Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
systemctl stop NetworkManager
bude postačující. Jaké je mé zděšení, když po chvíli celkem pravidelně zjistím, že NM zase běží. systemctl stop NetworkManager sice NM zastaví, ale po chvíli jej zase spustí. Stop v tomto případě neznamená stop, ale spíš pazu.
Prosím tedy místní systemd guru o radu, jak v systemd vypnout službu tak, aby se nezapnula, dokud neřeknu nebo nerebootuji. Jako berlička mi zatím slouží systemctl disable NM, systemctl stop NM. Stop musím poslat několikrát, potom mám jistotu, že znovu nenastartuje. Každopádně to považuji za chybu, nebo nerozumím tom, jak stop funguje...
systemctl mask NetworkManager.serviceodstřelí službu úplně, takže ji nelze spustit ani ručně, dokud se neodmaskuje
systemctl disable NetworkManager.servicezpůsobí, že službu lze spustit jen ručně. Pokud chcete zabránit tomu, aby šel NM spustit "on demand" přes D-Bus, můžete v /usr/lib/systemd/system/NetworkManager.service zakomentovat tento řádek:
Alias=dbus-org.freedesktop.NetworkManager.service
NetworkManager.conf
, že některá rozhraní má nechat na pokoji:
[keyfile] unmanaged-devices=interface-name:tun0V Debianu je pro ovládání NetworkManageru
nmcli
a VPN podporuje po doinstalování příslušných balíčků (např. network-manager-openvpn
).
systemctl --runtime mask
před zastavením služby. Nemá to nepříjemné vedlejší efekty a funguje to bezvadně a univerználně.
Každopádně to považuji za chybu, nebo nerozumím tom, jak stop funguje...Obojí platí. V systemd už neexistuje přímý vztah mezi službou, tak jak ji vidí administrátor, a službou, tak jako je dostupná v uživatelském rozhraní nebo ve filesystému. Na efektivní práci s distribucemi se systemd musí člověk přemýšlet na nižší úrovni abstrakce a znát věci více do detailu.
Tohle není ani tak záležitost systemd jako D-Busu.V případě NetworkManageru je to především věc systemd i když technicky vzato to dělá dbus, protože nebýt systemd, tak by se tam dbusová aktivace nepoužívala vůbec.
Že takový nástroj stejně nechytne všechno, protože pravidla polkitu se píší v turingovsky úplném jazyce, je poslední hřebík do rakve Linuxu jako jednoduchého operačního systému.Pořád ještě můžeš nad Linuxem a dalšími open source nástroji relativně jednoduchý operační systém postavit, ale holt to není o tom stáhnout si mainstreamovou distribuci a mít hotovo.
systemctl disable NetworkManager.service způsobí, že službu lze spustit jen ručně.Nikoliv, neplatí to pro služby Online-accounts ani Avahi, stále se spouští i po administrátorském příkazu. Takže ty příkazy jsou buď nefunkční nebo omezené. proč tam vůbec jsou ... Vím, že způsob komentování, mazání nebo přejmenování v systémovém souboru není doporučovaný, což asi stále mnozí buď neví, nebo nechtějí vědět, nebo nečtou hlavičky v tom souboru. Protože cesta k změně je vytvoření změněného obsahu v uživatelském profilu. Nástroje v gui jsou pro srandu králikům a nefunkčnost ani terminálového příkazu k tomu určeného je už vrchol. Nicméně mě už nebaví, řešit linuxové nedodělky a ignoranstství některých vývojářů a koupím raději Windows 10, kde nebudu muset řešit už od instalace nedodělky a aktualizace dalších nedodělků, včetně problémového správce sítě, protože Linux bez síťě je čtvrteční.
Jestli tomu dobře rozumím, tak disable je něco jako smazání linku z /etc/rcX.d/. Pokud chceš opravdu zakázat službu, tak můžeš dát mask, které je ekvivalent nahrazení souboru v /etc/init.d/ prázdným souborem.Přesně tak, a důležitá věc je i to, že disable je negativní (opak k enable), zatímci mask je pozitivní. Po dobu runtime umí systemd přerazit konfiguraci jen pozitivní změnou, tedy s
--runtime
funguje jenom mask
a nikoli disable
.
Výsledek celé diskuze je tedy takový, že systemd nemá prostředek, jak obecně nějakou službu zastavit a mít jistotu, že nenastartuje.Nemá takový prostředek pro dbusové služby, ale s kdbusem se to má změnit. Nicméně i tak budeš muset zastavovat dvě různé jednotky, protože ovládání systemd se odvíjí od jeho implementačních detailů a nikoli od potřeb administrátora.
Kde je tedy reálný přínos systemd? Rychlý start je v současnosti nezajímavý -- co se vypíná, to se uspává. Výkonu je taky na rozdávání, takže služba může běžet od startu a ne až na požádání a ztrácím kontrolu nad službami systému. Prosím jen fundované odpovědi, nechci flame.Vždyť je to typický flamebait, systemd linuxáky hodně rozděluje, nemůžeš si vybírat, jaké reakce dostaneš a jak budou fundované.
A vznikl Wayland. Je tu, ale nikdo mne nenutí ho používat.Zatím tě nikdo nenutí ho používat, přesněji řečeno zatím někoho ještě baví starat se o Xorg a udržovat s ním aplikace kompatibilní.
Pak tu máme systemd, který někdo prokřičel do distribucíJinými slovy ho distribuce přijaly, ať už z jakýchkoli důvodů. Nicméně tenhle způsob vyjádření už vůbec nevede k fundovaným reakcím, ale je to jen podtržení toho flamebait. Doporučuju se především zaměřit na ty, kteří měli možnost toto rozhodnout, a na jejich zdůvodnění.
Nicméně i tak budeš muset zastavovat dvě různé jednotky, protože ovládání systemd se odvíjí od jeho implementačních detailů a nikoli od potřeb administrátora.... ale já jako administrátor potřebuji dosáhnout určitého cíle. K čemu je mi implementace, která k cíli nevede?
Jinými slovy ho distribuce přijaly, ať už z jakýchkoli důvodů. Nicméně tenhle způsob vyjádření už vůbec nevede k fundovaným reakcím, ale je to jen podtržení toho flamebait. Doporučuju se především zaměřit na ty, kteří měli možnost toto rozhodnout, a na jejich zdůvodnění.To bylo jen srovnání s projektem, který má přinést podobnou revoluci do světa Linuxu. A souhlasím, nechal jsem se trochu unést.
... ale já jako administrátor potřebuji dosáhnout určitého cíle. K čemu je mi implementace, která k cíli nevede?To je hluboce filosofická otázka. :)
Tiskni
Sdílej: