Jean-Baptiste Kempf na svém blogu představil novou verzi 9.0 "Lei" kolekce svobodného softwaru umožňujícího nahrávání, konverzi a streamovaní digitálního zvuku a obrazu FFmpeg (Wikipedie).
Richard Hughes oznámil, že službu Linux Vendor Firmware Service (LVFS) umožňující aktualizovat firmware zařízení na počítačích s Linuxem, nově sponzoruje také společnost NVIDIA.
Edvard Rejthar na blogu zaměstnanců CZ.NIC představil svou aplikaci SlideRshow (GitHub). Funguje jako prohlížeč fotek, ale i jako jejich organizér a prezentátor. Neinstaluje se, běží přímo v prohlížeči. Bez serveru. Offline.
Kermit, tj. protokol pro přenos souborů, vznikl před 45 lety. Při této příležitosti byla po 15 letech od vydání poslední stabilní verze 9.0.302 vydána nová stabilní verze 11 implementace C-Kermit. S podporou IPv6.
První verze konverzního nástroje Pandoc byla vydána před 20 lety. Jeho autor John MacFarlane při tomto výročí rekapituluje jednotlivé etapy vývoje a přidávání nových funkcí – rozšíření nejen Markdownu a podporu mnoha dalších formátů.
Srpen přinesl nejen další spalující vedro, ale také Virtuální Bastlírnu s neméně žhavými novinkami. Využijte tedy předpovědi na deštivý čtvrteční večer a od 20:00 se připojte online k tomuto neformálnímu setkání kutilů, techniků a vědců, kde se strahovskými bastlíři proberete nejzajímavější věci, na které jste narazili za poslední měsíc. Pokud jde o novinky, řeč zcela jistě přijde na systém INDX pro tiskárny Průša, který na konci
… více »Firma T-Mobile blokovala „dezinformační web“ AC24 bez toho, aniž by k tomu měla závazný pokyn orgánů veřejné moci. Píše to ve svém rozsudku Městský soud v Praze, který po čtyřech letech uzavřel kauzu blokace zmíněného webu. Operátor musí uhradit škodu ve výši 35 tisíc korun. Advokát společnosti T-Mobile se snažil i u odvolacího senátu argumentovat tím, že firma jednala v dobré víře, když na stránky omezila přístup poté, co ji k tomu vyzvalo
… více »Padla obžaloba v bitcoinové kauze. Státní zástupkyně chce pro Blažka 6,5 roku vězení, pro Titze 8 let.
Z aktuálních globálních statistik společnosti Statcounter: na desktopu má Linux celosvětově podíl 7,53 % (USA 11,92 %, Česko 4,31 %, Slovensko 4,36 %) a Firefox celosvětově podíl 6,51 % (USA 10,86 %, Česko 11,07 %, Slovensko 13,61 %).
Na GitHubu byl publikován seznam 55 kritických bezpečnostních chyb v SQLite s přiřazenými CVE čísly. JFrog Security informuje, že se jedná jenom o AI slop, části kódu na které CVE odkazují, v daných verzích vůbec neexistují. Upozorňuje také, že čísla CVE jsou přiřazována bez ověřování.
Tak jsem opět tu s dalším dotazem,
V rámci uvažovaného přechodu na btrfs bych se rád zeptal na zkušenosti/současnou situaci v provozování virt.serverů a databází na btrfs.
Z různých článků a diskusí, ostatně i z oficiálních stránek btrfs se pro tyto účely nedoporučuje využívat COW a tuto nad těmito věcmi vypnout - at už volbou při montování či přidání attributu na soubor/adresář. Tím samozřejmě ale přicházím i o některé výhody btrfs.
Na systému by běžely virutály - qemu-kvm (libvirt ...) a databáze MySQL a Pervasive PSQL. Prozatím sem vidě porovnání btrfs a Postgresql , které vyznělo příznivě.
Jaká je tedy současná situace? Je nějaká změna a hodí se tedy btrfs na server, kde většinou poběží virtuály?
Díky za postřehy a zkušenosti
a přihodil bych další dotaz, který určitě vyvolá vášnivé diskuse
- vyplatí se přechod na btrfs z ext4? co mi to přinese (pominu-li snapshoty)
To, že práce s btrfs je trochu odlišná od dosavadního ext4 je jasné (už jen zjištění volného místa...)
takž krom snapshotu, RAID pole co více mi to přinese? (čistě mechanické HDD, žádné SSD - raději předem doplním). (pocítím rychlost zpracovávaných operací? lepší režii? menší vytížení CPU oproti stejné práci nad ext4....)
Asi hříšný dotaz, ale risknu to.
4.1.2015 13:00
Max | skóre: 73
| blog: Max_Devaine
4.1.2015 13:08
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
To porovnání výkonu postgresu na btrfs a ext4 se mi zdá příliš optimistické. Co jsem testoval (pravda, je tomu už déle než rok), tak tps bylo na btrfs poloviční (což celkem odpovídá tomu, co ten fs musí dělat navíc). A také to celkem odpovídá pomalosti btrfs při fsync (což db dělá na konci každé transakce). V každém případě je asi čas na nový test na aktuálním jádru a na pg 9.4. .
jak jsem psal, nemám s tímto zkušenosti a jen čerpám znalosti - a porovnání z roku 2014, jak je v článku, mi přijde celkem aktuální, ani bych ho jinak neuváděl :)
jinak jak jsem psal už jinde - reakce - taktéž považuji za nerozumné dělat btrfs snapshot virtuálu, když si to můžu udělat ve virtuálu :D, žádný přínos v tom nevidím.
Jak jsem psal, jde mi spíš o to, jestli při přechodu na btrfs nedojde ke zhoršení práce ve virtuálu at už z jakýchkoliv důvodů - jsou uvedeny v odkazu na mou reakci výše (viz odkaz)
6.1.2015 09:40
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
Databáze COW nepotřebují, protože se umí obnovit samy (mají vlastní žurnál).
Tak on COW není jen pro obnovení po pádu. Já mám v todo listu (viz tento článek) vyzkoušet běh PG na BTRFS a jednak otestovat rychlost (po letech), ale hlavně otestovat snapshoty subvolume s DB s tím, že by se potom ta db spustila nad daným snapshotem. Pro velmi rychlé obnovení po nějaké hodně škaredé operaci (někdo omylem udělá DROP DATABASE nad nějakou 500GB databází, která by se obnovovala půl dne). Pokud by to šlo bez poškození dat (což by bez problémů jít mělo) spustit nad snapshotem, tak by to bylo v rámci sekund (v podstatě by stačilo spustit jen pg_ctl -D snapXY).
Na jednom disku zapisuje Btrfs v implicitní konfiguraci dvě repliky všech metadat (RAID režim zvaný DUP) a navíc dělá checksumy dat i metadat. (Na diskových polích RAID 0 a 1 zapisuje vždy jednu repliku metadat na každý disk, tj. metadata jsou implicitně v režimu RAID 1, i když jsou data v režimu RAID 0, dokud to uživatel nenastaví jinak. Checksumy se samozřejmě počítají rovněžtak.) Na tohle všechno je třeba pamatovat jak při porovnávání výkonnosti vzhledem k filesystémům bez redundance a bez checksumů (Ext4), tak i při konfiguraci Btrfs. (Například na některých logovacích filesystémech jsem měl nejen data, ale i metadata v režimu RAID 0, protože z jejich případné ztráty bych se příliš neposral.)
Pokud jde o virtualizaci, zásadní výhodou je klonování disků virtuálních strojů v téměř konstantním čase. Pokud ovšem není třeba klonovat disky nebo jinak využívat CoW, výhody Btrfs na serveru se úplně vytrácejí. Například pokud uvnitř VM běží taktéž Btrfs, je možná škoda dělat checksumy na dvou úrovních zároveň a mohlo by být lepší mít na serveru prostě LVM oddíl a vše ostatní už nechat na virtuálním stroji a na jeho interním Btrfs/ZFS/něčem podobném.
Pokud jde o klasické úvahy o virtuálních discích v souborech na Btrfs a případné fragmentaci způsobené CoW, na SSD takový problém v podstatě neexistuje a na klasických discích mám tu zkušenost, že buď autodefrag zvládl svou práci dobře, nebo se díky zápisům dlouhých a nepřerušených sekvencí bloků ze strany virtuálního stroje celková fragmentace souboru s virtuálním diskem udržela v nějakých rozumných mezích. Zkrátka a dobře, navenek se to projevovalo tak, že virtuální stroj prostě rozumně fungoval i po mnoha aktualizacích systému a databázových experimentech všeho druhu a že se nedostavil žádný patologický stav, při kterém by ten klient bootoval déle než deset sekund nebo něco takového. To ale neznamená, že se to na jiné konfiguraci s jinými workloady nemůže úplně rozsypat. 
Třeba může, co já vím.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
4.1.2015 11:41