Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 44 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 14. dubna.
Ahoj, chtel bych si roztridit archiv fotek a videi pomoci digikamu. Moje predstava je takova, ze budu mit fotky ulozeny na mem domacim serveru s bananaPi a sambou a pomoci SMB4K si je mountuju do /home
Potom si na notebooku ten adresar s fotkami na sambe pridam mezi alba v digikamu a budu tridit a pracovat s nimi.
Soucasne se k fotkam dostanu i z televize, kde mam multimedialni centrum a mam pristupny ten samba share - kdyz prijde navsteva atd.
Vsechno funguje, jenom mne docela zarazi, jak dlouho si digikam nacita info o fotkach. Po spusteni to trva i dele, jak deset minut. Je tam asi 350GB fotek ve 20 000 souborech. Presto si myslim, ze prece neni nutne, pokazde je nacitat znovu, takze jsem to chapal pri prvnim pridani, ale ne po dalsim spusteni.
Jak Vam to funguje s vetsim mnozstvim fotek? A jak to resit? Rozdelit si alba na roky a pracovat jen s jednim rokem, aby tam toho bylo mene?
Muze byt na vine pomala samba? Da se nejak odzkouset, jak rychly je prenos v pripade, ze pristupuji k velkemu mnozstvi souboru? Mam totiz podezreni, ze prenos jednoho velkeho souboru je docela OK, ale prenos vetsiho mnozstvi malych souboru uz je prusvih - fotky jsou totiz na serveru ulozene v sifrovane slozce, kvuli pripadne kradezi disku.
Mimo jine, myslim, ze webdav na tom bude s vykonem mnohem hure.
Webdav pouzivam pro pristup k firemnimu ulozisti z mobilu - abych se nemusel pripojovat k VPN, atd. Beha mi pres https. Ale doma to nechci ani videt.
Samba je super, je skoda, ze na linuxu neni nejaky klon, treba s lepsim vykonem a kompatibilitou vuci MS klientum - NB s widlema se clovek obcas nevyhne.
Samba je super, je skoda, ze na linuxu neni nejaky klon [...]Ehm. A co myslíš, že je Samba?
)) Samo, samba je prece linuxova portace MS sdileni souboru
Skriptovat kvuli takove banalite...
Ten rozdil v rychlosti mezi SMB a mountovanym bodem byl asi jen autosugesce. V tom gwenview to chodilo stejne naprd. Pouzivam tedka jiny prohlizec fotek a ten jenom lita, i kdyz to sosam z sifrovaneho adresare
Ale delal jsem test pristupu k souborum sifrovanym a nesifrovanym. Nekolik stovek giga fotek a filmu, udelal jsem na vsechny MD5. Takze sifrovany trval 3 hodiny 40 minut, nesifrovany 40 minut
Takze presouvam fotky mimo sifrovany adresar a uvidime
Myslim, ze to, ze si digiKam na ty fotky potreboval sahnout, znamenalo, ze je musel sifrator zase desifrovat, takze to trva ohromne dlouho. Uvidime, jestli se to ted zrychli. Kdyz ne, poleti banan z domu a objednam x86 desku
Tiskni
Sdílej: