Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Na tom nezáleží, kdo platí toho matematika, protože v případě veřejného algoritmu jde prokázat, že program počítá, to co teorie dokazuje, že je bezpečné.Nemyslím, že by v běžném užívání byly algoritmy, o kterých je dokázáno, že jsou bezpečné, ať už absolutně nebo pravděpodobnostně, naopak mám za to, že je skoro všechna praktická kryptografie postavena na (vyvratitelných) domněnkách.
A samozřejmě mnohem precizněji je protažená matematickými důkazy asymetrická kryptografie.To si právě vůbec nemyslím a domnívám se, že právě asymetrická kryptografie je na těch matematických domněnkách přímo závislá.
To je polemika o tom, co znamená slovo "bezpečný".
No právě. U asymetrických šifer se hromada věcí jen předpokládá. Například že faktorizace je náročnější než násobení. Důkaz ale chybí (to, že dosud není znám rychlý faktorizační algoritmus jaksi není důkaz). Stejně tak se dostatečně velké číslo (aktuálně 2^112) pokládá za "nekonečno", takže pravděpodobnost 1:2^112 je "nula". Ano, potom se na základě takovýchto předpokladů dá lecos vypočítat, ale je třeba neustále pamatovat na to, odkud ty "důkazy" vyšly.
A to ani nemluvě o tom, co naznačil Jenda. Časem se mohou najít a také se nacházejí oslabení, takže to co někdy bylo 2^128, už je třeba jen 2^90, jen tím, že se některé části šifry podařilo obejít.
Takže (asi) chápu jak to myslíš, za normální situace jsou ty šifry bezpečné, ale není možné zapomínat na to, na jakém základě ta bezpečnost stojí.
Tiskni
Sdílej: