Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V koši mi zůstávají nějaké soubory, kterých se nemohu zbavit. Rád bych prohnal nad domovskou složkou fsck, ale složka je zašifrována pomocí LUKS/dm-crypt (standartní řešení navolené při instalaci openSuse).
Pokud uživatelský účet odhlásím a přihlásím se jako root a pokusím se kontejner připojit pomocí:
cryptsetup luksOpen /home/image.img my_home
zadám správné heslo (login do KDE funguje korektně), tak dostanu:
No key available with this passphrase.
Zkoušel jsem i variantu:
cryptsetup luksOpen --key-file /home/image.key /home/image.img my_home
ale to také nikam nevede:
No key available with this passphrase.
Nevíte jak připojit manuálně kontejner, abych mohl provést fsck?
Řešení dotazu:
LUKS jsem sice nikdy nepoužíval a neznám jeho vlastnosti, ale pokud stojí na dm-crypt, mělo by stačit jej standardně připojit (pokud to ještě lze), a vypsat si parametry:
dmsetup table jméno_zařízení --showkeys
Jméno zařízení lze případně vynechat, potom jsou vypsána všechna zařízení. Příkaz vypíše zejména šifrovací klíč, počáteční sektor a jejich počet, případně další parametry, které potom lze podstrčit příkazu dmsetup create, kterým lze vytvořit dešifrované, leč nepřipojené zařízení, které pak lze prověřit pomocí fsck.
--key-file, tak se mě nezeptá ani na heslo a objeví se:
No key available with this passphrase.
pam_mount. Popis konfigurace a nastavení, když si to děláš sám, je třeba tady nebo nebo tady. Je třeba projít konfiguráky a zjistit, co vlstně implicitní řešení v distribuci dělá. Obvykle by mělo poslat do cryptsetup přímo heslo, ale možná je možné upravit login, tak aby se posílalo něco co se z hesla vypočte, třeba hash. Nicméně v konfiguacích pam_mount by se to, co se děje, mělo najít. Osobně právě na openSUSE používám pravě pam_mount pro připojení datového disku (nastaveno podle posledního z odkazů pro arch) a vše funguje jak má.
(samozřejmě pro mountování crypted volume žádný uživatel se neuvádí, podstatné je jen heslo ke klíči.)
Ještě by mohlo být jednodušší zjistit, jestli se při odhlášení uživatele ten cryptovaný volume odpojuje. tedy lognout se třeba na prvním terminálu na roota. v grafice se lognout jako uživatel, rootem zkusit otevřít nějaký soubor na tom cryptovaném volume, aby se systém trochu bránil proti jednoduchému odmoutování, pak odhlásit uživatele, a jestli cryptovaný fs zůstane, tak ho odmoutovat a na /dev/mapper/crypted_vol provést fsck.
openssl aes-256-ecb -d -in /home/image.key | cryptsetup luksOpen /home/image.img my_home
sifra suse ale muze bejt jina no, vono jich tolik neni a heslo znas :) jeste by to mohlo byt zasifrovany gnupg misto openssl
openssl aes-256-cbc -d -in /home/image.key | cryptsetup luksOpen /home/image.img my_home
Tiskni
Sdílej: