EFF u darů píší, že si je můžeš odečíst z daní, ale právě v USA, jinde to asi nejde. A např. FSFE můžeš přispět a odečíst si to z daní, pokud sídlíš v Německu, Nizozemí nebo Švýcarsku.

Nejschůdnější asi bude darovat ze svého zisku a pak udělat daňovou optimalizaci někde jinde.

[Filip Jirsák]

Jako náklad určitě ne (náklady jsou výdaje nutné k dosažení a udržení zisku). Mohl by to být dar, ale příjemcem musí být právnická osoba v EU a měl byste mít o daru nějaký doklad (darovací smlouva, potvrzení), ze kterého bude jasný účel daru (a bude to některý z těch uvedený v zákoně).

[petr]

+1

[jehovista]

Proc by to nemohl byt naklad? Jestli ten software pouziva k vytvareni zisku a prispeje na vyvoj(a ocekava ze s dalsi verzi se mu vynalozene naklady vrati)? Kdyz muze byt uznatelnym nakladem treba nakup reklamnich predmetu, tak proc ne tohle? Nejsem danovy urednik, ani pravnik, ale prijde mi to dle selskeho rozumu v poradku.

[xkucf03]

Kdyby to byl tvůj náklad, tak by to druhá strana (nadace/vývojář) měla vést jako svůj výnos a měla by z toho (po odečtení zase svých nákladů) zaplatit daně.

[jehovista]

Takze nemuzes koupit nic od neziskovky?

[xkucf03]

Koupit můžeš - i neziskovka může v podstatě podnikat (neměla by to být její hlavní činnost) a fakturovat, jen musí podat daňové přiznání a zaplatit z těchto svých výnosů daně (zatímco ze členských příspěvků nebo darů ne).

[jehovista]

To uz ale resime druhou stranu, ktera nas podle me v teto diskuzi nezajima. Dostanes od nich prijmovy doklad a ja nechapu, proc by tento doklad nemohl jit do nakladu. Je mi jasne, ze tam nemuze jit treba sponzorsky prispevek pro fotbalovy klub, ale tady se jedna o prispevek na vyvoj nastroje slouziciho k zisku.

[xkucf03]

Dostanes od nich prijmovy doklad a ja nechapu, proc by tento doklad nemohl jit do nakladu.

Protože příjem/výdaj a výnos/náklad není totéž. Navíc dar by neměl být "něco za něco" - to bys mohl v obchodě darovat peníze a oni by ti darovali zboží

[jehovista]

Porad nevidim duvod, proc by to nemohl byt naklad.

[Ondrej Santiago Zajicek]

Pokud vim, tak u neziskovek se prijate dary bezne uctuji jako vynosy.

[Šimon]

+1

[Filip Jirsák]

Náklad je výdaj nutný k dosažení nebo udržení zisku. Pokud ten software používá a ten software by byl úplně stejný i bez jeho daru, zjevně to není nutný výdaj. Něco jiného by bylo, pokud by si u vývojářů objednal nějakou novou funkci a zaplatil za její vývoj. To by náklad mohl být, ale pak už to zase není postup „někomu přispěju“, ale standardní objednávka služby a faktura, dohoda o provedení práce, smlouva o dílo apod.

[jehovista]

Co kdyz vyvojari reknou, ze prestanou software podporovat pokud se nevybere dost penez na prispevcich? Pak to je vydaj nutny k udrzeni zisku? Nebo mohou mit treba prispivatele moznost vyjadrit se k tomu, co se ma dat do dalsi verze.