Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Vhodný by byl Thunderbird.
POP3 je fosilní prehistorická minulost. Překvapuje mě, že se to ještě nedávno někde používalo. 
IMAP není určený k tomu, aby se pracovalo s nějakými lokálními složkami. Složky jsou vždy na serveru a basta. V mailovém klientovi se dá samozřejmě nastavit, aby si kopie zpráv synchronizoval lokálně pro offline přístup, ale kopírování do nějakých lokálních složek je zkrátka zlo, protože takové uspořádání zpráv potom existuje jen na jednom počítači, zatímco z kteréhokoliv dalšího IMAP klienta (tablet, mobil, jiné počítače) nebude viditelné. To je špatně z hlediska zálohování a synchronizace mezi zařízeními.
Opera je closed-source blob, proto je nejlepší se se stížnostmi na její fungování obracet přímo na výrobce.
POP3 pořád ještě nabízí např. centrum.cz nebo seznam.cz.Vhodný by byl Thunderbird.
POP3 je fosilní prehistorická minulost. Překvapuje mě, že se to ještě nedávno někde používalo.
To je na mě trošku silné vyjádření. Chápu výhody IMAP, ale taky bych čekal, že si můžu některé zprávy jednoduše zazálohovat a ze serveru smazat. Tohle Opera patrně neumí, Předpokládám, že Thunderbird ano.IMAP není určený k tomu, aby se pracovalo s nějakými lokálními složkami. Složky jsou vždy na serveru a basta. V mailovém klientovi se dá samozřejmě nastavit, aby si kopie zpráv synchronizoval lokálně pro offline přístup, ale kopírování do nějakých lokálních složek je zkrátka zlo, protože takové uspořádání zpráv potom existuje jen na jednom počítači, zatímco z kteréhokoliv dalšího IMAP klienta (tablet, mobil, jiné počítače) nebude viditelné. To je špatně z hlediska zálohování a synchronizace mezi zařízeními.
Thunderbird má jakési lokální složky, kam se dají kopírovat zprávy. Pravděpodobně tedy umožňuje zkopírovat si zprávy z IMAP serveru do těchto lokálních složek (což je ovšem jiný proces než automatické udržování lokálních kopií IMAP složek pro offline použití). Pokud se nepletu, v dobách POP3 se všechny zprávy kopírovaly do lokálních složek podobného typu, protože obousměrná synchronizace se serverem neexistovala.
Zprávy se dají z Thunderbirdu samozřejmě ukládat taky jako soubory (.eml), což je sice nejméně pohodlné řešení, ale zprávy jsou pak ve formátu, který přečte v podstatě každý E-mailový klient (a leckdy i člověk) — nejsou pak tedy ve formátu specifickém pro Thunderbird.
Smysl mazání zpráv (pouze) ze serveru mi uniká. Nikdy jsem žádný mail nesmazal (samozřejmě kromě SPAMu), protože k tomu zkrátka nemám důvod. Mám tu zkušenost, že dostupná kapacita disků narůstá nesrovnatelně rychlejším tempem než velikost mé mailové schránky. Kromě toho schránku nikdy nemám na lokálním disku a mám ji právě jenom na serveru, aby z pohledu všech mých zařízení vypadala vždy stejně.
Řekl bych, že sice možná ještě spousta poskytovatelů nabízí POP3, ale že neexistuje poskytovatel, který by nabízel pouze POP3, tj. který by nepodporoval IMAP. Mrtvolu zvanou POP3 už není důvod udržovat při životě. Když jsem před cca 10 lety uváděl do provozu svůj mailový server, rozhodl jsem se tenkrát, že podpora POP3 tam už od začátku zkrátka nebude.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
22.10.2014 11:39
