Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 44 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 14. dubna.
Ahoj,
chtěl bych vyzkoušet Archlinux, ale mám strach z bezpečnosti. Přijde mi, že tam zabezpečení moc neřeší, nemá žádný security team. Navíc mi příjde, že má poměrně malou komunitu, co se developerů týče a tak nevím, jestli vlastně stíhají opravovat všechny bugy atd. Jsou moje obavy oprávněné?
Další možnost je zkusit openSUSE, tam by s tímhle být problém nemusel. Jenže SUSE zase není úplně to, co bych chtěl, i když má početnější komunitu....
Pak mě napadá ještě Gentoo, ale ten bych zatím nezvládl ani rozchodit.
Díky za názory a rady co zvolit!
lertimir .. o tom jak se resi security bugy mas dost pomylenou predstavu , zvlast u ne-rolling release distribuci
Napr. najnovší stabilný Chromium nezobrazuje ikonu programu a v Arch linuxe si to správca toho balíčku nevšimol.Nevidím spor.
Napr. najnovší stabilný Chromium nezobrazuje ikonu programu a v Arch linuxe si to správca toho balíčku nevšimol. Toto je chyba, ktorá je viditeľná okamžite po prvom spustení a ja osobne by som čakal, že okrem kompilovania overí aspoň základnú funkčnosť (ale chápem, že nemajú ľudí, čo by otestovali tok veľké množstvo nových balíkov).Vzhledem k tomu, že ve Fedoře se Chrome zabalený přímo Googlem chová úplně stejně, asi to nebude tak úplně chyba maintainera, že?
Každopádne nie je vôbec vzácne vidieť balíčky, pri ktorých musel správca použiť niekoľko záplat, pretože upstream nevydal verziu, v ktorej by boli tie problémy opravené (prípadne žiadne opravy nie sú upstream dostupné).Tyhle balíčky se ale vyskytují i v Archu a to naprosto běžně, namátkou třeba qt5-base obsahuje 12 extra patchů, z toho 3 pro CVE. Já měl vždycky za to, že bezpečnostní týmy verzovaných distribucí se starají hlavně o backportování oprav z upstreamu a případně kontrolu, zda chyba v softwaru verze X je přítomna i ve verzi dodávané danou distribucí, ne o nějaké aktivní odhalování a záplatování chyb.
treba to ze upstream vyda fix pro nejnovejsi verzi , ale stable jsou postavene na starsich , takze si je samy musi backportovat a aplikovat ¨
mnohdy upstream na spoustu chyb dlabe a v klidu si pocka az distribuce ( redhat , suse, .. debian) vytvori bezpecnostni zaplaty ... atd
lertimirovo: Distribuce bugy neoperavuje, jen skládá bylíky z upstreamuano o proti teto vete vidim celkem vyznamny rozdil ...., + celkem dost velke podceneni prace lidi na distribucich a preceneni upstreamu
mnohdy upstream na spoustu chyb dlabe a v klidu si pocka az distribuce ( redhat , suse, .. debian) vytvori bezpecnostni zaplaty ... atdMně ta věta nedává smysl. Jestliže někdo od distribucí vytvoří bezpečnostní záplatu a tato je přijata do upstreamu, pak ten někdo dělá část práce upstreamu a tudíž je součástí upstreamu stejně jako každý, kdo má možnost a motivaci upstream vylepšovat. Jiná věc je, jestli je upstream v důsledku schopný v rozumném čase vydat opravenou verzi nebo dokonce několik opravených verzí pro různé větve software. Tak jako tak je to ve světě open source luxus, bez kterého se dá obejít. Osobně dávám přednost pohledu „udělej si sám“ plus placené či bezplatné služby. Ve chvíli, kdy je známá chyba i záplata, může provozovatel samostatně chybu pro své systémy opravit, ale často je praktičtější se spolehnout na službu distribuce, která má v mnohých případech ušetřenou práci službou upstreamu. Teď jde jen o to umět si vybrat, na čí služby se chci spoléhat.
Tiskni
Sdílej: