Před dvěma lety se Andrew Kelley rozhodl naplno věnovat se svému koníčku, tj. vývoji open source programovacího jazyka Zig (GitHub). Opustil své dobře placené místo v OkCupid a vytvořil si účet na Patreonu. Včera představil nadaci Zig Software Foundation zastřešující propagaci a další vývoj tohoto programovacího jazyka. Podpořit ji lze na GitHub Sponsors (aktuálně 66 % z měsíčního cíle 8 600 $).
Byla vydána verze 2.0.10 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Nově využívá nedávno vydaný Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.0.
Letošní konference linuxových instalatérů Linux Plumbers Conference (LPC 2020) proběhne online ve dnech 24. až 28. srpna. Vývojáři Linuxu by měli probírat také podporu programovacího jazyka Rust v linuxovém jádru [Hacker News].
Multiplatformní open source počítačová hra Minetest byla vydána ve verzi 5.3.0. Jedná se o hru inspirovanou Minecraftem.
Mezinárodní organizace pro sledování rotace Země a referenčních systémů (IERS) oznámila (Bulletin C 60), že letošní rok bude opět bez přestupné sekundy. Poslední vkládání přestupné sekundy proběhlo v prosinci 2016.
Lze si počítačovou klávesnici navrhnout a následně vytisknout na 3D tiskárně? I spínače? James Stanley se rozhodl, že to zkusí a výsledky svého snažení zveřejňuje na svém blogu. V aktuálním příspěvku představil první funkční prototyp s třemi klávesami. Ne, nejsou to Ctrl-Alt-Delete. :-)
Byla vydána nová verze 1.47 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.47 bude vydáno také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Služba Firefox Send (zprávička) pro jednoduché a soukromé sdílení souborů s end-to-end šifrováním je dočasně pozastavena. Byla zneužívaná k šíření malwaru [reddit].
Google a Canonical společně oznámili možnost běhu aplikací postavených na Flutteru (Wikipedie) také na Linuxu. Na Linuxu lze tyto grafické aplikace také přímo vyvíjet. Současně byla představena pomocí Flutteru vytvořená aplikace pro správu kontaktů Flokk. Ukázka aplikace běžící na Ubuntu na YouTube. Flutter SDK i Flokk jsou již k dispozici také jako Snap balíčky na Snapcraftu.
Google na svém blogu věnovanému open source představil novou organizaci Open Usage Commons. Cílem této organizace je rozšířit filozofii a definici open source také na ochranné známky projektů. První tři zapojené projekty jsou Angular, Gerrit a Istio. Více v často kladených otázkách (FAQ).
Vhodný by byl Thunderbird.
POP3 je fosilní prehistorická minulost. Překvapuje mě, že se to ještě nedávno někde používalo. 
IMAP není určený k tomu, aby se pracovalo s nějakými lokálními složkami. Složky jsou vždy na serveru a basta. V mailovém klientovi se dá samozřejmě nastavit, aby si kopie zpráv synchronizoval lokálně pro offline přístup, ale kopírování do nějakých lokálních složek je zkrátka zlo, protože takové uspořádání zpráv potom existuje jen na jednom počítači, zatímco z kteréhokoliv dalšího IMAP klienta (tablet, mobil, jiné počítače) nebude viditelné. To je špatně z hlediska zálohování a synchronizace mezi zařízeními.
Opera je closed-source blob, proto je nejlepší se se stížnostmi na její fungování obracet přímo na výrobce.
POP3 pořád ještě nabízí např. centrum.cz nebo seznam.cz.Vhodný by byl Thunderbird.
POP3 je fosilní prehistorická minulost. Překvapuje mě, že se to ještě nedávno někde používalo.
To je na mě trošku silné vyjádření. Chápu výhody IMAP, ale taky bych čekal, že si můžu některé zprávy jednoduše zazálohovat a ze serveru smazat. Tohle Opera patrně neumí, Předpokládám, že Thunderbird ano.IMAP není určený k tomu, aby se pracovalo s nějakými lokálními složkami. Složky jsou vždy na serveru a basta. V mailovém klientovi se dá samozřejmě nastavit, aby si kopie zpráv synchronizoval lokálně pro offline přístup, ale kopírování do nějakých lokálních složek je zkrátka zlo, protože takové uspořádání zpráv potom existuje jen na jednom počítači, zatímco z kteréhokoliv dalšího IMAP klienta (tablet, mobil, jiné počítače) nebude viditelné. To je špatně z hlediska zálohování a synchronizace mezi zařízeními.
Thunderbird má jakési lokální složky, kam se dají kopírovat zprávy. Pravděpodobně tedy umožňuje zkopírovat si zprávy z IMAP serveru do těchto lokálních složek (což je ovšem jiný proces než automatické udržování lokálních kopií IMAP složek pro offline použití). Pokud se nepletu, v dobách POP3 se všechny zprávy kopírovaly do lokálních složek podobného typu, protože obousměrná synchronizace se serverem neexistovala.
Zprávy se dají z Thunderbirdu samozřejmě ukládat taky jako soubory (.eml), což je sice nejméně pohodlné řešení, ale zprávy jsou pak ve formátu, který přečte v podstatě každý E-mailový klient (a leckdy i člověk) — nejsou pak tedy ve formátu specifickém pro Thunderbird.
Smysl mazání zpráv (pouze) ze serveru mi uniká. Nikdy jsem žádný mail nesmazal (samozřejmě kromě SPAMu), protože k tomu zkrátka nemám důvod. Mám tu zkušenost, že dostupná kapacita disků narůstá nesrovnatelně rychlejším tempem než velikost mé mailové schránky. Kromě toho schránku nikdy nemám na lokálním disku a mám ji právě jenom na serveru, aby z pohledu všech mých zařízení vypadala vždy stejně.
Řekl bych, že sice možná ještě spousta poskytovatelů nabízí POP3, ale že neexistuje poskytovatel, který by nabízel pouze POP3, tj. který by nepodporoval IMAP. Mrtvolu zvanou POP3 už není důvod udržovat při životě. Když jsem před cca 10 lety uváděl do provozu svůj mailový server, rozhodl jsem se tenkrát, že podpora POP3 tam už od začátku zkrátka nebude.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
22.10.2014 11:39