Během akce Arduino Days 2026 byl publikován Arduino Open Source Report 2025 (pdf) a oznámeno 7 nových produktů kompatibilních s deskou UNO Q (Arduino USB-C Power Supply, USB-C Cable, USB-C Hub, UNO Media Carrier, UNO Breakout Carrier, Bug Hopper, Modulino LED Matrix).
Google v pátek spustil v Česku Vyhledávání Live. Tato novinka umožňuje lidem vést plynulou konverzaci s vyhledávačem v češtině. A to prostřednictvím hlasu, nebo prostřednictvím toho, na co ukážou svým fotoaparátem či kamerou v mobilu. Rozšíření této multimodální funkce je možné díky nasazení Gemini 3.1 Flash Live, nového hlasového a audio modelu, který je od základu vícejazyčný, takže umožňuje lidem po celém světě mluvit na vyhledávač přirozeně a v jazyce, který je jim nejbližší.
Jsongrep je open-source nástroj, který efektivně prohledává JSON dokumenty (editovat je neumí). Kompiluje regulérní jazyk dotazu do podoby deterministického konečného automatu (DFA), díky čemuž prochází strom JSON dokumentu pouze jednou a je v tom tedy rychlejší než jiné nástroje jako jsou například jq, JMESPath nebo jql. Jsongrep je napsaný v programovacím jazyce Rust, zdrojový kód je dostupný na GitHubu.
O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup na konferenci je zcela zdarma, bez nutnosti registrace. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Mozilla a společnost Mila oznámily strategické partnerství za účelem rozvoje open source a suverénní AI. Cílem je ukázat, že open source AI může konkurovat uzavřeným systémům. Obě organizace chtějí posílit technologickou suverenitu a snížit závislost na hrstce velkých technologických firem.
Adam Rice předvedl, že pomocí DNS lze distribuovat a spustit kompletní hru DOOM. Rozdělil WAD soubory a binárky do téměř 2000 DNS záznamů v Cloudflare zóně (jeden TXT záznam v DNS může nést okolo 2000 znaků textu). Ty pak stáhl PowerShellem, dekomprimoval a spustil přímo v paměti počítače bez nutnosti zápisu na disk, což prakticky dokazuje, že DNS může sloužit jako distribuované úložiště dat a možný kanál pro načítání kódu. Repozitář projektu je na GitHubu.
Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Ubuntu plánuje v budoucích verzích nahradit tradiční nástroje pro synchronizaci času (chrony, linuxptp a gpsd) novým, v Rustu napsaným ntpd-rs, který nabídne vyšší bezpečnost a stabilitu.
Tak jsem opět tu s dalším dotazem,
V rámci uvažovaného přechodu na btrfs bych se rád zeptal na zkušenosti/současnou situaci v provozování virt.serverů a databází na btrfs.
Z různých článků a diskusí, ostatně i z oficiálních stránek btrfs se pro tyto účely nedoporučuje využívat COW a tuto nad těmito věcmi vypnout - at už volbou při montování či přidání attributu na soubor/adresář. Tím samozřejmě ale přicházím i o některé výhody btrfs.
Na systému by běžely virutály - qemu-kvm (libvirt ...) a databáze MySQL a Pervasive PSQL. Prozatím sem vidě porovnání btrfs a Postgresql , které vyznělo příznivě.
Jaká je tedy současná situace? Je nějaká změna a hodí se tedy btrfs na server, kde většinou poběží virtuály?
Díky za postřehy a zkušenosti
a přihodil bych další dotaz, který určitě vyvolá vášnivé diskuse
- vyplatí se přechod na btrfs z ext4? co mi to přinese (pominu-li snapshoty)
To, že práce s btrfs je trochu odlišná od dosavadního ext4 je jasné (už jen zjištění volného místa...)
takž krom snapshotu, RAID pole co více mi to přinese? (čistě mechanické HDD, žádné SSD - raději předem doplním). (pocítím rychlost zpracovávaných operací? lepší režii? menší vytížení CPU oproti stejné práci nad ext4....)
Asi hříšný dotaz, ale risknu to.
To porovnání výkonu postgresu na btrfs a ext4 se mi zdá příliš optimistické. Co jsem testoval (pravda, je tomu už déle než rok), tak tps bylo na btrfs poloviční (což celkem odpovídá tomu, co ten fs musí dělat navíc). A také to celkem odpovídá pomalosti btrfs při fsync (což db dělá na konci každé transakce). V každém případě je asi čas na nový test na aktuálním jádru a na pg 9.4. .
jak jsem psal, nemám s tímto zkušenosti a jen čerpám znalosti - a porovnání z roku 2014, jak je v článku, mi přijde celkem aktuální, ani bych ho jinak neuváděl :)
jinak jak jsem psal už jinde - reakce - taktéž považuji za nerozumné dělat btrfs snapshot virtuálu, když si to můžu udělat ve virtuálu :D, žádný přínos v tom nevidím.
Jak jsem psal, jde mi spíš o to, jestli při přechodu na btrfs nedojde ke zhoršení práce ve virtuálu at už z jakýchkoliv důvodů - jsou uvedeny v odkazu na mou reakci výše (viz odkaz)
Databáze COW nepotřebují, protože se umí obnovit samy (mají vlastní žurnál).
Tak on COW není jen pro obnovení po pádu. Já mám v todo listu (viz tento článek) vyzkoušet běh PG na BTRFS a jednak otestovat rychlost (po letech), ale hlavně otestovat snapshoty subvolume s DB s tím, že by se potom ta db spustila nad daným snapshotem. Pro velmi rychlé obnovení po nějaké hodně škaredé operaci (někdo omylem udělá DROP DATABASE nad nějakou 500GB databází, která by se obnovovala půl dne). Pokud by to šlo bez poškození dat (což by bez problémů jít mělo) spustit nad snapshotem, tak by to bylo v rámci sekund (v podstatě by stačilo spustit jen pg_ctl -D snapXY).
Na jednom disku zapisuje Btrfs v implicitní konfiguraci dvě repliky všech metadat (RAID režim zvaný DUP) a navíc dělá checksumy dat i metadat. (Na diskových polích RAID 0 a 1 zapisuje vždy jednu repliku metadat na každý disk, tj. metadata jsou implicitně v režimu RAID 1, i když jsou data v režimu RAID 0, dokud to uživatel nenastaví jinak. Checksumy se samozřejmě počítají rovněžtak.) Na tohle všechno je třeba pamatovat jak při porovnávání výkonnosti vzhledem k filesystémům bez redundance a bez checksumů (Ext4), tak i při konfiguraci Btrfs. (Například na některých logovacích filesystémech jsem měl nejen data, ale i metadata v režimu RAID 0, protože z jejich případné ztráty bych se příliš neposral.)
Pokud jde o virtualizaci, zásadní výhodou je klonování disků virtuálních strojů v téměř konstantním čase. Pokud ovšem není třeba klonovat disky nebo jinak využívat CoW, výhody Btrfs na serveru se úplně vytrácejí. Například pokud uvnitř VM běží taktéž Btrfs, je možná škoda dělat checksumy na dvou úrovních zároveň a mohlo by být lepší mít na serveru prostě LVM oddíl a vše ostatní už nechat na virtuálním stroji a na jeho interním Btrfs/ZFS/něčem podobném.
Pokud jde o klasické úvahy o virtuálních discích v souborech na Btrfs a případné fragmentaci způsobené CoW, na SSD takový problém v podstatě neexistuje a na klasických discích mám tu zkušenost, že buď autodefrag zvládl svou práci dobře, nebo se díky zápisům dlouhých a nepřerušených sekvencí bloků ze strany virtuálního stroje celková fragmentace souboru s virtuálním diskem udržela v nějakých rozumných mezích. Zkrátka a dobře, navenek se to projevovalo tak, že virtuální stroj prostě rozumně fungoval i po mnoha aktualizacích systému a databázových experimentech všeho druhu a že se nedostavil žádný patologický stav, při kterém by ten klient bootoval déle než deset sekund nebo něco takového. To ale neznamená, že se to na jiné konfiguraci s jinými workloady nemůže úplně rozsypat.
Třeba může, co já vím.
Tiskni
Sdílej: