Byla vydána verze 12.0 s kódovým jménem Ecne linuxové distribuce Trisquel GNU/Linux. Založena je na Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude do roku 2029. Trisquel patří mezi svobodné distribuce doporučované Nadací pro svobodný software (FSF).
Open-source citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 9. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Libre Graphics Meeting 2026, tj. čtyřdenní konference a setkání vývojářů a uživatelů svobodných a otevřených grafických softwarů, proběhne od 22. do 25. dubna v Norimberku. Dění lze sledovat na Mastodonu.
Vývojář Alexandre Gomes Gaigalas na GitHubu zveřejnil c89cc.sh, parser a kompilátor jazyka C89 napsaný v pouhém jediném skriptu o přibližně 8000 řádcích čistého bashe (bez dalších externích závislostí), který generuje ELF64 binárky pro x86-64. Jedná se o velmi jednoduchý kompilátor, který nepodporuje direktivy #include a dokonce ani funkci printf (lze použít puts), všechny dostupné deklarace lze nalézt v proměnné _BUILTIN_LIBC na konci skriptu. Skript je volně dostupný pod ISC licencí.
Francouzská vláda oznámila, že v rámci strategie 'digitální suverenity' zahájí 'přechod od systému Windows k počítačům s operačním systémem Linux' (sa sortie de Windows au profit de postes sous système d'exploitation Linux). DINUM (meziresortní ředitelství pro digitální technologie) požádalo ministerstva, aby do podzimu 2026 vypracovaly konkrétní plány nasazení Linuxu. Francie již dříve migrovala části státní správy na otevřená řešení.
Nezisková organizace Electronic Frontier Foundation (EFF) hájící občanské svobody v digitálním světě po téměř 20 letech opouští platformu X (dříve Twitter). Na platformách Bluesky, Mastodon, LinkedIn, Instagram, TikTok, Facebook, Threads a YouTube zůstává.
Terminálový textový editor GNU nano byl vydán ve verzi 9.0. Vylepšuje chování horizontálního posouvání pohledu na dlouhé řádky a chování některých klávesových zkratek. Více v seznamu změn.
Ministerstvo financí ve spolupráci s finanční správou dnes představilo beta verzi aplikace využívající umělou inteligenci pro předvyplnění daňového přiznání. Není třeba přepisovat údaje z různých potvrzení, ani hledat správné řádky, kam údaje napsat. Stačí nahrát dokumenty a využít AI.
Výrobce počítačových periferií Keychron zveřejnil repozitář se schématy šasi klávesnic a myší. Licence je restriktivní, zakazuje většinu komerčních užití a v podstatě jsou tak data vhodná pouze pro výukové účely, hlášení a opravy chyb, případně výrobu vlastního příslušenství.
Správce balíčků APT, používaný v Debianu a odvozených distribucích, byl vydán ve verzi 3.2 (seznam změn). Mezi novinkami figurují nové příkazy pro práci s historií, včetně vracení transakcí.
*-network
description: Wireless interface
product: Centrino Ultimate-N 6300
vendor: Intel Corporation
physical id: 0
bus info: pci@0000:44:00.0
logical name: wlan0
version: 35
serial: 00:24:d7:02:43:9c
width: 64 bits
clock: 33MHz
capabilities: bus_master cap_list ethernet physical wireless
configuration: broadcast=yes driver=iwlwifi driverversion=3.13.0-32-generic firmware=9.221.4.1 build 25532 latency=0 link=no multicast=yes wireless=IEEE 802.11abgn
resources: irq:48 memory:d3200000-d3201fff
Sice může hledat hostapd, s největší pravděpodobností mu to nebude nic platné. Tahle karta Intel totiž většinou nepodporuje režim AP.
Existuje ovšem novější verze téhož chipsetu, která už režim AP má, což je poněkud matoucí. Obecně se dá říct, že Ultimate 6300 kdesicosi na noteboocích vyrobených před rokem 2013 nebude podporovat AP režim.
Atheros nebo novější Intel bude fungovat i v režimu AP, Intel dokonce s podporou 802.11ac, ale háček je v tom, že na některých noteboocích BIOS whitelist neumožní nabootovat s jinou WiFi kartou než s tou původní (v podstatě).
Takže prvním krokem je sehnat cracknutý BIOS, který nekontroluje whitelist, a nainstalovat ho.
Druhý krok spočívá v instalaci podporovaného chipsetu (Intel, Atheros, Ralink — hostapd má na webu kompletní seznam, ale je dobré se podívat, kde je podporovaný i režim AP s 802.11ac, protože spousta těch driverů umí jenom 802.11n).
Konfigurace hostapd by asi byla až třetím krokem. To už je celkem triviální záležitost, stačí si k tomu jen pár věcí přečíst a vše postupně vyzkoušet.
Doma mám síť typu EAP-TLS na Atherosu a funguje to znamenitě (hostapd).
WiFI AP ve Windows 7 ovšem není zcela plnohodnotný a jsou tam nějaké klasické Microsoft (R) AntiFeatures (TM). Linux (tj. kernel s drivery) žádnou takovou ptákovinu nikdy neměl. Zkrátka buď daný driver (a zařízení) režim AP plně podporuje, nebo ho nepodporuje vůbec. Asi by nebylo úplně snadno proveditelné vyhodit všechny WiFi drivery a říct, že se zpátky dostanou jedině s AP režimem. Bylo by to svým způsobem hezké,
ale v praxi by to způsobilo víc škody než užitku.
Takže několik driverů na Linuxu režim AP nemá a s Windows 7 to nemá souvislost. Například u iwlwifi je sice napsáno Yes, ale je tam poznámka pod čarou, která říká, že jen u některých zařízení. Notebook vyrobený po roce 2013 s WiFi chipsetem Intel by asi byl sázka na jistotu, ale u starších notebooků člověk nikdy neví. Konkrétně moje Lenovo W510 z přelomu let 2009/2010 sice má chipset 6300 Ultimate N, ale nepodporuje režim AP a navíc (což je horší) má BIOS whitelist, takže se ta karta nedá nahradit za novější bez instalace cracknutého BIOSu.
Tiskni
Sdílej: