Společnost Seznam.cz spouští konverzační nástroj založený na umělé inteligenci Seznam Asistent. Asistent využívá vlastní jazykový model SeLLMa a dočasně i komerční modely od OpenAI provozované v evropských datacentrech prostřednictvím Microsoft Azure. Dlouhodobým cílem Seznamu je provozovat Asistenta výhradně na interních jazykových modelech a ve vlastních datových centrech.
Software LibrePods osvobozuje bezdrátová sluchátka AirPods z ekosystému Applu. Exkluzivní funkce AirPods umožňuje využívat na Androidu a Linuxu. Díky zdokumentování proprietárního protokolu AAP (Apple Accessory Protocol).
Byl vydán AlmaLinux OS 10.1 s kódovým názvem Heliotrope Lion. S podporou Btrfs. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Placená služba prohledávání zprostředkovatelů dat a automatického odstraňování uniklých osobních údajů Mozilla Monitor Plus bude 17. prosince ukončena. Bezplatná monitorovací služba Mozilla Monitor bude i nadále poskytovat okamžitá upozornění a podrobné pokyny k omezení rizik úniku dat. Služba Mozilla Monitor Plus byla představena v únoru loňského roku.
Waydroid (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové verzi 1.6.0. Waydroid umožňuje spouštět aplikace pro Android na běžných linuxových distribucích. Běhové prostředí vychází z LineageOS.
Příspěvek na blogu Raspberry Pi představuje novou kompletně přepracovanou verzi 2.0 aplikace Raspberry Pi Imager (YouTube) pro stažení, nakonfigurování a zapsání obrazu operačního systému pro Raspberry Pi na SD kartu. Z novinek lze vypíchnout volitelnou konfiguraci Raspberry Pi Connect.
Memtest86+ (Wikipedie), svobodný nástroj pro kontrolu operační paměti, byl vydán ve verzi 8.00. Přináší podporu nejnovějších procesorů Intel a AMD nebo také tmavý režim.
Programovací jazyk Racket (Wikipedie), tj. jazyk z rodiny jazyků Lisp a potomek jazyka Scheme, byl vydán v nové major verzi 9.0. Hlavní novinku jsou paralelní vlákna (Parallel Threads).
Před šesti týdny bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Minulý týden byly na stránkách Arduina aktualizovány podmínky používání a zásady ochrany osobních údajů. Objevily se obavy, že by otevřená povaha Arduina mohla být ohrožena. Arduino ubezpečuje, že se nic nemění a například omezení reverzního inženýrství v podmínkách používání se týká pouze SaaS cloudové aplikace.
Knihovna libpng, tj. oficiální referenční knihovna grafického formátu PNG (Portable Network Graphics), byla vydána ve verzi 1.6.51. Opraveny jsou 4 bezpečnostní chyby obsaženy ve verzích 1.6.0 (vydána 14. února 2013) až 1.6.50. Nejvážnější z chyb CVE-2025-65018 může vést ke spuštění libovolného kódu.
Ahoj,
chtěl bych vyzkoušet Archlinux, ale mám strach z bezpečnosti. Přijde mi, že tam zabezpečení moc neřeší, nemá žádný security team. Navíc mi příjde, že má poměrně malou komunitu, co se developerů týče a tak nevím, jestli vlastně stíhají opravovat všechny bugy atd. Jsou moje obavy oprávněné?
Další možnost je zkusit openSUSE, tam by s tímhle být problém nemusel. Jenže SUSE zase není úplně to, co bych chtěl, i když má početnější komunitu....
Pak mě napadá ještě Gentoo, ale ten bych zatím nezvládl ani rozchodit.
Díky za názory a rady co zvolit!
lertimir .. o tom jak se resi security bugy mas dost pomylenou predstavu , zvlast u ne-rolling release distribuci
Napr. najnovší stabilný Chromium nezobrazuje ikonu programu a v Arch linuxe si to správca toho balíčku nevšimol.Nevidím spor.
Napr. najnovší stabilný Chromium nezobrazuje ikonu programu a v Arch linuxe si to správca toho balíčku nevšimol. Toto je chyba, ktorá je viditeľná okamžite po prvom spustení a ja osobne by som čakal, že okrem kompilovania overí aspoň základnú funkčnosť (ale chápem, že nemajú ľudí, čo by otestovali tok veľké množstvo nových balíkov).Vzhledem k tomu, že ve Fedoře se Chrome zabalený přímo Googlem chová úplně stejně, asi to nebude tak úplně chyba maintainera, že?
Každopádne nie je vôbec vzácne vidieť balíčky, pri ktorých musel správca použiť niekoľko záplat, pretože upstream nevydal verziu, v ktorej by boli tie problémy opravené (prípadne žiadne opravy nie sú upstream dostupné).Tyhle balíčky se ale vyskytují i v Archu a to naprosto běžně, namátkou třeba qt5-base obsahuje 12 extra patchů, z toho 3 pro CVE. Já měl vždycky za to, že bezpečnostní týmy verzovaných distribucí se starají hlavně o backportování oprav z upstreamu a případně kontrolu, zda chyba v softwaru verze X je přítomna i ve verzi dodávané danou distribucí, ne o nějaké aktivní odhalování a záplatování chyb.
treba to ze upstream vyda fix pro nejnovejsi verzi , ale stable jsou postavene na starsich , takze si je samy musi backportovat a aplikovat ¨
mnohdy upstream na spoustu chyb dlabe a v klidu si pocka az distribuce ( redhat , suse, .. debian) vytvori bezpecnostni zaplaty ... atd
lertimirovo: Distribuce bugy neoperavuje, jen skládá bylíky z upstreamuano o proti teto vete vidim celkem vyznamny rozdil ...., + celkem dost velke podceneni prace lidi na distribucich a preceneni upstreamu
mnohdy upstream na spoustu chyb dlabe a v klidu si pocka az distribuce ( redhat , suse, .. debian) vytvori bezpecnostni zaplaty ... atdMně ta věta nedává smysl. Jestliže někdo od distribucí vytvoří bezpečnostní záplatu a tato je přijata do upstreamu, pak ten někdo dělá část práce upstreamu a tudíž je součástí upstreamu stejně jako každý, kdo má možnost a motivaci upstream vylepšovat. Jiná věc je, jestli je upstream v důsledku schopný v rozumném čase vydat opravenou verzi nebo dokonce několik opravených verzí pro různé větve software. Tak jako tak je to ve světě open source luxus, bez kterého se dá obejít. Osobně dávám přednost pohledu „udělej si sám“ plus placené či bezplatné služby. Ve chvíli, kdy je známá chyba i záplata, může provozovatel samostatně chybu pro své systémy opravit, ale často je praktičtější se spolehnout na službu distribuce, která má v mnohých případech ušetřenou práci službou upstreamu. Teď jde jen o to umět si vybrat, na čí služby se chci spoléhat.
Tiskni
Sdílej: