Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
*-network
description: Wireless interface
product: Centrino Ultimate-N 6300
vendor: Intel Corporation
physical id: 0
bus info: pci@0000:44:00.0
logical name: wlan0
version: 35
serial: 00:24:d7:02:43:9c
width: 64 bits
clock: 33MHz
capabilities: bus_master cap_list ethernet physical wireless
configuration: broadcast=yes driver=iwlwifi driverversion=3.13.0-32-generic firmware=9.221.4.1 build 25532 latency=0 link=no multicast=yes wireless=IEEE 802.11abgn
resources: irq:48 memory:d3200000-d3201fff
Sice může hledat hostapd, s největší pravděpodobností mu to nebude nic platné. Tahle karta Intel totiž většinou nepodporuje režim AP.
Existuje ovšem novější verze téhož chipsetu, která už režim AP má, což je poněkud matoucí. Obecně se dá říct, že Ultimate 6300 kdesicosi na noteboocích vyrobených před rokem 2013 nebude podporovat AP režim.
Atheros nebo novější Intel bude fungovat i v režimu AP, Intel dokonce s podporou 802.11ac, ale háček je v tom, že na některých noteboocích BIOS whitelist neumožní nabootovat s jinou WiFi kartou než s tou původní (v podstatě).
Takže prvním krokem je sehnat cracknutý BIOS, který nekontroluje whitelist, a nainstalovat ho.
Druhý krok spočívá v instalaci podporovaného chipsetu (Intel, Atheros, Ralink — hostapd má na webu kompletní seznam, ale je dobré se podívat, kde je podporovaný i režim AP s 802.11ac, protože spousta těch driverů umí jenom 802.11n).
Konfigurace hostapd by asi byla až třetím krokem. To už je celkem triviální záležitost, stačí si k tomu jen pár věcí přečíst a vše postupně vyzkoušet.
Doma mám síť typu EAP-TLS na Atherosu a funguje to znamenitě (hostapd).
WiFI AP ve Windows 7 ovšem není zcela plnohodnotný a jsou tam nějaké klasické Microsoft (R) AntiFeatures (TM). Linux (tj. kernel s drivery) žádnou takovou ptákovinu nikdy neměl. Zkrátka buď daný driver (a zařízení) režim AP plně podporuje, nebo ho nepodporuje vůbec. Asi by nebylo úplně snadno proveditelné vyhodit všechny WiFi drivery a říct, že se zpátky dostanou jedině s AP režimem. Bylo by to svým způsobem hezké,
ale v praxi by to způsobilo víc škody než užitku.
Takže několik driverů na Linuxu režim AP nemá a s Windows 7 to nemá souvislost. Například u iwlwifi je sice napsáno Yes, ale je tam poznámka pod čarou, která říká, že jen u některých zařízení. Notebook vyrobený po roce 2013 s WiFi chipsetem Intel by asi byl sázka na jistotu, ale u starších notebooků člověk nikdy neví. Konkrétně moje Lenovo W510 z přelomu let 2009/2010 sice má chipset 6300 Ultimate N, ale nepodporuje režim AP a navíc (což je horší) má BIOS whitelist, takže se ta karta nedá nahradit za novější bez instalace cracknutého BIOSu.
Tiskni
Sdílej: