Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Tak jsem opět tu s dalším dotazem,
V rámci uvažovaného přechodu na btrfs bych se rád zeptal na zkušenosti/současnou situaci v provozování virt.serverů a databází na btrfs.
Z různých článků a diskusí, ostatně i z oficiálních stránek btrfs se pro tyto účely nedoporučuje využívat COW a tuto nad těmito věcmi vypnout - at už volbou při montování či přidání attributu na soubor/adresář. Tím samozřejmě ale přicházím i o některé výhody btrfs.
Na systému by běžely virutály - qemu-kvm (libvirt ...) a databáze MySQL a Pervasive PSQL. Prozatím sem vidě porovnání btrfs a Postgresql , které vyznělo příznivě.
Jaká je tedy současná situace? Je nějaká změna a hodí se tedy btrfs na server, kde většinou poběží virtuály?
Díky za postřehy a zkušenosti
a přihodil bych další dotaz, který určitě vyvolá vášnivé diskuse
- vyplatí se přechod na btrfs z ext4? co mi to přinese (pominu-li snapshoty)
To, že práce s btrfs je trochu odlišná od dosavadního ext4 je jasné (už jen zjištění volného místa...)
takž krom snapshotu, RAID pole co více mi to přinese? (čistě mechanické HDD, žádné SSD - raději předem doplním). (pocítím rychlost zpracovávaných operací? lepší režii? menší vytížení CPU oproti stejné práci nad ext4....)
Asi hříšný dotaz, ale risknu to.
To porovnání výkonu postgresu na btrfs a ext4 se mi zdá příliš optimistické. Co jsem testoval (pravda, je tomu už déle než rok), tak tps bylo na btrfs poloviční (což celkem odpovídá tomu, co ten fs musí dělat navíc). A také to celkem odpovídá pomalosti btrfs při fsync (což db dělá na konci každé transakce). V každém případě je asi čas na nový test na aktuálním jádru a na pg 9.4. .
jak jsem psal, nemám s tímto zkušenosti a jen čerpám znalosti - a porovnání z roku 2014, jak je v článku, mi přijde celkem aktuální, ani bych ho jinak neuváděl :)
jinak jak jsem psal už jinde - reakce - taktéž považuji za nerozumné dělat btrfs snapshot virtuálu, když si to můžu udělat ve virtuálu :D, žádný přínos v tom nevidím.
Jak jsem psal, jde mi spíš o to, jestli při přechodu na btrfs nedojde ke zhoršení práce ve virtuálu at už z jakýchkoliv důvodů - jsou uvedeny v odkazu na mou reakci výše (viz odkaz)
Databáze COW nepotřebují, protože se umí obnovit samy (mají vlastní žurnál).
Tak on COW není jen pro obnovení po pádu. Já mám v todo listu (viz tento článek) vyzkoušet běh PG na BTRFS a jednak otestovat rychlost (po letech), ale hlavně otestovat snapshoty subvolume s DB s tím, že by se potom ta db spustila nad daným snapshotem. Pro velmi rychlé obnovení po nějaké hodně škaredé operaci (někdo omylem udělá DROP DATABASE nad nějakou 500GB databází, která by se obnovovala půl dne). Pokud by to šlo bez poškození dat (což by bez problémů jít mělo) spustit nad snapshotem, tak by to bylo v rámci sekund (v podstatě by stačilo spustit jen pg_ctl -D snapXY).
Na jednom disku zapisuje Btrfs v implicitní konfiguraci dvě repliky všech metadat (RAID režim zvaný DUP) a navíc dělá checksumy dat i metadat. (Na diskových polích RAID 0 a 1 zapisuje vždy jednu repliku metadat na každý disk, tj. metadata jsou implicitně v režimu RAID 1, i když jsou data v režimu RAID 0, dokud to uživatel nenastaví jinak. Checksumy se samozřejmě počítají rovněžtak.) Na tohle všechno je třeba pamatovat jak při porovnávání výkonnosti vzhledem k filesystémům bez redundance a bez checksumů (Ext4), tak i při konfiguraci Btrfs. (Například na některých logovacích filesystémech jsem měl nejen data, ale i metadata v režimu RAID 0, protože z jejich případné ztráty bych se příliš neposral.)
Pokud jde o virtualizaci, zásadní výhodou je klonování disků virtuálních strojů v téměř konstantním čase. Pokud ovšem není třeba klonovat disky nebo jinak využívat CoW, výhody Btrfs na serveru se úplně vytrácejí. Například pokud uvnitř VM běží taktéž Btrfs, je možná škoda dělat checksumy na dvou úrovních zároveň a mohlo by být lepší mít na serveru prostě LVM oddíl a vše ostatní už nechat na virtuálním stroji a na jeho interním Btrfs/ZFS/něčem podobném.
Pokud jde o klasické úvahy o virtuálních discích v souborech na Btrfs a případné fragmentaci způsobené CoW, na SSD takový problém v podstatě neexistuje a na klasických discích mám tu zkušenost, že buď autodefrag zvládl svou práci dobře, nebo se díky zápisům dlouhých a nepřerušených sekvencí bloků ze strany virtuálního stroje celková fragmentace souboru s virtuálním diskem udržela v nějakých rozumných mezích. Zkrátka a dobře, navenek se to projevovalo tak, že virtuální stroj prostě rozumně fungoval i po mnoha aktualizacích systému a databázových experimentech všeho druhu a že se nedostavil žádný patologický stav, při kterém by ten klient bootoval déle než deset sekund nebo něco takového. To ale neznamená, že se to na jiné konfiguraci s jinými workloady nemůže úplně rozsypat.
Třeba může, co já vím.
Tiskni
Sdílej: