Google a Canonical společně oznámili možnost běhu aplikací postavených na Flutteru (Wikipedie) také na Linuxu. Na Linuxu lze tyto grafické aplikace také přímo vyvíjet. Současně byla představena pomocí Flutteru vytvořená aplikace pro správu kontaktů Flokk. Ukázka aplikace běžící na Ubuntu na YouTube. Flutter SDK i Flokk jsou již k dispozici také jako Snap balíčky na Stapcraftu.
Google na svém blogu věnovanému open source představil novou organizaci Open Usage Commons. Cílem této organizace je rozšířit filozofii a definici open source také na ochranné známky projektů. První tři zapojené projekty jsou Angular, Gerrit a Istio. Více v často kladených otázkách (FAQ).
Společnost NVIDIA oficiálně vydala verzi 11.0 toolkitu CUDA (Wikipedie) umožňujícího vývoj aplikací běžících na jejich grafických kartách. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána verze 6 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek a diskuse v diskusním fóru. Poznámky k vydání na GitHubu. Videoukázky na YouTube.
MojeFedora.cz informuje, že souborový systém Btrfs míří do desktopové Fedory. Návrh na změnu výchozího souborového systému z Ext4 na Btrfs včera schválilo FESCo a vrátilo ho k finálnímu schválení pracovní skupině kolem edice Workstation. Tam se zamítnutí nepředpokládá, takže se nyní řeší ne jestli, ale kdy ke změně dojde.
Společnost SUSE kupuje společnost Rancher Labs. Společnost Rancher Labs je známá mimo jiné svou platformou Rancher pro řízení Kubernetes.
Byla vydána verze 2.6.0 svobodného multiplatformního správce hesel KeePassXC (Wikipedie). Jedná se o komunitní fork správce hesel KeePassX s řadou vylepšení.
Po téměř sedmi letech byla vydána nová verze 0.4 aplikace Getting Things GNOME! (GTG). Jedná se o osobní organizátor úkolů a seznamů TODO pro GNOME inspirovaný metodou organizace práce Getting Things Done (GTD). Prezentace GTG na YouTube. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Balíček ve formátu Flatpak na Flathubu.
Novinky na stránkách linuxové distribuce Gentoo upozorňují na oficiální obrazy Gentoo pro Docker a novou verzi tarballu s Gentoo pro Android.
Sdružení NIX.CZ představilo svůj první open source projekt. Jedná se o nástroj Bird Spy. Hlavním cílem Bird Spy je sledování stavu jednotlivých route serverů a vyhodnocování provozních údajů, především pro potřeby monitoringu. Sekundárním cílem je potom umožnit členům a zákazníkům vzdálený náhled na propojování v rámci platformy NIX.CZ.
Vhodný by byl Thunderbird.
POP3 je fosilní prehistorická minulost. Překvapuje mě, že se to ještě nedávno někde používalo. 
IMAP není určený k tomu, aby se pracovalo s nějakými lokálními složkami. Složky jsou vždy na serveru a basta. V mailovém klientovi se dá samozřejmě nastavit, aby si kopie zpráv synchronizoval lokálně pro offline přístup, ale kopírování do nějakých lokálních složek je zkrátka zlo, protože takové uspořádání zpráv potom existuje jen na jednom počítači, zatímco z kteréhokoliv dalšího IMAP klienta (tablet, mobil, jiné počítače) nebude viditelné. To je špatně z hlediska zálohování a synchronizace mezi zařízeními.
Opera je closed-source blob, proto je nejlepší se se stížnostmi na její fungování obracet přímo na výrobce.
POP3 pořád ještě nabízí např. centrum.cz nebo seznam.cz.Vhodný by byl Thunderbird.
POP3 je fosilní prehistorická minulost. Překvapuje mě, že se to ještě nedávno někde používalo.
To je na mě trošku silné vyjádření. Chápu výhody IMAP, ale taky bych čekal, že si můžu některé zprávy jednoduše zazálohovat a ze serveru smazat. Tohle Opera patrně neumí, Předpokládám, že Thunderbird ano.IMAP není určený k tomu, aby se pracovalo s nějakými lokálními složkami. Složky jsou vždy na serveru a basta. V mailovém klientovi se dá samozřejmě nastavit, aby si kopie zpráv synchronizoval lokálně pro offline přístup, ale kopírování do nějakých lokálních složek je zkrátka zlo, protože takové uspořádání zpráv potom existuje jen na jednom počítači, zatímco z kteréhokoliv dalšího IMAP klienta (tablet, mobil, jiné počítače) nebude viditelné. To je špatně z hlediska zálohování a synchronizace mezi zařízeními.
Thunderbird má jakési lokální složky, kam se dají kopírovat zprávy. Pravděpodobně tedy umožňuje zkopírovat si zprávy z IMAP serveru do těchto lokálních složek (což je ovšem jiný proces než automatické udržování lokálních kopií IMAP složek pro offline použití). Pokud se nepletu, v dobách POP3 se všechny zprávy kopírovaly do lokálních složek podobného typu, protože obousměrná synchronizace se serverem neexistovala.
Zprávy se dají z Thunderbirdu samozřejmě ukládat taky jako soubory (.eml), což je sice nejméně pohodlné řešení, ale zprávy jsou pak ve formátu, který přečte v podstatě každý E-mailový klient (a leckdy i člověk) — nejsou pak tedy ve formátu specifickém pro Thunderbird.
Smysl mazání zpráv (pouze) ze serveru mi uniká. Nikdy jsem žádný mail nesmazal (samozřejmě kromě SPAMu), protože k tomu zkrátka nemám důvod. Mám tu zkušenost, že dostupná kapacita disků narůstá nesrovnatelně rychlejším tempem než velikost mé mailové schránky. Kromě toho schránku nikdy nemám na lokálním disku a mám ji právě jenom na serveru, aby z pohledu všech mých zařízení vypadala vždy stejně.
Řekl bych, že sice možná ještě spousta poskytovatelů nabízí POP3, ale že neexistuje poskytovatel, který by nabízel pouze POP3, tj. který by nepodporoval IMAP. Mrtvolu zvanou POP3 už není důvod udržovat při životě. Když jsem před cca 10 lety uváděl do provozu svůj mailový server, rozhodl jsem se tenkrát, že podpora POP3 tam už od začátku zkrátka nebude.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
22.10.2014 11:39