Byla vydána verze 2026 distribuce programu pro počítačovou sazbu TeX s názvem TeX Live (Wikipedie). Přehled novinek v oficiální dokumentaci.
Jihokorejská Národní daňová služba (NTS) zabavila kryptoměnu Pre-retogeum (PRTG) v hodnotě 5,6 milionu dolarů. Pochlubila se v tiskové zprávě, do které vložila fotografii zabavených USB flash disků s kryptoměnovými peněženkami spolu se souvisejícími ručně napsanými mnemotechnickými obnovovacími frázemi. Krátce na to byla kryptoměna v hodnotě 4,8 milionu dolarů odcizena. O několik hodin ale vrácena, jelikož PRTG je extrémně nelikvidní, s denním objemem obchodování kolem 332 dolarů a zalistováním na jediné burze, MEXC [Bitcoin.com].
Komunita kolem Linuxu From Scratch (LFS) vydala nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů Linux From Scratch 13.0 a Beyond Linux From Scratch 13.0. Pouze se systemd.
Byla vydána nová stabilní major verze 25.12 linuxové distribuce primárně určené pro routery a vestavěné systémy OpenWrt (Wikipedie). Jedná se o nástupce předchozí major verze 24.10. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Podporováno je více než 2200 zařízení.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za únor (YouTube). Odstraněn byl veškerý kód napsaný ve Swiftu. JavaScriptový engine LibJS byl reimplementován v Rustu.
Byla vydána verze 1.94.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example. Zveřejněny byly výsledky průzkumu mezi vývojáři v programovacím jazyce Rust: 2025 State of Rust Survey Results.
Google zveřejnil seznam 185 organizací přijatých do letošního Google Summer of Code (GSoC). Dle plánu se zájemci přihlašují od 16. do 31. března. Vydělat si mohou od 750 do 6600 dolarů. V Česku a na Slovensku je to 900 dolarů za malý, 1800 dolarů za střední a 3600 dolarů za velký projekt. Další informace v často kladených otázkách (FAQ). K dispozici jsou také statistiky z minulých let.
Byla vydána únorová aktualizace aneb nová verze 1.110 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.110 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Apple představil 13palcový MacBook Neo s čipem A18 Pro. V základní konfiguraci za 16 990 Kč.
Kalifornský zákon AB 1043 platný od 1. ledna 2027 vyžaduje, aby operační systémy požadovaly po uživatelích věk nebo datum narození a skrze API poskytovaly aplikacím informaci, zda je uživatel mladší 13 let, má 13 až 16 let, má 16 až 18 let nebo má alespoň 18 let. Vývojáři linuxových distribucí řeší, co s tím (Ubuntu, Fedora, …).
*-network
description: Wireless interface
product: Centrino Ultimate-N 6300
vendor: Intel Corporation
physical id: 0
bus info: pci@0000:44:00.0
logical name: wlan0
version: 35
serial: 00:24:d7:02:43:9c
width: 64 bits
clock: 33MHz
capabilities: bus_master cap_list ethernet physical wireless
configuration: broadcast=yes driver=iwlwifi driverversion=3.13.0-32-generic firmware=9.221.4.1 build 25532 latency=0 link=no multicast=yes wireless=IEEE 802.11abgn
resources: irq:48 memory:d3200000-d3201fff
Sice může hledat hostapd, s největší pravděpodobností mu to nebude nic platné. Tahle karta Intel totiž většinou nepodporuje režim AP.
Existuje ovšem novější verze téhož chipsetu, která už režim AP má, což je poněkud matoucí. Obecně se dá říct, že Ultimate 6300 kdesicosi na noteboocích vyrobených před rokem 2013 nebude podporovat AP režim.
Atheros nebo novější Intel bude fungovat i v režimu AP, Intel dokonce s podporou 802.11ac, ale háček je v tom, že na některých noteboocích BIOS whitelist neumožní nabootovat s jinou WiFi kartou než s tou původní (v podstatě).
Takže prvním krokem je sehnat cracknutý BIOS, který nekontroluje whitelist, a nainstalovat ho.
Druhý krok spočívá v instalaci podporovaného chipsetu (Intel, Atheros, Ralink — hostapd má na webu kompletní seznam, ale je dobré se podívat, kde je podporovaný i režim AP s 802.11ac, protože spousta těch driverů umí jenom 802.11n).
Konfigurace hostapd by asi byla až třetím krokem. To už je celkem triviální záležitost, stačí si k tomu jen pár věcí přečíst a vše postupně vyzkoušet.
Doma mám síť typu EAP-TLS na Atherosu a funguje to znamenitě (hostapd).
WiFI AP ve Windows 7 ovšem není zcela plnohodnotný a jsou tam nějaké klasické Microsoft (R) AntiFeatures (TM). Linux (tj. kernel s drivery) žádnou takovou ptákovinu nikdy neměl. Zkrátka buď daný driver (a zařízení) režim AP plně podporuje, nebo ho nepodporuje vůbec. Asi by nebylo úplně snadno proveditelné vyhodit všechny WiFi drivery a říct, že se zpátky dostanou jedině s AP režimem. Bylo by to svým způsobem hezké,
ale v praxi by to způsobilo víc škody než užitku.
Takže několik driverů na Linuxu režim AP nemá a s Windows 7 to nemá souvislost. Například u iwlwifi je sice napsáno Yes, ale je tam poznámka pod čarou, která říká, že jen u některých zařízení. Notebook vyrobený po roce 2013 s WiFi chipsetem Intel by asi byl sázka na jistotu, ale u starších notebooků člověk nikdy neví. Konkrétně moje Lenovo W510 z přelomu let 2009/2010 sice má chipset 6300 Ultimate N, ale nepodporuje režim AP a navíc (což je horší) má BIOS whitelist, takže se ta karta nedá nahradit za novější bez instalace cracknutého BIOSu.
Tiskni
Sdílej: