Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Podle meho nazoru se do teto situace zarizeni nema vubec dostat a pokus o prirazeni stejne IP adresy jinemu rozhrani ma selhat na socket error EADDRINUSE(manualne to samozrejme lze obejit jak ukazal pavlix..).Nevím přesně na co je to reakce. Patrně na začátek bodu 4.
To nebrani tomu, aby DHCP priradil stejnou IP adresu prvnimu interface, ktere to stihne, coz je korektni a neodporuje to konfiguraci a fungovani DHCP.To by problém řešilo. Ale jak nastavit DHCP tak, aby když mám MAC1 a MAC2 ethernetové adresy a IP1, IP2 adresy, které jim chci přiřadit, tak aby se spolehlivě IP1 přiřadila prvnímu rozhraní, které se ozve a IP2 druhému a těm MACům se nepřiřadila nikdy jiná adresa a také aby DHCP server nepřiřadil IP2, pokud nemá přiřazenu IP1. Pak to splňovalu podmínku, která je na začátku, a to: Pokud je IP1 aktivní je notebook připojen a stačilo by veškerou adresaci směřovat na IP1.
nastavím dva A záznamy v DNS se stejným jménem, tak klienti (jako ping, který server použije pro zjištění konektivity) budou adresy cyklovatTohle není obecně pravda, záleží na klientovi, jak se bude chovat. Klient může zkusit jen první adresu, může je zkoušet v pořadí, v jakém je dostal, může je zkoušet v náhodném pořadí. Podle mne by pro ten váš případ bylo správné, kdyby druhý systém bral adresy v pořadí, v jakém je dostane od DNS (a sám se bude muset rozhodnout, zda upřednostní IPv6 nebo IPv4), a postupně je zkoušel, dokud neobjeví nějakou funkční. Samozřejmě je pak nutné zajistit, aby DNS server ani DNS resolver nesimulovali roundrobin tím, že budou měnit zadané pořadí záznamů. Případně byste mohl použít DDNS nebo reagovat na přidělení IP adresy přes DHCP a nastavovat jeden DNS záznam podle toho, zda notebook požádal o IP adresu pro ethernet nebo wifi. Ale tam by to chtělo víc logiky, protože když bude notebook připojen kabelem a zapne wifi, asi nechcete zálohovat přes wifi. Ale naopak když zapne wifi a pak odpojí kabel, chtěl byste, aby se záznam přepnul. A nebo se vykašlete na IPv4 a použijte IPv6 mobility.
Případně byste mohl použít DDNS nebo reagovat na přidělení IP adresy přes DHCP a nastavovat jeden DNS záznam podle toho, zda notebook požádal o IP adresu pro ethernet nebo wifi. Ale tam by to chtělo víc logiky, protože když bude notebook připojen kabelem a zapne wifi, asi nechcete zálohovat přes wifi. Ale naopak když zapne wifi a pak odpojí kabel, chtěl byste, aby se záznam přepnul.Jak nastavit DNS podle toho o co byl požádán DHCP server? Klidně bych to nechal tak, že na jakém rozhraní záloha začne, na tom se dokončí, když to uživatel utrhne, tak se záloha přeruší. V příštím časovém okně se pokus o zálohu bude opakovat a dotáhnou se jen ty soubory, které nebyly předím zálohovány. Další logika by sice trochu pomohla, ale zvýšení komplikací při nastavení za to nestojí. IPv6 mobility by to asi vyřešila, ale jednak zatím ji neumím, a za druhé mi pořád to připadá, jako něco, co má v podstatě jiný cíl, než konektivita se zařízením se dvěma interfacy ve stejné lokální síti.
Tiskni
Sdílej: