Dotaz: tor na linuxu

[kecbg]

zdravim, protoze pouzivam tor na linuxu tak se chci zeptat, jestli mam tomuhle verit http://deliandiver.org/2015/03/temer-vsechny-vyvojare-anonymizacniho-nastroje-tor-sponzoruje-nebo-sponzorovala-americka-vlada-cast-1.html a prestat tor pouzivat, nebo je to jen nepodlozena hypoteza? diky

Odpovědi

[Heron]

Samozřejmě nevím, kde je pravda, ale desinformace je jednou z metod vedení boje.

Pokud nepřítele přivedete do stavu, kdy nebude věřit nějakému prostředku, tak ten prostředek přestane používat, případně zavede další složitost v jeho použití (čímž to použití opět omezí). Jinými slovy, na chvíli mu znemožníte komunikaci.

A jestli bych si měl vsadit, tak přesně toto je cílem kampaně Snowden (kde se sice profláklo pouze to, že nsa umí cracknout pouze to, o čem už se stejně veřejně ví; ale na veřejnosti se vypouštěly informace, že NSA ví všechno). Nikdo neví kde je pravda, spousta lidí na šifrování rovnou rezignovala, spousta lidí se trochu stáhla a ten zbytek, co šifruje, si stejně není moc jist.

Na (třetí) stranu, to že byl tor (a nebo třeba Internet ) vymyšlen na armádou to jaksi neznamená, že ten vynálezce zná identitu všech uživatelů.

[lertimir]

A ještě je třeba dodat, že matematika krypta funguje. Neexistuje žádná metoda, jak dobrou šifru s dlouhým klíčem prolomit. Na tom nezáleží, kdo platí toho matematika, protože v případě veřejného algoritmu jde prokázat, že program počítá, to co teorie dokazuje, že je bezpečné.

[pavlix]

Jaký algoritmus kromě vernama je teorií dokázaný jako bezpečný?

[lertimir]

To je polemika o tom, co znamená slovo "bezpečný". U Vernama samozřejmě platí, že mezi jakýmkoliv prostým textem a jakýmkoliv zašifrovaným textem stejné délky existuje klíč, který je převádí mezi sebou, takže výsledek dešifrování může být jakýkoliv text dané délky. Mě pro pojem "bezpečný" stačí, že jsem schopen pro zadanou pravděpodobnost vytvořit kryptosystém takový, že jeho pravděpodobnost prolomení je menší než zadaná pravděpodobnost (a navíc řekněme se ty pravděpodobnosti nebudou prohybovat daleko od myslitelných čísel, jistě mohl bych počadovat pravděpodobnost prolomení třeba v řádu 10^1000, ale situace, že by veškeré atomům vesmíru, z nichž každý počítá šifru, a přece čas na dosažení 50% pravděpodobnosti prolomení je delší než životnost vesmíru mi nepřipadá jako smysluplné zadání.) To máš jakože vernam je limita funkce, a běžné krypto funkce jsou "v okolí", a epsilon/delta gymnastikou si určíš, jak daleko tě to okolí zajímá.

[lertimir]

Tak to dopadne, když v průběhu psaní upravuji formulace a nepřečtu pak text po sobě. "..situace, že by veškeré atomy vesmíru fungovaly jako samostatné počítače, z nichž každý.." Těch atomů v pozorovatelném vesmíru je někde v řádech přibližně 10^90.

[pavlix]

Mně to všechno přijde jako mlžení. Reagoval jsem zcela konkrétně na následující tvrzení a především předpoklad, který s sebou nese.

Na tom nezáleží, kdo platí toho matematika, protože v případě veřejného algoritmu jde prokázat, že program počítá, to co teorie dokazuje, že je bezpečné.

Nemyslím, že by v běžném užívání byly algoritmy, o kterých je dokázáno, že jsou bezpečné, ať už absolutně nebo pravděpodobnostně, naopak mám za to, že je skoro všechna praktická kryptografie postavena na (vyvratitelných) domněnkách.

[lertimir]

No abych ti to vyargumentoval lépe, musím něco nastudovat. Teď mne napadají určitě jen algoritmy z části kryptologie která se zabývá rozdělením informace mezi n subjektů tak, aby bylo potřeba k z nich, aby byla informace rekonstruovaná. Ale v teorii čísel jsem tohle dokazování potkal. Snad budu mít trochu času na studování teorie. část těch důkazů směřuje na převody jednoho problému na druhý. A samozřejmě mnohem precizněji je protažená matematickými důkazy asymetrická kryptografie.

[pavlix]

Pokud si dáš práci s podrobnějším nastudováním teorie, tak si určitě rád počtu, ať už v blogu nebo třeba i v článku. Nemám v této oblasti nijak hluboké znalosti. Ale zase na druhou stranu předpokládám, že kdyby už to, co jsem psal výše o praktické kryptografii neplatilo, byla by to taková revoluce, že by o tom (dez)informovala snad i TV Nova.

A samozřejmě mnohem precizněji je protažená matematickými důkazy asymetrická kryptografie.

To si právě vůbec nemyslím a domnívám se, že právě asymetrická kryptografie je na těch matematických domněnkách přímo závislá.

[Jendа]

TL;DR A nebo někdo najde útok na AES vyžadující 2³⁰ operací.

[Heron]

To je polemika o tom, co znamená slovo "bezpečný".

No právě. U asymetrických šifer se hromada věcí jen předpokládá. Například že faktorizace je náročnější než násobení. Důkaz ale chybí (to, že dosud není znám rychlý faktorizační algoritmus jaksi není důkaz). Stejně tak se dostatečně velké číslo (aktuálně 2^112) pokládá za "nekonečno", takže pravděpodobnost 1:2^112 je "nula". Ano, potom se na základě takovýchto předpokladů dá lecos vypočítat, ale je třeba neustále pamatovat na to, odkud ty "důkazy" vyšly.

A to ani nemluvě o tom, co naznačil Jenda. Časem se mohou najít a také se nacházejí oslabení, takže to co někdy bylo 2^128, už je třeba jen 2^90, jen tím, že se některé části šifry podařilo obejít.

Takže (asi) chápu jak to myslíš, za normální situace jsou ty šifry bezpečné, ale není možné zapomínat na to, na jakém základě ta bezpečnost stojí.

[Max]

Na toto téma tu byla diskuse, viz : Je Tor ještě bezpečný?.
Závěry si z toho udělej sám.
Zdar Max