Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
ip route add blackhole 1.2.3.4bude efekt úplne taký istý akoby som na firewally urobil toto:
iptables -I INPUT 1 -s 1.2.3.4 -j DROP iptables -I FORWARD 1 -s 1.2.3.4 -j DROP? Nejde mi teraz o samotné použitie blackhole vs. unreachable vs. prohibit. To už viem, že blackhole = drop a unreachable,prohibit = reject. Ide mi o to či mi tá routa spôsobí to isté ako dropovanie hlavne toho forwardu. Vopred vám veľmi pekne ďakujem za odpovede.
Dakujem veľmi pekne za ochotu.
skorej si myslim ze blackhole routa bude ekvivalent pre:
iptables -I OUTPUT -d 1.2.3.4 -j DROP iptables -I FORWARD -d 1.2.3.4 -j DROP
...pretoze unicast/bcast routing decision je vzdy na zaklade cielovej IP adresy. ale ucel by to splnilo, lebo obojsmerna komunikacia by nikdy nevznikla.
Dalsia moznost je pouzit routing policy control pouzitim ip rule, kde sa da definovat aj source s moznostou dropovania (blackhole/unreachable/prohibit).
ked tak rozmyslam, tak pouzitie blackhole routy by mohlo byt ekvivalentom k:
iptables -I INPUT -s 1.2.3.4 -j DROP iptables -I FORWARD -s 1.2.3.4 -j DROP
...za predpokladu, ze nechate zapnuty rp_filter (net.ipv4.conf.default.rp_filter). v tomto jedinom pripade by sa totiz kontrolovala spatna cesta (teda source IP) a packet by bol zahodeny na vstupe prave kvoli tomu, ze prichadza interfacom, ktory vsak blackhole routa neobsahuje.
Chcem blokovať určité IP, ale z jedneho zákerného dôvodu mimo iptables.
To mi zní tak, že na tom počítači má roota víc lidí a navzájem si dělají naschvály. To nikdy k ničemu dobrému nevedlo.
Routa se aplikuje na pakety s příslušnou cílovou adresou, ne zdrojovou. Takže ne INPUT ale OUTPUT a ne -s ale -d.
Úplně přesně stejný ten efekt nebude, protože routing se provádí v trochu jiné fázi, než se aplikují filtrační pravidla netfilteru, takže pokud se cílová adresa paketu někde mění (NAT, xfrm), mohl by být výsledek odlišný.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz